Novela ústavy o kontrole ČT a ČRo míří do výborů. Starostové překvapili svým postojem

Sdílet

Poslanecká sněmovna - ilustrační foto Autor: Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna v úterý postoupila do výborů senátní návrh ústavní novely, která rozšíří pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Hnutí STAN ale jako jediný klub avizovalo, že novelu nepodpoří.

Vláda dala k novele souhlasné stanovisko už v prosinci 2025. Ministr kultury Oto Klempíř z řad Motoristů sobě podpořil návrh třemi argumenty: média veřejné služby hospodaří s penězi poplatníků, evropská legislativa včetně nařízení EMFA vyžaduje transparentnost a nezávislá kontrola posílí důvěryhodnost obou institucí.

„Kontrola NKÚ má přinést nový hluboký pohled. Věříme, že tato kontrola nebude jen o porovnání objednávek s fakturami, ale že bude o skutečné analýze efektivity,“ uvedl Klempíř.

Největší překvapení večerní rozpravy přišlo od hnutí STAN. Poslankyně Barbora Urbanová za klub oznámila, že návrh v této chvíli nepodpoří. Důvodem nejsou pochybnosti o samotné kontrole, ale nejasná budoucnost celého systému financování veřejnoprávních médií.

„Obrátili jsme se už v lednu na Ministerstvo kultury i Ministerstvo financí s dotazem, jaký konkrétní model financování veřejnoprávních médií vláda připravuje a jaké garance jejich nezávislosti hodlá nastavit. Před pár dny jsme obdrželi odpověď a z odpovědí obou ministerstev vyplynulo, že žádný konkrétní návrh ani ucelený plán aktuálně neexistuje,“ vysvětlila Urbanová.

Postoj STAN kritizoval místopředseda Sněmovny Patrik Nacher z ANO. Připomněl, že senátoři za STAN novelu v horní komoře podpořili. „Buď chceme, aby NKÚ kontroloval veřejnoprávní média, anebo ne. Anebo pak jenom hledáme důvody, proč to nepodporovat,“ prohlásil.

Poslanec Ondřej Babka z ANO označil rozšíření kontroly za „poměrně jednoduché a přímočaré zlepšení“. Zdůraznil, že NKÚ nemá a nemůže mít žádnou pravomoc zasahovat do obsahu vysílání. Zároveň citoval programové prohlášení vlády Petra Fialy z ledna 2022, které obsahovalo totožný závazek. „Proč jste si za ty čtyři roky nenašli čas na posílení důvěryhodnosti médií veřejné služby?“ položil otázku opozici.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura ze SPD návrh podpořil, ale využil prostor k širší kritice České televize. Označil ji za „státem řízenou organizaci“ a prohlásil, že „okázale ignoruje“ zákonný požadavek vyváženosti. „Volič SPD sice povinně platí koncesionářské poplatky, ale těmi poplatky platí propagaci předsedů konkurenčních politických stran,“ řekl Okamura a zopakoval požadavek SPD na zrušení poplatků.

Bývalý ministr kultury Martin Baxa z ODS novelu rovněž podpořil, avšak vyjádřil znepokojení nad kontextem, v němž ji vládní koalice prosazuje. Připomněl, že za jeho působení měla kontrola NKÚ být komplementární s velkou mediální novelou, která stabilizovala financování médií veřejné služby.

„Na straně jedné se tady ostře tlačí na zavedení kontroly NKÚ, já to podporuji. Na straně druhé ta hlavní část, to znamená zrušení koncesionářských poplatků a všechno to, co s tím souvisí, je úplně neznámé,“ konstatoval Baxa. Avizoval, že ODS během projednávání ve výborech zváží návrh, aby se zákony o ČT a ČRo staly takzvanými organickými zákony, jejichž změny by vyžadovaly souhlas obou komor Parlamentu.

Poslanec František Talíř z KDU-ČSL potvrdil principiální podporu svého klubu, ale upozornil na kontrast: zatímco v otázce kontroly NKÚ panuje shoda, diskuse o budoucím financování veřejnoprávních médií stojí na místě. „Klademe opakovaně řadu otázek na mediálním výboru, v rámci interpelací, kdekoliv jinde, co se týká budoucího financování, a žádné odpovědi nám zatím nepřicházejí,“ řekl Talíř.

Piráti novelu podpořili. Poslanec Samuel Volpe zároveň avizoval pozměňovací návrh, který by rozšířil působnost NKÚ i na státní podniky a další právnické osoby zřízené zákonem. Obce a kraje z něj záměrně vyjímá kvůli průchodnosti v Senátu. Baxa i poslanec Roman Kubíček z ANO před rozšiřováním novely varovali s tím, že by mohlo ohrozit ústavní většinu v horní komoře.

Senátorka Kordová Marvanová v závěrečném slově apelovala na zachování úzkého zaměření novely. Citovala stanovisko legislativního odboru NKÚ, podle něhož bude ústavní změna nezbytná i v případě, že se změní způsob financování veřejnoprávních médií. Česká televize i Český rozhlas jsou totiž právnickými osobami oddělenými od státu, které hospodaří s vlastním majetkem.

Sněmovna novelu přikázala ústavně-právnímu výboru jako garančnímu, dále výboru pro mediální záležitosti, kontrolnímu výboru a stálé komisi pro ústavu. Návrh na zamítnutí novely ani na její vrácení k přepracování nezazněl.

Debata o rozšíření pravomocí NKÚ na média veřejné služby se v českém parlamentu vede přes deset let. Současný senátní návrh přichází do Sněmovny podruhé – předchozí verzi nestihla projednat minulá Sněmovna. Zavedení kontroly NKÚ měly v programovém prohlášení jak vláda Petra Fialy, tak současná vláda Andreje Babiše. Podporu novele opakovaně vyjádřili i ředitelé České televize a Českého rozhlasu.

Našli jste v článku chybu?

Autor aktuality

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.



Nejnovější články

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).