Internetové sdílení videa dostává nový rozměr. Vedle samotného sdílení existujících nahrávek např. na YouTube a jeho konkurentech přichází služby pro stále snadnější a snadnější sdílení živého přenosu. Běžný koncový uživatel může bez vysokých technických či finančních nároků realizovat přímý přenos pro široké internetové publikum.
Lze hovořit o možné nové éře videocastů a v širším kontextu i o dalším evolučním stupni dodávání internetového obsahu ze strany nejširší uživatelské základny. Ovšem s novými možnostmi, jak může kdokoliv dávat Internetu obsah, se otevírá i další prostor pro zneužívání Internetu. Zájmy zábavního průmyslu jsou jasné.
Jaké služby pro živé vysílání dnes existují a jak se hodlají bránit tzv. počítačovému pirátství?
Hangouts on Air? Google už má své zkušenosti
Když byla koncem léta 2011 otevřena tehdy ještě velmi mladá sociální síť Google Plus, nabídla uživatelům službu Hangouts on Air. Jde o jakési rozšíření Hangouts (Setkání), což jsou klasické videohovory mezi dvěma až deseti účastníky. Videohovor je realizován přímo v okně webového prohlížeče na webu sociální sítě Google Plus nebo ve webovém rozhraní e-mailové služby Gmail.
Hangouts on Air je jakási nadstavbová služba pro Hangouts provázaná navíc s videoportálem YouTube, který Google před lety koupil. Umožňuje videohovor sdílet s dalšími účastníky. Ti jsou ovšem jen v roli diváka, který se do videohovoru nemohou aktivně zapojit. De facto sledují živé vysílání debaty. Takovým divákem může být kdokoliv. Jestli má být videohovor sdílen, rozhoduje jeho iniciátor. Ten pak za něj nese právní odpovědnost.
Hangouts on Air jsou na sociální síti Google Plus nadstavbou služby Hangouts, tedy videohovorů až s deseti účastníky.
Video s přímým přenosem se objeví na profilové stránce na Google Plus a na stránce kanálu na YouTube svého iniciátora. Použit je klasický přehrávač známý z YouTube, který lze vložit i na jiné stránky pomocí poskytnutého HTML kódu. Vedle živého vysílání jsou Hangouts on Air automaticky archivovány na YouTube v rámci kanálu svého iniciátora.
Vysílat lze video a audio z počítače prostřednictvím webkamery, mikrofonu a dalších relevantních zařízení. Dále je možné v rámci vysílání sdílet pohled na plochu. Mobilní aplikace Google Plus sice podporuje iniciování běžných Hangouts, ovšem nikoliv Hangouts on Air. Technický důvod k tomu není, takže lze důvodně předpokládat, že se jedná o ochranu proti zneužití služby.
Ostatně Google ve jménu ochrany Hangouts on Air před zneužitím vyžaduje ověřený účet na YouTube, kterým musí iniciátor vysílání disponovat. Uživatelé Google Apps pak potřebují k užití Hangouts on Air zvláštní povolení od svého zaměstnavatele, respektive správce domény, k níž použitý uživatelský účet náleží. Povolení použití účtů pro sociální síť Google Plus tedy není automaticky povolením realizovat Hangouts on Air.
Když se kácí les…
Google už s tzv. pirátským videem má své četné a neblahé zkušenosti. Po akvizici YouTube čelil lavině žalob za skutečnost, že uživatelé na YouTube nesdílejí jen svá vlastní videa, ale třeba nelegálně pořízené kopie filmů nebo záznamy televizního vysílání. Dnes Google na YouTube používá řadu protipirátských opatření, ale problémy má stále.
Na jedné straně se poškozovaným držitelům autorských práv nezdají tzv. protipirátská opatření dostatečně silná, na straně druhé si uživatelé stěžují na přehmaty při vymáhání dodržování autorského zákona. Tedy na ty příslovečné třísky, které létají, když se kácí les. Asi nejznámějším příkladem z poslední doby je zablokování videa s přistáním sondy Curiosity na Marsu zveřejněné přímo NASA.
Ale podobné přehmaty jsou na denním pořádku, protože Google je i až miliardovými žalobami tlačen do kouta, kde jdou zájmy uživatelů stranou. Každopádně od provázání Hangouts on Air s ověřeným účtem na YouTube si zjevně Google slibuje, že omezí možnost zneužití služby. Může totiž využít stávající protipirátské technologie a postupy z YouTube.
Následně pak lze odstraňovat záznamy „závadových“ vysílání z YouTube a aplikovat sankce na příslušný uživatelský účet. Stoprocentní ochrana to sice není, ale v rámci amerického zákona DMCA by mohlo jít o dostačující aktivitu, aby Googlu zajištila v americkém právu tzv. bezpečný přístav zbavující jej do značné míry odpovědnosti za činnost jeho uživatelů.
Veetle: široké možnosti použití i zneužití
Vedle Hangouts on Air od Googlu ovšem existují služby, které dávají pro živé vysílání koncovým uživatelům mnohem širší možnosti. Tedy alespoň prozatím. Uvidíme, jak dlouho dovedou vzdorovat (možnosti) zneužívání a následným právním kroků poškozovaných. Jednou z těch zajímavějších služeb je americký start-up Veetle vzniknuvší již v roce 2008.
Veetle hodně zdůrazňuje nabízenou možnost živého vysílání z mobilů, tabletů a další elektroniky se systémy Android a iOS.
Větší pozornosti se mu ovšem dostalo až s rozmachem nové generace chytrých mobilních zařízení. Veetle je služba orientující se výhradně na bezplatné zajišťování živého internetového vysílání. Uvádí, že v současnosti zprostředkovává přímé přenosy pro více než deset milionů diváků měsíčně. Není to číslo, které by vyráželo dech, ale je třeba jej vnímat v kontextu.
Jde o dosti specifickou jednoúčelovou službu (pouze přímé přenosy, bez videohovorů), která má jeden klíčový nedostatek: přenosy nearchivuje. Tedy alespoň ne ty realizované prostřednictvím osobního počítače. Uchovává pouze přenosy z mobilních zařízení. Zatím bez omezení, ale již nyní provozovatelé deklarují, že v budoucnu budou muset nastavit nějaké limity, co se délky videa nebo jeho datového objemu týče.
Veetle pro mobilní zařízení je k dispozici ve formě aplikace pro Android a iOS. Tím se otevírají různé možnosti nejen pro legitimní použití služby, ale i její zneužití. Například místo nelegálního nahrávání filmu v kině jej lze rovnou z mobilního telefonu živě přenášet pro široké internetové publikum.
Ochrana pomalým internetem
Veetle vedle veřejných přímých přenosů podporuje i soukromé přenosy pro okruh pozvaných uživatelů, jimž je odeslán unikátní odkaz potřebný pro přístup k přenášenému videu. Pokud tedy není filmový pirát „načapán“ přímo v kině, může teoreticky takto za cenu jednoho lístku sledovat film neomezený počet lidí. Námi oslovení provozovatelé kin se ovšem nové hrozby příliš neobávají. Vlastně ji vůbec nevnímají.
Věří, že je jejich kontrola dění v promítacím sále zabrání i této nové formě tzv. kinoripů. Pokud zjednodušíme a zobecníme jejich argumentaci, tak člověk s mobilem v ruce je podezřelý ať už si pořizuje nahrávku na paměťovou kartu nebo živě vysílá přes Internet. Zazněl i argument, že při stavu českého mobilního vysokorychlostního připojení je tato hrozba spíše teoretická.
Více je prý trápí kvalitní nelegální kopie z DVD a Blu-ray disků objevující se v internetových úložištích, s nimiž prý někteří dřívější pravidelní návštěvníci kin počítají zcela automaticky, takže si nějakou dobu počkají na stažení kvalitnější kopie než je kinorip (ať už v podobě záznamu nebo živého vysílání) místo, aby zaplatili za lístek do kina.
Dalším možným zneužitím je přímý přenos sportovního utkání. Námi oslovení zástupci českého fotbalu a hokeje se jej ovšem vůbec neobávají. Upozorňují na četnost televizních přenosů na volně dostupných kanálech i na oficiální řádně licencované internetové přenosy. Věří, že fanouškovská obec nebude mít potřebu uchylovat se ke sledování nekvalitních přenosů z mobilních zařízení.
Kontroly užívání mobilů či zákazu jejich užívání na tribunách stadionů se prý bát nemusíme. Opět přitom zazněl argument i o nárocích na mobilní konektivitu. Přitom ten je opravdu platný a nejen v České republice. Samotné Veetle pro mobilní přenos doporučuje připojení přes Wi-Fi. Pro přenášení živého videa v přijatelné kvalitě nemusí prý technologicky dostačovat ani sítě čtvrté generace.
Navíc jsou tu datové limity, které i v rámci „mobilní revoluce – nerevoluce“ čeští mobilní operátoři příliš nenavýšili. V rámci svých nových „neomezených“ tarifů nabízejí datový limit nanejvýš 1 GB. U nadstavbových datových tarifů nejsou limity o moc větší. Jediný neomezený datový tarif donedávna nabízela Telefónica, ovšem bez větší propagace. Navíc pro jeho nové uživatele si datový limit také připravila.
Sdílení filmů živě rovnou z DVD
Veetle ovšem umožňuje vysílat i z osobního počítače, kde možnosti zneužití opouštějí teoretickou rovinu, protože lze zajistit (byť nelegálně) pro přímý přenos kvalitní obsah. Nároky na pevné připojení přitom nejsou vysoké. Veetle doporučuje reálnou rychlost uploadu 1 Mbit/s a více. Éra zatížení datovými limity je již u stacionárních přípojek pro koncové uživatele pryč.
Zdrojem živého vysílání může být nejen webkamera a mikrofon, ale i jakékoliv jiné záznamové zařízení schopné zprostředkovat obraz anebo zvuk z externího zdroje. Podle provozovatele služby je mezi uživateli velice populární například živě přenášet na svém webu prostřednictvím vloženého přehrávače počínání ve hrách.
Propojit herní konzoli a osobní počítač dovede i řada TV tunerů nemluvě o střihových a digitalizačních zařízeních a dalších zařízeních přímo určených ke zpracování videa anebo audia z externího zdroje. Jenže zmíněné prostředky poslouží dobře jak pro živé vysílání herního dovádění, tak pro nelegální šíření např. placených televizních kanálů od filmových přes sportovní po erotické.
Veetle umožňuje z PC odvysílat téměř cokoliv včetně filmu z DVD média vloženého v optické mechanice.
Veetle navíc umožňuje živě odvysílat obsah multimediálního souboru nebo dokonce rovnou i obsah nosiče v optické mechanice. Vysílat lze v závislosti na rychlosti přípojky i ve vysokém rozlišení. „Používáme nejnovější kodeky pro nejlepší kvalitu obrazu,“ chlubí se provozovatel služby. K vysílání stačí pouze plug-in do webového prohlížeče dostupný pro Windows, Linux i Mac.
Veetle tvrdí, že má ochranné prvky proti zneužití pestré palety svých možností, ale z taktických důvodů je prý nemůže ani obecně naznačit. Zároveň se odvolává na již zmiňovaný americký zákon DMCA, v jehož mezích se chce pohybovat a požívat tak jeho ochrany pro provozovatele internetových služeb, které jsou skutečně v roli těch zneužívaných v pravém smyslu slova.
Český Spydrom a monetizace uživatelského vysílání
Projekt podobného ražení jako je Veetle, vzniká i v České republice. Nese název Spydrom. V projektu se mj. angažuje Radek Přikryl, obchodní ředitel firmy Topfun Media, která stojí za multiplatformní video-on-demand službou Topfun. Spydrom je nyní oficiálně ve stádiu veřejné betaverze.
Od počátku roku, kdy se do redakce donesly první informace o projektu, není na první pohled vidět výraznější pokrok. Služba se zdá být hluboko ve stádiu rozpracování, čemuž nasvědčují prázdné stránky vymezením odpovědnosti nebo pravidly pro vysílání. Zmiňujeme se však o ní kvůli jednomu zajímavému rysu, který Veetle nemá. Je jím monetizace vysílání.
Spydrom má být ve stádiu veřejné betaverze, ovšem zatím uživatelům neřekne ani to, za jakých podmínek mohou vysílat.
Uživatelé si mohou zaplatit VIP účet aktuálně za 800 Kč na rok, přičemž třetina z částky je převedena na kredity. Jeden kredit odpovídá 1 Kč. „Lajkováním“ se držitelé VIP účtů mohou navzájem odměňovat kredity. K proklamovaným výhodám VIP účtů pak patří archivování vysílaného obsahu, možnost najednou vysílat z více zdrojů a možnost vysílání ze záznamu ve smyčce.
Myšlenka monetizace uživatelských internetových vysílání je obecně zajímavá, ale její realizace v podání betaverze služby Spydrom již méně. Mikroplatby totiž vycházejí z uzavřeného systému, do kterého musí uživatelé vložit větší sumu, jejíž dvě třetiny jdou provozovateli služby. Pro něj je to výhodné, pro uživatele již méně.
Nicméně obecně je myšlenka monetizace uživatelského vysílání docela zajímavá. Spíše tedy samotné spojení služby pro vysílání a implementace systému pro mikroplatby. Ne každý si umí zprovoznit vlastní web, na něm používat přehrávač Veetle a nasadit třeba Flattr nebo PayPal pro monetizaci formou mikroplateb.
Veetle se k možnosti uživatelské monetizace vysílání vyjadřuje jen vyhýbavě: žádné legální možnosti rozvoje služby se do budoucna nebrání. Nicméně je otázkou, jestli by možnost výdělku na vysílaném obsahu nevedla jen k přilákání více tzv. pirátů, kteří by chtěli zpeněžit například svoji přípojku kabelové televize s placenými prémiovými kanály.
Stačí se podívat na tzv. partnerské programy datových úložišť odměňující za nahraný obsah či v některých případech dokonce za počet jeho stažení. Nelze se příliš divit zábavnímu průmyslu, když existencí těchto programů argumentuje, že internetová úložiště nejsou v roli počítačovými piráty zneužívaných služeb, ale že jde naopak svým způsobem o obchodní partnery.
Technologie jsou, služby jsou, využití …
Uvidíme, v co se časem možnost uživatelského živého vysílání online rozvine. Otázkou je, jestli podobné služby najdou fungující obchodní model. To stále není jasně zodpovězeno ani u služeb pro klasické sdílení uživatelského videa, přestože o něj uživatelé mají zájem opravdu ve velkém. Osloví je i živé vysílání? Jak ty vysílající, tak ty sledující?
Veetle si myslí, že přes deset milionů jeho diváků z mnoha zemí světa měsíčně je jasným ano. Mnoho uživatelů prý nechce být na Internetu pasivní, což má dokladovat poslední masivní nástup blogů, sdílení videí a fotografií či rozkvět sociálních sítí, které toto vše nabízejí nebo přinejmenším propojují.
Další otázka je, jestli podobné služby nebudou zlikvidovány mezi dvěma mlýnskými kameny v podobě tzv. počítačových pirátů a zábavního průmyslu. Ta přitom přímo souvisí s obchodním modelem, protože jedině velmi dobře prosperující služba si může dovolit luxus čelit žalobám zábavního průmyslu a oplácet jeho lobby u zákonodárců stejnou mincí.