1. Pojem "mot-dièse" nelze absolutne prelozit jako "ostre slovo" . Pojem "dièse" oznacuje pouze znak "#", pouzivany v hudebni terminologii. Autor zrejme naprosto chybne interpretoval preklad francouzskeho "dièse" anglickym "sharp" coz funguje pouze a jedine v hudebni terminologii: ceske "Cis" je totez jako francouzske "do dièse" ("do" oznacuje ton "C", zname pod slavnym "do-re-mi-fa....", cili "C-D-E-F-...."), v anglictine "C-sharp", cili C zvysene o pulton na Cis.
Tudiz "dièse" nema nic spolecne se slovem "ostry" a "mot-dièse" proste znamena "slovo-#".
2. Autor by se mohl mozna nejdrive zamerit na vlastni jazyk, ve kterem se spravne rika "slova bylA zakazana" a ne "slova bylY zakazana".
3. Kdyz tolik preferuje "hashtag" , mohl by si dat pozor na to, jak jej napise (viz "haghtag").
4. Slova jako Facebook ci Twitter nikdy ve Francii zakazana nebyla; ve skutecnosti se jedna o jmena (gramaticka kategorie "vlastni podstatne jmeno", pisou se s velkym prvnim pismenem); neznam zadny jazyk, ktery by slova z teto kategorie zakazoval. Je jina vec, jestli slovesne tvary techto vlastnich jmen dany jazyk akceptuje anebo ne (coz je v pripade francouzstiny nepravdepodobne, na druhou stranu si myslite, ze by cestina prijala za spisovne slovo "twitovat" nebo neco podobne?)
Ad 4: Čeština již před několika lety přijala za spisovné slovo „e-mail“ (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=e-mail&Hledej=Hledej), nevidím proto důvod, proč by časem nemohla následovat slova jako „tweet“a podobná – samozřejmě, pokud se nejprve rozšíří v obecné češtině (i mimo komunitu zasvěcených). Sebevědomý jazyk se nemusí cizích vlivů obávat :-)
Označení "Exit" zůstává na dožití. Na nových tabulích se místo něj používá piktogram "IS 6a Návěst před křižovatkou", viz třeba
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CZ-IS06a_Návěst_před_křižovatkou.jpg .
Nicméně mě osobně se spíše zamlouval ten Exit, člověka (tedy aspoň mě) více praštil přes oči.
Jak jsem jiz uvedl, v clanku je mnoho nepresnosti (mozna bych rekl, ze clanek je sam o sobe jedna velka nepresnost).
Pokud bychom tedy sli opravdu do detailu, onen "zakaz" pouzivat slova "Facebook", "Twitter" byl vydan instituci, ktera je analogii ceske rady pro rozhlasove a televizni vysilani ve Francii v tom duchu, ze oboji "Facebook" a "Twitter" jsou oznaceni pro obchodni znacky a v pripade jejich referencovani verejnymi mediemi (placenymi z dani obcanu) se jedna o reklamu techto znacek. Proto bylo narizeno nahrazovat tyto nazvy pojmem "reseaux sociaux", cili "socialni site". Samozrejme muzeme s takovym vyrokem rady polemizovat, ale porad mam za to, ze pouzit pro to pojem "newspeak" je prehnane, a degraduje to skutecny vyznam tohoto slova.
Jenze tady nejde o oznaceni samotneho symbolu # ale o jeho specificke pouziti v kontextu soucasnych modnich socialnich sracek.
Vzhledem k omezene skupine lidi kteri se necim takovym zabyvaji a relativne jepicimu zivotu cele te veci je pomerne nepodstatne, jak se tomu bude rikat. Za par let uz po nejakem "hestagu" ani "kestagu" nestekne ani pes.
Čím jsem starší, tím víc mi připadá snaha svázat jazyk pravidly jako hloupá. On se stejně vyvíjí nezávisle a nakonec je důležité pouze to, zda se lidé dokáží domluvit, ne jaké se kde píše i/y. Mimochodem s pravopisem jsem nikdy problém neměl, takže tento můj názor není zapříčiněn nějakým komplexem z hodin čekého jazyka. :-)
"Na vlastní oči" jsem zažil naprosto pohodovou domluvu s obyvateli Nice v jedné hospůdce. Potřeboval jsem se doptat na spoje směrem na letiště a s angličtinou jsem já ani oni neměli problém. Jazykový fanatismus je tedy nejspíše nějak náhodně lokalizovaný po celé francii, ale já ho nepotkal.
Přesně tak. Vždycky, když někoho slyším říkat (nebo vidím napsat) slovo "lídr", šlápl bych dotyčnému s rozběhem do dršťky, a to jsem jinak povaha veskrze holubiččí. Vždycky, když se s tímhle paslovem setkám, úplně před sebou vidím vysokoškolsky vzdělaného novinářského nedouka, který je za čtyřicet tisíc měsíčně (zdravíme Dalibora Balšínka) líný byť i jen přemýšlet, jestli zrovna píše o "předákovi", o "vůdci", nebo o "jedničce na trhu".
Automobil není z angličtiny. Víkend se na rozdíl od exitu používá v mnoha jazycích a navíc nemá v češtině jednoslovný ekvivalent. Proti elektronické poště bych nebyl, jenže sedm slabik místo dvou jaksi je dost nepraktické. Ještě bych mohl zmínit, že rozkazovací způsob slovesa topit dostal v poslední době u nás kvůli angličtině taky poněkud jiný význam...
Jsa programátorem mi "Exit" nevadí, "set" mi ovšem vyhovuje pouze v tenise (nebo volejbale čili česky řečeno odbíjené …) a i tam vzpomínám na krásné "Kodeš hra sada zápas" namísto současného "čengliš" výrazu "Berdych gejmsetmeč", ale z kůže mohu vyletět nad českoanglickými kombinacemi, jako je "set nářadí" namísto české "sady nářadí". A nejčastěji mne může trefit šlak z hyzdění češtiny gramatickými vazbami pocházejícími z angličtiny, jako je časté "bude se soustředit" namísto "soustředí se" - zejména je-li toto proneseno ve veřejnoprávním médiu, které by nad čistotou češtiny mělo bdít …
Francie je jeden extrém, ovšem my jsme druhý. V celé Evropě se dálniční výjezdy uvádějí v národním jazyce (Ausfahrt, Uscita, Kijárat atd.), jen u nás je to Exit. E-mail je snad jasný, ten by bylo nesmyslné překládat, ale u Levelu už bych si nebyl tak jist. A obchodníci již zapomněli, že Set je česky sada, souprava...
Ano i ne. Excel má přeloženy názvy funkcí dávaných do buněk. VBA zůstalo nepřeleženo... Z jedné strany chápu, proč došlo k překladům (Kvůli "obyčejným" lidem), ale svým způsobem je to zbytečné, protože nakonec stejně hodně funkcí je nepřeložených např. SUMIF a lidi se to učí "nazpaměť"... Z druhé strany pak nechápu, proč MS neudělal zachování kompatibility bez ohledu na jazyk. Mohl různé funkce skrýt (na pozadí buňky) pod kódy a pouze jejich grafické vyjádření by se mohlo měnit... Nyní jsou excelové soubory jazykově nepřenositelné, tedy co se udělá v němčině nelze používat v češtině či angličtině vice versa...