Český rozhlas zaslal ministerstvu kultury rozsáhlé připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a navrhuje jeho stažení. Návrh podle něj ruší zákonnou garanci krajských studií, odebírá veřejnoprávním médiím nárok na přidělení kmitočtů a vyjímá je z dohledu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Připomínky obsahují tři desítky zásadních námitek. Český rozhlas argumentuje, že identifikované nedostatky jsou natolik závažné, že je nelze odstranit dílčími úpravami a návrh by musel být zcela přepracován.
Mezi nejzávažnější výhrady patří absence zákonné garance existence rozhlasových studií pro jednotlivé kraje. Podle stávajícího zákona o Českém rozhlasu je síť krajských studií pevnou součástí veřejné služby.
Dalším problémem je úplná absence zákonného nároku na přidělení kmitočtů a souboru technických parametrů včetně jejich případné změny. Návrh také omezuje vysílání pouze na způsoby šíření výslovně vypočtené v zákoně, čímž omezuje rozvoj nových vysílacích technologií.
Návrh podle Českého rozhlasu vypouští řadu úkolů, které veřejnoprávní vysílatel dnes ze zákona plní. Chybí výslovně výroba a vysílání pořadů pro děti a mládež, podpora kulturní identity obyvatel České republiky, rozvíjení mediální gramotnosti, postup pro zavádění nových významných služeb, povinnost vysílat do zahraničí, garance čtyřiadvacetihodinové programové služby s aktuálním zpravodajstvím a úprava multiplexu veřejné služby. Z důvodové zprávy není zřejmé, proč byla tato ustanovení vypuštěna.
„Z naší právní analýzy vyplývá, že návrh zákona nevyjasňuje základní otázky fungování a postavení médií veřejné služby v rámci duálního systému vysílání v České republice. Zároveň není v souladu s Evropským aktem o svobodě médií ani s dalšími předpisy Evropské unie a Rady Evropy. Také neposkytuje dostatečné záruky nezávislého působení médií veřejné služby a nezajišťuje ani právní jistotu při přidělování kmitočtů pro šíření jejich obsahu,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Předložený zákon zároveň vyjímá tvorbu a obsah Českého rozhlasu z působnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a deklaruje Radu Českého rozhlasu jako „vrcholný orgán dohledu“, tedy de facto správní úřad. Český rozhlas upozorňuje, že Rada ČRo nemá k výkonu správních činností v oblasti vysílání právní subjektivitu ani organizační a procesní zázemí. Vznik paralelního úřadu, který by převzal část kompetencí RRTV, by podle něj přinesl skryté náklady pro daňové poplatníky, o nichž důvodová zpráva mlčí.
Zásadní výhrady má Český rozhlas k navrhované výši ročního příspěvku ze státního rozpočtu. Návrh ani důvodová zpráva neobsahují metodiku výpočtu této částky. „Pouhé ‚vrácení‘ financování na úroveň odpovídající období let 2005/2008 nelze považovat za objektivní kritérium, neboť zcela pomíjí ekonomický vývoj posledních dvou dekád, růst mezd, inflaci, technologickou transformaci médií i rozšíření úkolů veřejné služby v digitálním prostředí,“ podotýká rozhlas. Navrhovaná částka nepokrývá ani současné reálné náklady na zajištění veřejné služby podle platného Memoranda na léta 2025 až 2030, ani úkoly definované v Dlouhodobých plánech rozvoje Českého rozhlasu pro léta 2022 až 2028.
Problém vidí Český rozhlas i v navržené valorizaci. Příspěvek se má každoročně zvyšovat o průměrnou roční míru inflace, ale maximálně o pět procent. Při vyšší inflaci by reálný rozpočet médií veřejné služby klesal. První valorizace se navíc má uplatnit až v roce 2028, což podle připomínek povede k dalšímu reálnému propadu rozpočtu.
Navržený model financování ze státního rozpočtu je podle Českého rozhlasu v rozporu s článkem 5 nařízení EU o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA), který vyžaduje transparentní a objektivní kritéria, přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje a ochranu redakční nezávislosti. Hlavní riziko vidí Český rozhlas v možnosti následného tlaku výkonné moci prostřednictvím nástrojů rozpočtových pravidel, zejména finanční kontroly ze strany ministerstev a finančních úřadů, které by mohly nárokovat zpětný odvod části vyplaceného příspěvku s argumentací, že nebyl použit v souladu s vágně definovanou hierarchií funkcí veřejnoprávního vysílání.
Připomínky upozorňují také na nedostatečně vyhodnocené dopady na další subjekty. Český rozhlas hradí České poště za vedení evidence poplatníků a realizaci plateb SIPO přibližně 90 milionů korun ročně. Při změně financování by tento příjem státnímu podniku odpadl, přičemž dopady by mohly být ještě závažnější, pokud by klienti po zrušení poplatku službu SIPO ve větší míře přestali využívat.
Vážné výhrady má Český rozhlas k navrženému financování z dobrovolných příspěvků fyzických osob. Návrh ukládá zveřejňovat jméno, příjmení, datum narození a výši příspěvku každého dárce způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to bez ohledu na výši plnění. Takový rozsah údajů je podle Českého rozhlasu v rozporu se zásadou minimalizace osobních údajů podle GDPR a může vést k porušení práva EU. Připomínky také upozorňují, že návrh neumožňuje médiím veřejné služby „nevhodné“ dary odmítnout, což otevírá prostor pro tlak na nezávislost prostřednictvím finančních darů i ze zahraničí.
Český rozhlas navrhuje, aby místo zcela nového zákona byly případné změny prováděny cílenou novelou stávajících předpisů, připravenou na základě široké odborné a veřejné diskuse. Stávající systém je podle něj funkční, jeho financování stabilní a předvídatelné a odpovídá evropským pravidlům.
Připomínky Českého rozhlasu se ve většině věcných výhrad shodují s připomínkami ministerstev, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Legislativní rady vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu a Odboru kompatibility Úřadu vlády.
ČLÁNKY DO MAILU