Jak americké bezpečnostní služby monitorují sociální sítě

„LEIGH VAN BRYAN a jeho přítelkyně EMILY BUNTING se vydali do Los Angeles na dovolenou a na letišti je čekalo zadržení, výslechy a vrácení zpět do Británie. Pokud snad kdy budou chtít do USA, budou si muset zažádat o vízum a je velmi nejisté, zda jim bude uděleno. Na letišti je anti-terorističtí agenti vyšetřovali na základě neškodných tweetnutí Bryana. Ty se pro americké orgány, důsledně monitorující sociální sítě, staly důvodem k podezření, že se Bryan a jeho přítelkyně chystají spáchat zločin.“

Výše citovaný odstavec nepochází ze článku, který připravujeme pro letošní aprílové vydání, ale ze zprávičky, kterou jsme vydali minulý týden. Příběh, ve kterém hrají roli dva nevinné tweety a dvojička britských turistů, nadšeně mířící do náruče Ameriky, je pravdivý. Bryan napsal, že chce zničit Ameriku (myslel tím pravděpodobně, že se hodlá rozšoupnout a svůj pobyt pojme jako jednu velkou párty), tajné služby monitorující podezřelá sdělení se této mnohoznačné větičky chytly a na příjezd mladé britské dvojice se náležitě připravily. Teď už je Bryanovi hej, ale po zatčení a při výslechu mu do skoku asi nebylo. To nejhorší má za sebou, teď je z něj celebrita, host televizních pořadů a známá osobnost. Bryan si to evidentně (alespoň podle jeho účtu na Twitteru soudě) užívá, ale asi by ke své slávě raději přišel nějakým jiným způsobem.

Více si o tomto zatím ojedinělém příběhu můžete přečíst třeba v deníku The Daily Mail. Poučení je jasné, i na sociálních sítích je vhodné myslet na to, že ne každá legrácka může být správně pochopena a že jsme neustále sledováni a monitorováni. Chystáte-li se do Ameriky, nepište, že jí zbouráte a že jejich blonďatý idol s iniciály MM vykopete ze země. Nemusí se to vyplatit.

Jak to tedy vlastně je s monitorováním sociálních sítí? Velmi zajímavý článek na toto téma napsal PAUL QUIGLEY na blogu The Whip. Potvrzuje, že Facebook a Twitter skutečně USA monitorují, a pokud chcete tuto zemi navštívit, zvažte, co na sociální sítě psát. Sociální sítě monitorují i značky, data jsou sbírána a vyhodnocována i pomocí analýzy sentimentu, například Coca Colu zajímá, jak limonáda chutná lidem a konec konců i média monitorují Facebook a Twitter s cílem narazit na nějakého právě vznikajícího „sólokapra“.

Velmi aktivní v monitoringu sociálních sítí je americká vláda, která takto chce předejít obecnému ohrožení nebo terorismu. Paul Quigley odkrývá, jak vůbec úřad Department of Homeland Security (DHS) na Leigha a Emily narazil. Nešlo o nic jiného, než jeden hloupý tweet. Britové nebyli v žádné databázi podezřelých, neměli žádný záznam nebo škraloup, před tím se jimi tajné služby ani jiné úřady nezabývaly. Znamená to tedy, že Leighův tweet byl prostě „vybrán“ ze všech ostatních tweetů toho dne. Oněch tweetů bylo čtvrt miliardy…

Jak to, že zrovna Leigh se svou frází v sítu monitoringu uvízl? Slova jako „kill“, shoot" nebo „destroy“ jsou vyhledávány ve spojení s slovy „America“ nebo „USA“. Stejně ostatně postupují i značky, Paul srovnává s pro limonádníky velmi důležitými spojeními „I hate Coca Cola“ nebo „I love Coca Cola“. Stačí hledat pár takových spojení a hned je jasno, jestli hnědá limonáda lidem chutná, nebo ne, a co si o ní vůbec myslí.

DHS podle Paula používá více méně stejnou techniku jako brand manažeři limonád. S tím rozdílem, že pokud napíšete, že Coca Colu nenávidíte a že chutná jako moč, asi těžko vás za to zavřou. Když úřad zjistí, že někdo napsal na Twitter něco podezřelého, rozběhne se kolotoč, který může skončit i zatčením. Jak se dostat na list podezřelých nebo dokonce vyvolat nějakou reakci amerických úřadů? Doporučuje se zkusit do tweetu nacpat slova jako „Osama“, „destroy“, „America“ a další vybraná klíčová slova. Paul naznačuje, že problémům můžeme přijít jako slepý k houslím. Představete si, že jste fotograf a chcete napsat, že si vyfotíte Empire State Building. Dost možná zvolíte anglický obrat „shoot The Empire State Building“. A jste lidově řečeno v rejži. Marketéři často používají slovo „explode“, to je další možný hřebíček do pomyslné rakve, zvlášť ve spojení s nějakým místem v Americe.

Pokud se vám podaří poškádlit vládní algoritmus a vaše hláška na sociální síti doputuje až na ta nejvyšší místa, můžete si vykoledovat vyhoštění z USA. Paul podotýká, že by si každý, kdo míří do USA, měl na hranicích připravit vysvětlení pro všechny případy, kdyby náhodou někdo chtěl vědět, jak byl myšlen nějaký podezřelý tweet. Budeme se muset zamýšlet nad tím, zda napsat nebo nenapsat spojení „Romney destroys Obama“? Kolik z nás se jen tak mimochodem dostane do hledáčku amerických úřadů (a asi nejenom těch)? Miliony. Nebo víc?

Americké úřady „neameričany“ nazývají „aliens“. Asi vědí proč, v jejich očích je totiž vetřelcem skoro každý. O člověku, který nešikovně tweetne, ani nemluvě. Nezbývá než dokola opakovat hlavní sdělení – pokud se chystáte do USA, měli byste zvážit, co budete tweetovat. Nasnadě je tvrdá autocenzura, vyvarovat se ošemetných slov, politických vyjádření a dalšího obsahu, který by mohl zaujmout monitorovací roboty v amerických službách.

Žijeme v době, kdy jeden tweet, uvíznutý v síti důkladného amerického monitoringu, může způsobit monstrproces se zatčením a vší následnou parádou v médiích. Paul píše, že cizinci se po takovýchto zkušenostech nemohou na Ameriku dívat dobře. I když jde o národní bezpečnost, strach použít slovo „America“ nepomáhá ničemu. Co když budou ostatní země následovat Ameriku a Američané budou mít problém při vstupu do Británie nebo Francie?

Jediné, co nás může trochu uklidnit je fakt, že nás k používání sociálních sítí nikdo nenutí. Jsou to sítě provozované soukromými společnostmi, které si mohou stanovit vlastní pravidla a my, pokud se chceme sociálně sdružovat, je musíme akceptovat. Data na sociálních sítích navíc musíme považovat za víceméně veřejné, ať už máme zamčený profil, nebo ne. Jsou tu ale ostatní komunikační kanály, bez kterých se neobejdeme a které jsou také odposlouchávány. Co je proti tomu Facebook nebo Twitter, na který nás nikdo nenutí? Nezbyde nic jiného než si začít pomalu zvykat na to, že vše může být použito proti nám. I pitomá poznámka na Twitteru. A to nejenom před cestou do Ameriky.