Včerejší den byl dnem velkých hlasování. V našem Senátu se hlasovalo o Lisabonské smlouvě, a v naší Poslanecké sněmovně zase ve třetím čtení o celé řadě důležitých zákonů, včetně problematiky datových schránek (podrobněji viz konec článku). Hlasovalo se ale i v Evropském parlamentu, kde se europoslanci na svém plenárním zasedání vyjadřovali k celému tzv. telekomunikačnímu balíčku.
Telekomunikační balíček byl přijat
To, že se o telekomunikačním balíčku bude hlasovat, jsem avizoval i zde na Lupě v pondělním článku (Stalo se: české předsednictví zprostředkovalo kompromis i ohledně odpojování od Internetu). V něm jsem popisoval kompromis, na jakém se shodli představitelé Rady EU i europarlamentu.
Vzhledem ke způsobu rozhodování (v daném případě v režimu tzv. spolurozhodování) by nejpřímější cestou k definitivnímu schválení byl souhlas europoslanců právě s touto dohodnutou kompromisní verzí – ovšem bez jakýchkoli dalších změn či dodatků. Pokud by totéž následně učinila i Rada, bylo by „hotovo“.
Jenže tento optimistický scénář se bohužel nenaplnil. Ne snad proto, že by europoslanci celý balíček nějak odmítli, zavrhli či jinak zcela shodili ze stolu. Naopak, europoslanci poměrně výraznou většinou schválili všechny části celého balíčku. U jedné z těchto součástí, konkrétně u tzv. rámcové směrnice, však prohlasovali návrat jednoho z pozměňovacích návrhů, které se objevily již v průběhu prvního čtení. A to počtem 407 hlasů pro a 57 proti (a 157 zdržení se).
Tím pádem se ale celý balíček „rozjel“ oproti již dohodnuté kompromisní verzi a výše načrtnutý „nejpřímější“ scénář tak vypadl ze hry. Naštěstí to ale neznamená, že by tím celý balíček spadl ze stolu a byl definitivně pohřben. Pouze místo popisovaného scénáře musí nastoupit scénáře další, které mohou také vést k cíli (definitivnímu schválení celého telekomunikačního balíčku).
Není to tedy tak, jak včera odpoledne hlásila ČTK ve svém agenturním článku: Europoslanci smetli telekomunikační reformu (a jehož obsah převzala i zprávička zde na Lupě). I ČTK se musela později opravit v tom smyslu, že budou pokračovat další jednání (EP: Telekomunikační balíček se vrací k jednacímu stolu).
Co poslanci změnili?
Než se ale dostaneme k dalším možným scénářům, zastavme se nejprve u toho, co vlastně europoslanci pozměnili a proč se tak stalo.
Jde o záležitost, která byla i zde na Lupě opakovaně diskutována, a souvisí s tzv. francouzskou gilotinou, resp. se snahami Francie odpojovat uživatele od Internetu (a toto své řešení exportovat i do celé EU právě skrze popisovaný balíček).
Europoslanci již v loňském roce tuto digitální gilotinu poměrně jednoznačně odmítli, jako příliš velký zásah do základních práv uživatelů. A do telekomunikačního balíčku se snažili dát pojistku proti francouzské digitální gilotině, formulovanou tak, že základní práva uživatelů smí být krácena jen na základě řádného rozhodnutí soudních orgánů.
Rada EU, zastupující členské státy a jednající v této konkrétní kauze pod očividným tlakem Francie, ale takovéto řešení neakceptovala a prosadila do kompromisního znění podstatně volnější formulaci, podrobněji popisovanou v pondělním článku: v zásadě připouštějící odpojování, ale s odkazem na respektování základních práv uživatelů a s možností následného přezkoumání.
Jak jsem ale už naznačoval v pondělním článku, některým europoslancům se to skutečně nelíbilo, resp. přišlo jim to jako příliš slabá ochrana práv koncových uživatelů Internetu. A jelikož jich nebylo zase až tak málo (ale naopak většina, viz zmiňovaných 407 hlasů pro), prosadili tak vrácení původně navrhované „silnější pojistky“, v podobě původního pozměňovacího návrhu č. 138/46: že základní práva uživatelů nesmí být krácena bez řádného rozhodnutí soudního orgánu.
Souhlas Rady EU
Teď ale zpět k tomu, jaké jsou další možné scénáře.
Jedním z nich je to, že Rada EU, zastupující jednotlivé členské země, na nově pozměněný balíček přistoupí. To určitě není vyloučeno, ale po posledních zkušenostech se raději nebudu vyjadřovat k tomu, jak moc či málo je to pravděpodobné.
Připomeňme si jen, že půjde konkrétně o Radu EU pro telekomunikace, ve které „zasedají“ ministři všech členských států Unie, do jejichž resortu telekomunikace patří. Jejich příští zasedání má být 12. června v Lucemburku. Už zde se může Rada rozhodnout, ale také nemusí: na svou reakci má 3 měsíce od druhého čtení v parlamentu.
V každém případě už ale za ČR bude v Radě jednat nový ministr průmyslu a obchodu. A dost možná, že vše přejde až pod nové (švédské) předsednictví – pokud se Rada nevyjádří již 12. června. Nejvíce asi bude záležet na zástupci Francie a na lobbingu velkých držitelů autorských práv, kteří k francouzské gilotině vzhlíží jako k poslední možné záchraně svého historického obchodního modelu.
Dohodovací řízení
Další možností, podle včerejších komentářů nejpravděpodobnější, je že Rada nebude se změnou souhlasit. Pravidla režimu spolurozhodování pak počítají s tím, že celá záležitost přejde do tzv. dohodovacího řízení (Conciliation Procedure), před dohodovacím výborem (Conciliation Committee). Tedy do jakéhosi užšího jednání, kde se stejný počet zástupců obou stran (po 27) snaží najít společný kompromis, přijatelný pro obě strany.
V konkrétním případě telekomunikačního balíčku je vše komplikováno ještě tím, že dochází k „převolení“ celého evropského parlamentu. Časově by vše spadlo již do podzimu, a tedy již do působnosti nového europarlamentu. Ten se pak může rozhodnout, zda dohodovací řízení skutečně zahájí, nebo nikoli.
Takže, shrnuto a podtrženo: včerejší schválení telekomunikačního balíčku (ale se změnami) ještě zdaleka není jeho koncem. Dokonce by mohl být přijat ještě i za českého předsednictví (pokud by Rada EU souhlasila se změnami již 12. června). Jinak bude mít šanci předvést své schopnosti švédské předsednictví, při zprostředkování oboustranně přijatelného kompromisu.
Jak nyní již víme, české předsednictví v tomto ohledu jásalo poněkud předčasně.
Jak dopadly datové schránky?
Na závěr si ještě řekněme o výsledku jiného hlasování, které se odehrávalo v tuzemské Poslanecké sněmovně a které se týkalo datových schránek.
Pokud byste si o tomto hlasování přečetli například tento článek na Aktuálně.cz, mohli byste nabýt dojmu, že jde o novinku, která právě teď spadla z nebe. Konkrétně že právě včera se v Poslanecké sněmovně projednával nějaký „zákon o datových schránkách“, který by je teprve uváděl v život.
Pravda je poněkud odlišná. Ve třetím čtení se projednávala novela zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, která (mimo jiné) novelizuje také již nějakou dobu platný zákon č. 300/2008 Sb. A již ten zavádí datové schránky, od 1.7.2009. Včerejší jednání tedy nebylo o tom, zda datové schránky budou či nebudou. Bylo o tom, co všechno se na jejich zavedení změní.
Ve hře přitom byl i pozměňovací návrh poslance Františka Bublana (ČSSD), který chtěl aby se účinnost zákona 300/2008 Sb. (a s ní i zavedení datových schránek) odložila o půl roku, na 1.1.2010. Sám jej ve druhém čtení zdůvodnil následovně:
Cílem tohoto mého pozměňovacího návrhu je odložení účinnosti zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tedy o datových schránkách, který by měl nabýt účinnosti už od 1. července tohoto roku. Vzhledem k tomu, že se jedná o právní předpis – zákon, je povinností státu při uložení povinnosti občanům, firmám, státním institucím a dalším subjektům vytvořit adekvátní podmínky pro aplikaci tohoto zákona. A já se domnívám, že do současné doby, tj. téměř začátku května není vůbec jisté, podle mého názoru i trochu nemožné, aby aplikace tohoto zákona z hlediska materiálního a organizačního nastala od poloviny roku 2009.
Do současné doby nejsou povinné subjekty, tj. samozřejmě státní orgány, orgány územních samosprávních celků, Pozemkový fond ČR a další jiné státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři a samozřejmě fyzické osoby na jejich osobní žádosti a také právnické osoby, tak všechny tyto subjekty nejsou řádně proškoleny, není stanoven organizační řád celého systému na jednotlivé povinné subjekty, není zajištěno materiální vybavení pro jednotlivé povinné subjekty.
Některé povinné subjekty dokonce ani neví, kolik datových schránek pro elektronickou komunikaci budou mít, povinné subjekty nemají adekvátní personální a materiální vybavení. Takže všechny tyto nedostatky, které jsem jen ve zkratce uvedl, mě vedou k jedinému závěru, že by bylo vhodné odložit účinnost datových schránek o půl roku a řádně a odpovědně přistoupit k nastavení tohoto nového systému.
Nakonec ale tento pozměňovací návrh nebyl přijat. Přijat však byl jiný návrh, který umožňuje posunout ostrý start datových schránek až na 1. listopadu 2009. Konkrétně skrze pravidlo, upravující zpřístupnění schránky: ta je zpřístupněna prvním přihlášením oprávněného subjektu. Pokud tak ale dotyčný subjekt neučiní, stává se schránka [ze zákona] zpřístupněnou k 1. listopadu 2009.
K tomu snad jen malý osobní postřeh: na nedávném Žofínském fóru, které bylo věnováno právě datovým schránkám, ministr Ivan Langer mluvil jako o hotové věci o tom, že datové schránky budou fungovat od 1. listopadu 2009. Možná jsem nebyl sám, koho v tu chvíli napadlo že neumí počítat: zákon 300/2008 Sb. totiž nařizuje zprovoznění všech schránek nejpozději do tří měsíců od účinnosti zákona, tj. od 1.7.2009. To by vycházelo na 1.10.2009, a nikoli na 1.11.2009.
Teprve se včera přijatým pozměňovacím návrhem to dává určitý smysl: pokud se nikdo do své datové schránky sám ani jednou nepřihlásí, aby jeho schránka nebyla zpřístupněna, termín se fakticky posouvá o jeden měsíc dále, a tedy na 1. listopad 2009.
Z dalších pozměňovacích návrhů, které neprošly, je vhodné zmínit i financování provozu datových schránek: neprošlo jejich placení z rozpočtu, a naopak prošlo hrazení jejich provozu orgány veřejné moci, které je budou využívat.
Na druhou stranu prošlo (a to „dopředu“) i rozšíření možnosti (dobrovolného) využití datových schránek i pro komunikaci mezi právnickými osobami navzájem, a také mezi právnickými a fyzickými osobami. Ale to si nechme raději na samostatný článek, protože i dalších změn, týkajících se způsobu fungování datových schránek, je celá řada.
ČLÁNKY DO MAILU