Česká televize označila návrh zákona o médiích veřejné služby za nepřijatelný a požaduje jeho zásadní přepracování nebo odmítnutí. Připomínky, které poslala ministerstvu kultury, zabírají sedmnáct stran. Vedení stanice má za to, že návrh je v předložené podobě „neakceptovatelný“.
Návrh zákona předpokládá, že by Česká televize dostávala místo televizních poplatků příspěvek ze státního rozpočtu. Ministerstvo kultury navrhuje, aby to bylo 5,7 miliardy korun ročně. Podle ČT je tato částka v přímém rozporu s Dlouhodobými plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje České televize na roky 2026 až 2030, které Rada České televize schválila v prosinci 2025 a které počítají s výrazně vyššími příjmy.
Navrhované snížení o zhruba 20 procent oproti těmto plánům by podle stanice vystavilo Českou televizi „finanční nestabilitě a hrozbě platební neschopnosti“, protože už nyní uzavírá smlouvy s dopadem do roku 2030.
ČT argumentuje také tím, že přechod na státní financování by byl pro stát ekonomicky nevýhodnější než zachování systému televizních poplatků. Současné náklady na výběr a správu poplatků činí zhruba 110 milionů korun ročně. Z toho asi 90 milionů korun představuje platba České poště za vedení evidence poplatníků a realizaci plateb SIPO. Naproti tomu financování ČT z aktuálně deficitního státního rozpočtu by při průměrné úrokové sazbě, za niž si stát půjčuje (4,65 procenta), generovalo úrokové náklady ve výši přibližně 265 milionů korun.
Závažným nedostatkem je podle stanice také problém právní kontinuity. Návrh zákona ruší celý zákon č. 483/1991 Sb., kterým byla Česká televize zřízena, aniž by jednoznačně upravil přechod práv, závazků a majetku. Podle ČT tak zůstává nejasnou otázkou, zda jde o transformaci instituce, nebo o její faktické zrušení a nové založení. Nejasný zůstává osud majetku převzatého z Československé televize, platných smluv, licencí, ochranných známek i Memoranda o způsobu naplnění veřejné služby uzavřeného s Ministerstvem kultury.
Dokument dále identifikuje řadu chybějících prvků. Návrh opomíjí vyhrazení kmitočtů pro terestrické vysílání a pravidla pro provoz veřejnoprávního multiplexu, chybí rovněž úprava regionálních studií a sítě zahraničních zpravodajů i mechanismus ex ante posuzování nových významných služeb (tzv. public value test), jehož zavedení je podle ČT požadováno pravidly EU o veřejné podpoře. Stanice upozorňuje i na to, že návrh se vůbec nezabývá audiovizuálními mediálními službami na vyžádání v online prostředí, přestože právě to měla být jedna ze stěžejních modernizací.
Výhrady má ČT také k navrhované prioritizaci funkcí veřejnoprávního vysílání. Zábavní funkce je v návrhu výslovně označena za doplňkovou. Podle ČT takové hierarchické řazení neodpovídá evropskému právnímu rámci, může deformovat programovou strukturu i rozpočtování a znamená nepřímý zásah do redakční nezávislosti stanice. „Jednoznačné zařazení konkrétního pořadu do konkrétní kategorie je často neproveditelné, většina pořadů plní více funkcí, např. se jedná o pořad zábavně-vzdělávací, popř. je rovněž diskutabilní zařazení publicistických pořadů,“ připomíná ČT.
ČT kritizuje také zvažovanou valorizaci příspěvku, která by měla být zastropovaná na pěti procentech. V takové podobě je podle ní ekonomicky neudržitelná.
Sporné je i to, zda celá změna způsobu financování nepodléhá povinnosti předchozí notifikace Evropské komisi jako nový režim veřejné podpory. „Důvodová zpráva k tomu mlčí,“ konstatuje ČT. Televize dále pochybuje, zda je předložený zákon v souladu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA).
Vedení stanice požaduje buď úplné odmítnutí návrhu a zachování stávajících zákonů o České televizi a Českém rozhlasu, nebo jeho zásadní přepracování. Pokud by i přes výše uvedené měl být nějaký zákon přijat, trvá ČT minimálně na zachování vybraných částí zákona č. 483/1991 Sb., zejména ustanovení o zřízení České televize, vyhrazení kmitočtů a provozování veřejnoprávního multiplexu.
Návrh zákona o médiích veřejné služby má nahradit stávající právní úpravy České televize a Českého rozhlasu. Příznivci změny argumentují větší sociální spravedlností nebo snížením administrativní zátěže. Kritici varují před ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií kvůli zásadním vadám zákona. Plný text připomínek České televize je v příloze tohoto článku.
ČLÁNKY DO MAILU