Hlavní navigace

Pohřebiště: eCity město, ve kterém už nechci bydlet

23. 10. 2001
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Původně velmi ambiciózní projekt eCity tak docela ještě do Pohřebiště nepatří, je totiž, jak by pravděpodobně řekl spisovatel Terry Pratchett, nemrtvý. Chraň bůh, abychom pohřbívali živé, ovšem eCity životem právě nepřekypuje. A s nemrtvými, jak studenti Neviditelné univerzity vědí, je třeba nakládat velmi obezřetně.

Začněme popořadě: Projekt eCity daly dohromady tři společnosti Expandia Banka, Český Telecom a Radiomobil. Proč se v projektu angažovala Expandia Banka, to je vcelku jasné. Expandia Banka tehdy vstupovala na trh s převratnou myšlenkou „neviděné banky“, tedy finančního ústavu, se kterým klienti nekomunikují přes okénko přepážky, před níž se pod dohledem bezpečnostní služby tlačí další, nýbrž komunikují telefonem, i mobilním, faxem, dokonce poštou, ale především přes web. Projekt eCity pro Expandia Banku představoval trenažér, na kterém může vycvičit své klienty, a posléze i drogu, jež v chycených duších vyvolává závilost.

521

Přínos pro Český Telecom je také zřetelně patrný. Na počátku roku 1999 existovalo pro prostého Čecha jediné možné řešení domácího připojení k Internetu – tím byla komutovaná linka (což je akademický eufemismus pro modemové připojení). Vytáčené spojení v té době mělo ještě hodně daleko k dnešním 15,60 korunám za hodinu, a projekt eCity podporovaný mohutnou reklamní masáží sliboval nárůst doby, již u Českého Telecomu uživatelé stráví na dialupu. Aby je v tom telekom podpořil, nabídl obyvatelům eCity připojení zdarma – ovšem nikoli bez telekomunikačních poplatků.

Poslednímu z trojice, Radiomobilu, postačoval jako důvod fakt, že v době spuštění eCity byl jediným operátorem, který umožňoval GSM Banking, a to právě s Expandia Bankou. Vyšší počet obyvatel eCity rovná se vyšší počet klientů Expandia Banky, a to se rovná vyššímu počtu prodaných SIM karet s GSM Toolkitem. Nevím, jak u vás, ale u autora tohoto článku se záměr vydařil téměř dokonale.

Odzbrojující je však (česká, nikoli americká) nestoudnost, s jakou komerční zájmy (především získání mailingových adres a testování systému pro Expandia banku) převážily nad vkusem a originalitou. (Petra Jedličková)

Strůjci projektu nám v několikatýdenní mohutné reklamní masáži slibovali eCity jako město, které nám hned po vstupu nadělí několik set tisíc ekorun do začátku, město, kde budeme moci plnit úkoly a nakupovat, město, kde si vytvoříme novou existenci, město, kde se po týdnu můžeme proměnit v bohaté, dani nepodléhající rentiéry. Vše se to mělo splnit úderem půlnoci první den Měsíce Internetu.

Vysněný ráj zůstal lačným tisícům zájemců v prvních dnech uzavřen. Dvě 128kilobitové linky u GTS (sic! když partnerem byl ČTc), kterými bylo virtuální město spojeno se skutečným světem, velmi záhy nestíhaly nápor. Skripty na serveru nezvládaly nápor na „matrice“, a tak po několik dnů se obyvateli prázdného města stalo jen několik vyvolených.

Negativní zkušenost s otevřením města si uživatelé předávali a nebylo snad serveru, kde by se o eCity nepsalo. Postupem času mezi uživateli Internetu rozpoutala dokonalá hysterie – kdo nebyl v eCity a neměl účet u Expandie, ten byl prostě společensky zcela znemožněn.

Virtuální shop Psion byl v eCity spuštěn dne 1. března 1999 a již od první chvíle zaznamenal zájem obyvatelů eCity. Z dubnové měsíční statistiky vyplývá, že shop navštívilo 9.928 obyvatel, z čehož 7.362 provedlo nákup. (…) K dnešnímu dni zde proběhly finanční transakce ve výši 19.663.503 eKč včetně DPH. (Martina Karpecká)

Scénář eCity byl napsán ve dvou epizodách rozprostřených do období jednoho roku. Fakt, že ještě dnes město přežívá, je mi celkem záhadou. V první fázi, která trvala mezi 1. březnem 1999 a 30. červnem 1999, měli obyvatelé možnost vyzkoušet si virtuální život. Den co den plnili úkoly a získávali body. Při dosažení určitého počtu bodů obyvatel stoupl na společenském žebříčku a polepšil si v zaměstnání, a to i platově (a podle výše platu odvedl daň).

Zároveň mohl obyvatel obsazovat volné pozemky a po vzoru hry Monopoly na nich pak od příchozích vybírat nájemné. S pozemky se dalo také běžně obchodovat, a to jak mezi obyvateli navzájem, tak i mezi obyvateli a eManem, pánem města. Za stržené peníze eKoruny bylo možné objednávat virtuální zboží. Aby toho nebylo málo, sponzoři tu a tam některého z obyvatel odměnili věcným (nikoli virtuálním) darem. Během první epizody do města zavítalo kolem 85.000 návštěvníků.

Sečteno a podtrženo, ať dělám co dělám, stále mi vychází, že eCity je spíše propadák než bomba. Sice propadák s několika plus, ale s o hodně větším sloupcem mínus. (Tomáš Krause)

Druhá epizoda eCity začala po prázdninové odmlce a teď už šlo o peníze. V pondělí 4. října 1999 se virtuální město probralo do nového dne a jeho obyvatelé zjistili, že za všechno se platí. Expandia Banka využila času a rozeslala obyvatelům eCity nabídku na bezplatné založení a vedení eCity účtu, který byl „očesanou“ variantou účtu opravdového, ale už tady šlo o skutečné peníze, kterými jste v eCity platili za skutečné zboží, které vám bylo doručeno do skutečného světa. Hra končí, nastupuje byznys.

Nedůvěra k nákupům přes Internet byla vysoká, proto Expandia Banka zřizovala eCity účet a proto byli obchodníci prodávající obyvatelům města nuceni podřídit se speciálnímu režimu. Světlo světa spatřil eKreditiv. Pojem eKreditiv možná snáze pochopíte jako předblokování finančního obnosu. Celá věc se měla tak, že obyvatel objednal zboží, banka na eCity účtu zablokovala potřebnou peněžní částku, obchodník zboží doručil, a pokud objednatel zboží vpořádku přijal a ve lhůtě nevrátil, teprve pak banka převedla blokované peníze z eKreditivu na účet obchodníka. Jedině tak bylo mnoho obyvatel vůbec ochotno něco platit přes Internet.

Doslova fenoménem letošního března se v internetové oblasti stal projekt virtuálního města eCity (www.ecity.cz) spuštěný po půlnoci 1. března. Za téměř 17 dnů jeho existence se obyvateli eCity stalo 36.845 lidí, což lze srovnat s lidnatostí takových „reálných“ měst, jako jsou Česká Lípa nebo Třinec. Průměrný věk obyvatel je 25,7 let a drtivě převažují muži (90 %). Do 7.00 hod. 17. března provedli obyvatelé eCity přes čtvrt milionu nákupů, při nichž utratili 6,244mld. eKorun, tedy měny, která se v eCity používá jako platidlo. (BMI)

Projektu eCity, jakkoli se jednalo jen o marketingový nástroj, přinesl snad poprvé Internet do starých médií v jiné úloze, než byla do té doby tradiční představa o místu, kde se dají sehnat návody na výrobu jaderných zbraní, fotografie s dětskou pornografií a hnízdo počítačových zločinců (hackerů). Poprvé byl Internet představen jako zcela normální nástroj, který usnadňuje rutinní záležitosti, jako je třeba objednávání zboží nebo vedení bankovního účtu, za to patří architektům eCity dík. 522
VirtualCity

Na druhou stranu, často jsem slýchal a četl, že se jedná o projekt, jakého jinde není. Inu, je a není to pravda. Projekt eCity byl jistě původní, ale přesto i mimo doménu CZ se s podobnými virtuálními městy setkáme. Důkazem, že virtuální města vznikala i v dalších zemích, buďtež třeba VirtuoCity v doméně COM, nebo VirtualCity ze země Helvétského kříže. 523
VirtuoCity

Virtuální města zahraniční, narozdíl od eCity, ovšem obvykle svým obyvatelům poskytují více povyražení, než jen hru s pozemky, posunování po kariérním žebříčku a možnost nakupovat zboží a vyhrávat ceny. Tato města se snaží budovat komunity, a tak se ve virtuálním světě můžete třeba provdat nebo oženit, můžete zveřejnit své výtvarné či slovesné výtvory, máte tu vydání denního tisku a zájmové magazíny – virtuální města jsou tedy svébytnými portály.

UX DAy - tip 2

O tom, že i obyvatelé eCity očekávali cosi více, něco jako Mageo, Totem a cosi ještě navíc úhledně zabalené do jednoho balíčku, o tom svědčí i několik stránek, které na webu po sobě obyvatelé města zanechali. Ať už to jsou galerie fotografií ze setkání naživo nebo třeba pokusy o uchopení moci ve městě do vlastních rukou. V těchto potřebách eCity měštanům vstříc nevycházelo, a tak mnoho lidí jeho přetechnizovaná a překomercializovaná tvář spíše odrazovala.

Pochmurně šedo-černý vstup do eCity (pro city máme, pokud vím, i český výraz) nepřipomíná vůbec v ničem, že se jedná o český projekt a budovy sponzorů á la Empire State Building vypadají spíše trapně než „světově“. (Petra Jedličková)

Projekt eCity svůj účel splnil v okamžiku, kdy jeho obyvatelé houfně začali měnit své eCity účty za osobní a firemní účty v Expandia Bance. Tehdy, pokud Expandia nebo telefonní operátoři měli zájem, mohli eCity změnit potřetí tentokrát v komunitní centrum. Místo toho už dva roky město chátrá bez inovativních zásahů. Vzhledem k obrovské uživatelské základně a tedy i komerčnímu potenciálu města, je jeho zakrňování politováníhodné. Vždyť kterému jinému projektu se dostalo takové publicity a zájmu veřejnosti? Město upadá, a jeho zakladateli je to jedno.

Jak jste na tom vy a eCity?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Pracoval pro Advertures, Dobrý web a Outrider. Martin byl dříve redaktorem Lupy a dalších periodik o IT.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).