Ministerstvo financí nahrálo do vládního systému své připomínky k chystanému zákonu o médiích veřejné služby. Podobně jako jiné úřady upozorňuje na zásadní právní nedostatky a přehmaty. Rozebírá je na osmnácti stránkách. Mimo jiné pochybuje, zda je možné stihnout změnu financování České televize a Českého rozhlasu tak rychle, jak slibuje ministr kultury.
Pokud jde o samotné financování, ministerstvo nerozumí tomu, proč se má výše rozpočtů České televize a Českého rozhlasu vrátit na úroveň roku 2024. Ministerstvo financí v obou případech v zásadní připomínce konstatuje, že „v důvodové zprávě výše příspěvku není nijak odůvodněna a není zřejmé, jaké dopady bude mít návrat nejvýznamnějšího zdroje příjmů na nominální úroveň roku 2024“.
Druhý problém je inflace. Navrhovaný zákon umožňuje příspěvky každý rok zvyšovat nanejvýš o pět procent. Současný model přitom umožňuje valorizaci poplatků o šest procent v závislosti na kumulativní inflaci. Proč se strop snižuje, důvodová zpráva neříká. Ministerstvo financí varuje, že „naprosto není vyloučeno, že roční míra inflace může v dohledné době výrazně překročit hranici 5 %, což by mělo za následek citelné snížení reálných příjmů Českého rozhlasu i České televize“. Doporučuje raději zachovat dosavadní pravidla.
Třetí problém je, že zákon vůbec neříká, jak se mají peníze posílat. Neuvádí, z jaké rozpočtové kapitoly, kdy, ani zda postupně nebo najednou. Ministerstvo financí požaduje, aby peníze šly z rozpočtu ministerstva kultury. Do zákona má být doplněna splatnost, postup uplatnění nároku a pravidla pro kontrolu. Bez toho podle správců státní kasy nelze určit, kdy obě instituce na peníze vůbec budou mít nárok, ani předem plánovat rozpočet.
S tím souvisí i další zásadní požadavek, aby ČT a ČRo sestavovaly rozpočet ne na jeden rok, ale rovnou na tři. A aby své peníze měly vedené na účtech podřízených státní pokladně. To by si však vyžádalo změnu rozpočtových pravidel.
Výtky ministerstva financí míří také k přechodným ustanovením, která mají dořešit dlužné poplatky vzniklé ještě před účinností nového zákona. Ministerstvo financí tato ustanovení označuje za zmatečná: „Povinnosti zanikají, přesto lze pohledávky vymáhat.“ Navrhuje pasáž přepsat tak, aby bylo jasné, že navazuje na dosavadní právní úpravu a peníze z těchto poplatků skutečně dostane Český rozhlas a Česká televize.
Změní se financování ČT a ČRo od příštího roku, jak slibuje ministr Klempíř?
Úředníci ministerstva financí dále pochybují, zda zákon vůbec může v navržené podobě platit od ledna 2027. „Přeřazení Českého rozhlasu a České televize do jiné skupiny účetních jednotek není (vzhledem k nutnosti přenastavení účetních systémů) možné realizovat již k 1. lednu 2027. Pro takový významný zásah by byla vhodná minimálně roční legislační lhůta,“ namítá ministerstvo.
Zároveň upozornilo, že se parlament zabývá novým zákonem o účetnictví, který výrazně změní způsob vedení účetnictví všech účetních jednotek. Účinnost tohoto zákona je ale navržena na leden 2028 a už teď se diskutuje o jejím odložení. „Považujeme tak za naprosto nemyslitelné, aby jedna účetní jednotka procházela takto významnými změnami ve vedení účetnictví vícekrát,“ zdůrazňuje ministerstvo. Proto považuje za zásadní v tuto chvíli do této oblasti vůbec nezasahovat.
Velký prostor v připomínkách zabírá i evropské právo. Důvodová zpráva podle ministerstva financí vůbec nehodnotí, zda státní financování ČT a ČRo není nedovolenou veřejnou podporou ve smyslu evropského práva. Stejně tak neřeší, zda je v souladu s volným pohybem pracovníků v EU podmínka, aby členové rad a generální ředitelé měli české občanství a trvalý pobyt v Česku.
Z dalších výhrad stojí za zmínku, že zákon nedefinuje pojmy jako „celoplošné televizní vysílání“, nevysvětluje, co jsou „jiné veřejné rozpočty“, a důvodová zpráva neobsahuje hodnocení korupčních rizik ani územních dopadů. Návrh také bez vysvětlení vypouští regionální prvky, které dosavadní úprava obsahuje.
„Návrh zákona požadujeme přepracovat,“ sdělilo ministerstvo. Předložený návrh zákona sice řeší část programového prohlášení vlády, ale současně s ohledem na velké množství nedostatků zakládá mnoho nových problémů a vyvolává dodatečné otázky. „Teprve po provedení těchto změn a po provedení důkladných analýz lze přistoupit k plnění navazujícího úkolu z programového prohlášení vlády,“ vybízí ministerstvo financí.
ČLÁNKY DO MAILU