Vypni s Petrem Škyříkem nejen o startupech ve veřejném sektoru

Mentoring, finanční podpora a inovace se obvykle spojují se startem podnikání. Petr Škyřík na Masarykově univerzitě v Brně ovšem aplikuje stejný přístup na veřejné projekty. V příjemném prostředí kavárny Falk v Brně mi Petr nastínil, jaká motivace za jeho vizí stojí, jak se mění výuka a na jakých „startupech“ nyní pracuje.

Petr je neobvyklý člověk. Kafe považuje nikoli za stimulant, ale za společenskou událost. Fotbal hraje za tým zvaný Krvavé svině. Na dotaz, co ho baví, odpovídá, že všechno, ale opravdu všechno. Zvládá efektivně a úspěšně pracovat na několika projektech i s rozbitým displejem iPhonu. Na KISKu vytvořil projektový tým a předělal celou koncepci výuky. Hlavně ale oplývá neskonalou energií a vírou v lepší budoucnost, že to bere dech. Doufám, že následující rozhovor v rámci dalšího Vypni jí alespoň trochu přenese i na vás.

Mohl by ses stručně představit?

Petr Škyřík

U studentů rozvíjím jak „tvrdé“ dovedností jako je práce s informačními fondy a Internetem, tak ty „měkké“ jako je týmová spolupráce, rozvoj osobnosti a kreativita.

Petr Škyřík, muž, 30 let, učitel. Sedm let učím, sedm let se pohybuji v byznysu na pozici evangelisty nových technologií v jedné firmě, kam jednou za měsíc přijdu a školím, ukazuji nové věci a říkám, jak by se to mělo dělat jinak. Ačkoli téhle větvi nedávám moc času, umožňuje mi to propojit to akademické a teoretické s praxí. Mám vystudovaná informační studia a knihovnictví, nejlepší obor na světě, ale doktorát mám v managementu a ekonomii, protože jsem se nechtěl orientovat jedním směrem.

V současné době jsem na KISKu, což je malý ústav na FF MU v Brně. U studentů rozvíjím jak „tvrdé“ dovedností jako je práce s informačními fondy a Internetem, tak ty „měkké“ jako je týmová spolupráce, rozvoj osobnosti a kreativita. Poslední čtyři roky se ale necítím jako frontální učitel, ale spíš se snažím studenty povzbudit k tomu, aby se sami rozvíjeli a sami hledali, co je baví. Celoživotní vzdělávání neberu jako floskuli už jen vzhledem k omezenému časovému fondu pro jednotlivé předměty. Titulem škola nekončí.

Proč ses rozhodl zaměřit na knihovnictví? To mi nepřijde jako příliš atraktivní obor. Nebo to bylo právě proto?

Obor informační studia se v té době formoval a je pro mě stále progresivní. Navíc spojuje sociální kapitál s technologiemi. Byla to také výzva ukázat obor v lepším světle než zažitý pohled na knihovnu jako šedou neinovativní instituci. Jako studenti jsme byli taky zapojeni do tvorby kurikula a já teď vlastně dělám totéž pro další.

Jak se v průběhu času KISK změnil?

KISK letos slaví 20 let, osobně tam jsem asi dvanáct. Na počátku to bylo klasické tramvajové studium v akademickém ústavu plné předmětů bez návaznosti. Studentům se pořádně nevysvětlovalo, k čemu jim vzdělání je. Naší snahou je jim ukázat, že existují minimální požadavky, ale že je na nich, kam dál sami sebe posunou. Také chceme, aby se bývalí studenti vraceli a spolupracovali na nových projektech, inovacích apod. Učíme vlastně jen pár základních věcí: číst, psát, přemýšlet a být angažovaní v problémech společnosti. Praxe nám často vytýká, že nepřipravujeme studenty na konkrétní pozici. My ale chceme studenty vybavit znalostmi o level výše, aby později táhli své prostředí a kolegy nahoru.

Hlavní pilíře naší současné práce tvoří pevná víra v to, co děláme, síťování napříč obory a práce s technologiemi jako akcelerátorem. Technologie jsou nedílnou složkou a zapojujeme je, kdykoli je to možné. To obohacuje nejen projekty, studenty, ale i nás a udržuje vazbu mezi tím, co učíme a co sami děláme.

Co je PARTSIP?

Před čtyřmi lety jsme se na magisterském oboru rozhodli zavést principy projektové výuky. Chtěli jsme studentům poskytnout bezpečné místo pro simulování praxe. Vytvořili jsme příležitosti, prostředí a motivační indikátory a výsledkem byly roční studentské projekty. Vzniklo Inflow, které dostalo dobrou zpětnou vazbu. Hledali jsme způsob, jak aktivity rozšířit a nakonec využili jsme evropské fondy a interní činnost jsme posunuli na vyšší úroveň. Tak vznikl PARTSIP, což je zastřešující projekt, jakási extenze KISKu, směrem ven v rámci jakési občanské odpovědnosti univerzity.

Jde nám o rozvoj komunity kolem knihoven a informačních věd. Jsme v podstatě jakýsi inkubátor. Každoročně generujeme asi osm projektů. Ty, které doplňují činnost KISK, si necháme pod křídly, zbytek podporujeme v nezávislém rozvoji, ať už byznysovým směrem či jako občanské sdružení apod. Do projektů ročně dáváme okolo čtyř set tisíc, které bychom mohli užít pro interní potřeby, ale připadá nám lepší je takto investovat. Do roka bychom chtěli oslovit studenty, kteří tímto projektem prošli, s nabídkou rozvoje alumni KISKlubu. Není to charita, nejsou to náklady, je to investice.

Jaké tři projekty z poslední doby bys vypíchl?

Když pominu zastřešující projekty PARTSIP a NAKLIV, které hlavně vytvářejí celorepublikové sítě, jsou to časopisy Inflow, který má kolem 900 návštěvníků denně, a ProInflow, který byl zařazen na seznam neimpaktovaných periodik Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Druhým je ViaKISK, protože to je ukázka toho, jak jsme na projekt dokázali získat peníze, zahraniční programátory a tým lidí, který v Second Life vytvořil celý kampus, což je věc v ČR poměrně ojedinělá (AH: více Lupa.cz 10.6.2011). Sice nám tam nechodily stovky lidí, ale dalo nám to příležitost prozkoumat novou technologii. Třetím jsou naše plně distanční e-learningové kurzy, jako je knihovnická angličtina, projektový management apod. Na kurz Práce s informacemi se nám každoročně zapisuje asi 1600 posluchačů, což je při naší velikosti velký úspěch.

Jaké jsou plusy a mínusy inovací ve veřejné sféře?

Negativum vidím v tom, že oproti komerční sféře, která definuje úspěch převážně černými čísly, nám takový ukazatel chybí. Co je úspěšný projekt? Ten, který na chvíli zasáhne tisíce lidí, nebo ten, který kompletně změní život pěti? Těžko se to definuje a záleží zejména na osobní upřímnosti a stálé kritické kontrole celého týmu.

V tom spočívá ale i hlavní přínos. Nemusíme se totiž tolik ohlížet na zisk a můžeme tvořit věci, které mají silný společenský přesah a ohromný smysl. Ne vše se podaří, ale celkově mě to velmi nabíjí, a proto neodcházím do komerční sféry.

Co bys doporučil inovativním projekťákům ve veřejném sektoru?

Nečtěte! Místo toho studujte, protože hlavní je porozumět významu toho, co čtete, pro vaši praxi. Podobně by měli být otevření novým nápadům, ať už přijdou třeba v supermarketu. Pak také nečekejte také na to, že vás bude někdo chválit nebo motivovat, stejně to bude nakonec na vás. Konečně síťujte, kde je to možné. Nezůstávejte ve své organizaci, ale pokoušejte se bavit s lidmi mimo obor. Domnívám se, že ve výsledku nejde o peníze, ale o seberealizaci.

Co chystáte na podzim?

Přímo tady ve Falku vzniká zajímavá obdoba Kickstarteru zvaná KomuKomu. Jde o český neziskový projekt tvůrců Žít Brno, který bude například vykupovat knihy od autorů do cloudu. Chceme se také více zaměřit na uplatnění mobilních aplikací. Ne že by nám v tomto oboru přímo ujel vlak, ale chceme blíže prozkoumat možnosti. V listopadu bude také konference Infokon. Později chystáme expertní panel odborníků, kteří budou dávat zpětnou vazbu na naše projekty. Zvu vás také na síťovací akce jako je náš KISK podzimní 50 km pochod a výhledově na letní triatlon.

A konečně, co budeš dělat o víkendu?

EBF6

Budu inkubovat zárodky projektů na našem startup víkendu. Na Vysočinu se sjede padesát magistrů, s nimiž se na 72 hodin zavřeme a budeme rozvíjet jejich myšlenky a projekty, na nichž budou v následujících měsících pracovat.

Děkuji za rozhovor!

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics pro pokročilé »