Elektronický podpis

Abychom udrželi digitální kontinuitu elektronických dokumentů, můžeme k jejich podpisům i pečetím přidávat časová razítka a další informace a tím zvyšovat jejich úroveň (B, T, LT, LTA). Umožňují to všechny jejich formáty (PAdES, XAdES, CAdES, JAdES i ASiC kontejnery). Používat bychom ale měli již jen referenční varianty formátů.

Zatímco při posuzování vlastnoručních podpisů čas nehraje až tak velkou roli, u elektronických podpisů může jít i o minuty a sekundy. Jak ale postupovat, když právo a technické standardy říkají každý něco jiného?

S certifikáty je to podobné jako s platebními kartami: jejich předem nastavená (řádná) doba platnosti se v případě potřeby dá zkrátit. Zatímco platební karty se blokují, certifikáty se revokují. Jenže informace o revokaci nemusí být v pozdější době dostupné, což udržování digitální kontinuity komplikuje. Jak se to dá řešit?

To, komu elektronický podpis či pečeť patří, dovozujeme z obsahu certifikátu. Na ten se ale můžeme spoléhat je po dobu jeho řádné platnosti, která je vždy omezená. Je to podobné jako s trvanlivostí potravin, které také můžeme konzumovat jen po určitou omezenou dobu. Jinak na to můžeme pěkně doplatit.

Jednou použité kryptografické algoritmy se v čase nemění, ale roste síla protistrany, která by je chtěla prolomit. Proč se z elektronických dokumentů dělají otisky, alias hashe, a proč se (ne)musíme bát kolizních dokumentů? Tedy různých dokumentů se stejným otiskem i podpisem.

Adobe Acrobat Reader ani elektronické podatelny soudů aktuální digitální kontinuitu ještě nepodporují. Czech POINTy ji podporují na samostatných dokumentech, ale ne na dokumentech vložených do datových zpráv.

Datový trezor je komerční služba, které platíte za to, aby nedošlo ke smazání obsahu vaší datové zprávy po 90 dnech. S digitální kontinuitou trezor sám nic nedělá, ale svou existencí jí přeci jen určitým způsobem pomáhá.

V klientském portálu datových schránek je zabudován (zdarma fungující) nástroj pro udržování aktuální digitální kontinuity datových zpráv, cestou jejich přerazítkovávání. A jak fungují kvalifikované služby pro uchovávání kvalifikovaných elektronických podpisů a pečetí přímo na dokumentech?

Udržovat digitální kontinuitu elektronických dokumentů lze buď aktivní péčí o ně, nebo na principu dosvědčení jejich vlastností „něčím jiným“. Třeba transakčním protokolem spisových služeb či doložkou notáře. Pomoci může i blockchain. A co vyvratitelné domněnky, které se cestou práva snaží eliminovat kryptografickou realitu?

Své elektronické dokumenty můžeme chtít uchovávat tak, aby se s nimi dalo kdykoli později pracovat jako s dokumenty právě vytvořenými. Ale může nám stačit i to, aby si s nimi dokázal poradit alespoň soudní znalec při nějakém sporu.

Když své elektronické dokumenty či celé datové zprávy necháme delší dobu jen tak ležet, časem nám zestárnou a přijdeme o možnost dělat s nimi i nadále to, co bychom s nimi dělat chtěli, či přímo potřebovali. Například je autorizovaně konvertovat či předložit někomu, kdo je bude umět přijmout a dále s nimi pracovat.

Co je o datovkách pravda a co je jen strašák odrazující od jejich používání? Prozkoumali jsme pravdivost sedmi nejčastějších tvrzení, která o datových schránkách kolují.

Už uzákoněné zřizování datových schránek nepodnikajících fyzických osob se podařilo na poslední chvíli zrušit. Mít na starosti eGovernment si po státních úřadech, samostatném Ministerstvu informatiky a Ministerstvu vnitra vyzkouší zase někdo další: tentokrát bude svěřen do rukou DIA.

Zaručený elektronický podpis od služby BankID SIGN stačí pro soukromoprávní jednání, ale nestačí pro veřejnoprávní úkony. Kromě jména, příjmení a případných titulů je podepsaná osoba určena i datem narození a číselným pseudonymem. A jak se budou řešit případné spory?

Běžně používané nástroje a služby nedokáží ověřit platnost zaručeného elektronického podpisu od služby BankID SIGN. Czech POINTy jsou sice ochotny provést autorizovanou konverzi, ale při ní odstraní všechny stopy po podepsané fyzické osobě.

Svou bankovní identitu můžete využít k tomu, abyste se s ní někam přihlásili či jen ověřili svou totožnost, a to skrze službu BankID. Ale můžete ji využít i k tomu, abyste (skrze službu BankID Sign) něco elektronicky podepsali.

Certifikační autorita PostSignum už umožňuje vydání kvalifikovaného certifikátu čistě na dálku. Vyžaduje to ale novou eOP s aktivovanými identifikačními funkcemi. Jiné prostředky s úrovní záruky „vysoká“ k tomu použít nelze.

Občané i firmy získají další práva z digitální ústavy. Například na osvědčení o digitálním úkonu, zápis svých údajů či legalizaci elektronického podpisu. Své digitalizace se dočkají další služby z Katalogu služeb, zejména kolem matrik.

Datové schránky ve dvou vlnách zaplavil spam, NKÚ si nebralo servítky a možnosti přihlašování přes NIA se významně rozrostly. A to ještě nepřišla bankovní identita.

Elektronické podepisování daňových podání fungovalo donedávna jen v obstarožním Internet Exploreru či s podporou Javy. Nová podpisová aplikace ePodpisFS už nevyžaduje ani Javu, ani konkrétní browser, ani Windows. Příští rok snad přijde i NIA.

Lidé se tradičně podepisují sami, ať již vlastnoručně na papír, či elektronicky. Jak fungují služby, které chtějí toto letité paradigma změnit a nahradit je svědectvím o projevech vůle svých uživatelů?

Jaký je princip nové služby MůjPodpis od Komerční banky a v čem se liší od obdobných služeb pro „dosvědčené elektronické podepisování“, jako je iSmlouva, Adobe Sign a další?

Návrh zákona o občanských průkazech se pokouší elektronizovat vydávání občanek. Proč ale stejný postup neumožní i u dalších úředních činností?

V minulosti se vkládaly velké naděje do tzv. vyvratitelné domněnky pravosti, která měla „právně eliminovat“ časová omezení v elektronických podpisech. Dnes už neplatí, a tak se některé oči upírají k § 562 odst. 2 nového občanského zákoníku.

Obranou proti zastarávání a oslabování kryptografických algoritmů je použití jejich novějších a silnějších verzí. Obvykle formou přidání dalšího časového razítka (a také nezbytných validačních informací).

Ministerstvo vnitra spustilo nový web o architektuře eGovernmentu. Vyjadřuje se na něm i k tomu, co a jak dělat s elektronickými dokumenty, aby si udržely svou průkaznost i po delší dobu.

Možnost spoléhat se na elektronické podpisy stojí a padá s výpočetní složitostí matematické úlohy, kterou by zlá protistrana musela vyřešit. Eliptické křivky přinášejí právě takovou úlohu.

Adobe Acrobat a Reader si nově již dokáží poradit s „eliptickými“ certifikáty od I.CA. Ale Windows jako takové ještě nikoli. K zařazení do Trusted Root Programu Microsoftu ještě nedošlo.

Řada potřebných nástrojů a služeb, včetně naší nové eOP, je na elektronické podpisy s eliptickými křivkami již připravena a pracuje s nimi. Problémy jsou zatím spíše s ověřováním důvěryhodnosti nových certifikátů.

Návrh zákona o právu na digitální služby přichází s řešením, které už před lety odsoudilo tehdejší Ministerstvo informatiky.