Hlavní navigace

Vzkaz z Barcelony: konec éry PC, mobily vládnou

Jiří Peterka 21. 2. 2011

Éra PC již skončila, světu teď vládnou mobilní zařízení. A ty už nejsou jen platformou pro komunikaci, práci či zábavu, ale i pro objevování dosud netušeného. To je nejdůležitější vzkaz z letošního kongresu v Barceloně, který stojí za to si podrobněji prozkoumat.

Letošní světový mobilní kongres v Barceloně byl svým způsobem skutečně přelomový. A to hned v několika ohledech. Například v tom, že v celosvětovém měřítku se již prodalo více smartphonů než klasických počítačů PC. Což řada kapitánů mobilního průmyslu nadšeně kvitovala jako historický zlom: jako konec „éry klasických PC“ a nástup „mobilní éry“.

Z dostupných statistik skutečně vyplývá, že za poslední čtvrtletí roku 2010 se na celém světě prodalo na 100,9 milionu smartphonů (alespoň podle IDC), zatímco klasických počítačů PC jen 92,1 milionu (podle IDC) či 93,5 milionu (podle společnosti Gartner). A vše nasvědčuje tomu, že tento trend (rychlejší odbyt smartphonů, oproti PC) se už nezvrátí.

A to ještě nejsou do tohoto srovnání započítány rostoucí prodeje tabletů. Protože i ty bychom měli započítávat spíše k mobilním zařízením, než ke klasickým PC.

Platforma pro serendipitu

S tím vším úzce souvisí také měnící se chápání „mobilních zařízení“: už to nejsou zdaleka jen telefony, resp. zařízení umožňující komunikovat (ať již hlasově, formou videohovoru či jen textově atd.). Čím dál tím více to jsou zařízení také „pro práci“ (pro osobní produktivitu, ale i pro spolupráci s ostatními atd.), či pro zábavu („konzumaci“ médií, hraní her atd.).

Ale nejen to: jak letos v Barceloně  trefně poznamenal Eric Schmidt, odcházející CEO Googlu, mobilní zařízení se stávají i jakousi „platformou pro serendipitu“. Tedy prostředkem pro objevování nového a dosud netušeného, co sice cíleně nehledáme (jelikož o tom ani netušíme), ale co nacházíme i díky šťastné náhodě, v rámci jiných svých aktivit. Ostatně, takovémuto jevu (označovanému jako serendipita), vděčí lidstvo za řadu významných objevů: třeba penicilinu, rentgenu apod.

Příkladem z mobilního světa mohou být obyčejné SMSky. Ne že byly objeveny náhodou – ale na počátku rozhodně nikdo netušil, k čemu všemu se budou hodit a co všechno díky nic vznikne, rozvine se a bude masově používat.

Tušíme ale dnes, čemu všemu dají vzniknout současná a nastupující mobilní zařízení? Se všemi jejich báječnými vlastnostmi a možnostmi, od trvalého připojení k Internetu, přes schopnost detekovat svou polohu a pohyb, možnost interakce s okolím (třeba přes NFC technologie), až po schopnost provozovat nejrůznější aplikace? Jak se to projeví nejen na lidském chování a mezilidských vztazích, ale třeba i na ekonomice, či třeba politice?

O jeden malý, ale velmi zajímavý pokus se postaral i sám Google: připravil jednorázovou aplikaci, průběžně vytvářející „teplotní mapu“ celého kongresu v Barceloně: v reálném čase vyhodnocoval, kde se vyskytují jeho účastníci, a jejich koncentraci zobrazoval na mapovém podkladu obdobou teplotní mapy. Díky tomu bylo možné průběžně sledovat, kde se odehrávalo něco zajímavého, co zaujalo nejvíce lidí. Mé dojmy z této aplikace najdete zde.

Fragmentace místo unifikace?

Souběžně s měnícím se „účelem“ a způsobem využití se pochopitelně mění i „fyzické provedení“ mobilních zařízení. Což je asi nejvíce patrné na razantním nástupu tabletů, kterých bylo letos v Barceloně k vidění opravdu hodně.

Tím mám na mysli i typické „vybavení“ účastníků kongresu, ať už se jednalo o vystavovatele, nejrůznější manažery a obchodníky, novináře apod.: zatímco vloni většina z nich používala „pro práci v terénu“ všelijaké notebooky a netbooky, případně smartphony, letos jednoznačně převládaly iPady. Jiných už dostupných tabletů, jsem mezi lidmi zaznamenal minimum.

A tak se asi nelze divit tomu, že snad každý výrobce, který chce v branži něco znamenat, letos musel představit nějakou svou alternativu k iPadu. Snad jedinou výjimkou byla finská Nokia, která žádný vlastní tablet nepředstavila.

Jinak ale mezi jednotlivými modely tabletů nepanuje přílišná jednotnost. A to jak co do jejich rozměrů a schopností, tak i co do systémových platforem. Což ale má dosti významné důsledky. Pokud totiž přistoupíme na tezi, že skončila „éra PC“ a nastupuje „mobilní éra“, pak musíme dodat i to, že současně s tím skončila dosavadní značná unifikace, daná nadvládou operačního systému Windows (a jen relativně malým podílem jiných platforem, jako je Mac, Linux atd.).

V éře tabletů je to ale zatím „každý pes, jiná ves“: jiný operační systém, a tím i vlastní specifické aplikace, nepoužitelné na jiné platformě.

Někdo, jako třeba společnost BlackBerry, to u svého tabletu prý chce řešit tak, že na něm umožní provozovat obecně všechny aplikace pro Android. Zatím ale není známo, jak konkrétně to má být zařízeno (původní spekulace o použití virtuálního stroje Dalvik se nepotvrdily).

Mimochodem: firma Blackberry v Barceloně prezentovala svůj nový tablet jako „první tablet pro seriózní práci“. Proč ho ale potom nazvala „Playbook“, v doslovném překladu „kniha na hraní“?

Zpět ale k roztříštěnosti systémových platforem: problém je ještě i v tom, že jednotnost nemusí panovat ani v rámci konkrétní systémové platformy. Příkladem může být již zmiňovaný Android, který má v současné době více různých verzí (verzi 2.3, alias Gingerbread, určenou pro smartphony, a verzi 3.0 alias Honeycomb, určenou pro tablety), které se začínají vzájemně „rozjíždět“: konkrétní aplikace přestávají být použitelné na různých verzích a stávají se závislé na určité verzi.

Když byl na tento problém Eric Schmidt dotázán, odpověděl v tom smyslu, že tato fragmentace je pouze dočasná a nebude dále pokračovat: příští verze, jejíž název by měl začínat na I (po G a H, spekuluje se o „Ice Cream“) by měla znovu sloučit obě nynější “vzájemně rozjeté“ verze. Naznačil také, že nové verze Androidu by se nadále měly objevovat s půlročním (a nikoli ročním) cyklem.

Válka ekosystémů

Celý problém ale není zdaleka jen v tom, že existuje více systémových platforem, které jsou vzájemně nekompatibilní. Na tyto platformy jsou totiž navázány další aktivity a řešení: celé propracované systémy pro vývoj, prodej a distribuci aplikací, celé vývojářské komunity a systémy na jejich podporu, vývojové nástroje atd.

A tak je asi na místě hovořit spíše o celých „ekosystémech“, než jen o „systémových platformách“. Což se také v Barceloně hodně dělo, když termín „ekosystém“ zde létal vzduchem opravdu velmi často.

Jeden zajímavý kontext, ve kterém se hodně diskutovalo o „ekosystémech“, se týkal spojenectví Nokie a Microsoftu, oznámeného těsně před začátkem letošního kongresu v Barceloně. Dočíst o něm jste se mohli i zde na Lupě, proto snad jen to, co ve zdejších článcích ještě nezaznělo: když vše komentoval Stephen Elop, nový CEO Nokie (dříve pracující pro Microsoft), řekl, že jedním z faktorů pro rozhodnutí Nokie byla i snaha podpořit rozmanitost „mobilních ekosystémů“: pokud by se bývali rozhodli pro Android, vlastně by tím ještě posílili vznikající duopol, resp. dominanci dvou ekosystémů: toho kolem Androidu a toho kolem firmy Apple. A to prý nechtěli ani oni ani jejich zákazníci a partneři, kteří je prý měli nabádat spíše k vytvoření silného třetího ekosystému.

To, že Nokia jednala i s Googlem (a zvažovala tak i „přistoupení“ k Androidu) posléze potvrdil i odstupující CEO Googlu Eric Schmidt. Ten zmínil, že mezi oběma společnostmi probíhala intenzivní (byť pochopitelně důvěrná) jednání, a že Google by býval rád přivítal Nokii jako partnera. Nakonec to ale dopadlo jinak, když se Nokia dohodla s Microsoftem. Prý ale (podle Schmidta) nejsou dveře uzavřeny a pokud by Nokia chtěla, může se k Androidu přidat někdy později.

WAC, Wholesale Application Community

Jak již zaznělo výše, významnou součástí „mobilních ekosystémů“ jsou i aplikace. A to v širším slova smyslu, od jejich vývoje, přes prodej a distribuci, až po možností jejich spouštění a provozování na konkrétních zařízeních. Zde přitom panuje snad ještě větší různorodost, než u samotných systémových platforem, protože vlastní systémy vývoje a distribuce aplikací (včetně vlastních „appstorů“) si buduje ještě více subjektů, včetně konkrétních výrobců a jednotlivých mobilních operátorů.

A tak se určitě nelze divit tomu, že vznikají snahy o unifikaci i v této oblasti. Jednou z nich je i aktivita s názvem „Wholesale Application Community“, zkratkou WAC. Představena (jako záměr) byla již vloni, na loňském kongresu, ale „komerčně spuštěna“ byla až u příležitosti letošního kongresu. Jde přitom o aktivitu, taženou mobilními operátory (a pouze podporovanou výrobci SW a HW).

Operátoři si od ní nejspíše slibují možnost „dostat se“ do celého byznysu s mobilními aplikacemi, který vnímají jako poměrně lukrativní – ale který dosud neměli jak „uchopit“ (vzhledem ke značné variabilitě koncových zařízení, které sami prodávají a které používají jejich zákazníci).

Podstatou celé aktivity (WAC) skutečně je povznést se nad specifika jednotlivých platforem a umožnit vývoj takových aplikací, které budou moci být provozovány na jakémkoli zařízení (a také jednotně distribuovány a placeny, v „režii“ operátorů).

Ještě v loňském roce byla vydána první verze specifikací (WAC 1.0) pro aplikace, založená na JIL (Joint Innovation Lab) Widget Specifications verze 1.2.2. Letos, u příležitosti „komerčního spuštění“, byla zveřejněna druhá verze specifikací (WAC 2.0), založená již na HTML5.  Což by znamenalo, že aplikace vyvinuté podle těchto nových specifikací by mohly běžet na čemkoli, co podporuje HTML5, a nevyžadovaly jiné specifické prostředí pro svůj běh (jako je tomu ještě u verze 1.0).

Přímo v Barceloně, v rámci hlavní „vývojářské“ expozice (AppPlanet), již byly k vidění první WAC aplikace, založené ještě na specifikacích verze 1.0, a také první koncová zařízení, umožňující běh takovýchto aplikací.  

Ujíždí mobilním operátorům vlak?

Osobně jsem ale vůči aktivitám jako je WAC spíše pesimistický. Jednak kvůli jejich umělé a těžkopádné univerzálnosti, nutné pro nezávislost na platformě (což se ale časem, díky volbě HTML5, asi změní). Ale také kvůli tomu, že jde o společnou aktivitu mobilních operátorů, kteří jednak nemají až tak velkou tradici v podpoře vývojářských komunit, a navíc se ve společném podniku mohou spíše více hlídat navzájem, než aby maximálně rozvíjeli svůj potenciál.

Na druhou stranu chápu snahu mobilních operátorů dostat se nějak „zpět do hry“. Z našeho tuzemského pohledu, kde mobilní byznys stojí a padá s mobilními operátory, to tak nevypadá – ale ve světě mají čím dál tím větší slovo (a hlavně: větší podíl na generovaných výnosech) spíše jiné subjekty, než mobilní operátoři. Na jedné straně jsou to výrobci (ať již koncových zařízení či technologií, či producenti systémového a aplikačního softwaru), a na druhé straně pak poskytovatelé širokého spektra mobilních služeb a obsahu, mezi které můžeme počítat například i Google.

Nejde přitom o žádný nový problém, a není dokonce omezen ani na mobilní operátory (ale týká se i operátorů pevných, resp. internetových providerů). Existuje už dlouho, a dosud se projevoval zejména bojem o síťovou neutralitu: v rámci ní operátoři a provideři chtěli (resp. chtějí) získat větší podíl na výnosech, generovaných službami, které „protékají“ skrze jejich sítě. A to skrze možnost rozlišovat mezi různými druhy provozu a možnost účtovat si různě podle toho, o jaký druh provozu jde.

Aktivity jako je WAC chápu jako další snahu mobilních operátorů ukrojit si z výnosů, generovaných v rámci mobilní sféry – a odvrátit tendenci udělat z operátorů a providerů jen „hloupé trubky“, které právě a pouze přenáší data, ale už se nijak nepodílí na tom, co tato data přináší za efekt a užitek (včetně výnosů).

Samozřejmě to ale není aktivita jediná. Mobilní operátoři v poslední době stále více pošilhávají i po mobilních platbách, ať již je definujeme jakkoli – pokud z nich budou moci inkasovat nějaké transakční poplatky.

Situace je komplikovaná v tom, že na poli plateb již existují dobře zavedení hráči a také mechanismy a služby, i když zdaleka ne všude a ve všech dílčích oblastech. Někde dobře fungují bezhotovostní platby pomocí platebních karet, někde fungují i mikroplatby, zatímco jinde si o takovýchto možnostech mohou lidé nechat jen zdát. A tak mobilní operátoři musí v různých částech světa volit různé strategie i postupy, a stejně tak i technologická řešení.

Někde si operátoři mohou dovolit zkoušet své platební systémy na bázi technologií NFC (Near Field Communications), které mohou realizaci mobilních plateb usnadnit asi nejvíce. Jinde mohou volit mnohem „méně technologické“ řešení, třeba jen na bázi běžných SMS zpráv.

Zajímavý příklad nabídl na letošním kongresu v Barceloně nadnárodní T-Mobile. Oznámil totiž spuštění své „mobilní peněženky“, a to po etapách v různých částech světa: v Německu a Polsku již v letošním roce, a v USA, Nizozemí a ČR v roce 2012.  Platit by mělo být možné jak za služby samotného operátora, tak i za služby třetích stran, například za jízdenky, vstupenky apod., včetně služeb bank.

Navíc by měla být zkoušena i různá technologická řešení, která se mají s časem vyvíjet. Nejčastěji byla zmiňována právě technologie NFC, ale třeba v souvislosti s Českou republikou to zpočátku vypadá spíše na něco mnohem méně pokročilého (a teprve později bychom se mohli dočkat i nástupu NFC).

Tuzemské aktivity, které T-Mobile v Barceloně ohlašoval v rámci své „mobilní peněženky“ a prezentoval jako společné s ostatními tuzemskými operátory, budou zřejmě souviset s již založeným společným podnikem MOPET CZ, a.s. (byť český T-Mobile není zakládajícím akcionářem tohoto subjektu). A z toho, co MOPET CZ o sobě a svých záměrech již dal vědět (například zde), to zatím vypadá spíše na řešení na bázi SMS zpráv a nějaké SIM toolkit aplikace.

I to je ale příznačné, protože v oblasti vývoje a nasazení nejnovějších mobilních technologií Česká republika již dávno ztratila „tah“, který kdysi měla.

Anketa

Uvažujete o koupi tabletu?

Našli jste v článku chybu?

21. 2. 2011 8:14

Radim (neregistrovaný)

Hezké zamyšlení, ale nesouhlasím, že by se jednalo o konec ery PC. Tento trend "...(rychlejší odbyt smartphonů, oproti PC)" je přece způsoben hlavně tím, že většina uživatelů již vlastni 1-2 PC, notebook, či netbook, no a teď si všichni jen rozšiřují strojový park o další hračičky.

Nevěřím, že někdo dokáže plnohodnotně pracovat bez PC a jen na mobilním zařízení.

21. 2. 2011 23:13

Jurášek (neregistrovaný)

Jiří: Naprosto s tebou souhlasím,já mám monitor 24" :-D

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Lupa.cz: Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Podnikatel.cz: Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Podnikatel.cz: Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte