Poslanci definitivně schválili vládní novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která rozšiřuje pravomoci této instituce. Nyní by kontroloři mohli prověřit také hospodaření s majetkem České televize nebo Českého rozhlasu. Zákon ještě musí projednat Senát.
„Pokud bychom jako kontroloři přišli do České televize, tak nebudeme posuzovat, jestli mají při sportovním přenosu mezistátní zápas zabírat dvě, tři, nebo čtyři kamery. Ale půjdeme se podívat, jestli má vůbec televize tento přenos přenášet, jestli to má v zákoně, jak to celé probíhalo, kolik to stálo a zda to případně odpovídá vnitřním standardům pro sportovní přenosy. To lze případně doplnit o mezinárodní srovnání, jak to funguje v zahraničí,“ přiblížil zástupce kontrolního úřadu na předloňském sněmovním semináři.
Podle poslance Marka Bendy (ODS) je dnešní novela protiústavní, Senát totiž ještě neprojednal loňskou novelu ústavy, která rozšíření pravomocí NKÚ umožňuje. Většina vládních i opozičních poslanců se s tímto názorem ale neztotožnila.
Ze 154 přítomných poslanců jich celkem 118 hlasovalo pro rozšíření pravomocí NKÚ. Záměr našel podporu napříč stranami, zdrželi se pouze poslanci ODS, TOP 09 a většina klubu KDU-ČSL.
Pro úplnost dodejme, že kontrola České televize Nejvyšším kontrolním úřadem by nebyla zásadní novinka. Jedna už proběhla ještě podle starého zákona o koncesionářských poplatcích. Stalo se tak v roce 1997 a audit zkoumal výběr televizních poplatků za rok 1996. Zaměřil se například na smlouvu s Českou poštou a zjistil, že televize nedostávala na disketách datové soubory s přehledem o dlužných poplatcích, které přitom byly nutné pro automatické upomínání poplatníků.
Závěrem kontroly tehdy bylo varování, že problematika poplatků v polovině 90. let nebyla dostatečně upravena a Česká televize nemohla ani ověřovat, jestli domácnosti uvádí správné údaje. Úřad tehdy také upozornil, že v té době nebyly náklady hrazené z poplatků účtované odděleně, takže NKÚ nemohl provést podrobnější kontrolu.
