Hlavní navigace

Zavoral povede rozhlas až do roku 2028. Chce dát důraz na online distribuci

30. 8. 2021
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Karel Choc
Rada Českého rozhlasu potvrdila ve funkci generálního ředitele Reného Zavorala. Ten chce zavést pravidla pro sociální sítě, akcentovat regiony, spustit folklorní stanici, rozvíjet digitální distribuci a zvýšit rozhlasový poplatek minimálně o pět korun.

Přinášíme redakčně editovaný přepis vystoupení Reného Zavorala před Radou Českého rozhlasu, kdy v časovém limitu 15 minut představoval své záměry na druhé funkční období.

René Zavoral: „To, že je rozhlas v nebývalé kondici, myslím nikdo zpochybnit nemůže. Já jsem za to samozřejmě vděčný obrovské skupině zaměstnanců, kteří spolu se mnou utvořili tu misi, na kterou jsem se vydal v lednu 2016. Mám za to, že rozhlas je dnes opravdu velmi silnou národní kulturní institucí s mimořádným významem. My jsme se ji takto s kolegy snažili řídit.

Chci vás s veškerou pokorou, kterou v sobě k této funkci a k celé této instituci mám, požádat o to, abych mohl ve vedení i v dalším období zůstat a spolu s kolegy realizovat misi Českého rozhlasu tak, jak jsme ji realizovali doposud. Činím tak opravdu velmi pokorně a neskromně, protože si uvědomuji, jak významný Český rozhlas skutečně je.

Obecně mám za to, že jeho další směřování se bude vždy odehrávat na takovém pomezí tradičního a moderního světa. Na jedné straně Český rozhlas jako instituce, která velmi pevně obhajuje tradiční hodnoty, jako je objektivita, nestrannost, rozmanitost a podobně. Na druhé straně žijeme v době, kdy i Český rozhlas musí reagovat na potřeby posluchačů, musí se proměňovat i s jejich preferencemi, musí reagovat na masivní konkurenční trh, který kolem něj existuje. Na řadu mediálních hráčů s velmi silnými rozpočty a silným vlivem v mediální krajině.

A to všechno samozřejmě rozhlas staví před období, kdy mnohem více bude asi penetrovat do oblasti nelineárního vysílání oproti lineárnímu, v němž se dnes převážně vyskytuje. Ale ať už to bude lineární, či nelineární vysílání, pořád se nic nezmění na tom, že bude rozhlas informovat, bude bavit, bude vzdělávat. To jsou tři základní pilíře, na kterých určitě bude existovat i nadále.

Svému projektu jsem dal takový podnázev Univerzalita, nestrannost a inovace. To jsou přesně hodnoty, na kterých bych rád stavěl i v dalším funkčním období, pakliže mi budete důvěřovat a zvolíte mě do funkce generálního ředitele i pro těch dalších šest let.

Rozhlas pro všechny

Slovo univerzálnost není úplně náhodou. Já opravdu mám za to, že Český rozhlas má být univerzálním médiem, které je zaměřeno na všechny posluchače beze zbytku. Neměli bychom zapomínat na nemocné, na lidi s nižšími příjmy, s nižším vzděláním, v regionálních oblastech a podobně. A pro mě vždycky byly a budou potřeby posluchačů na prvním místě.

To všechno při jasném plnění úkolů média veřejné služby. To, že jsme skvělé médium, že jsme důvěryhodné médium, že se nám daří, to je samozřejmě věc, kterou se určitě velmi rádi vždycky chlubíme. Ale to nestačí, to rozhodně nestačí. Nechci, abychom se v tomto obrazu úplně uzavřeli a mysleli si, že to je daný fakt. Naopak, mám za to, že musíme svou misi každodenně obhajovat právě kvalitní prací, kterou Český rozhlas obecně dělá.

Vždy budu akcentovat, i proto, že pocházím ze severní Moravy, aby se rozhlas neuzavřel nechci říct do pražské bubliny, ale prostě do jakékoliv bubliny. Chci, abychom mysleli na regiony, mysleli na lidi žijící právě v různých oblastech a kolikrát velmi daleko tady od centrály v Praze. Součástí té univerzálnosti je pro mě i rozmanitost. Tady bych chtěl znovu říct, že je pro mě důležité, abychom překonávali různé příkopy, abychom vysvětlovali, vedli dialog, diskusi.

Pokud jde o nestrannou žurnalistiku, četl jsem si projev ředitele BBC Tima Davieho, když nastupoval do funkce, a mluvil mi velmi z duše. Jsem velkým odpůrcem jakékoliv aktivistické žurnalistiky v médiu veřejné služby. Mám za to, že Český rozhlas má naopak ukázat celé portfolio názorů, komentářů, komentátorů, názorových spekter, aby si posluchač udělal svůj vlastní obrázek. Takovou žurnalistiku považuji za kvalitní, za důvěryhodnou a nezávislou.

Pokud jde o inovace, ta se už dnes ukazuje jako naprostá nezbytnost ve všech oblastech života Českého rozhlasu. Ať je to program, vysílání, distribuce a distribuční platformy, nebo výrobní procesy, řídící procesy, ale i struktura Českého rozhlasu jako taková.

Když jsem hovořil o těch třech pilířích — informovat, vzdělávat, bavit — tak tady chci říct, že ten tradiční svět v naší podobě bude znamenat podporu různých soutěží, původní české rozhlasové tvorby a hudebních těles, jako je SOČR, Dismančata, BROLN a tak dále. A to, co je naší obrovskou konkurenční výhodou, to dnes už není zpravodajství, byť ho děláme dobře, kvalitně, s velkým nasazením a mimořádně profesionálně. Tou konkurenční výhodou je například oblast literárně dramatické tvorby, hudební tvorby či oblasti, které komerční média jednoduše nemohou naplňovat, už také proto, že to není jejich poslání. V tomto duchu jsme vděční našim posluchačům, kteří řádně platí, a koncesionářům, protože díky nim můžeme celou tuto činnost vyvíjet.

ČRo Lidovky pro starší, podcasty pro mladé

V projektu jsem se zmínil i o staničním portfoliu. Já ho dnes považuji za víceméně konečné. Myslím, že expanzivnost už dále moc pokračovat nemůže. Je to samozřejmě i otázka financí. Umím si představit ještě nějaké digitální, velmi nízkonákladové projekty. Já jsem ve svém projektu uvedl například rádio, které by se věnovalo folklóru, čistě digitální stanici, protože archiv Českého rozhlasu v oblasti folklorní hudby a lidové tvorby je velmi bohatý. V hlavě mám něco jako ČRo Lidovky – teď mě neberte prosím za slovo, ale nějaký takový proud, který by měl nízkonákladově oslovit právě lidi, kteří mají rádi třeba lidovou hudbu.

Jinak to portfolio stanic, které dnes Český rozhlas nabízí, považuji za velmi rozmanité a komplementární, velmi dobře se ty stanice navzájem doplňují. Ať je to zpravodajství a publicistika formou stanic Radiožurnál plus Radiožurnál Sport, nebo nezpravodajské stanice cílící na kvalitní zábavu, na vzdělávání a kultivaci posluchačů. Uznávám a přiznávám zcela jednoznačně, že jsme rezignovali na oslovování skupiny náctiletých posluchačů. Ale mám za to, že jejich preference jsou zcela jiné. Nicméně ani na tyto posluchače nezapomínáme formou různých digitálních audioobsahů. Je oslovíme formou podcastů, novými žánry. A je tu snaha si tyto budoucí posluchače vychovat a postupně si je mezi stanicemi předávat.

Zpravodajství

Když jsem hovořil o zpravodajství a publicistice, tak tady pro mě vždycky bude základním měřítkem striktní dodržování všech zásad kvalitní žurnalistiky a veřejnoprávního vysílání. Objektivitu, nestrannost a diverzitu jsem už několikrát zmiňoval. Mám jistý dluh, který ale určitě budeme chtít spustit k 1. lednu: nová pravidla pro chování zaměstnanců a spolupracovníků na sociálních sítích. Určitě chci udělat inventuru předpisů upravujících otázky střetu zájmů interních a externích spolupracovníků. A realizovat i pravidelné vzdělávací kurzy v oblasti dodržování Kodexu Českého rozhlasu, zákona o Českém rozhlase a vůbec celé legislativy, která upravuje naši činnost.

Perlou našeho rozhlasu jsou zahraniční zpravodajové. Tady bych nezamýšlel žádné větší změny, myslím, že síť osmi zpravodajů je velmi dobře postavená. K čemu určitě dojde, a to jsme avizovali už dříve, bude na konci roku ukončení místa zpravodaje v Londýně, ve Velké Británii. Naopak s jarem příštího roku bychom chtěli otevřít post ve Francii – i s ohledem na blížící se prezidentské francouzské volby a na poměrně zajímavou společensko-politickou situaci ve Francii.

Pokud jde o naše další stanice – Vltava, D-dur, Jazz, Rádio Junior, Radio Wave – to jsou stanice, které velmi dobře oslovují své skupiny. Vedou si relativně dobře. Snaha bude i například u Vltavy upravovat hudební dramaturgii směrem k větší pestrosti. Určitě nechci, abychom rezignovali na kvalitní kulturní publicistiku a o literárně-dramatické tvorbě už jsem hovořil.

Regiony

Mojí velkou snahou bude posílit regionální výrobu, ale s její prezentací na celoplošných sítích a stanicích, protože takto bude mít mnohem větší váhu. Síť regionálního vysílání je víceméně vybudována. Rád bych pokračoval v emancipaci těch nových studií, jako jsou Karlovy Vary a Zlín. Jisté diskusi a reflexi bych chtěl podrobit, je to skoro na sto procent, zpětné zařazení místních zpravodajských buněk do lůna, do struktury místních regionálních stanic. Jejich vyvedení ze struktury považuji za ve finále ne úplně funkční. Ano, je funkční vůči celoplošným stanicím, vůči Radiožurnálu, vůči Plusu, ale není úplně funkční vůči těm konkrétním regionálním stanicím. Ukazuje se, že míra ochoty vytvářet obsah pro tu samotnou regionální stanici není úplně silná. Myslím, že je to škoda, protože posluchači obecně o lokální a hodně regionálně zacílené zpravodajství a publicistiku stojí.

Jak už jsem říkal, pokud jde o počet stanic, tak bych stávající portfolio vnímal jako konečné. To, co určitě bude doménou do budoucna, bude nelineární vysílání, online prostor či tvorba digitálního audioobsahu speciálně pro mladé posluchače, kteří nás neposlouchají. Ale i pro starší posluchače, díky zvyšující se internetové a digitální gramotnosti.

Digitální distribuce

Jde-li o inovace, tak v oblasti distribuce se nic zásadně nemění. Z mého pohledu ale bude velmi silně akcentována online distribuce. Obecně Český rozhlas musí být tam, kde jsou posluchači. Dnes je vidíme na třech zásadních platformách: velmi krátké vlny, digitální systém DAB+ a právě internet. Online distribuce je cesta do budoucna, protože v té FM oblasti už jsou jen velmi malé mezery, v DAB+ oslovujeme 95 procent populace. Nicméně musíme hodně akcentovat penetraci přijímačů a podobně, v tomto duchu je internet zdaleka nejrozšířenější platformou. Na druhou stranu je placený, závislý na datech a podobně. Čili musí to být hybrid a musíme opanovávat všechny ty tři platformy. Umím si představit postupnou úpravu obsahu jednotlivých stanic právě v závislosti na podobě té distribuční platformy.

Všechny nové trendy přináší jisté nároky i na strukturu Českého rozhlasu. Ta, kterou jsem inicioval v roce 2016, víceméně s malými změnami funguje dodnes. Její podobu považuji za funkční a kvalitní. Nicméně k nějakým mírným úpravám struktury bych sáhnul. Jednu jsem už naznačil, ale mám i některé náměty, které se týkají zejména programových divizí. Právě proto, aby byly schopné reagovat na digitalizaci kolem nás.

Financování

Pokud jde o financování, jsem jednoznačně pro zachování stávajícího systému rozhlasových poplatků. Myslím si, že to je zcela funkční systém. To, co mě trápí, je výše poplatku, která se od roku 2005 nezměnila. Umím si představit, že v případě, že neprojde novela DPH, bude náš požadavek na zvýšení minimálně o deset korun. Pokud by novela o DPH prošla, tak bude dostačujících pět korun. (Sněmovna původně neschválila pokračování výjimky z odpočtů DPH pro Českou televizi a Český rozhlas. Senát však v červenci daňovou novelu vrátil sněmovně. Nyní se čeká na hlasování poslanců, kteří by se k novele měli vrátit na zářijové schůzi – pozn. red.) Je to věc, kterou musíme otevřít a neotálet, protože chceme-li služby zachovat do budoucna, budeme potřebovat finance navíc.

V oblasti investic budeme i nadále fungovat v režimu podpory investic v oblasti majetku, IT, online, techniky. To jsou vždycky ty největší oblasti. Částka plus minus 150 milionů ročně je adekvátní, a pokud nás to nedonutí nějaké vnější vlivy změnit, tak bych v ní rád takto pokračoval.

I přesto, že je zajištěno financování formou rozhlasových poplatků, musíme vyhledávat další možnosti: granty, výnosy generované komercionalizací vybraného obsahu a tak dále. Mediální zákon je kapitola sama pro sebe. Neodpovídá 21. století a určitě bude nabíledni jej znovu otevřít.

WT100 temata

Samozřejmě si uvědomuji, že rozhlas je tvořen především lidmi. Pořád vnímám jisté rezervy v oblasti využívání vnitřních zdrojů, cíleného scoutingu napříč společností, talent managementu a dalších oblastech.

Mám pocit, že jsem vždy byl propagátorem korektního a konstruktivního dialogu s Radou Českého rozhlasu. Pokud mi dáte důvěru a budu moct pokračovat dalších šest let v mandátu generálního ředitele, tak o korektnost v dialogu a diskusi s vámi budu i nadále velmi stát a usilovat. Děkuji.“

Autor článku

Novinář, mediální analytik a lektor digitální komunikace. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.