Hlavní navigace

Názory k článku Velký úspěch digitálního průmyslu: nařízení ePrivacy čeká zásadní přepracování

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 9. 12. 2019 9:34

    Yenya

    Potěšilo by vás taky, kdyby vám "vývar, jako obvykle?" říkali v kterékoli hospodě, do které ve světě přijdete, nejen v té vaší, ve které jste původně měl vývar jako oblíbené jídlo?

    No a z druhé strany - pokud vás tohle těší, tak výborně: stačí jen provozovateli odsouhlasit, že informace o vašich oblíbených jídlech smí sdílet s kýmkoli chce. A pokud to zase někomu jinému vadí, nechť má možnost takové sdílení informací neschválit.

    (mimochodem, neměly by PR články být nějak označeny?)

    -Yenya

  • 9. 12. 2019 13:23

    bez přezdívky

    Článek je tak trochu úzce zaměřený - pohled businessu (ale i ten je třeba vyslechnout – je velmi důležitý, což ostatně je popsáno v článku).
    Napravím pár dle mého názoru zavádějících argumentů/tvrzení (PR specialitky):

    "Na rozdíl od GDPR nejde o ochranu jejich osobních dat, ale o zachování soukromí jejich komunikace na internetu." - ta věta mi nedává smysl. Termín „osobní data“ se již moc nepoužívá, a říká se tomu dnes „osobní údaje“, a to je cokoliv o nějaké konkrétní osobě. To samozřejmě zahrnuje i chování té konkrétní osoby při využívání elektronických služeb, a tedy i v případě ePrivacy jde o ochranu osobních údajů. Jen je k tomu třeba dodat, že ePrivacy mělo být jedno z nařízení, které upřesní výklad GDPR pro oblast elektronických komunikací (ta oblast je velmi komplikovaná, což ostatně ukazuje i to, že ePrivacy stále nevyšlo a výklad GDPR v této oblasti tak stále značně pokulhává). Tedy i vztah k GDPR je naprosto jasný a souvisí s tímto účelem. Problém je však v tom, že to musí autoři/tvůrci vhodným způsobem pojmout, a to je ten problém.

    Předně si je třeba uvědomit základní problémy, které celá elektronická komunikace má, a to je nejasné dělení správců a zpracovatelů osobních údajů. I mimo elektronické komunikace je v některých situacích obtížné určit, kdo je správcem a kdo zpracovatelem osobních údajů, a v případě elektronické komunikace je to oříšek skoro vždy. Často je to tak, že pro určitou část zpracování je provozovatel stránek správce a pro jinou část zpracovatel. Tento vztah si musí se společností poskytující reklamu (nebo jiné služby např monitoring) vyjasnit, a to opravdu není jednoduché (co právník, to názor), pokud to nebude upřesněno konkrétními výklady a příklady, které by mohlo právě ePrivacy přinést.

    „ePrivacy vyžaduje, aby uživatel odsouhlasil, že údaje o jeho chování na internetu mohou být dál použity, jinak nebude možné je použít“ – to nevyžaduje ePrivacy, to vyžaduje GDPR pro zpracování jakýchkoliv údajů, a to nejen v elektronických komunikacích. Tam se u ePrivacy nic nemění, ePrivacy by ale mělo vyjasnit, jak ten souhlas v tomto případě má vypadat a jakým způsobem, za jakých okolností jej mají správci vyžadovat.

    „Nejde přitom o žádné citlivé údaje, které už beztak řeší GDPR, ale třeba pro byznys klíčové anonymní cookies používané pro běžnou cílenou reklamu, kdy na základě informací o tom, že z jistého prohlížeče někdo, jehož identitu neznáme, navštívil jisté stránky, můžeme usuzovat, že se jedná například o muže ve věku 20–35 let se zájmem o cyklistiku, a tudíž se v tomto prohlížeči zobrazí reklama na cyklistické a sportovní pánské zboží.“ – ano tady by naopak ePrivacy mělo vyjasnit za jakých okolností jsou sbírané údaje skutečně anonymní. Toto je velmi na hraně – jakmile znám identitu oné osoby (např. po přihlášení do e-shopu), přestávají být tyto údaje rázem anonymní.

    „Pokud nebude možné reklamu cílit, reklama nezmizí. Naopak se uživatelům bude zobrazovat reklama necílená, ale zato početnější.“ – toto je podle mne v rozporu s tvrzením výše v odstavci „Dosavadní směřování autorit mělo směle nakročeno k likvidaci tohoto pilíře.“. Chápu, že z pohledu PR to zní úderně, ale… není to tak. Nikoho by to nezlikvidovalo, přiznejme si realitu – v TV reklamu nelze cílit (nebo lze cílit jen velmi omezeně díky Hbb) a kupodivu to reklamnímu průmyslu nevadí. Na billboardech, a v letácích je cílení reklamy také velmi omezené či nemožné a nikomu to nevadí. Jediné reklamní odvětví, které takto lidi sleduje a cílí reklamu jsou elektronické komunikace, a je tedy otázkou, proč by to v této situace mělo být jinak. Rovnou odpovím: „Protože to jde!“.

    „Množství žádostí o souhlasy bude přibývat a uživatelé se budou muset ke svému obsahu doslova proklikat“ – toto je také takové PR tvrzení, ano souhlas bude pro některá zpracování nutný, jenže vzhledem k tomu, že uživatelé budou v 99% procentech klikat na odmítnutí, tak takový souhlas nebude ve finále vůbec požadován, protože implementace bude náročnější, než profit z toho, že to na stránkách je. Uživatelé by z takových stránek byli spíše znechuceni a nešli by na ně. Tedy provozovatel stránek by raději uzavřel smlouvu s takovou reklamní společností, která jeho stránky souhlasy nezahltí a zvládne to bez nich (např. bez cílení reklamy). Je třeba dohlédnou dále než jen první týden po implementaci toho, co by z ePrivacy v aktuálním znění vyplynulo.

    „A pokud budou souhlas odmítat, je pravděpodobné, že bude ubývat služeb poskytovaných volně, zdarma.“ – to je také pouze PR tvrzení, které je v kontradikcí s tvrzením výše („Pokud nebude možné reklamu cílit, reklama nezmizí. Naopak se uživatelům bude zobrazovat reklama necílená, ale zato početnější.“), také je to v rozporu s tím, co jsem psal výše. Jiné sektory (mimo elektronické komunikace) reklamu necílí a také to funguje. Příjmy z reklamy se dovíjí podle toto, jak dané médium lidé konzumují a cílení reklamy je spíše taková bonusová vlastnost, kterou se zvyšuje účinnost reklamy v elektronických komunikacích. Pokud však cílená reklama nebude hrozí jedině to, že společnosti požadující reklamu využijí jiné médium (např. TV). Tím by však přišli o cílové skupiny, které na TV nekoukají a konzumují obsah prostřednictvím elektronických komunikací. Alias ve finále by absence cílené reklamy znamenala minimální (nebo žádný) vliv na množství finančních prostředků pro trh reklamy v elektronické komunikaci.

    Tož tak, jinak souhlas, že je dobře, že EK se rozhodla ePrivacy přepracovat, stávající znění nebylo zázračné, a hlavně se už na několik let „zaseklo“ bez výhledu na termín vydání (mělo být vydáno s GDPR). To upřesnění ochrany osobních údajů v elektronických komunikacích je nutné a vyžaduje více než jen krátké nařízení, u kterého budou právníci další 3 roky tápat, jak to vyložit (stávající stav).

  • 9. 12. 2019 10:36

    peci1

    V cem to povazujete za neoznaceny PR clanek? V medailonku autora je jasne uvedeno, ze je ze SPIR. Navic to na me nepusobi ani tak jako PR clanek, jako spis clanek nazorovy. A takove (od odborniku) na Lupu IMO patri a maji svou hodnotu pro me jako ctenare.

  • 9. 12. 2019 13:51

    CCblue

    "Když přijdu do restaurace, spíš mě potěší, že mne vrchní pozdraví a prohodí: „Vývar, jako obvykle?“ Ani jednoho z nás nenapadne, že snad měl mít můj souhlas s tím, že si smí zapamatovat, co si obvykle dávám. To, že si mě a mé preference pamatuje, přece vůbec nevnímám jako narušení svého soukromí."

    No vidíte, pro mě, nespíš trpícího sociální fóbií, je tohle většinou dost nepříjemný, když si mě někdo začne takhle pamatovat.

  • 10. 12. 2019 3:47

    bez přezdívky

    Já nevím proč mám takový divný pocit pokaždé, když průmyls začne myslet na moje práva a pohodlí a ví, co je pro mě lepší. Celkem věřím tomu, že s přísnějšími zákony o ochraně soukromí uživatelé nepřijdou naprosto o nic, ani ty slavné služby "zdarma". Digitální průmysl myslí jenom na jednu věc - na zájmy digitálního průmyslu. Kdyby se jim podařilo uvrhnout lidstvo do otroctví a konfiskovat veškeré výdělky, tak to udělají s krásným zdůvodněním.

  • 11. 12. 2019 7:10

    bez přezdívky

    Nekde jsem cetl ze rozdil mezi reklamou co je cilena , personalizovana a spehuje uzivatele a necilenou je asi 4 procenta a ze reklamni firmy ty rozdily umele prifukuji. Pro me je to prijatelna cena za soukromi, navic spehovat uzivatele je drahe. Reklamni firmy si stezuji ze nebudou moci spehovat uzivatele bez souhlasu ? A to je jako spatne ? Clanek mi prijde jako totalni PR zajmove lobby

  • 12. 12. 2019 11:03

    bez přezdívky

    Na to je jednoduchý recept: Měnit hospody. Pokud někam přijdu max. třikrát za rok, tak si mne, pokud nebudu nějak extravagantní, obvykle pamatovat nebudou. A nadarmo se neříká, že změna je život. A pokud jde o reklamu a šmírování: ZÁSADNĚ NE!!! Zakázat reklamu v prohlížeči jde celkem snadno, horší je to se zablokováním šmírování, zejména pokud používáte Windows, kde jsou šmírovací aplikace neustále zdokonalovány a v podstatě už je bez narušení O. S. nelze zlikvidovat. A bude hůř.

  • 9. 12. 2019 11:46

    bez přezdívky

    ten vas primer pokulhava - protoze v tech hospodach neplatite penezi. Ale tim, ze vedi, ze mate rad vyvar.

    takte pokud by vas primer mel byt spravny na kazdem webu si muzete svobone volit jestli budete platiti xx KC/EUR/USD za jeho pouzivani nebo nechate zobrazit tu reklamu ...

    Protoze jinak se muze stat, ze nebudete mit hospody kam chodit .. nebo jen velmi maly vyber ... pro koho to je lepsi?