Chrochtání na blogu stálo reportéra Novy místo

Začátek příběhu je prostá touha po svezení se na fenoménu blogů. TV Nova uložila svým redaktorům, aby sami blogovali na stránkách Tn.cz a tím zdvihali návštěvnost celého projektu. Podobný postup není v redakcích ojedinělý, většinou jde ale také o přídavek nad rámec běžných pracovních povinností. Což redaktoři, kteří mají své práce dost a navíc mají s blogováním málo zkušeností, nesou spíše s nelibostí.

Chrochtání šíří chřipku

Reportér Novy Jiří Dlabaja (36 let, v Nově od roku 2002, dnes na pozici šéfreportéra) si blog před rokem založil a v pondělí 27. dubna 2009 na něj umisťuje video, které by si technickým provedením ani kvalitním nápadem nevysloužilo stopu v dějinách české žurnalistiky, ale následujícím popraskem se rozhodně zapíše.

U videa (dnes již z webu staženého) byl i doprovodný článek, který video vysvětloval: Už několik hodin pro vás naše redakce zjišťuje jako moc je nebezpečný nový druh chřipky H1N1, kterou jsme si interně pojmenovali jako prasečí. Předesílám, že situaci nijak nezlehčujeme!!! Nicméně od rána je na chodbách zpravodajství tu a tam slyšet chrochtání. Jde o takové odreagování od nepříjemné reality. Tak nás snad v diskusi neusmažíte, že máme IQ šumící trávy. Všichni tajně doufáme, že chřipka k nám nedorazí. V opačném případě by totiž bylo skutečně velmi zle…

Nic by se pravděpodobně nastalo, kdyby druhého května nevytáhl video na světlo světa Blesk na titulní stránku novin s bombastickým nadpisem „Prasečí chřipka? Na Nově z toho mají srandu!“.

Článek Blesku emotivně a tklivě líčí hrůzné zesměšnění, jehož se Dlabaja dopustil: „Láďo, co tu řádí?“ stačí Dlabajova výzva »za kamerou« a jindy navýsost seriózní postava hlavních zpráv se rázem stává součástí šílené a necitlivé tragikomedie ve služebních kulisách nejsledovanější televize v Česku. Samotný Blesk ovšem podle reakcí čtenářů přepískl a za chvíli musel odpojit komentáře ke článku, protože čtenáři jednotně nadávali, co Blesk píše za nesmysly.

Blesk kauzu „Chrochtající Nova“ zužitkoval bezezbytku a proprala ho v následujících čtyřech článcích od počátku, po redaktorův konec. Kauzu prošťourala tak detailně, až se Jiří Dlabaja na svém blogu neubránil postesknutí: A pak prvního května zavolal Blesk, který podle mých informací už delší dobu pátral po něčem, čím by mě posadil na zadek. Hned jsem věděl co z toho vznikne. A také vzniklo. Článek jako hrom.

V pondělí, týden po události, vydala TV Nova oficiální prohlášení generálního ředitele Petra Dvořáka: Vzhledem k tomu, že video bylo natáčeno v pracovní době v prostorách zpravodajské redakce a následně umístěno na internetových stránkách spojených s TV Nova, přistoupili jsme k ráznému řešení a tvrdým postihům.

Tvrdý postih v tomto případě dopadl především na Jiřího Dlabaju, „hlavního viníka“ celé aféry – ten dostal výpověď. Jeho kolegové byli podle neoficiálních informací (oficiálně nebyly jejich tresty oznámeny) potrestáni zkrácením prémií.

Petr Dvořák rozhodnutí o vyhazovu v tiskové zprávě odůvodnil: Chování redaktorů považujeme za závažné porušení zásadní vnitřní normy TV Nova, kterou je Etický kodex. Vzhledem k pozici, významnosti a respektu zpravodajské relace Televizní noviny si jeho porušení nemohou redaktoři dovolit ani u svých soukromých aktivit.

Sporný kodex

TV Nova samozřejmě může své zaměstnance propouštět a najímat po libosti, o tom sporu není. V daném případě šla televizní stanice zjevně na ruku mediálnímu tlaku Blesku, někde se objevují i názory, že šlo jen o snahu ušetřit plat na jednu redaktorskou pozici a s ní i odstupné, jaké se v případě hrubého porušení pracovní kázně nedává. Samotná událost budí spíše rozpaky.

První otázkou je, zda soukromá blogerská zpráva je něco, co by měl zaměstnavatel penalizovat. Nova na to oficiálně odpovídá, že k vytvoření zprávy byla použita technika a prostory patřící společnosti. Což je námitka oprávněná. Stejně tak je ale oprávněná protinámitka, že podstatou blogování je vyjádření soukromého názoru a pokud k němu své zaměstnance Nova podněcuje, nelze odbýt situaci poukazem na Etický kodex platný pro zpravodajství. Blog není zpravodajství. Nelze ani poukázat na to, že blog byl na stránkách patřících Nově – na nich si blog může založit kdokoliv a pokud by autor nezamlčel svoji identitu, stejnou váhu by měl blog například na bloguje.cz (blog.cz rovněž patří Nově).

Podobné dilema: tedy jak nutit redaktory a veřejně viditelné zaměstnance blogovat a zároveň se vyvarovat nechtěnému zviditelnění firmy v nežádoucích souvislostech, se firmy v zahraničí snaží řešit nejrůznějšími Kodexy blogera. Ty určují jednoznačně jak témata, tak pojetí zpráv, kterým je třeba se právě z podobných důvodů vhodné vyhnout. Je totiž jasné, že veřejně známá osoba bude s firmou spojována i v rámci svého blogu a takové kodexy nakonec dávají zaměstnancům jistotu, že jejich aktivita konaná povětšinou z příkazu či „doporučení“ zaměstnavatele se neobrátí proti nim. Podobný kodex ovšem Nova podle našich informací nemá. A to, podle názoru právníků, může být kamenem úrazu v případě, že se Jiří Dlabaja rozhodne soudit o neoprávněnost své výpovědi.

Druhou otázkou je, zda skandál je tak významný, aby bylo třeba za něj dávat redaktorovi výpověď. Například Erik Tabery, šéfredaktor Respektu, soudí: Předesílám, že jsem chrochtací report neviděl, jen o něm četl. Nicméně nevidím nic dramatického na tom, že někdo natočí chrochtající kolegy. Maximálně bych podotkl, že to není vtipné. Jinak mi ale tato „blogovací reportáž“ přijde v duchu Novy, takže nerozumím rozlobení představitelů této televize.

Podobný názor sdílejí lidé, kteří se včera ke kauze vyjadřovali na otázku Lupy na Twitteru:

I ostatní média jsou k potrestání poněkud odměřená. Například Aha! se posměšně ptá: znamená to snad, že nyní vyletí Mareš z Esa, když v něm také chrochtal a na rozdíl od Internetu jej viděly statisíce lidí? Měří na Nově všem stejným metrem? Aha ovšem patří do stejné redakční stáje, jako Blesk, jeho posměch jde spíše do řad Ringieru, který aféru rozpoutal.

V zahraničí jde situace ještě dále: zpráva o Dlabajově vyhození se objevila na blozích a ve zprávách zahraničních médií pod variacemi na titulek: „První oběť prasečí chřipky v Česku je vyhozený novinář“.

Zachrochtejte Blesku

Na českém Internetu vznikla i podpůrná stránka Zachrochtejte Blesku vytvořená pravděpodobně Davidem Najbrtem na podporu Jiřího Dlabaji. Ta vyzývá uživatele, aby se natočili, jak chrochtají pro Blesk a řada videí se zde již sešla. Kromě toho také sumarizuje celou kauzu.

Aféra zatím nekončí. Novinky přinesly včera online rozhovor s Jiřím Dlabajou a zájem o jeho osobu v dalších médiích se dá očekávat. Z jedné klukoviny, ke které sama televize vyzývá, se stalo exemplární a nevěrohodné potrestání, na kterém televize nic nevydělala, spíše to vypadá, že z dlouhodobého pohledu tratí na morálním kreditu. Pokud samozřejmě nešlo jen o ty peníze za odstupné… Neutrálně ze všeho vyšel Blesk: tvrdé jádro jeho čtenářů nijak netíží fakt, že Bleskem publikované zprávy mají k realitě daleko, a ti ostatní to vědí. Jen se jim tento fakt znovu připomněl.