Musíme být neustále online?

Někteří z nás už nevědí, jakými cestami komunikovat dřív. Internetové chaty a mobilní telefony se stávají neuvěřitelnými žrouty času a také svádějí k závislosti. Potvrzují to provozovatelé mobilních sítí a internetových chatů, i psychologové.

Více než třetina lidí oslovených analytickou agenturou IDC by si jako jedinou věc na 24 hodin vybrala mobilní telefon. Oželela by například peněženku, klíče, notebook nebo hudební přehrávač. Lze tedy tvrdit, že pro onu zmíněnou třetinu repondentů je mobilní telefon nejdůležitější věcí. Více k této studii najdete v glose Technologie jsou pro nás důležitější než peněženka. Lidé prý začínají trpět „hyperkonekti­vitou“, nedokáží si přestavit, že by zůstali bez technologického spojení se světem. Nejedná se jenom o telefon, ale i o počítač, respektive nejvyužívanější činnosti, jako je e-mailování a kontakty v sociálních sítích.

Tento vývoj je nevyhnutelný, technologie nelze zastavit. Je to samozřejmě dobře, ovšem otázkou zůstává, zda je dobře, když je pro nás nejdůležitější věcí mobilní telefon. To se bez něho na jeden jediný den neobejdeme? Dále se v žebříčku nepostradatelných věcí umístila peněženka, klíče, notebook a hudební přehrávač. Převládají tedy technická zařízení, peněženka a klíče jsou věcí absolutní nutnosti. Jestli začínáme být na něčem opravdu závislí, tak jsou to technologie.

Nejvíce nachatovaných hodin má v současné době uživatel s veřejným údajem 12 235 hodin.
Martin Kožíšek, Lidé.cz
Registrujeme zákazníky, co provolají měsíčně i 10 000 minut.
Martina Kemrová, T-Mobile

Diagnózou je neustálá potřeba být k zastižení, připojený, potřeba komunikovat na dálku. Zvyšuje se nejenom počet těch, kteří jsou „hyperkonektivní“, ale také počet možností připojení a nových bezdrátových prostředků komunikace. V roce 2010 bude prý běžný počet deseti bezdrátově připojených zařízení na osobu. Kromě mobilního telefonu, počítače a hudebního přehrávače tedy přibudou další prostředky prohlubující závislost na tom být připojený.

Posedlost komunikací

Fenoménem mezi internetovými uživateli je už poměrně dlouho chatování. Chat je krátká komunikace nebo rozhovor dvou nebo více lidí prostřednictvím komunikační sítě, který se uskutečňuje vždy v reálném čase formou psaného textu. O uživatelích chatu se velmi často hovoří jako o potenciálních obětech závislosti na Internetu. Martin Kožíšek, vedoucí administračního týmu serveru Lidé.cz, má k dispozici údaje o tom, kolik času tráví lidí chatováním prostřednictvím jejich služby:

Uživatelé si mohou údaj o tom, kolik času stráví na chatu, zakrýt. Nejvíce nachatovaných hodin má v současné době uživatel s veřejným údajem 12 235 hodin (6,5 hodiny denně), neveřejný zhruba 21 000 hodin (12,5 hodiny denně). Nepočítá se pouze čas online, ale aktivní komunikace, tedy odeslání textu zhruba každých 5 minut. Rekord nepřetržitého času stráveného na chatu který je nyní 63 hodin.

Ti uživatelé, kteří stojí za těmito rekordy, možná mají co dělat se závislostí. Extrémní případy potvrzuje i Martin Kožíšek: I když si spousta lidí myslí, že v době ICQ a Skype je obliba chatu dávno pryč, návštěvnost pořád roste. Zatímco dopoledne je věkový průměr na chatu kolem pětadvaceti let, večer ve špičče klesá průměr pod dvacet let. Tento rozdíl způsobují chatující ze zaměstnání, rekordmani jsou pak lidé ze státní správy. Znám hodně lidí, kteří kvůli chatu přišli o zaměstnání, rodinu i majetek, ale zase znám mnoho, kterým komunikace v soukromí pomohla překonat spousty problémů. Chatuje hodně známých lidí, herců, zpěváků, politiků – je možné zde také potkat lidi, kteří si na osobnosti hrají a kradou identity, vydělávají si podvody. To vše je chat a kdo tomu lákadlu neodolá, chat ho pohltí. Není žádná hranice času – jde jen o zdravý rozum, aby člověk rozeznal realitu od fikce. Kdyby se mně někdo zeptal, jestli beru drogy, tak řeknu že ano, chodím totiž na Internet.

Zdánlivě jednoduchá technologie, mobilní telefon, může díky svým možnostem způsobit uživateli dost problémů. To potvrzují i čísla, která zaznamenal jeden z našich mobilních operátorů: Registrujeme zákazníky, co provolají měsíčně i 10 000 minut, tedy 166 hodin, což činí pět a půl hodiny hod za den. Jsou schopni odeslat i 6000 textových zpráv měsíčně (tedy 200 za den). Průměrné měsíční hodnoty jsou při tom 100 minut (odchozí i příchozí hovory) a 34 textových zpráv. Odhadujeme, že cca polovina uživatelů svůj telefon téměř vůbec nevypíná, vypočítává Martina Kemrová, tisková mluvčí společnosti T-Mobile.

Hranice závislosti neexistuje

Existuje ale vůbec závislost na mobilním telefonu a počítači? Konkrétně na potřebě neustále komunikovat, být online? Lukáš BlinkaInstitutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, spadajícího pod Masarykovu univerzitu, má jasno: Dalo by se uvažovat, že člověku chybí naplnění určitých potřeb, což může vést k jejich náhražkovité a patologické „konzumaci“ – to je jeden vlivný přístup k uchopení závislosti na technologiích (znamená to, že závislosti předchází nějaký jiný deficit).

Jiný přístup naopak vidí v těchto nových technologiích potenciál závislost vyvolávat – a nejčastěji a nejvýrazněji se diskutují právě komunikační aplikace – chaty a online hry. Pokud existuje závislost na Internetu a mobilech, je to právě na těch komunikačních aplikacích a možnostech. Oficiálně závislost na Internetu a mobilních telefonech sice neexistuje, ale z klinického hlediska se nahrazuje jinými blízkými poruchami. Zkoumají se význačnost, snášenlivost, abstinenční příznaky, konflikty a recidiva. Vědci k závislosti na technologiích přistupují stejně jako k závislosti na látkách, například příznaky jsou mnohdy podobné. Rozhodně ale neexistuje hranice odeslaných textových zpráv za den, díky jejímuž překročení bychom mohli uživatele mobilního telefonu označit za závislého.

Závislost (přesněji závislé chování) se podle Lukáše Blinky projevuje jednoduše: Počítač nebo mobilní telefon se stanou pro jedince nejdůležitější v jeho životě, tráví „na drátě“ stále více a více času, začne zanedbávat ostatní činnosti ve svém životě, což pochopitelně přináší své důsledky – krize v rodině, v práci či škole. V této fázi většinou dojde k přerušení aktivity, uživatel se pokusí situaci zvládnout, ale záhy se k závislému chování vrátí, opakuje či prohlubuje se krize. Typickým znakem je, že jedinec se závislou aktivitou spíše snaží zbavit nepříjemných pocitů, než aby mu aktivita jako taková přinášela dobrý pocit. Závislost se může projevovat chronicky, nebo může být s intenzivní krizí, kdy dojde například k propuštění z práce, rozvodu, vyčerpání prostředků. Někde v těchto fázích může dojít k léčbě, pak se většinou ukáže, že ta závislost byla pouze symptomem něčeho dalšího. V drtivé většině případů je závislost na technologiích způsobena něčím jiným, léčba by se měla tedy odvíjet podle toho.

KL_NOMINACE

Patříte mezi 3 %?

Kolik procent naší populace má tedy sklony k závislosti na technologiích? Z výzkumů Fakulty sociálných studií Masarykovy univerzity vyplynulo, že sklony k závislému chování na Internetu má přibližně 5 % populace uživatelů – to ovšem v případě, pokud budeme velmi mírní v kritériích. Pokud budeme přísní, je to méně, asi 3 %.

S překotným vývojem technologií a způsobů komunikace přicházejí další a další možnosti, jak být v neustálém kontaktu s přáteli. Tím pádem další ohrožení a zloději času v reálném světě. Pokud budeme telefonovat tři hodiny denně, další hodiny strávíme chatováním a hraním online her, bude vůbec čas na život? Není třeba očekávat žádný zlom, není třeba zdvihat varovně prst. Zatím nic nenaznačuje, že by se něco zásadního mělo dít. Rozhodně ne ve smyslu klinických závislostí. Jiná věc je kvalita života – měli bychom méně mluvit o „závislostech“ a „léčbě“ a spíše mluvit o návycích při používání technologií, což je záležitost spíše duševní a pracovní hygieny, uzavírá Lukáš Blinka.

Anketa

Jak moc závislí na Internetu se cítíte být?

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 6. 2008 22:49

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »