Názory k článku Zprávy z Depa (6): návrh nechávat v datových schránkách zprávy i po 90 dnech opět neprošel

Stát požaduje mnohé dokumenty uchovávat leta ale tady ten dokument vyhnije po 90 dnech. To je docela provar. (Datovku mám, spousta věcí se mi tím zjednodušila ale jakmile vyvstane potreba neco uchovat stastnej z toho opravdu nebudu).

tohle je prostě obrovský problém. Samotné schránky na to moc neupozorňují, řada lidí je zvyklá mít v emailu zprávy nekonečně dlouho a najednou jsou tady DS, které tohle celé dávají do absurdní úrovně, 3 měsíce a šlus.

Teď zatím DS tolik funkcí nemají a postupně jim nabývají, ale tohle má být cíl? Dokumenty z DS, které zpravidla obsahují důvěrné informace se budou povalovat na různých místech kam je uživatel stáhne, posílané po emailech (dnes je paradoxně free email asi nejlepší způsob jak něco archivovat pro běžné lidi, pošlou si to sobě). Dokumenty z DS nejsou šifrované, jsou běžně čitelné a je škoda, že DS (či jiná státní služba) zároveň nedává občanům službu digitální bezpečné úschovny.

je škoda, že DS (či jiná státní služba) zároveň nedává občanům službu digitální bezpečné úschovny
Dává, přímo datové schránky, ale za peníze.
To je jeden problém. Druhý, když majitel schránky zemře, tak je schránka znepřístupněna a následně zrušena a pozůstalí se k ničemu nedostanou. Když to má zkopírované někam na OneDrive, GoogleDisk, ..., nebo vytištěné v šuplíku, tak pozůstalí aspoň ví, že a co bylo, i když to třeba není podepsané.
Pravda, každému se to stane jen jednou, ale dodatečné získání informací je vyloučeno jaksi z povahy věci.

17. 5. 2021, 11:40 editováno autorem komentáře

jenže vy ten dokument můžete potřebovat třeba za třicet, čtyřicet let třeba kvůli nějakému dědickému řízení nebo co já vím. A pokud pominu čitelnost formátu, tak za čtyřicet let již nemusí platit, že algoritmus čtyřicet let starého časového razítka nebyl prolomen.

Tak s tím úmrtím snad zase není takový problém ne? Pokud mám pocit, že je dokument (pro rodinu) důležitý, tak si jej stáhnu do PC, vytisknu a doma dám do šanonu. To je holt podstata elektronizace, že nikdo za nic neručí a co je někde dneska na vzdáleném uložišti, zítra být nemusí (ani na tom lokálním disku).
Riskujete ztrátu s papírovým dokladem skoro stejně jako s elektronickým.
Mě vadí to, že ten datový trezor není pro občany zdarma. Platím daně, stát z těchto mých daní stamiliony ročně dotuje provoz tohoto systému, tak proč bych měl platit něco dalšího? Navíc z toho, že mám datovku stát znovu profituje, protože ušetří papír, toner, obálku i poštovné, navíc mi lehce dokáže, že a kdy jsem dokument dostal.
Každý freemail mám určitý prostor zdarma, tak nechápu, proč tuto elementární službu nechce poskytovat svým daňovým poplatníkům i stát. Těžit z toho budou oba.
Pak se diví, že to lidi nechtějí. Bodejť by taky jo, když mi smažete něco, co po mě budete zachvilku chtít a když Vám to dám doma ručně vytištěné (bez razítka při konverzi na CzechPointu), tak mi řeknete že to neuznáváte.
Už byste se páni poslanci měli vzpamatovat. Elektronizace v tomto státě je jak za krále klacka. Do Estonska už jste se jeli dívat několikrát, tak nevymýšlejte vlastní kolo, když ta funkční už někdo vymyslel.

i kdyby byl jenom jeden, řešíme snad princip. Papír může fungovat na principu "založ a zapomeň" a pak ho po šedesáti letech někdo vytáhne třeba kvůli restituci a dá se s tím pořád nějak pracovat. Pokud se "založ a zapomeň" aplikuje na elektronický dokument, kde pak bude šedesát let staré razítko, jehož algoritmus "loni" prolomili, tak z toho může být problém, pokud tím dokumentem budu potřebovat něco doložit.

Tak s tím úmrtím snad zase není takový problém ne? Pokud mám pocit, že je dokument (pro rodinu) důležitý, tak si jej stáhnu do PC, vytisknu a doma dám do šanonu.

Většina lidí neví, že za dva měsíce umře, aby si včas udělali pořádek a připravili pozůstalým přehledný šanon se vším, co by po jejich smrti mohli potřebovat. Jistě, teoreticky by měli na něco takového myslet a být neustále připraveni na to, že je může zítra srazit autobus, ale v praxi to většinou funguje spíš tak, že administrativu za rodinu řeší jeden z manželů a druhého to moc nezajímá.

Kolik těch elektronických dokumentů starých 60 let máte? Jo aha, nula. Hmm. MD5, SHA1... hmmmm.

No, končím, vidím, že to opět začíná připomínat legendární diskusi o exportu z Gimpu. Ty prášky nevysazovat.

Ta reakce byla na Jirsákovy tradiční bláboly. Na zdejší diskusní systém, který nezvládne zobrazit vlákno tak, aby dávalo smysl, si stěžujte u Slížka a spol.

Jaký je rozdíl mezi počtem prokazatelně uchovaných a čitelných 60 let starých dokumentů na papíře a v elektronické podobě? Asi tak několik bambilionů?

Dokument otevřete. Protistrana by mohla argumentovat, že podpis vznikl později, než je uvedeno na časovém razítku, protože časové razítko mohlo být zfalšováno. Ovšem vy můžete argumentovat tím, že algoritmus, kterým bylo vytvořené časové razítko, nebyl prolomen. Tudíž nemohl nikdo zfalšovat časové razítko, tudíž je jasné, že je možné podpis ověřit k okamžiku na časovém razítku. Což by vám potvrdil i každý odborník z oboru, takže protistrana by se s tou námitkou moc daleko nedostala.

Jenže on nejspíš není žádný.

Papír může fungovat na principu "založ a zapomeň" a pak ho po šedesáti letech někdo vytáhne třeba kvůli restituci a dá se s tím pořád nějak pracovat.
S elektronickým dokumentem je to úplně stejné. U elektronického dokumentu můžete zjistit, že mu propadlo časové razítko, u papírového, že ho sežraly myši.

Nikdo se tu nebavi o e. dokumentech vzniklych pred 60 lety.

Rec je o e. dokumentech, ktete vzniknou v blizke dobe a budou potreba za 60 let.

Myslite, ze jste schopen pochopit ten diametralni rozdil?

tvl nebavíme se snad o dokumentech, které jsou staré šedesát let dneska, ale jestli dnešní dokumenty budeme schopní přečíst a ověřit za desítky let v případě, že to bude potřeba.

Takže počet 60 let starých dokumentů, které pečlivě uchováváte pro případ restituce, dědického řízení apod., je nula. Já jsem si to myslel, ale chtěl jsem vám dát šanci, ať to přiznáte jako chlap. Vy jste se rozhodl, že se radši budete tvářit, že nevíte, o čem je řeč – to je vaše volba.

Škoda. Já se těšil na historku, jak jste přišel k soudu, položil jste před soudce papír, prohlásil jste, že je šedesát let starý a že dokazuje, že jste zdědil Karlštejn. A soudce pokýval hlavou a pravil: „Hm, hm, papír, tož to musí být zaručeně pravé, o tom nelze pochybovat. Tož tady máte klíče od Karlštejna a až zase najdete nějaký papír, přijďte.“

POZOR! Autobus! ...jakej autobus? BUCH...

Když si nyní stáhnu zprávu z DS v jejich formátu a vyprší časové razítko, tak dokument už neotevřu? Či mi protistrana může argumentovat nepravostí dokumentu?

Kolik takových dokumentů dnes máte, které skladujete kvůli dědickému řízení za třicet let?

Jaký je rozdíl v počtu dokumentů, které vznikly před 60 lety a potřebujete je dnes, a v počtu dokumentů, které vznikají dnes a budou je potřebovat vaše děti za 60 let?

Platnost razítka je několik let, po čtyřiceti letech Vás žádný algoritmus trápit nemusí, stejně razítko neplatí.