Elektronický podpis

Občané i firmy získají další práva z digitální ústavy. Například na osvědčení o digitálním úkonu, zápis svých údajů či legalizaci elektronického podpisu. Své digitalizace se dočkají další služby z Katalogu služeb, zejména kolem matrik.

Datové schránky ve dvou vlnách zaplavil spam, NKÚ si nebralo servítky a možnosti přihlašování přes NIA se významně rozrostly. A to ještě nepřišla bankovní identita.

Elektronické podepisování daňových podání fungovalo donedávna jen v obstarožním Internet Exploreru či s podporou Javy. Nová podpisová aplikace ePodpisFS už nevyžaduje ani Javu, ani konkrétní browser, ani Windows. Příští rok snad přijde i NIA.

Lidé se tradičně podepisují sami, ať již vlastnoručně na papír, či elektronicky. Jak fungují služby, které chtějí toto letité paradigma změnit a nahradit je svědectvím o projevech vůle svých uživatelů?

Jaký je princip nové služby MůjPodpis od Komerční banky a v čem se liší od obdobných služeb pro „dosvědčené elektronické podepisování“, jako je iSmlouva, Adobe Sign a další?

Návrh zákona o občanských průkazech se pokouší elektronizovat vydávání občanek. Proč ale stejný postup neumožní i u dalších úředních činností?

V minulosti se vkládaly velké naděje do tzv. vyvratitelné domněnky pravosti, která měla „právně eliminovat“ časová omezení v elektronických podpisech. Dnes už neplatí, a tak se některé oči upírají k § 562 odst. 2 nového občanského zákoníku.

Obranou proti zastarávání a oslabování kryptografických algoritmů je použití jejich novějších a silnějších verzí. Obvykle formou přidání dalšího časového razítka (a také nezbytných validačních informací).

Ministerstvo vnitra spustilo nový web o architektuře eGovernmentu. Vyjadřuje se na něm i k tomu, co a jak dělat s elektronickými dokumenty, aby si udržely svou průkaznost i po delší dobu.

Možnost spoléhat se na elektronické podpisy stojí a padá s výpočetní složitostí matematické úlohy, kterou by zlá protistrana musela vyřešit. Eliptické křivky přinášejí právě takovou úlohu.

Adobe Acrobat a Reader si nově již dokáží poradit s „eliptickými“ certifikáty od I.CA. Ale Windows jako takové ještě nikoli. K zařazení do Trusted Root Programu Microsoftu ještě nedošlo.

Řada potřebných nástrojů a služeb, včetně naší nové eOP, je na elektronické podpisy s eliptickými křivkami již připravena a pracuje s nimi. Problémy jsou zatím spíše s ověřováním důvěryhodnosti nových certifikátů.

Návrh zákona o právu na digitální služby přichází s řešením, které už před lety odsoudilo tehdejší Ministerstvo informatiky.

V nakladatelství Wolters Kluwer vychází dlouho očekávaná právní monografie Vojtěcha Kmenta (nejenom) o dopadech nařízení eIDAS a jeho širších souvislostech.

Už dvě autority, PostSignum i I.CA, začaly vydávat kvalifikované certifikáty s příznakem uložení soukromého klíče na nové eOP coby kvalifikované prostředky.

Ani měsíc po konci výjimek se kvalifikované elektronické pečeti příliš neprosadily. Zatím na ně nepřešly ani datové schránky. A jak je to s autorizovanými konverzemi?

Měly by to zvládat námi používané programy, ale ne vždy to dokáží či dělají správně. Jak si poradit sami a jak správně interpretovat jejich výsledky?

Dnes je poslední den, kdy (pro veřejnou správu) platí dvouleté výjimky z elektronického podepisování a pečetění. Pro fyzické a právnické osoby výjimky platí nadále.

Také používání časových razítek (ve veřejné správě) čekají po 19. září určité změny. Skončí např. možnost opatřovat úřední dokumenty pouze testovacími časovými razítky.

Podle ministerstva vnitra je nová eObčanka kvalifikovaným prostředkem pro vytváření el. podpisů. Kvalifikované el. podpisy s ní ale zatím neuděláte, to půjde (snad) až později.

Zatímco kvalifikované prostředky pro vytváření elektronických podpisů jsou již běžně dostupné, jejich obdoba pro elektronické pečeti stále dostupná není. A to hrozí problémem.

Už od září bude veřejná správa potřebovat certifikované čipové karty či USB tokeny a také nové certifikáty pro kvalifikované elektronické podpisy. Stihne si vše pořídit včas?

Objev česko-slovenského vědeckého týmu z Masarykovy univerzity v Brně má nepříjemné důsledky pro elektronické občanské průkazy na Slovensku, ale i v Estonsku.

Ještě při minulých volbách bylo možné požádat o voličský průkaz elektronicky, bez datové schránky, ale s uznávaným elektronickým podpisem. Dnes už to jde jen s datovou schránkou.

Důvěryhodnost seznamů certifikačních autorit pro elektronické podpisy je bohužel hned v několika případech zpochybněna.

Úspěšný kolizní útok na hašovací funkci SHA-1 má zásadní dopady i do oblasti elektronických podpisů. Důrazně nám připomíná potřebu digitální kontinuity.

V řadě států Evropy se už pomalu objevují první služby, které se snaží eIDAS přeměnit v komerční příležitost.

V soukromoprávních vztazích má dnes i pouhý obrázek (sken) vlastnoručního podpisu na el. dokumentu stejné právní účinky jako vlastnoruční podpis na listinném dokumentu.

Certifikáty pro kvalifikovaný elektronický podpis už nevydává jen I.CA, ale i PostSignum. Obchodní rejstřík už používá elektronické pečeti, místo dosavadních značek.

Mají být elektronické výpisy z veřejných rejstříků opatřovány časovými razítky, nebo nemusí? Mají být ověřovací doložky podepisovány kvalifikovaným elektronickým podpisem, nebo nemusí?