Velký úspěch digitálního průmyslu: nařízení ePrivacy čeká zásadní přepracování

9. 12. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Kdyby prošel současný návrh ePrivacy, reálně by hrozilo, že si zvýšená ochrana soukromí vybere daň v podobě méně příjemného prostředí na internetu.

Na zasedání Rady ministrů pro telekomunikace minulé úterý vystoupil nový francouzský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton a sdělil, že bude potřeba, aby Evropská komise přepracovala návrh nařízení ePrivacy. To je dobrá zpráva pro digitální průmysl.

Co se dozvíte v článku
  1. Pozice České republiky
  2. O co vlastně v ePrivacy jde?
  3. Likvidace internetové reklamy
  4. Kdo může z ePrivacy těžit?
  5. Rozumná ochrana uživatele

Ačkoliv ještě není zdaleka vyhráno, digitální průmysl může skromně oslavovat: a) v dohledné době nebudou zahájeny obávané trialogy, kdy hrozilo, že nad střízlivějším přístupem Rady obsaženým v posledním návrhu finského předsednictví převáží mnohem radikálnější postoj Evropského parlamentu; b) Evropská komise de facto přiznala slabiny stávajícího návrhu, a existuje tedy šance, že nový návrh by mohl více reflektovat realitu digitálního trhu a zájmy nejen uživatelů internetu, ale také byznysu.

Pozice České republiky

Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) už od počátků přípravy návrhu ePrivacy upozorňovalo na jeho nedostatky a možné zásadní dopady na digitální průmysl.

Jak se jednání vyvíjela, opakovaně jsme téma konzultovali se zástupci ministerstva i europoslanci a zasílali jim komentáře a společně s velkými evropskými firmami a průmyslovými sdruženími jsme zasílali dopisy národním vládám, velvyslancům při EU i komisařům, v nichž jsme na zásadní rizika návrhu upozorňovali.

Oceňujeme, že Česká republika patří mezi ty země, které hlasu průmyslu naslouchaly. Většina českých europoslanců nakonec v hlasování nepodpořila velmi restriktivní postoj Evropského parlamentu, který byl ale bohužel poměrně těsnou většinou přijat. Stejně tak spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu byla po celou dobu projednávání velmi konstruktivní a mnohé výhrady a zkušenosti z praxe byznysu se promítly do pozice České republiky. Ostatně Česká republika na Radě minulé úterý požadovala nový návrh Komise.

O co vlastně v ePrivacy jde?

Nařízení ePrivacy je právní normou, která má chránit data nejen fyzických, ale i právnických osob v online prostředí. Na rozdíl od GDPR nejde o ochranu jejich osobních dat, ale o zachování soukromí jejich komunikace na internetu.

Nové přímo aplikovatelné nařízení má nahradit dosud platnou směrnici o soukromí a elektronických komunikacích, tzv. cookies směrnici, a na rozdíl od ní, v důsledku technologického vývoje, ukládá povinnosti také poskytovatelům služeb volání přes internet (VoIP), audio- nebo videoobsahu (OTT služby) a poskytovatelům Wi-Fi. Obecně má nová úprava zvýšit úroveň soukromí uživatelů internetu.

V čem SPIR spatřuje hlavní problém? Obecně především v nejasném vztahu, ne-li duplicitě k GDPR a případně dalším předpisům. Návrh, který by měl z našeho pohledu GDPR doplňovat, ve skutečnosti zachází nad jeho rámec. Pod vysokými sankcemi ukládá nové povinnosti byznysu, aniž na rozdíl od GDPR bere v potaz oprávněné zájmy podniků nebo vychází z reálné míry rizika.

Ve srovnání s GDPR, které stálo byznys už tak velké náklady, je návrh ePrivacy nevyvážený a zaměřuje se primárně na uživatele na úkor podniků, jejichž obchodní modely přímo ohrožuje. V průběhu jednání se navíc do návrhu dostala další témata, jejichž zařazení je nesystémové, např. dětská pornografie, zatímco jiný ilegální obsah (např. teroristický) je řešen v samostatném specifickém, anebo naopak obecném zastřešujícím předpisu.

Likvidace internetové reklamy

Zjednodušeně řečeno, ePrivacy vyžaduje, aby uživatel odsouhlasil, že údaje o jeho chování na internetu mohou být dál použity, jinak nebude možné je použít. Nejde přitom o žádné citlivé údaje, které už beztak řeší GDPR, ale třeba pro byznys klíčové anonymní cookies používané pro běžnou cílenou reklamu, kdy na základě informací o tom, že z jistého prohlížeče někdo, jehož identitu neznáme, navštívil jisté stránky, můžeme usuzovat, že se jedná například o muže ve věku 20–35 let se zájmem o cyklistiku, a tudíž se v tomto prohlížeči zobrazí reklama na cyklistické a sportovní pánské zboží.

Je nutné si uvědomit, že internetová reklama je jedním z pilířů, na kterých stojí internetový byznys. Jen díky ní najdou uživatelé na internetu tolik služeb zdarma včetně množství bezplatného obsahu. Dosavadní směřování autorit mělo směle nakročeno k likvidaci tohoto pilíře.

Uživatelé ale tak striktní postup nevyžadují. Evropská oborová asociace IAB Europe si nechala zpracovat výzkum, který říká, že 69 % uživatelů internetu chce, aby jejich data o používání prohlížeče byla sdílena výměnou za bezplatný přístup k online obsahu a 83 % Evropanů si raději zvolí weby, kde se jim zobrazí reklama, než by za obsah platili.

Obdobně by podle ePrivacy měli uživatelé souhlasit s použitím svých dat pro účely měření, které provádí někdo jiný než sám provozovatel služby, kterou si vyžádali. SPIR je na trhu uznávaným garantem měření internetové návštěvnosti ve svém projektu NetMonitor, provádí měření nezávislé, tudíž je právě tou třetí stranou, která by ke svému měření potřebovala uživatelův souhlas.

Nezávislost měření nelze zajistit jinak než zpracovatelem, který je pod dohledem oborové organizace, ovšem pokud by uživatelé svůj souhlas neposkytli, nebude už moci takový zpracovatel měření, které je obecně prospěšné pro celý trh, provádět.

Kdo může z ePrivacy těžit?

V první řadě by z ePrivacy měli těžit uživatelé. Reálně však hrozí, že zvýšená ochrana jejich soukromí si vybere daň v podobě méně příjemného prostředí na internetu. Pokud nebude možné reklamu cílit, reklama nezmizí. Naopak se uživatelům bude zobrazovat reklama necílená, ale zato početnější.

Množství žádostí o souhlasy bude přibývat a uživatelé se budou muset ke svému obsahu doslova proklikat. A pokud budou souhlas odmítat, je pravděpodobné, že bude ubývat služeb poskytovaných volně, zdarma.

Mohou také podlehnout tzv. bannerové slepotě, kterou už nyní pozorujeme v souvislosti s GDPR, kdy budou slepě odklikávat cokoliv, a tedy zvýší šanci, že odsouhlasí i nějaký malware.

Zdá se, že regulace nejméně uškodí globálním společnostem, které poskytují zdarma, avšak pod registrací, např. e-mailové služby či služby vyhledávače, a mají takovou pozici, že uživatelský účet umožňuje přihlásit se ke službám třetích stran.

Je totiž nepravděpodobné, že by si kvůli souhlasu uživatelé měnili email. A tak nadnárodní subjekt s velkou silou získá ještě lepší pozici a dojde k omezení soutěže vedoucí k monopolizaci digitálního trhu.

Rozumná ochrana uživatele

Co by měla Evropská komise při přípravě přepracovaného návrhu ePrivacy především zohlednit? Pečlivě zvážit reálné dopady každého opatření a zároveň nezapomenout, že existují paralely mezi digitálním a offline světem.

Když přijdu do restaurace, spíš mě potěší, že mne vrchní pozdraví a prohodí: „Vývar, jako obvykle?“ Ani jednoho z nás nenapadne, že snad měl mít můj souhlas s tím, že si smí zapamatovat, co si obvykle dávám. To, že si mě a mé preference pamatuje, přece vůbec nevnímám jako narušení svého soukromí.

Jinými slovy: pojďme nastavit rozumnou míru ochrany uživatele, která pro něj bude přínosem, ale zároveň umožní online byznysu pokračovat ve vývoji a inovacích, které z Evropy neudělají „starý“ kontinent ve smyslu zakonzervování digitálu na úrovni přelomu století. Protože v online světě platí více než jinde, že se náskok ostatních zemí dohání velmi špatně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).