Konec informatiky v Čechách

Odstupující vláda Mirka Topolánka ve středu přijala několik rozhodnutí, které se týkají oblasti informatiky. Rozhodla o zrušení samostatného ministerstva informatiky, změnila koncepci KIVS, jmenovala nového radního do Rady ČTÚ a přijala i rozhodnutí podporující využívání Open source softwaru ve veřejné správě.

Ještě v úterý jsem na Lupě líčil, jak odstupující vláda premiéra Mirka Topolánka ještě neschválila svůj návrh novely kompetenčního zákona, kterým by provedla dlouho dopředu avizované zrušení Ministerstva informatiky ČR (MI ČR). Ale po dalším jednání vlády, tuto středu, už je zase všechno jinak. Nyní už vláda svůj záměr posvětila. Příčinou zdržení zřejmě bylo to, co jsem naznačoval už v předchozím článku, a to způsob zřízení Rady vlády pro informační společnost. Ta tedy nebude zřízena zákonem, jak předpokládal původní návrh, ale pouhým nařízením vlády. Příslušná „zřizovací pasáž“ tak musela být z návrhu odstraněna.

Připomeňme si tedy, co a jak by se mělo odehrát, a to již s příchodem nového roku 2007. Tedy alespoň podle představ odstupující vlády, na kterou musí ještě kývnout také Parlament. A to není vůbec jisté, protože podpora celého záměru od ostatních stran zatím není stoprocentní (podrobněji viz předchozí článek).

Stávající ministerstvo informatiky by podle návrhu vlády mělo ke konci letošního roku zaniknout. Agendy e-governmentu (a zřejmě i elektronického podpisu, o kterém se nikde nemluví) by přešly pro resort vnitra, agendy pošt a elektronických komunikací pod ministerstvo průmyslu a obchodu, a agendy spojené s veřejnými dražbami pod resort místního hospodářství. Vedle toho by vznikla Rada vlády pro informační společnost, která by byla poradním orgánem vlády, a kterou by vedla trojice ve složení: premiér, ministr vnitra a ministr financí.

Už minule jsem se zde pozastavoval nad tím, že mi to přijde „zvláštní“: bude-li premiér šéfovat poradnímu orgánu, komu bude tento orgán vlastně radit? Když už, tak by to měl být pracovní orgán vlády, který bude skutečně jednat (rozhodovat a naplňovat svá rozhodnutí), a ne jen radit někomu jinému.

Co je v novele kompetenčního zákona?

Včera dopoledne uspořádal ministr Ivan Langer tiskovou konferenci (přímo v prostorách MI ČR, v Havelkově ulici v Praze) a na ní informoval i o středečních rozhodnutích vlády. Z jeho části prezentace si dovolím ocitovat tři body, které mne zaujaly, a které se týkají toho co má konkrétně obsahovat vládou schválená novela kompetenčního zákona:
  • Koordinace nasazování a implementování e-governmentu ministerstvem vnitra,
  • koordinace ICT politik státu Radou vlády pro informační společnost,
  • sdružení finančních a personálních zdrojů pro realizaci projektů v oblasti informatiky.
Langer na MI CR

Prvním dvěma bodů jsem rozuměl tak, že by mohlo jít o rozdělení kompetencí. Že oblast e-governmentu zastřeší resort vnitra, a oblast ICT bude zastřešovat Rada vlády. Tedy alespoň za předpokladu, že ICT a e-government jsou chápány jako dvě různé, byť velmi blízké oblasti (jedna o technologiích a druhá o jejich využití ve veřejné správě). Zeptal jsem se na to, a odpověď byla taková, že nejde o dvě agendy, a že ministerstvo vnitra bude „servisním orgánem“ pro Radu vlády, a teprve ta bude vše zastřešovat.

Třetí bod pak souvisí s tím, o co už se dříve pokoušely i předchozí vlády: o centralizaci „procurementu“ (různých nákupů) a sjednocení dostupných zdrojů. Samozřejmě to bylo vnímáno i jako snaha „sebrat někomu jeho peníze“ a setkávalo se s aktivním odporem. Jaká bude nynější podoba „sdružení finančních a personálních zdrojů“ musím teprve zjistit. Něco ale naznačují změny kolem tzv. KIVS (Komunikační infrastruktury veřejné správy, dříve KI ISVS), které měla vláda ve středu také schválit, skrze přijetí nové Koncepce rozvoje Komunikační infrastruktury veřejné správy ČR.

Změny v KIVSu

Komunikační infrastruktura veřejné správy je záležitostí, která má „pohnutou“ historii. Sám jsem na jejím začátku použil přirovnání ke zlatému padáku, který dostal končící monopol od vlády Miloše Zemana (v roce 2001) za ztrátu svého výlučného postavení. Pokud se chcete s historií této kauzy seznámit, doporučuji například tento přehledový článek.

Dnes je ale KIVS (původně KI ISVS) už přeci jen o něčem jiném. Místo jednoho exkluzivního dodavatele byla před časem vypsána hned čtyři výběrová řízení na různé služby (podrobněji), ale ta stále nejsou ještě „dořešena“ (kvůli stížnostem k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a následnému odvolání vůči verdiktu ÚOHS). Navíc je celý KIVS postaven na principu dobrovolnosti, a resorty ho tak nemusí využívat.

Nyní ale vláda rozhodla o revizi celé koncepce KIVSu. Asi největší změnou má být to, že využití KIVSu bude nyní povinné. Opět ale s výjimkami pro silové resorty: vnitro a obranu. Tedy právě pro to vnitro, které má koordinovat nasazování a implementování e-governmentu. Jinak ale má být KIVS (podle tohoto zdroje [PDF, 453 KB])

postaven jako centralizované řešení v oblasti Centrálního místa služeb s povinností pro ústřední orgány státní správy výhradně využívat tyto služby pro výměnu dat mezi jednotlivými informačními systémy. KIVS bude zastřešován organizací k tomu určenou (nyní Ministerstvo informatiky ČR, po změně kompetenčního zákona předpokládáme Ministerstvem vnitra ČR) a bude tyto služby zajišťovat pro veškeré ostatní ústřední orgány státní správy.

Přechod z dobrovolnosti na povinné využití je skutečně významnou změnou, protože dnes si řada resortů raději řeší vše po vlastní linii. Většinou to dělají proto, že to pro ně je výhodnější (levnější) než přes KIVS a jeho rámcové smlouvy. Jak ale bude řešen nynější přechod z dobrovolnosti na povinnost? Bude to znamenat, že to co už resorty mají a používají se zahodí, a vše se pořídí znovu?

Určitou představu lze najít v nedávné prezentaci náměstka MI ČR Dalibora Veřmiřovského na Invexu, právě k problematice budoucí podoby KIVSu. V ní [PDF, 453 KB] se mj. praví:

Resorty by neměly mít dále možnost budovat své vlastní komunikační infrastruktury, své úsilí by v budoucnosti měly upřít směrem ke zkvalitnění funkcionality vlastních informačních systémů (…)

A za jakých ekonomických podmínek vůbec bude fungovat „nový KIVS“? To je zatím otevřené, protože jak včera zaznělo na tiskové konferenci, ještě do konce roku by mělo být vypsáno úplně nové výběrové řízení na KIVS. To pak znamená, že se vláda rozhodla pro první ze dvou variant, uvažovaných ve zmiňované prezentaci: buďto s vypsáním výběrového řešení na dodávku KIVSu jako komplexního řešení, nebo jeho budování vlastními silami, nejspíše pod vedením MV ČR.

A co bude s těmi nedávno vypsanými výběrovými řízeními (viz výše)? Podle již zmiňované prezentace by měly být zastaveny.

Open source ve veřejné správě

Na včerejší tiskové konferenci zazněla také jedna další zajímavá informace. Ministr Ivan Langer totiž hovořil o tom, že vláda měla přijmout usnesení k nutnosti aplikace zásady nediskriminace při zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, s vysvětlením že

Pro rozvoj e-governmentu je velmi důležité, aby zadávací podmínky splňovaly zejména požadavky na zachování reálné technické prostupnosti mezi jednotlivými ICT řešeními.

Celé to pak bylo prezentována jako požadavek na používání Open source ve veřejné správě. Vyznívalo to dokonce tak, že jiná možnost vlastně ani nebude. Více informací ale bohužel nemám k dispozici a nestačil jsem se na ně vyptat. Ani v materiálech eStátu, ze kterých většinou ministr Ivan Langer vychází, se o Open source nemluví. Až na jedinou zmínku, a to v programových východiscích ODS pro budování efektivního státu , kde je jako jeden z cílů jmenována „podpora Open source software“.

Rada ČTÚ je kompletní

Odstupující vláda Mirka Topolánka (tedy ta první) ve středu přijala ještě jedno rozhodnutí, kterým je jmenování pátého člena Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Ta je pětičlenná, ale páté místo nebylo dosud obsazeno. A to už od začátku existence této Rady (od května 2005), kdy měl být pátý člen zvolen jen na jeden rok. Ještě ministr Vladimír Mlynář se snažil na tento post prosadit osobu spřízněnou s ODS, konkrétně pana Michala Tošovského, který byl členem eStátu a zabýval se problematikou elektronických komunikací. Ale ve vládě ČSSD jeho kandidatura neprošla.

Tipuji, že Michal Tošovský by byl logickým kandidátem na post člena Rady ČTÚ i dnes, za vlády ODS (již na pětileté období). Bohužel ale v mezidobí tragicky zahynul.

Vláda tedy ve středu zvolila jiného kandidáta, a to pana Petra Štěpánka. Ten je znám hlavně ve světě televize, kde určitou dobu působil v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Například ČTK včera v souvislosti s jeho zvolením napsala:

EBF16

Z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání odvolali Petra Štěpánka spolu s dalšími členy v roce 2003 poslanci v souvislosti s prohranou arbitráží státu se společností CME. Kvůli ní musel stát zaplatit CME 10,7 miliardy korun za zmařenou investici do televize Nova.

Včera na tiskové konferenci pak ministr Ivan Langer komentoval jeho volbu tak, že má praxi v oblasti elektronických komunikací a splňuje všechny podmínky stanovené zákonem. V době, kdy to říkal, už to asi byla pravda, protože zákazu jakýchkoli funkcí v politických stranách a hnutích, který je u radních podmínkou, vyhověl Petr Štěpánek právě včera, svou rezignací na funkci předsedy místního sdružení ODS v Hradci Králové (zdroj).

Pan Štěpánek má také zajímavý vlastní web, a je i plodným autorem. Publikuje například na serveru Česká média (naposledy článkem Kdyby byl Paroubek Dán), a v květnu letošního roku mu vyšla nová knížka s názvem Plnou ParouBack (a s podtitulem „Levá, kupředu ni krok!“). Předmluvu k této sbírce 60 politických komentářů, o osmi letech vlády ČSSD, napsal nynější ministr Ivan Langer. Právě na jeho návrh vláda ve středu jmenovala Petra Štepánka pátým členem Rady ČTÚ.

Anketa

Podaří se odstupující vládě prosadit novelu kompetenčního zákona v Parlamentě, a dosáhnout zrušení MI ČR?

37 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 11. 2006 10:15

Školení Instagram pro firemní i osobní marketing

  •  
    Jak zakládat a používat účty.
  • Jak publikovat a vyhodnocovat.
  • Jak si poradit s hastagy.

Detailní informace o školení Instagram»