Snahy resuscitovat původní podobu KIVSu – tedy centrálního nákupu telekomunikačních služeb pro Komunikační infrastrukturu veřejné správy – nejspíše již podruhé za sebou ztroskotají.
Poprvé se tak stalo vloni (podrobněji viz můj tehdejší článek zde na Lupě), kdy se Ministerstvu vnitra nepodařilo (ani napodruhé) vypsat potřebná výběrová řízení tak, aby „prošla“ přes antimonopolní úřad (ÚOHS). A jelikož platnost předchozích rámcových smluv na centralizované nákupy služeb končila, muselo vnitro centralizované nákupy „odpískat“ a rezortům doslova na poslední chvíli říct, že je ponechává jejich osudu.
Přesněji: vnitro dočasně – konkrétně do 27.3.2013 – změnilo koncepci KIVSu z původní centralizované na decentralizovanou, a nechalo jednotlivé resorty, ať si potřebné služby nakoupí samy. S tím, že v mezidobí připraví novou verzi centralizované podoby KIVSu, využívající již nových možností tzv. dynamického nákupního sytému (zkratkou DNS, pozor neplést se známější zkratkou pro systém doménových jmen).
Úplně nová koncepce
Příprava skutečně proběhla, a přihlásilo se i poměrně dost zájemců o roli dodavatelů. Jenže jeden z nich, konkrétně společnost ha-vel, si u ÚOHS stěžoval na příliš krátké lhůty pro implementaci, které podle něj mohou stihnout jen stávající dodavatelé, ale nikoli již ti noví. Ještě v prosinci loňského roku pak ÚOHS námitkám společnosti ha-vel vyhověl, a zadávací řízení na novou verzi KIVSu pozastavil. Dalším subjektem, který se v kauze KIVSu obrátil na ÚOHS, byly České radiokomunikace.
Následovala zřejmě určitá jednání a hledání možného řešení, protože termín 27.3.2013 se nezadržitelně blíží. Podle stanoviska ÚOHS, zveřejněného minulou středu, zřejmě došlo i k určitému uvolnění, protože Úřad měl své prosincové předběžné opatření (zastavující celé zadávací řízení) zmírnit tak, že nařídil pouze „zákaz uzavřít smlouvu v dynamickém nákupním systému“.
Ve stanovisku ÚOHS pak lze najít poměrně zásadní kritiku celého dynamického nákupního systému:
Při prošetřování zakázky nicméně Úřad získal důvodné podezření, že samotný dynamický zadávací systém obsahuje podstatnou vadu, která by mohla znamenat neregulérnost desítek či stovek zakázek, jež budou přes systém zadány. Jedná se o zásadní problém, která by mohl znepřístupnit zakázky KIVS pro řadu uchazečů. Ve světle tohoto podezření je postup Úřadu zcela logickým krokem, který může zabránit budoucímu napadení těchto zakázek z důvodu možné diskriminace potenciálních dodavatelů.
ÚOHS podporuje zřizování centrálních nákupních systémů jako efektivního způsobu snižování nákladů ve veřejném sektoru. Jádra systémů musí být nicméně založena na základech, které jsou transparentní, nediskriminační a v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.
No a ve čtvrtek zareagovalo i samotné vnitro, když na svém webu oznámilo, že vládě předložilo ke schválení novou koncepci celého KIVSu. Asi již tušíte, že opět jde o „odpískání“ snah o návrat zpět k centralizovanému nákupu a ponechání aktuální decentralizované verze, v rámci které si jednotlivé resorty nakupují vše samy:
Ministerstvo vnitra předložilo na včerejší jednání vlády návrh usnesení, kterým se mění koncepce KIVS (Komunikační infrastruktury veřejné správy) ze zcela centralizovaného zadávání na systém, kdy by jednotlivé resorty poptávaly datové a hlasové služby samostatně. Projednání tohoto bodu bylo přerušeno a vláda se k němu vrátí příští týden.
Na rozdíl od ÚOHS ale vnitro ve svém stanovisku nemluví o zásadních problémech Dynamického nákupního systému, který plánovalo využít. Zmiňuje jen „komplikovanou situaci“ a „faktickou nemožnosti vypsat a zrealizovat ve zbývajícím čase do 28. 3. 2013 nové kolo elektronických aukcí“.
Pokud tedy vláda tento návrh schválí (po přerušení jeho projednávání), budou jednotlivé resorty znovu ponechány svému osudu. S tím, že vnitro si ponechá alespoň roli jakéhosi „provozovatele nástěnky“, na kterou budou jednotlivé resorty zapisovat ceny, dosažené v rámci vlastních nákupů.
MV také podle návrhu usnesení povede evidenci cen služeb KIVS sloužící pro porovnávání dosažených cen služeb KIVS jednotlivými subjekty státní správy. MV rovněž do konce roku 2013 podá vládě informaci o cenách dosažených jednotlivými subjekty státní správy a o průběhu zadávacích řízení na služby KIVS.
Otázka na závěr
Zajímavou otázkou je určitě to, zda popisovaný vývoj a opakovaná neschopnost vnitra zorganizovat centrální nákupy jsou něčím negativním, nebo naopak pozitivním.
Odpověď záleží na tom, koho se ptáte. Resort vnitra pochopitelně tvrdí, že centrální nákupy jsou výhodnější, protože umožňují dosahovat vyšších množstevních slev. Jenže to by vnitro muselo umět vše zorganizovat.
Naproti tomu konkrétní příklady z resortů ukazují, že individuálním nákupem, nezatíženým „centrální byrokracií“, lze dosáhnout podstatných úspor, alespoň oproti dobám, kdy KIVS ještě fungoval centralizovaně.
Svědčí o tom třeba příklad ČSÚ, který se dokázal dostat na čtvrtinu původních cen. Nebo novější příklad Ministerstva financí, které po opuštění centralizované podoby KIVSu vloni dosáhlo úspor od 30 do 70 procent.
