Je to mnoho nebo málo? Z pohledu dosavadního tempa rozšiřování ADSL v České republice jde o přijatelný výsledek (v listopadu 2003 činil celkový počet realizovaných ADSL přípojek zhruba 13.000). V porovnání s ostatními státy už o takový „výskok“ nejde: například podle údajů sdružení Internet pro všechny je v počtu xDSL přípojek na 100 obyvatel Česká republika třetí od konce s číslem 0,32. Český Telecom však dlouho i přes tlak kritiky své cenové a FUP politiky odmítal svůj podíl viny na tomto stavu; rozhodující impuls by podle něj přinesla spíše větší podpora ze strany státu. Obrat v interním nahlížení na význam ADSL naznačilo až nedávné zveřejnění článku z interního časopisu Zpravodaj Českého Telecomu, ve kterém je zmíněn jako letošní cíl až 150.000 přípojek a 85 procentní pokrytí území ČR.
Pokud pomineme možnosti rozšíření uživatelů ADSL formou úprav finančních a produktově-podpůrných metod (tedy především ono vždy žádané zlevnění a zmírnění podmínek FUP), zůstává zde jako důležitý faktor zpřístupnění služby samotná technická možnost se připojit. Počet odmítnutých žádostí z technických důvodů Český Telecom nezveřejňuje, avšak podle Vlastimila Sršně z tiskového odboru se počet žádostí, které byly pro velkou vzdálenost od ústředny odmítnuty, po prodloužení nutné vzdálenosti ze tří na 3,8 kilometrů snížil téměř o jednu třetinu. Limit je dán útlumem použitého vedení, konkrétním typem xDSL a způsobem jeho implementace. Čísla se podle toho mohou podstatně lišit, avšak až na výjimky se jedná o jednotky kilometrů.
Pro ADSL Českého Telecomu s kódováním DMT (Discrete MutliTone) je jako nejčastější hodnota maximální délky telefonní přípojkou a DSLAM udáváno 3,6 kilometrů. Ta však platí pro zachování maximální rychlosti, která u ADSL činí 6,144 Mbit/s (download). Jaké limity platí pro rychlosti reálně používané Českým Telecomem, už není tolik jasné, avšak sama společnost si po spuštění ADSL stanovila tuto hodnotu na tři kilometry bez rozdílu pro jednotlivé rychlosti. Řada zájemců o připojení tak zůstala mimo dosah ADSL, což platí zejména pro méně husté oblasti zástavby, kde ústředny obsluhují plošně větší okruh uživatelů než ve městech. Teoreticky by sice bylo možné na vedení instalovat opakovače nebo umístit komponenty ADSL blíže k účastníkovi a připojit je optickým vláknem, ovšem z ekonomického hlediska by podobné řešení nebylo únosné.
Začátkem srpna jsme však byli čtenářem upozorněni, že Český Telecom změnil limity pro vzdálenost. Informace není samotným Českým Telecomem příliš prezentována, nicméně z jeho tiskového odboru se nám podařilo získat údaje o nové maximální délce vedení:
- pro rychlost 1024/256 kbit/s platí původní hodnota tři kilometry,
- pro rychlost 512/128 kbit/s je nyní max. vzdálenost 3,4 km a
- pro rychlost 256/64 kbit/s činí nová vzdálenost 3,8 km k ústředně.
Hodnoty rychlosti pro upstream (tedy druhé číslo za lomítkem) se v jednotlivých variantách ADSL mohou lišit, to však nic nemění na maximálních vzdálenostech, které se vždy řídí vyšší rychlostí, tedy tou pro download. Samotný Český Telecom uvádí, že zvýšení limitů umožnilo rozšířit řady nových uživatelů, avšak jejich přesné počty neuvádí. Není tedy zřejmé, nakolik toto číslo ovlivnilo celkové množství nově „pokrytého“ území. Jako důvod původně nižších limitů pak Vlastimil Sršeň uvedl nutnost ladění technických parametrů v průběhu zavádění technologie (je ovšem nutné zdůraznit, že ADSL bylo spuštěno do testovacího provozu původně již na jaře roku 2000). Výsledkem pak podle Českého Telecomu bylo zjištění dostatečné rezervy pro zvýšení stropu pro vzdálenost od ústředny k účastníkovi. Tyto dodatečné parametry také budou nejspíše více využívány pro lepší diferenciaci produktů – jak z pohledu Českého Telecomu, tak zákazníků.
Na otázku, zda a k jakým hodnotám se ještě tyto limity budou prodlužovat, zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Vlastimil Sršeň se k ní odmítl přesně vyjádřit s tím, že maximální délka linky je spíše záležitostí výrobců zařízení pro ADSL technologii (a ti ji stanovují nejčastěji do čtyř kilometrů). Další úpravy požadavků na technický stav vedení tak podle Českého Telecomu závisí hlavně na poznatcích z reálného provozu a možnostech prvků sítě. I v případě dalšího prodlužování maximální vzdálenosti se však vždy najdou čekatelé na ADSL, kteří skončí těsně za hranicí dosahu a budou nuceni sáhnout po přípojných alternativách. Což ostatně platí i dnes, kdy je ADSL dostupné především ve městech, kde je však zároveň nabídka možností připojení vyšší.
