Sledujeme pohyb dětí, babiček, psů…

Ilustrace: Nenad Vitas

Moje poslední glosa Chyťte si svého kriminálníka vzbudila docela slušný ohlas v diskuzi. Rozhodl jsem se, že poskytnu čtenářům další podklady k zamyšlení, proto nyní čtete druhý, volně navazující díl. Z diskuze je zřejmé, že se většině čtenářů nelíbí sledování, ať už za jakýmkoliv účelem. Vadí pouliční kamery a také další způsoby porušování soukromí. Pouze malá část čtenářů je ochotna tolerovat ústupky skryté za bezpečnost veřejnosti nebo dokonce boj s terorismem.

Možná i ti, kteří nemohou překousnout, že je občas snímá policejní kamera, s oblibou využívají jiné prostředky „Velkého bratra“, a to s nadšením a dobrovolně. Co třeba Google Latitude? Jen ať kamarádi vidí, kde se zrovna nacházím. Je jasné, že operátoři stejně vědí, kde se náš telefon plus mínus nachází. Ale dobrovolně se nechat šmírovat, byť kamarády?

Nejrůznější zařízení do auta, s GPS a napojené na mobilní síť, které mají auto střežit a řídit flotilu (jde mnohdy o zařízení v firemních vozech), mohou prozradit šéfovi nebo těm z provozního oddělení taky všelicos. Bezpečnost, optimalizace cest a další argumenty mají ospravedlnit malinkaté porušení soukromí. Komu by ve srovnání s těmito praktikami vadil chystaný mýtný systém založený taktéž na technologii GPS? Vždyť data bude mít k dispozici jenom stát, potažmo provozovatel systému.

Vrcholem jsou zařízení, která monitorují lidi nebo zvířata. U psa se to ještě dá pochopit, když se zaběhne a má zrovna nabitou baterii ve svém GPS obojku, dá se pomocí aplikace v telefonu nebo na počítači vystopovat. Ale co trackování dětí, případně důchodců? Dali byste svému školákovi náramek, který by vás informoval o jeho poloze? Pepíčku, ne že půjdeš po škole zase s klukama čutat na hřiště merunu, nejdřív domů a psát úkoly!

Pokud máte zapomnětlivou babičku, která se ráda ztrácí a pak si ani nepamatuje, jak se jmenuje a kde bydlí, náramek se vám také zajisté hodí. Na co volat policii a vyhlašovat pátrání? Babičku (nebo dědečka, abych byl genderově korektní) si můžete vystopovat sami. Stačí náramek podobný tomu, který i v rozvinutých zemích hlídá vězně mimo areál vězení. Samozřejmostí jsou pokročilejší funkce využití GPS modulu – pokud se vězeň (rozumějte babička či dítě) vzdálí z vymezeného území, spustí se alarm. Alarm zaznamená vězeňský dozorce (rozumějte vy) a může konat.

Jestliže tedy nemáte „Velkého bratra“ dost, můžete za pomoci relativně levných technologií sledovat kohokoliv a na vlastní pěst. A oběť o tom může a nemusí vědět. Mají se tato zařízení vůbec prodávat? Nestačil by ten státní dozor? Je na prvním místě bezpečnost nebo soukromí, nebo něco jiného?

Máte na to, abyste takto hlídali děti nebo prarodiče? Na jedné misce vah je morálka, na druhé snaha předejít neštěstí. Kdo se chce vyhnout „Velkému bratrovi“, má vůbec nějakou šanci?