Není obvyklé, aby se rozpoutala diskuse přímo pod položkou v našem „katalogu startupů“. Právě to se však v létě stalo u projektu „Textemo“, který nabízí „crowdsourcing v překladatelských službách“.
Tvůrci Textema: zleva Jiří Valoušek, Robin Holešínský a Marek Haas
Zda projekt považovat za crowdsourcing v pravém smyslu, to může být věcí názoru. Podstatné je, že Textemo chce zavedeným překladatelským agenturám konkurovat jak v cenách, tak v rychlosti díky online systému, který by ideálně měl běžet bez zásahu provozovatelů, přitom by měl automaticky upřednostňovat nejlepší právě dostupné překladatele. Může tohle fungovat?
Lupě odpovídal Jiří Valoušek, který Textemo založil spolu s Robinem Holešínským a s Markem Haasem. Systém naostro spustili 20. srpna.
Jaké máte předchozí zkušenosti?
Máme za sebou několikaleté působení v korporátní sféře, v e‑commerce nebo v affiliate marketingu, při kterém jsme nasbírali zkušenosti jak s vývojem, tak také s internetovým marketingem v měřítku českém i celosvětovém.
Proč jste se pustili do Textema?
Začátkem minulého roku jsme přemýšleli nad tím, jak zužitkovat naši tehdejší volnou kapacitu a prostředky. Chtěli jsme rozjet něco s globálním potenciálem. Uvažovali jsme nad službami, které efektivně propojí poptávku s nabídkou. Nakonec se nám jako nejzajímavější jevil trh s překlady, na kterém vnímáme potenciál 28 členských států Evropské unie s mnoha rozdílnými jazyky. Jen v rámci EU se lze tak dopočítat asi pěti set kombinací zdrojového a cílového jazyka. Vyšlo nám, že je to miliardový trh, a dávalo nám to smysl.
Proč se projekt jmenuje „Textemo“?
Od začátku máme ambice globální, a tak jsme potřebovali najít jméno mezinárodně dobře vyslovitelné i čitelné a také zapamatovatelné. Kromě toho jsme chtěli název volný na doméně .com, a najít takový není legrace. Strávili jsme tím několik dnů a nakonec jsme se dopracovali k „Textemo“. Hlubší význam název nemá.
Jakou neuspokojenou potřebu jste vnímali na trhu s překlady?
Potřebujete‑li překlad, pak pomineme‑li Google Translator, který vrátí jen změť slov a nebude to dávat úplně smysl, můžete oslovit agenturu, která pro vás překlad vyhotoví, ale většinou jí to nějaký čas potrvá. Budete‑li chtít zadat překlad například manuálu, smlouvy nebo článku třeba o víkendu nebo ve svátek, agentura se na to obvykle podívá v pondělí ráno a překlad dodá v úterý, kdežto zadáte‑li o víkendu překlad na Textemu, třeba i ve dvě ráno, překladatelé zapojení v systému mají nastavená upozornění — na e‑mail, na mobilní telefon — a jsou schopni začít na překladu pracovat v podstatě okamžitě. Překlad pak dodají v řádu hodin. Řešili jsme tedy především problém časový.
A co ceny?
Překladatelské agentury mají ceny obecně o 20 až 30 procent výše než Textemo. Na manuálu o patnácti nebo dvaceti stránkách to už pocítíte.
Jste však také nadějí pro překladatele na to, že od vás dostanou více než od agentury?
U agentur je řada překladatelů zaměstnána na pracovní úvazek a jsou ohodnoceni časově. Ale pokud jde o ty, kteří pracují úkolově, pak platíme srovnatelně. Někdy možná o trochu více, ale záleží vždy na konkrétních jazycích a směru překladu. U nejčastějšího směru z češtiny do angličtiny jsou ceny stlačené konkurencí na trhu opravdu nízko, a to my samozřejmě následujeme, ale přesto věřím, že naše odměny pro překladatele vycházejí poměrně příznivě. Ne každému překladateli naše nabídka vyhoví, někteří nás samozřejmě i odmítají, ale tak je to v každém oboru.
Ceníkové ceny jste si nastavili pevně, nebo se určují nějak dynamicky podle nabídky a poptávky na Textemu?
Nastavili jsme je my. Ale jsme zatím v ostrém provozu jen několik týdnů. Zatím zkoumáme, jak na naše ceny zareaguje trh. Stanovili jsme je i na základě dostupné kapacity překladatelů a podle obecných cen na trhu. Po prvních zkušenostech nás v tomhle směru nejspíše čekají ještě drobné korekce.
Kolik si necháváte vy a kolik jde překladateli?
V každém jazykovém směru to máme trochu jinak. Obecně si necháváme dvacet až třicet procent; zbytek jde překladatelům.
Podle diskuse na Lupě je o Textemo patrně velký zájem mezi těmi, kdo by si rádi přivydělali překládáním…
Až nás to v první fázi překvapilo. Samozřejmě se snažíme zájemce filtrovat, abychom mohli vykazovat určitou kvalitu. Každý zájemce o překládání musí projít dvoustupňovým vstupním prověřením. Nejprve složí test vygenerovaný automaticky. Ten má pět otázek. Projde‑li tímto, dáme mu přeložit ukázkový text; úroveň překladu pak posoudí rodilý mluvčí. Máme na to kvalifikované arbitry.
Zájem je sice tedy velký, ale překladatelé musí projít sítem. Uspěje asi dvacet až třicet procent těch, kteří se přihlásí.
V jakém s vámi mohou být smluvním vztahu?
V tom nám česká legislativa dost svazuje ruce. Dokonce jsme uvažovali o tom, že bychom firmu založili někde v zahraničí, ale nakonec jsme to vyřešili dvěma možnostmi: buďto pro nás pracují na dohodu o provedení práce — výše výdělku však přitom nesmí přesáhnout určitou částku — nebo s námi mohou spolupracovat na IČO, a to je pak standardní obchodní vztah, kdy nám odvedenou práci fakturují.
Když zadavatel zadá překlad, připadne zakázka tomu překladateli, který se o ni přihlásí nejdříve?
Máme promyšlený algoritmus na rozesílání upozornění překladatelům, a ten zohledňuje i jejich historii. Není to tak, že v okamžiku zadání zakázky bychom naráz obeslali všechny překladatele v databázi pro daný směr překladu. Posuzují se různá hlediska, od předchozí spokojenosti zákazníků, přes rychlost, se kterou překladatel přeložil předchozí zakázky, až po to, na kolik bodů složil vstupní test. Pro každého překladatele tak dopočítáváme určité hodnocení, a na jeho základě postupně rozesíláme upozornění na překlady dostupné v systému. Pak už je to tak, že překlad bere první, kdo na něj na základě upozornění přijde a přijme jej.
Agentury si většinou překladatele rády zařazují do určitých oborů. Jak to řešíte vy? Necháváte překladatele samého posoudit, zda si troufá na konkrétní překlad?
Zatím ano. Překladatel vidí náhled překladu. Nejprve neuvidí překlad celý, protože počítáme s tím, že v systému se mohou objevit i smlouvy nebo jiné důvěrné dokumenty. Na základě ukázky se překladatel rozhodne, zda si překlad troufne přijmout.
Segmentaci překladatelů podle oborů zamýšlíme do budoucna. Jsme si vědomi toho, že trh to žádá. Například na právní překlady by překladatel skutečně měl mít odbornou kvalifikaci.
Jestliže někomu přijde upozornění, ale on překlad nepřijme, postihnete ho za to nějak? Sníží mu to vnitřní hodnocení?
Svoboda volby zakázky je jednou z klíčových výhod, které Textemo překladatelům nabízí. I když překladatel zůstane po obdržení notifikace pasivní, žádný postih v rámci systémového hodnocení mu pro to nehrozí.
Co se stane poté, co překladatel překlad odevzdá. Na webu píšete, že zadavateli se zobrazí náhled… Může si zadavatel překlad vzít, ale pak jej odmítnout?
Především, když zakázku do systému zadáte, musíte částku za překlad uhradit předem. To znamená, že zatímco na překladu pracuje překladatel, peníze už máme na účtě my. Po odevzdání překladu uvidí zadavatel náhled, který si může zkopírovat, nijak tomu nebráníme. Může ho schválit a stáhnout si ho.
Pokud ke schválení nedojde, tak 72 hodin po odevzdání je překlad schválen automaticky a připíšeme kredit na účet překladatele. Klient pak dostane překlad e‑mailem.
Vy máte patrně na mysli, že by si zákazník mohl překlad stáhnout, ale pak jej reklamovat. Když klient překlad do 72 hodin zamítne, nejprve dojde upozornění překladateli, a to se stručným vyjádřením klienta, proč je překlad nekvalitní. Překladatel by na to měl v přiměřeně krátké době reagovat: měl by překlad opravit a zaslat k dalšímu schválení. Kdyby se tohle zaseklo a došlo k rozporu mezi klientem a překladatelem, pak nastupují naši odborní arbitři, rodilí mluvčí. Ve sporných případech oni posoudí, zda klient má nárok na reklamaci překladu.
Nedělá se alespoň v některých agenturách po překladateli korektura? Nekonkurujete jim cenově právě díky tomu, že tento krok vypouštíte a spoléháte jen na překladatele samotného?
Agentury však obvykle účtují korekturu nad rámec samotného překladu. I pokud bychom brali pouze „základní cenu“ překladu, je naše nabídka ve většině případů výhodnější.
Kolik nyní máte v systému překladatelů?
Ostrý provoz Textema jsme spustili teprve před několika týdny, ale už předtím jsme začali nabírat překladatele. Oslovovali jsme je tam, kde se na internetu sdružují. Už se nám registrovaly tisíce lidí, a sítem prošly řádově stovky. Ovšemže ne všechny jazykové směry jsou obsazeny stejnou měrou.
Zjišťujete nějak potřebu obsazení jednotlivých jazyků?
Díváme se například na české statistiky dovozu a vývozu, abychom reflektovali možnou poptávku především od firemních zákazníků. Předpokládáme — a podle prvních zakázek v systému to i tak vypadá — že náš typický zákazník bude spíše firma než jednotlivec.
Kolik jste od spuštění už získali zakázek?
Jsme nyní ještě v „beta“ provozu a teprve si ověřujeme, zda naše automatizace funguje. Systém jsme postavili tak, aby co nejvíce běžel sám — od platby až po překlad — abychom do něj běžně nemuseli zasahovat.
Ještě jsme nedělali marketingovou kampaň, a od spuštění jsme zatím získali řádově desítky zakázek. Nebo zatím můžeme mluvit o jednotkách tisíc přeložených slov.
Větší kampaň chystáme na dobu, až budeme mít 100% jistotu, že všechny procesy fungují tak, jak mají.
Po ověření na trhu českém se vydáte i jinam?
Ano. První verzi systému máme pouze v češtině a chceme v ní dotáhnout a doladit ještě několik drobností. V další fázi však projekt začneme lokalizovat v první řadě do angličtiny, krátce nato by měly následovat i další jazyky. Přinejmenším anglickou podobu Textema chceme mít ještě do konce tohoto roku.
Textemo financujete z vlastních prostředků?
Přesně tak. Některou práci jsme samozřejmě zadali mimo firmu, jako například grafiku, zatímco většinu vývoje jsme si dělali sami, ale financovali jsme to všechno sami. Zatím jsme do toho dali řádově stovky tisíc korun.
Položili jste si otázku, jaký dopad bude mít Textemo na český překladatelský trh?
Hlouběji jsme o tom neuvažovali. Samozřejmě doufáme, že způsobíme nějakou revoluci, že k nám přestoupí klienti stávajících agentur, ale na základě předběžného průzkumu víme, že řada firem je hodně konzervativní, že léta zadávají stejným agenturám, na které jsou zvyklí, a nevidí důvod, proč by měli přestoupit jinam. Samozřejmě se budeme snažit přesvědčit je nějakou marketingovou pobídkou k tomu, aby nás přinejmenším vyzkoušeli. Aby se přesvědčili o tom, že kvalita crowdsourcingu je přinejmenším srovnatelná s tím, co pro ně dělá jejich agentura stávající; ne‑li lepší.
Proč Textemu vůbec říkáte ‚crowdsourcing‘? Vždyť do překladu se pak pustí jeden překladatel…
Bude‑li to větší zakázka o stovkách normostran, pak bychom ji určitě rozdělili. Systém na to postaven máme. Není v silách jednoho člověka, aby přeložil v řádu hodin zakázku o stovkách normostran. Přitom naší klíčovou výhodou má být čas, za který jsme schopni překlad dodat. Objednávku jsme schopni rozdělit mezi více lidí, a v tom vidím prvky crowdsourcingu. Už teď si vytváříme určité předběžné okruhy překladatelů podle oboru.
I samo rozdělení velké zakázky budete přitom chtít asi automatizovat…
Začneme překladatele sdružovat do určitých skupin tak, aby každá skupina postihla určitou požadovanou odbornost pro jednotlivé typy překladů. Větší zakázky budeme dělit mezi překladatele v příslušné skupině.
Budete k tomu potřebovat podporu pro jednotnou terminologii…
Zamýšlíme implementovat nějaký CAT — slovník, který by to řešil. Jsme si vědomi toho, že jakmile na něčem začne pracovat více lidí, ovlivní to soudržnost textu. Řešení máme ve vývojovém plánu.
Tohle je pro vás tedy ještě technologická výzva do budoucnosti.
Určitě. Ale rozvoj systému a podobné výzvy nás baví a ženou kupředu. Snažíme se o to, abychom zákazníkům i překladatelům nabídli co největší množství výhod, které v tomto odvětví běžně nenajdou.
