Stalo se: VoIP, SIP peering a první triple play

Czech On Line přichází s velkoobchodní nabídkou hlasových služeb na bázi VoIP, určenou i malým providerům. Matice SIP peeringu v ČR se opět rozrostla, nově se přidali další poskytovatelé hlasových služeb. Jeden z VoIP providerů, Mattes AD, si už troufá i na triple play. K dosavadní nabídce Internetu a hlasu přidá i TV vysílání.

V poslední době se sešlo hned několik zpráv a událostí, které spolu na první pohled moc nesouvisí, ale přesto mají jeden společný a jednotící prvek. Tím není nic jiného než technologie pro přenos hlasu nad protokolem IP alias VoIP (Voice over IP). Jak se stále markantněji ukazuje, právě tyto technologie mají velký potenciál „rozhýbávat ledy“ v jinak dosti stojatých vodách světa elektronických komunikací, bořit jejich dosavadní dogmata a otevírat dveře ke zcela novému „rozdání karet“. Zřejmě právě proto si VoIP technologie vysloužily zařazení mezi tzv. „disruptive technologies“ (doslova „rozrušující technologie“), a to třeba i od jinak dosti konzervativní Evropské unie a jejích byrokratů.

Ale abych vás dlouho nenapínal, jaké že události z poslední doby to jsou? Z těch nejzajímavějších lze zmínit to, že:

  • SIP peering mezi tuzemskými VoIP providery se dále rozrůstá,
  • Czech On Line přichází s velkoobchodní nabídkou VoIP služeb,
  • obec Šlapanov na Havlíčkobrodsku testuje VoIP služby pro svých 800 obyvatel,
  • společnost Mattes AD se chystá uvést na trh „první komplexní sadu služeb Triple Play“.

Co rozrušují?

Než se dostaneme k tomu, co všechny tyto události naznačují a jak zapadají do celkové mozaiky vývoje, naznačme si několik významných skutečností. Zejména to, že svět tradičních hlasových služeb (míněno: pevných) byl dlouhou dobu zcela uzavřeným světem, do kterého nemohl proniknout žádný nový hráč. Ti, kteří v tomto světě byli, měli zpočátku na své podnikání dokonce monopol. Jejich investice, hlavně do infrastruktury, byly obvykle horentní, ale neméně horentní byly i ceny, které platil koncový uživatel. Cenotvorba navíc vycházela z předpokladu, že disponibilních zdrojů je málo, a tudíž je třeba regulovat poptávku – patřičně vysokou cenou.

První, kdo narušil tento desetiletí panující stav, byli mobilní operátoři. Když začali přebírat zákazníky pevným operátorům, ti hovořili o kanibalizaci svých výnosů. A to se o slovo hlásila ještě liberalizace segmentu pevných hlasových služeb, jako „úředně nařízené“ rozbití původních monopolů. Ze společného koláče si tak začali ukusovat i další jedlíci, byť zpočátku relativně skromně.

Za přístup ke společnému stolu a možnost ukusovat z pomyslného koláče hlasových služeb se ovšem stále platilo velmi vysoké vstupné. Stát se mobilním operátorem vyžadovalo opravdu nemalé investice, nehledě již na nutnost získání příslušné licence. Takže spolek jedlíků byl stále velmi uzavřený a málo početný.

S příchodem liberalizace se pomyslná laťka vstupních bariér významně snížila, ale stále to bylo jen pro opravdu silné subjekty. Její další snížení, alespoň v oblasti mobilních komunikací (a zatím ne v ČR), přinesl až koncept virtuálních mobilních operátorů. Ti již nebudují žádnou vlastní síť a nepotřebují pro ni žádné vlastní frekvence. Potřebné kapacity si pronajímají od (reálných) mobilních operátorů.

Nyní ale nastupují technologie VoIP a pomyslnou laťku vstupních bariér sráží opravdu výrazně. Subjekty, poskytující služby na bázi VoIP, také nemusí budovat novou a drahou přenosovou infrastrukturu. Místo toho využívají takovou infrastrukturu, která již byla vybudována a je k dispozici – datové sítě na bázi protokolu IP, ať již privátního charakteru, či v podobě veřejného Internetu.

Takže okruh těch, kteří mají šanci vstoupit do elitního klubu jedlíků a ukusovat z koláče výnosů z hlasových služeb, se díky VoIP dále rozšiřuje. Šanci dostávají i podstatně menší subjekty.

Technologie VoIP jako takové však samozřejmě nesráží vstupní náklady a bariéry zcela na nulu. Ten, kdo chce poskytovat hlasové služby na jejich bázi, stále musí mít dostatečné know-how a stále musí něco investovat i do svého technologického zázemí. Už to není přenosová infrastruktura, ale spíše jakýsi „backoffice“ v podobě serverů, různých bran atd. Vedle toho musí samozřejmě mít vlastní systémy billingu, systémy pro podporu uživatelů atd.

A pokud společnost nechce nabízet jen volání ve vlastní síti, musí si nějak zajistit terminaci hovorů, směřujících do ostatních sítí. Takže se musí propojit s ostatními operátory, nebo si najít někoho, koho bude využívat jako tranzit a kdo bude její hovory teprve rozvádět dál. Chce-li nabízet také příchozí hovory, a to by měla, pak zase potřebuje určitý příděl vlastních čísel z číslovacího plánu. Takže se musí umět poprat i se související agendou.

VoIP jako velkoobchodní služba

Vývoj však jde nezadržitelně dále a s ním přichází i další krok ve snižování pomyslné laťky vstupních nákladů. Má podobu nabídky velkoobchodních VoIP služeb a v mnohém připomíná princip virtuálních mobilních operátorů: ten, kdo chce poskytovat hlasové služby na bázi VoIP, už nemusí získávat vlastní technologické know-how, nemusí budovat vlastní servery a brány, nepotřebuje příděl vlastních telefonních čísel z číslovacího plánu, nemusí si sám zajišťovat zakončování (terminaci) hovorů směřujících do jiných sítí, eventuální přenositelnost čísel atd. Místo toho si vše kupuje (ve formě velkoobchodní služby) od jiného operátora a může se plně soustředit na „obsluhu“ svých vlastních zákazníků.

V minulých dnech představil svou velkoobchodní nabídku VoIP služeb alternativní operátor Czech On Line. Není to úplně první nabídka svého druhu v ČR, ale je zřejmě první od velkého alternativního operátora – a předpokládám, že nebude ani poslední. Je určena komukoli, kdo má vhodnou IP infrastrukturu, na které lze VoIP provozovat. Tedy zejména internetovým providerům (ISP), ale třeba také kabelovým operátorům.

Využít ji mohou i takoví poskytovatelé, kteří již nějaké vlastní VoIP služby nabízí, ale potřebují doplnit terminaci (zakončování) hovorů v jiných sítích, v ČR i v zahraničí. Zde je ale podmínkou, aby jejich řešení bylo postaveno na protokolu SIP (Session Initiation Protocol) z rodiny TCP/IP, nebo s ním bylo alespoň slučitelné.

Subjekty, které na takovou velkoobchodní budou reagovat, mohou být jak velmi malé, tak třeba i velké. Příkladem „malého“ subjektu může být někdo podobný jako obec Šlapanov na Havlíčkobrodsku, čítající 800 obyvatel. Ta na sebe nedávno upoutala pozornost zprávami o tom, že testuje levné telefonování na bázi VoIP pro své obyvatele (kterým chce nabídnout i digitální vysílání v místní kabelové síti, dokonce s dotací set-top boxů). Tím neříkám, že obec Šlapanov využívá právě velkoobchodní nabídku Czech On Line (o tom nemám žádné informace). Uvádím ji zde spíše jako příklad toho, jak „malé“ subjekty, i mimo oblast tradičních operátorů a providerů, mohou mít zájem nabízet vlastní hlasové služby na bázi VoIP.

Příkladem z opačné strany velikostního spektra mohou být největší čeští kabeloví operátoři. Oba již dlouho hovoří o zavedení hlasových služeb ve svých sítích, ale skutek se stále ještě nedostavil. UPC ovšem již dalo najevo, že bude samo sobě operátorem, neboli že použije vlastní řešení (vyvinuté v rámci mateřské společnosti). Zato Karneval se netají tím, že hledá řešení ve spolupráci s tuzemskými alternativními operátory.

Kterými, to ale Karneval dosud neřekl, stejně jako to, jak zúžil svůj výběr a kdo se stal jeho vyvoleným. Takže opět nic nenaznačuji, jde jen o příklad. Ale nepochybuji o tom, že Czech On Line poslal svou velkoobchodní nabídku i do Karnevalu.

Znám je alespoň jiný příklad spolupráce alternativního operátora a kabelového operátora při poskytování VoIP služeb. Před časem se v médiích objevila zpráva o tom, že kabelová televize Karviná testuje ve své síti hlasové služby na bázi VoIP od Contactelu. Ten už takovéto služby nabízí také delší dobu, ale zatím hlavně koncovým uživatelům z řad firem (jako svou službu Contactel Forum).

SIP peering

Vraťme se ještě k tomu, že technologie VoIP umožňují i relativně malým operátorům a providerům vstoupit do elitního klubu poskytovatelů hlasových služeb. Aby tito nově příchozí mohli konkurovat etablovaným operátorům, musí nabídnout něco nového a pro zákazníky atraktivního. Vedle nižšího hovorného „ven“ do klasické telefonní sítě to může být především volání ve vlastní síti zcela zdarma, přesněji bez minutového hovorného.

Aby ale takovéto volání zdarma mohlo být pro zákazníky skutečně zajímavé, musí se také někam dovolat, tedy k dostatečně velkému počtu jiných uživatelů. I zde totiž platí tzv. síťový efekt, který říká, že užitná hodnota služby roste se čtvercem počtu jejích uživatelů. A sítě malých providerů jich moc nabídnout nemohou.

Existuje však zajímavé řešení, kterým je vzájemné propojování sítí „menších“ operátorů a providerů, právě za účelem nabízení vzájemných hovorů zcela zdarma. Označuje se jako „SIP peering“, podle použitého řešení pro realizaci VoIP služeb, na bázi protokolu SIP (Session Initiation Protocol).

V nedávné době se okruh VoIP operátorů, propojených pomocí SIP peeringu, dále rozrostl – o společnosti havel internet a VOINET. Plnou „SIP peeringovou matici“, která dnes zahrnuje již sedm tuzemských operátorů (a dva zahraniční), najdete např. zde.

Lze přitom očekávat, že trend ke vzájemnému propojování bude dále pokračovat a k SIP peeringu se budou přidávat další a další operátoři. Síť, vzniklá jejich propojením (peeringem), bude růst paralelně ke klasické telefonní síti a bude k ní vytvářet zajímavou alternativu.

Již dnes se přitom obě telefonní sítě (klasická a na bázi SIP peeringu) určitým způsobem ovlivňují. Například tarify Volno a Volno Plus Českého Telecomu signalizují, že i tradiční operátoři jsou ochotni nabízet hovory zdarma (přesněji: za paušál), stejně jako v rámci VoIP služeb, jen aby jim zákazníci neutíkali jinam.

Naopak operátoři, nabízející služby na bázi VoIP s hovory zdarma, také musí být z něčeho živi a krýt své náklady. Budou-li lidé stále více volat v rámci paralelní sítě na bázi VoIP, a to zcela zdarma, operátoři budou generovat méně výnosů ze zpoplatněných hovorů přestupujících do klasické telefonní sítě. Proto budou muset své zákazníky zpoplatnit nějak jinak. Tipuji, že to nebude opětovným zavedením minutových sazeb, ale spíše zavedením fixních paušálů. I ty ale budou nejspíše výrazně nižší než paušály v klasické pevné síti. Již jen kvůli výrazně nižším nákladům samotného poskytovatele služeb. Případně budou moci být „rozpuštěny“ v cenách jiných služeb, pokud si zákazník objedná něco víc než jen pouhé telefonování.

První triple play v ČR

S děním kolem hlasových služeb a VoIP technologií souvisí i jedna zajímavá zpráva. Společnost Mattes AD pozvala novináře na tiskovou konferenci, na které chce oznámit „První ostré Triple Play v ČR“, u příležitosti „uvedení první komplexní sady služeb Triple Play – kombinace vysokorychlostního přístupu k Internetu s levným telefonování prostřednictvím VoIP a digitálním TV vysíláním“.

Jelikož společnost Mattes AD již dnes nabízí internetové služby, pod značkou „802.cz“, a také hlasové služby na bázi VoIP (a je jedním z operátorů, propojených s ostatními v rámci SIP peeringu), znamená to, že do kýžené „trojí hry“ jí dosud chybělo digitální TV vysílání.

CIF16

Společnost Mattes AD by tedy měla předstihnout jak Český Telecom, kterému do triple play chybí také TV vysílání, a stejně tak velké kabelové operátory (UPC, Karneval), kterým do triple play chybí zase hlasové služby.

Nechme se tedy překvapit, s jakým technologickým řešením TV vysílání Mattes AD přijde, jaké nabídne programy, jaké set-top boxy atd. Samozřejmě se o tom dozvíte i zde na Lupě. Tiskovka Mattes AD se má konat ve čtvrtek 8. září.

Anketa

Jak hodnotíte trend k tomu, aby hlasové služby na bázi VOIP poskytovali čím dál tím menší poskytovatelé, třeba i na bázi přeprodeje velkoobchodních služeb?

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 9. 2005 11:44

Školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web

  •  
    Jak mít na Internetu blog.
  • Jak si založit web na Wordpressu.
  • Jak pokračovat v jeho provozování.

Detailní informace o školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web »