Jméno a příjmení na konci e-mailu splňuje podmínku elektronického podpisu

22. 1. 2025
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: Depositphotos
Soudy daly zelenou zjednodušeným formám projevu vůle v digitálním prostředí. Ale jen tehdy, pokud protistranou není stát.

Česká justice podnikla důležitý krok k digitalizaci právních procesů, zejména v soukromoprávní sféře. Dvojice nedávných rozsudků odvolacích soudů týkajících se uznávání elektronických podpisů různé kvality a váhy má potenciál do budoucna usnadnit moderní obchodní a právně závaznou komunikaci. Dříve zhusta vyžadovaný zaručený elektronický podpis tak už není v soukromoprávních vztazích nepodkročitelnou podmínkou pro dosažení platnosti právního jednání v elektronické podobě.

V prvním rozsouzeném případě Městský soud v Praze pod sp. zn. 54 Co 217/2024 rozhodoval spor o platnost zprostředkovatelské dohody s realitní kanceláří. Projev vůle k uzavření dohody byl učiněn prostřednictvím aplikace DocuSign. Konkrétně tak, že strana smlouvy dostala e-mailem odkaz, na který klikla a vůli s uzavřením dohody projevila vložením potvrzovacího kódu, který jí byl souběžně zaslán na její telefonní číslo.

DocuSign při soudním přezkumu obstál

Tento způsob elektronického podpisu je co do formy dostatečný pro prostý elektronický podpis (podle § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve spojení s § 5 téhož zákona a § 562 odst. 1 občanského zákoníku). A jiný než prostý elektronický podpis v tomto případě nebyl potřeba.

S příchodem evropského nařízení eIDAS (EU) 910/2014 se dřívější formální přísnost na právní jednání činěná elektronicky, prosazovaná ze strany legislativců Ministerstva vnitra, obrousila, což se projevilo i v citovaném zákoně o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Ten odlišuje nároky na kvalitu elektronického podpisu v závislosti na tom, kým a vůči komu má být právně jednáno.

BankID Sign: Elektronicky podepsat pomocí bankovní identity můžete už i svůj vlastní dokument Přečtěte si také:

BankID Sign: Elektronicky podepsat pomocí bankovní identity můžete už i svůj vlastní dokument

Nejpřísnější standard je nastavený pro orgány veřejné moci, ať už jsou to úřady, obce, nebo právnické osoby zřízené zákonem či státem. Předpis je označuje jako veřejnoprávní podepisující a přikazuje jim používat pouze kvalifikovaný elektronický podpis.

S lehkou úlevou mohou počítat ti, kteří činí úkon vůči orgánům veřejné moci. Pro ně je předepsán uznávaný elektronický podpis, což je buď kvalifikovaný elektronický podpis, anebo zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu. 

Velmi zjednodušeně řečeno, hlavní rozdíl mezi nimi je ve způsobu uložení klíče. Zatímco u kvalifikovaného certifikátu je klíč uložen na k tomu určeném certifikovaném zařízení a musí u něho být zaručeno, že toto zařízení v žádném případě neopustí, respektive z něj nepůjde stáhnout, u zaručeného podpisu tento požadavek na úložiště klíče chybí a certifikát včetně klíče může být úspěšně vyexportován a používán v několika zařízení zároveň bez nutnosti pokaždé přehazovat USB token.

Co se netýká státu, nemusí být zaručené

Nejmenší nároky pak zákon klade na podpis pod právní jednání, do kterého stát nijak zapojen není. Vnitro řízené úvahou „co se mě netýká, nebudu omezovat“ nechává pro soukromoprávní jednání volnost a připouští i použití prostého podpisu. Za ten jsou považována data v elektronické podobě připojená k jiným datům v elektronické podobě či s nimi logicky spojena, která podepisující osoba používá k podepsání. 

Jinými slovy pouhé uvedení jména a příjmení na konec elektronického dokumentu bude formu prostého elektronického podpisu pro účely soukromoprávních jednání splňovat. K tomu však je potřeba dodat, že nařízení eIDAS staví na roveň vlastnoručnímu podpisu až kvalifikovaný elektronický podpis (čl. 25 odst. 2).

Elektronický úředně ověřený podpis: může to být třeba i smajlík Přečtěte si také:

Elektronický úředně ověřený podpis: může to být třeba i smajlík

V posuzovaném případě nedostatek formy elektronického podpisu na zprostředkovatelské dohodě namítal zákazník realitní kanceláře u soudů. Poukázal na to, že „podpis byl vygenerován prostřednictvím aplikace necertifikovaného soukromého subjektu, bez jakéhokoliv validního ověření totožnosti podepisující osoby. Navíc v době, kdy k uvedenému podpisu mělo dojít, byl její jednatel v pracovní neschopnosti z důvodu jím utrpěné mozkové příhody a takového úkonu nebyl schopen“.

Městský soud námitky nedostatku formy odmítl. Poukázal na to, že definici prostého elektronického podpisu splňuje nejen uvedení jména a příjmení na konci e-mailu, nebo naskenování vlastnoručního podpisu a jeho připojení k dokumentu, ale i označení souhlasového zaškrtávacího políčka nebo samotné použití e-mailové adresy, pokud z její podoby lze identifikovat podepisující osobu. „Zmíněný druh podpisu je tedy zákonodárcem pro případ soukromoprávních jednání shledán jako přípustný a platný,“ uvádí se v rozsudku.

Ani na papíře není podpis kdovíjakou zárukou

Své úvahy soud rozvedl i ve srovnání s vlastnoručním podpisem na papírovém dokumentu, když připomněl, že ani zde není zcela zaručena určitost autora podpisu. „Podpis vytváří pouze důkaz, na jehož základě lze s určitou pravděpodobností předpokládat, že autorem projevu vůle na listině je osoba, která ji podepsala,“ vyložil odvolací soud s tím, že také u prostého elektronického podpisu je třeba pozitivně prokázat jednak identitu podepisující strany a jednak skutečnost, že podepisující osoba projevila svoji vůli.

Soud také smetl poukaz na ničím nedoložené tvrzení o pracovní neschopnosti jednatele, údajně zapříčiněné mozkovou příhodou, a to zejména s ohledem na to, že bezprostředně po podpisu dohody tento jednatel prokazatelně a velmi aktivně pokračoval v jednáních.

Ukládejte si průběžnou e-mailovou komunikaci

Ve druhém případě z poslední doby odvolací Krajský soud v Praze v řízení pod sp. zn. 26 Co 150/2024 potvrdil, že už samotné uvedení jména a příjmení na konci e-mailu (tzv. generálie) je za určitých okolností považováno za právní jednání v písemné formě. Neplatí to ale absolutně. Je třeba určit jednoznačnou identitu odesílatele a prokázat jeho vůli právně jednat. K obojímu ale stačí doložit předchozí komunikaci obou stran z těchto e-mailových adres, kdy se pokaždé zástupci těchto subjektů podepsali.

Soud v této věci řešil reklamaci špatně provedené betonové pokládky zaslanou e-mailem, když si smluvní strany ujednaly písemnou formu komunikace při vyřizování odpovědnosti za vady. Nymburský okresní soud napřed rozhodl, že reklamace zaslaná e-mailem bez alespoň zaručeného podpisu je v takovém případě nedodržením dohodnuté písemné formy, a to s odkazem na § 561 odst. 1 občanského zákoníku vyžadujícího k platnosti právního jednání v písemné formě podpis jednajícího.

WT100_25_SE

Odvolací soud však tento závěr korigoval a konstatoval, že sjednaná podmínka písemné formy byla dodržena. Žalobu však nakonec stejně zamítl, a to pro nesplnění jiného postupu pro vyřizování reklamace. Objednatel totiž nepočkal na její vyřízení a sám si odstranění vady zařídil u jiného dodavatele.

„Rozhodovací praxe z poslední doby ukazuje jednoznačný příklon soudů k narovnání procesních pravidel v digitálním prostředí s reálným světem. Končí tím doba, kdy byli lidé od používání digitálních nástrojů pro vyřizování běžných záležitostí odrazováni nepřiměřeně přísnými formálními požadavky,“ hodnotí dopad obou rozhodnutí advokátka Marie Koričanská z BKS advokáti. Zároveň ale zdůrazňuje, že v případě použití prostých elektronických podpisů u právních jednání je nezbytné uchovávat důkladnou dokumentaci pro pozdější dokazování před soudem.

Jak na digitální kontinuitu (nejenom) v datových schránkách? Přečtěte si také:

Jak na digitální kontinuitu (nejenom) v datových schránkách?

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Redaktor serveru Lupa.cz se zaměřením na telekomunikace, média, IT a právo. Dříve šéfredaktor Právního rádce a mluvčí Českého telekomunikačního úřadu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).