Severoatlantická aliance poskytla vědecké a technologické granty dvěma zástupcům České republiky. Uděleny byly skrze NATO Science & Technology Organization (STO), což je součást NATO zaměřená na podporu nových technologií.
STO udělila devět nových grantů v celkovém objemu 400 tisíc eur. Jde o takzvané NATO Chief Scientist Grants. Jsou mezi nimi dva čeští zástupci. Celkově bylo přihlášeno 231 projektů, účast mezi nejlepšími devíti tedy lze považovat za prestižní.
První z tuzemských projektů zastupuje Michal Křelina zaměřující se na kvantové technologie. V této oblasti mimo jiné radí právě NATO. Nedávno rozjel kvantový startup QuDef, jenž díky grantu bude řešit projekt nazvaný “Strategic Assessment and Countermeasures for Adversarial Quantum Networks”.
“Cílem programu je provést důkladné posouzení, předvídání a analýzu vznikajících kvantových sítí přizpůsobených pro vojenské použití,” řekl Lupě Křelina. Kvantových sítí vzniká dost, jednu připravuje i Česko.
Za druhým českým projektem stojí Jan Holub, profesor a vedoucí katedry měření na FEL ČVUT. Jeho aktivita nese název “Gender-related Aspects of Low Bit-rate Secure Voice Communications”.
Holub program pro Lupu popsal takto:
Při měření kvality přenosu hlasu v tele- a radio-komunikačních sítích je jedno možné hledisko hodnocení tzv. poslechové úsilí (Listening Effort), viz například ITU-T P.800. Vysoké poslechové úsilí způsobuje předčasnou únavu posluchače a zvýšené riziko chyb, je-li při komunikaci prováděn další činnost (například dispečeři ŘLP). Výzkum posledních let prokázal, že i moderní širokopásmové hlasové kodéry, používané například v mobilních telefonech, vykazují zvýšené poslechové úsilí pro ženské hlasy ve srovnání s hlasy mužskými. Metodika testů, zaměřených na tento aspekt, je zakotvena v doporučení ETSI TR 103 950. Cílem projektu NATO je zjistit (případně vyvrátit) závislost poslechového úsilí na genderu mluvčího v případě vojenských zabezpečených nízkobitových hlasových kanálů (obvykle využívající kodéry MELPe dle STANAG 4591) na základě statistického vyhodnocení (dle ETR 103 950) řady plánovaných subjektivních poslechových testů na dvou velících jazycích NATO pro rodilé i nerodilé mluvčí/posluchače, s využitím simulovaných přenosových podmínek (šum/ruch okolí, přenosové trasy a jejich vady a podobně).
Ve světle současných politických událostí je samozřejmě téma marginální, nicméně z vědeckého hlediska je nesmírně zajímavé – obecně se za hlavní rozdíl mezi mužskými a ženskými hlasy považuje výška základního tónu (neboli tzv. prvního formantu) hlasu, který se pohybuje kolem 300 až 400 Hz u mužů a o oktávu výše u žen. To snadno vysvětlí odlišnou kvalitu přenosu hlasu mužů a žen například u tradiční úzkopásmové AM modulace, používané v letecké radiokomunikaci, nicméně moderní kodeky pro mobilní sítě pracují v pásmech do 8000, často az do 20000 Hz, takže se v praxi měřené rozdíly odlišnou frekvencí vysvětlit nedají. Roli hraje i časová hrubost časové paketizace a řada dalších faktorů, na které se při návrhu nových kodérů zatím evidentně nebere zřetel. Výzkum se snaží ovlivnit budoucí návrhy tak, aby mužské a ženské hlasy nové kodéry přenášely stejně kvalitně a zbytečně tak někoho neznevýhodňovaly. Reference jsou dostupné zde.
ČLÁNKY DO MAILU