T-DAB je testován nebo zaváděn ve 40 zemích světa, vysílá se pomocí něj tisíc programů a poslechnout si je může na půl miliardy lidí,
uvedla na včerejší tiskové konferenci v paláci Žofín Serena Ventová , ředitelka pro rozvoj World DAB Fora. Česká republika provozuje v současnosti pouze zkušební vysílání ve třech multiplexech, a to navíc jen do konce listopadu. Jednatel příbramské společnosti Teleko, Tomáš Řapek, ale včera uvedl, že krátkodobý test by měl být impulsem Radě pro rozhlasové a televizní vysílání i české legislativě, aby se začala zabývat možností udělit dlouhodobé zkušební licence a později umožnit řádné digitální vysílání rozhlasu. Teleko zajišťuje vysílání multiplexu Českého rozhlasu, kromě něj jsou v provozu ještě dva multiplexy Českých radiokomunikací s komerčními stanicemi.
Serena Ventová vytyčila pět podmínek rozvoje systému T-DAB. Jsou jimi fungující právní rámec, dostatečné pokrytí (alespoň 60 procent populace), nové programy a služby, úzká spolupráce mezi vysílateli, výrobci a prodejci digitální techniky a dobrá marketingová kampaň. Česká republika zatím nesplňuje prakticky žádnou z nich. Rozvoji digitálního rozhlasového vysílání brání kromě chybějící legislativy také fakt, že jemu vyhrazený kanál 12C a 12D je někde stále ještě zaplněn analogovou televizí. To je případ Ústí nad Labem a programu Nova šířeného z vysílače Buková hora. Na konferenci se však rozdával plán pokrytí signálem T-DAB v jednotlivých členských zemích World DAB Fora a podle něj by měly stávající experimenty nejen nadále fungovat, ale v červenci roku 2006 se rozrůst také o území Brna, Ostravy a široce přilehlého okolí. Tomáš Řapek k tomu dodává: Jakmile budeme mít právní jistotu, jsme schopni během tří až šesti měsíců objednat a zprovoznit další techniku potřebnou k rozšiřování pokrytí.
Zatím je pro Teleko ale výhodnější testovat v Praze, protože má největší populaci a z Příbrami je to sem blízko.
Dodavatelem technologií, především multiplexerů, které dávají dohromady výslednou podobu signálu, je pro Českou republiku švédská firma Factum Electronics. Její zástupce na World DAB Foru, oblastní prodejní manažer Patrik Olsson, zmínil na konferenci zajímavé srovnání přístupu Evropy a Asie. Zatímco evropské státy a Kanada jsou v používání systému T-DAB spíše audiocentrické, v Asii vládne videocentrismus. Nejrychleji probíhá digitalizace v Jižní Koreji, kde je v provozu devět až deset služeb a všechny jsou orientovány na video, především na přenos televizního signálu do mobilu.
Evropské zaměření spíše na zvuk a rádio potvrdil i vedoucí digitálního týmu Českého rozhlasu Pavel Balíček. Podle něj se budoucí dva nebo tři celoplošné multiplexy T-DAB zaplní rozhlasovými stanicemi a doplňkovými službami, na televizní vysílání nezbude místo. Jaký bude ale skutečně prostor pro české vysílatele, to ukáže až velká kmitočtová koordinační a plánovací konference v příštím roce.
Přijímače T-DAB
V současné době je na světě k dispozici zhruba 250 druhů rádií vybavených pro digitální příjem T-DAB. Jejich průměrná cena by se měla pohybovat okolo 60 eur, tedy zhruba 1800 korun. Na pražské konferenci bylo k vidění 40 modelů a design měly ledasjaký. Některé připomínaly zlaté časy rozhlasu a byly bohatě zdobené, další měly vzhled spíše futuristický a barvy i tvar některých napovídaly tomu, že jsou určeny pro něžné pohlaví. Rozměry se pohybovaly od mikrověže přes menší přehrávač až po malý digitální walkman. Nejlepší představu si uděláte jistě sami pohledem na obrázky okolo textu. Smutnou zprávou je, že na českém trhu se zatím přijímače T-DAB běžně koupit nedají.
Kvalita zvuku se v poměrně rušném prostředí, kde byly přístroje umístěny, poměrně špatně posuzuje. Mohu však říci, že když některé z rádií hrálo, hrálo dobře. Vysílání ze Strahova mělo do nitra žofínského paláce ale chvílemi těžkou cestu. Tomáš Řapek nejdříve proklamoval, že v Praze je signál v budovách dobře zachytitelný zhruba v 70 procentech případů, pak ale poznamenal: Do budoucna bude potřeba pokrývat takové velké aglomerace, jako je Praha, více vysílači nebo tzv. gap-fillery.
Mezi doplňkové funce některých rádií patřila možnost zastavit si záznam, nahrát jej nebo jej převinout zpět.
Doplňkové služby
Technologie T-DAB založená na standardu Eureka 147 umožňuje mimo přenosu rozhlasu i další zajímavé věci. Může to být vysílání krátkých textových zpráv, elektronický programový průvodce, ale například také provoz burzovní aplikace. Na burzu je však potřeba už zařízení vybavené obrazovkou. Paleta datových služeb může být ovšem ještě pestřejší, multiplexer je například na základě vaší žádosti schopen sestavit a odeslat vám třeba internetovovu stránku. Tím se však dostáváme k možnosti přenosu videa.
Digitální televize v několika podobách
Na DigiZone.cz jsme se věnovali zatím pouze mobilní variantě televizního příjmu v systému DVB-H. Český rozhlas a jeho technologičtí partneři ale představili na pražském zasedání World DAB Fora také standard DMB, tedy Digital Multimedia Broadcasting – digitální vysílání multimediálních obsahů. Výhodami této technologie jsou oproti DVB-H nižší spotřeba přijímacích zařízení a kvalitní příjem i za rychlého pohybu. Serena Ventová včera ve své prezentaci ukázala zúčastněným test, ve které její auto zrychlovalo na mnichovské dálnici až do 190 kilometrů v hodině. Po celou dobu byla v záběru i televizní obrazovka se signálem DMB, který i při téměř dvousetkilometrové rychlosti vypadal dobře a necukal se. Vysílání DVB-H se přitom podle odborníků rozpadá už po překročení padesáti kilometrů v hodině.
Na konferenci byl představen přijímač DMB určený pro automobily od firmy Perstel a mobilní telefon Samsung se stejnými schopnostmi. Vysílal se tu záznam ze života goril v pražské zoologické zahradě, které se stanou součástí reality show českého rozhlasu Odhalení. Původně se očekával zpravodajský program ČT 24, ale proč se tomu tak nestalo a že se jednalo o nedorozumění, zmiňuje včerejší aktualita. Příjem signálu nebyl nikterak ohromující. Venku fungoval dobře i na mobilním telefonu, uvnitř v předsálí běžel ještě na automobilovém přijímači, ale v místnostech hlouběji uvnitř Žofína už ho nebyla šance chytit. Vysílaná kvalita 368 kbit/s znamenala, že když se na větší obrazovce gorila rozběhla, zbylo z ní jen několik větších kostek. Pomalejší pohyby ale vypadaly pěkně a ostře.
DMB nebyl jediným systémem, který včera ukazoval možnosti přenosu videa pomocí normy T-DAB. Britští vystavovatelé předvedli zájemcům další novinku s názvem BT Lifetime. Její podrobnější popis, stejně tak jako detaily o DMB, si zaslouží v budoucnu samostatný článek, zmíním proto jen několik informací. Výhodou BT Lifetime je technologie pokročilého paketového režimu, Enhanced Packet Mode, a také využití internetového protokolu IP přes T-DAB. Praktickými důsledky jsou možnost zakódovat obsah, aby mohl být zpoplatněn, ale především šance získat plnohodnotný přístup k Internetu – ne žádné předpřipravené stránky, jako nabízí DMB. Na konferenci se pomocí BT Lifetime vysílala smyčka záznamu britské hudební stanice Blaze. Příjem byl pěkný, ale nedá se objektivně zhodnotit, protože multiplexer s vysílačem byly přímo na místě konání.
Výhled do budoucna
Na základě prognózy World DAB Fora by v Británii mělo využívat příjmu digitálního rozhlasu 20 milionů obyvatel a ve zbytku Evropy se tou dobou odhaduje dalších 60 milionů posluchačů. Tři desítky milionů budou prý přijímat T-DAB přes mobilní telefony. Výhled je to jistě pěkný, ale myslím si, že zájemci v České republice vůbec uvítají, až se tady začnou prodávat přijímače digitálního rozhlasu a vysílání pokročí minimálně do fáze dlouhodobějšího testu. Lákavě působí určitě technologie DMB, kterou bude zajímavé sledovat v souvislosti s Mistrovstvím světa ve fotbale v příštím roce, které se koná v Německu. T-Mobile by tam měl prodat nebo rozdat několik milionů kusů zařízení vybavených pro příjem právě DMB nebo DVB-H. Připraví něco podobného jeho zdejší sekce i pro české zákazníky?