Elektronický podpis

Také používání časových razítek (ve veřejné správě) čekají po 19. září určité změny. Skončí např. možnost opatřovat úřední dokumenty pouze testovacími časovými razítky.

Podle ministerstva vnitra je nová eObčanka kvalifikovaným prostředkem pro vytváření el. podpisů. Kvalifikované el. podpisy s ní ale zatím neuděláte, to půjde (snad) až později.

Zatímco kvalifikované prostředky pro vytváření elektronických podpisů jsou již běžně dostupné, jejich obdoba pro elektronické pečeti stále dostupná není. A to hrozí problémem.

Už od září bude veřejná správa potřebovat certifikované čipové karty či USB tokeny a také nové certifikáty pro kvalifikované elektronické podpisy. Stihne si vše pořídit včas?

Objev česko-slovenského vědeckého týmu z Masarykovy univerzity v Brně má nepříjemné důsledky pro elektronické občanské průkazy na Slovensku, ale i v Estonsku.

Ještě při minulých volbách bylo možné požádat o voličský průkaz elektronicky, bez datové schránky, ale s uznávaným elektronickým podpisem. Dnes už to jde jen s datovou schránkou.

Důvěryhodnost seznamů certifikačních autorit pro elektronické podpisy je bohužel hned v několika případech zpochybněna.

Úspěšný kolizní útok na hašovací funkci SHA-1 má zásadní dopady i do oblasti elektronických podpisů. Důrazně nám připomíná potřebu digitální kontinuity.

V řadě států Evropy se už pomalu objevují první služby, které se snaží eIDAS přeměnit v komerční příležitost.

V soukromoprávních vztazích má dnes i pouhý obrázek (sken) vlastnoručního podpisu na el. dokumentu stejné právní účinky jako vlastnoruční podpis na listinném dokumentu.

Certifikáty pro kvalifikovaný elektronický podpis už nevydává jen I.CA, ale i PostSignum. Obchodní rejstřík už používá elektronické pečeti, místo dosavadních značek.

Mají být elektronické výpisy z veřejných rejstříků opatřovány časovými razítky, nebo nemusí? Mají být ověřovací doložky podepisovány kvalifikovaným elektronickým podpisem, nebo nemusí?

Dnes nabývá účinnosti nový zákon o službách vytvářejících důvěru. Ruší nejenom dosavadní zákon o elektronickém podpisu, ale třeba i tzv. vyvratitelnou domněnku pravosti.

Většina produktů a služeb zatím není na změny příliš připravena. Ten, kdo se chce na „nové“ elektronické podpisy spoléhat, si tak mnohdy musí poradit sám. Ale jak?

Když potřebujete ověřit platnost elektronického podpisu bez časového razítka, měli byste nejprve počkat až 24 hodin? Stále to není jasné.

Technické standardy říkají, jak by se měla platnost elektronických podpisů ověřovat. Nové nařízení eIDAS má ale poněkud odlišnou představu.

Další naší výjimkou má být povýšení tzv. prostých elektronických podpisů, třeba emailových patiček či různých PINů, na úroveň vlastnoručních podpisů. To může mít neblahé důsledky.

Nové nařízení zakazuje odmítat elektronickou podobu jenom proto, že je elektronická. I nejvyšší formu elektronického podpisu ale degraduje na roveň vlastnoručního podpisu.

Nové nařízení eIDAS zlikviduje dosavadní elektronické značky a místo nich zavede elektronické pečeti. Spočítané to mají i datové zprávy.

Jen dny zbývají do účinnosti nařízení EU, které mění mnoho věcí (nejenom) kolem elektronických podpisů. Adaptační zákon se nestihne přijmout včas. Co nastane po 1. červenci?

Slibováno to bylo již dávno, ale dočkali jsme se až nyní: výpis z Rejstříku trestů do datové schránky zdarma a s uznávanou elektronickou značkou.

Česká republika se připravuje na účinnost nařízení eIDAS a na služby vytvářející důvěru. Jaké konkrétní otázky se řeší v souvislosti s elektronickým podpisem?

Rok 2014 nebyl rokem velkých projektů v oblasti eGovernmentu. Pro vládu i jednotlivé resorty byl spíše rokem změn pohledu na to, k čemu a komu má eGovernment sloužit.

Nové unijní nařízení (o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru) bude znamenat velké změny české úpravy elektronického podpisu. Úřady ale zatím spí.