Pokud nejste na stránkách DigiZone.cz jen náhodným hostem, určitě jste už prozkoumali, co všechno náš server nabízí. Kromě pravidelných článků a aktualit, map pokrytí, kalendáře a nově také e-shopu jsou to i čtenářské diskuse. Řada se jich odehrává přímo pod konkrétními články, další naleznete ve specializované sekci. A protože jedním z hojně diskutovaných témat byl výběr vhodné antény pro individuální příjem, rozhodli jsme se věnovat se mu podrobněji.
Ačkoli pravidelně připravuji recenze set-top-boxů pro náš server, rozhodně nejsem odborníkem na antény. Mám to štěstí, že bydlím v oblasti dobře zásobené signálem DVB-T, a tak mi prakticky ve všech případech stačí aktivní pokojová anténa. Většina lidí, která nemá podobně příznivé podmínky digitálního příjmu, se ale logicky ptá: Jakou anténu si máme vybrat my?
Obrátil jsem se proto na odborníky z řad prodejců digitálních techniky i na zkušené návštěvníky DigiZone.cz, kterým jsem položil tři jednoduché otázky. Zjednodušené jsou až příliš, ale oslovení problém upřesnili za mne. Děkuji Radku Donátovi z internetového obchodu DVBTShop.net, René Němcovi z e-shopu Pasáž.cz a čtenáři DigiZone.cz, který se skrývá za přezdívkou dt-amater, ale jinak je odborníkem na slovo vzatým.
Otázky DigiZone.cz a jejich upřesnění
1. Jakou anténu byste doporučil čtenáři, který bydlí ve vzdálenosti do 10 kilometrů od vysílače?
2. Kterou anténu by si měl koupit ten, kdo žije v oblasti pokryté signálem DVB-T, ale k vysílači to má 10 a víc kilometrů?
3. A jakou anténu byste poradil lidem, ke kterým signál digitálního vysílání teoreticky kvůli vzdálenosti nedosahuje, ovšem prakticky mají na jeho zdroj dobrý výhled?
Odpovědi na uvedené otázky půjdou zodpovědět jednoznačně jen velmi těžko, mimo jiné i proto, že ještě nebyla vynalezena kouzelná anténa, která by nebyla závislá na podmínkách a prostředí, kde je instalována,
varuje mne hned na úvod svého e-mailu dt-amater. Problém ilustruje příkladem rozdílného příjmu na stejnou vzdálenost v rovinatém terénu bez zástavby a na vrcholcích hor nebo stejné dálky v hustě osídleném městě, členitém terénu a na dně údolí. Vždy je potřeba hledět na intenzitu a homogenitu elektromagnetického pole požadovaného signálu v místě přijímací antény – na jednom konci střechy může stačit malá yagi anténa a na druhém konci nemusí být signál žádný. Někdy i půl metru dokáže udělat podobný rozdíl, a to nejen horizontálně, ale i výškově,
shrnuje dt-amater.
Jeho slova potvrzuje i Radek Donát: Šíření UHF signálu pozemní cestou je těžko vypočitatelné, tedy až na přímou viditelnost z vysílače na anténu, ale to je opravdu ojedinělý případ. Naše země je členitá velmi, a tak nezbývá, než všechno vyzkoušet nebo si nechat dostupnost signálu v místě prověřit. Nějaká přímá závislost podle vzdálenosti v zásadě neexistuje a může se klidně stát, že pět kilometrů od vysílače signál nechytíte vůbec, protože jste za kopcem nebo panelákem, kdežto ve stokilometrové vzdálenosti může stačit i obyčejné síto.
Petr Kosík, z e-shopu Omko.cz, který se chtěl na téma vyjádřit také, ale do uzávěrky článku by to bohužel nestihl, přidává zajímavý postřeh: Na nejbližších pár let se vracíme do dob před mnoha lety, kdy se montovaly antény pro dálkový příjem s různými výsledky, mj. také podle zkušeností firem v oboru.
Musíme si ale uvědomit, že kde signál DVB-T není, neuspěje ani ten, kdo bude mít anténní soustavu s mnoha nejziskovějšími anténami a nízkošumový předzesilovač. Jinak platí, že šíření elektromagnetických vln je stejné, ať už nesou nějakým způsobem analogovou nebo digitální informaci.
Odpovědi odborníků
dt-amater
Odpovědi uvažují příjem jednoho multiplexu z jednoho směru v pásmu UHF za současných podmínek.
1. Jakou anténu byste doporučil čtenáři, který bydlí ve vzdálenosti do 10 kilometrů od vysílače?
Do této vzdálenosti a s volným výhledem na vysílač bych zkusil:
- malou yagi anténu (např. osmi nebo devítiprvková, zisk cca 7–9,5 dB)
- logaritmicko-periodickou anténu (zisk cca 8–10 dB)
- buzenou dvoupatrovou celovlnnou soustavu (poloviční „síto“, zisk cca 8–10 dB)
- aktivní panelové – Schwaiger Antares DTA 3000, DA5000 – Digiality, Kathrein BZD 40 (oproti yagi dražší, některé mají integrován GSM filtr, ale jsou příliš širokopásmové včetně integrovaného zesilovače (pásmo VHF i UHF) – riziko možných problémů, např. zahlcením zesilovače nebo vstupního dílu přijímače v místě jiného silného nežádoucího signálu (např. analogového tv. vysílače)
2. Kterou anténu by si měl koupit ten, kdo žije v oblasti pokryté signálem DVB-T, ale k vysílači to má 10 a víc kilometrů?
U této vzdálenosti bych zkusil:
- buzenou čtyřpatrovou celovlnnou soustavu do méně kopcovitého terénu („síto“, zisk cca 9–12 dB)
- 12 a více (až 28 – pro místa se slabým signálem a členitým terénem nebo v různě členité městské zástavbě) prvkovou yagi anténu (zisk cca 7–13, 5 dB)
- 91 prvkovou anténu (XL 91 BL Color Super a podobné: Fracarro BLU 920, Iskra UHF 91X, Color Supra) při opravdu slabé intenzitě signálu (zisk cca 10–18 dB, úzká směrovost, vysoký předozadní poměr a potlačené boční laloky omezují nežádoucí příjem signálů z jiných směrů)
3. A jakou anténu byste poradil lidem, ke kterým signál digitálního vysílání teoreticky kvůli vzdálenosti nedosahuje, ovšem prakticky mají na jeho zdroj dobrý výhled?
V tomto případě bych zkusil ve vyšší nadmořské výšce a volným prostorem směrem k vysílači použít některou z těch nejziskovějších antén uvedených v bodě 2), v opravdu dobrém příjmovém stanovišti a nevyskytujících se silných signálech na kanálech blízko požadovaného by bylo možné teoreticky takto přijímat signál v pásmu UHF i ve vzdálenostech větších jak 100 km od vysílače (dle výkonu, stanoviště a nadmořské výšce vysílače).
Nakonec již zbývá uvést možnost příjmu velmi slabého signálu na anténní soustavy, u kterých se dá jejich uspořádáním dosáhnout buď maximálního zisku (až cca 20 dB), nebo požadovaného směrového diagramu, sestávající z 2 a více ziskových antén – 28prvkové yagi, 91prvkové antény, avšak pro příjem DVB-T (z hlediska zajištění stabilní kvality signálu) se díky své ploše osvědčily právě anténní soustavy z buzených čtyřpatrových celovlnných soustav („síta“) nebo z již továrně vyráběných soustav panelových antén Fracarro PU8, PU16.
Uvedu ještě pár odkazů na mé příspěvky ohledně antén a zesilovačů v diskusích na DigiZone.cz: 1 2 3 4
Příklad jednoduché náhražkové antény pro vlastní výrobu, nejlépe umístit horizontálně do okna na straně „vidící“ vysílač, uvádí nadsazených 27 centimetrů. Přesnější výpočet rozměru je: 300 / kmitočet kanálu / 2×0,85 (činitel zkrácení té páskové dvoulinky), tedy např. pro 25. kanál, na kterém v Praze vysílají ze Žižkova Radiokomunikace, je vztah po dosazení: 300 / 505 MHz / 2×0,85 a výsledkem je 0,2525 metru, tedy 25 a čtvrt centimetru.
Náhražkové „pokojové“ antény lze v současné době použít uspokojivě v místě s opravdu hodně silnou intenzitou signálu v blízkosti vysílače, ale i tak je možno se setkat s problémem popisovaným např. v tomto diskusním vlákně.
DigiZone.cz spustil e-shop se set-top-boxy
Set-top-boxy pro příjem zemské digitální televize, ale i integrované digitální televizory a USB přijímače už můžete nakoupit i prostřednictvím serveru DigiZone.cz. Součástí nabídky jsou i antény pro individuální příjem. Po databázi set-top-boxů a pravidelných recenzích nejprodávanějších digitálních přijímačů jsme ve spolupráci se společností Digitální televize v.o.s. spustili speciální internetový obchod, který je součástí webu DigiZone.cz. O vybraném přístroji si můžete zjistit podrobné informace a přečíst recenzi. Obchod najdete na této adrese.Radek Donát
Všem zájemcům, kteří jsou podle mapky pokrytí příslušného multiplexu v dosahu signálu pro spolehlivý příjem, vždy doporučuji použít klasickou venkovní anténu pro UHF – pokud možno umístěnou běžným způsobem na střeše, nebo alespoň venku, např. na balkoně. Na některých místech v blízkosti vysílače sice může stačit i anténa pokojová, ale rozhodně to neplatí obecně pro celou oblast. Navíc i v místech, kde je signál silný, je pokojový příjem mnohem více náchylný k rušení (např. GSM nebo i jinými elektrickými spotřebiči), tedy k výpadkům. Pokojová anténa je tedy vždy jen nouzovým řešením.
Obecně platí pouze to, že čím je slabší a horší signál, tím lepší (ziskovější, směrovější čili řečeno lidově větší
) anténu člověk potřebuje. Ziskem mám na mysli zisk pasivní antény bez zesilovače, informace o zisku zesilovače je naopak prakticky k ničemu. Je to bohužel velmi častý omyl – kde není dobrá anténa, ani zesilovač to moc nespraví, někdy se může navíc příjem i zhoršit a použití zesilovače má význam pouze při dálkovém příjmu (nad 50 kilometrů) nebo při nutnosti použít velmi dlouhý anténní kabel (nad 20 metrů). A ještě důležitější než typ antény je její umístění a nasměrování, zanedbatelná není ani kvalitní kabeláž. Výjimkou totiž nejsou ani případy, kdy pouhá výměna problémového anténního konektoru zlepšila příjem o 100 procent.
Zákonitosti šíření signálu v pásmu UHF jsou v teoretickém i praktickém smyslu poměrně dobře známé již několik desetiletí a platí úplně stejně pro analogový i digitální způsob vysílání v tomto pásmu. Poznatky pro výběr antény pro příjem analogový lze tedy použít i pro příjem digitální. V tomto směru nejde o nic nového a článků na dané téma byla napsána již spousta. Ani zde pochopitelně obecné doporučení nějaké konkrétní antény pro tři uvedená pásma neexistuje.
René Němec
Kvůli rozdílnému výkonu vysílačů DVB-T a rozdílným podmínkám pro individuální příjem je takřka nemožné rozdělit obyvatelstvo na lidi žijící ve vzdálenosti do deseti a nad deset kilometrů od vysílače. Spotřebitel musí anténu vyzkoušet, pak uvidí. Významnou roli může hrát ale umístění antény. Divák ji může nasměrovat přímo na vysílač, nebo pokud bydlí v místě mezi dvěma a tvoří s nimi pomyslný trojúhelník, dá se anténa nasměrovat na osu pomyslné přímky, kterou tvoří vysílače – tedy pokud nejsou daleko od sebe. Každopádně je nutné si příjem vyzkoušet a najít nejlepší umístění v praxi. Pokud má například jeden vysílač silnější výkon než ten druhý, logicky nasměrujete anténu na výkonnější vysílač.
A jaká anténa je vhodná? V místě s velmi intenzivním příjmem doporučuji pasivní pokojovou anténu, na značce a typu v tomto případě dvakrát nesejde. Svoji práci vykoná i jako kus drátu na plastu, ale to není elegantní řešení. Z praktických zkušeností vím, že v uvedeném případě je lepší anténu umístit vodorovně, ne svisle. Aktivní pokojové antény moc nedoporučuji, protože si myslím, že v první řadě zesilují okolní ruchy a až v druhé řadě DVB-T signál. Je proto dost dobře možné, že spotřebitel dosáhne lepších výsledků s pasivní anténou než aktivní pokojovou anténou. To je můj názor, chybí mu ale technické ověření.
Z venkovních antén doporučuji směrovou kanálovou anténu, která je mnohem vhodnější než všesměrové síto. Rozhodující je materiál a počet prvků na anténě, dále prodejcem udávaný zisk v dB. Vybraná anténa by měla mít možnost vložení předzesilovače, přičemž u každé je napsáno, pro jak silný signál je vhodná. Samozřejmě s rostoucím ziskem (v dB) a rostoucím počtem prvků roste i cena antén, osobně si myslím, že kvalitní anténou nemůže spotřebitel nic pokazit, ale každý zákazník se musí rozhodnout sám, jaký výrobek bude chtít mít na domě.
Na venkovní anténu mohou zájemci připojit kanálový předzesilovač, ale většinou ne silný pásmový tím spíše ne silný širokopásmový zesilovač, na který je dnes řada spotřebitelů zvyklá, protože pokud není vstupní signál náležitě odfiltrován, může být širokopásmové řešení spíše rušivým díky silným místním analogovým vysílačům.
Ještě dodám, že rozhodne-li se spotřebitel pro venkovní směrovou kanálovou anténu, nebude mu pravděpodobně stačit jedna. Praktický příklad: Okolí Brna – spotřebitel potřebuje dvě antény – první pro multiplex C (25. kanál) buď anténa 21–25k, 8–10dB zhruba za 360 korun, nebo anténa 21–26k, 10–12dB za 530 korun. Druhou pro multiplex A (40. kanál), a to buď anténu 36–40k, 8–10dB, orientační cena 360 korun, nebo anténu 39–45k, 10–12dB za pět set.
Sloučení těchto antén je pak možné řešit pásmovými nebo nejlépe kanálovými slučovači pro odstranění nežádoucích silných, nebo rušivých signálů analogového vysílání, případně použít odlaďovače i propusti, případně zesilovače pro pokrytí ztrát v rozvodu. To je případ, kdy signály z vysílačů nepřicházejí z jednoho směru. Pokud přichází signál z jednoho směru, je možné použít jednu výkonnou pásmovou anténu, ale i zde je doporučeno použití propustí jen pro žádané kanály. Na trhu je dnes několik výrobců slučovačů, propustí, odlaďovačů i předzesilovačů a zesilovačů, kteří mají ve svém sortimentu příslušenství už určené přímo do konkrétních oblastí pokrytých DVB-T signálem.
V mnoha případech se bez odborných montáží antén pro příjem DVB-T neobejdeme ani do budoucna. Doporučuji spotřebitelům obracet se na zkušené prodejce, ne každý obchod má totiž stejnou odbornou úroveň prodavačů.
8. května 2006: po vydání článku se k němu pro DigiZone.cz vyjádřil Miroslav Rychecký, jehož společnost Digitální televize v.o.s. je partnerem serveru, se kterým provozujeme e-shop obchod.digizone.cz:
Miroslav Rychecký
Rád bych doplnil informace, které zde uvedli předchozí přispěvovatelé. Budu prezentovat zkušenosti z Prahy, která je specifická existencí více multiplexů a šířením signálu z většího počtu vysílačů, což je situace odlišná od vysílání v Brně, kde vysílají pouze Radiokomunikace (pomineme-li krátkodobé experimenty Českého Telecomu). Ve svém příspěvku rozeberu situaci první skupiny uživatelů (bydlících do 10 km od vysílačů – většina obyvatel Prahy), protože k dálkovějšímu příjmu zde bylo řečeno vše podstatné.
Nejdřív si musíme uvědomit, že existuje velmi početná skupina zákazníků, kteří si nemohou nainstalovat na okno – fasádu – střechu směrovou anténu, ať už kvůli památkářům, nebo jim to zkrátka nedovolí majitel domu. Dalším faktem zůstává, že směrovou anténou člověk zpravidla zachytí vysílání jednoho vysílače, ze kterého vysílá např. multiplex A. Ale k tomu, aby divák přijímal digitálně všechny dostupné programy, musí mít signál také druhého (třetího, v budoucnu třeba až šestého) multiplexu. Já se pak ptám: Jak příjem uspokojivě vyřešit použitím směrové antény, když nemáte oba vysílače v rozumně ostrém úhlu, což obvyklé není? Nabízí se použití více směrových antén a sloučení jejich signálů za použití slučovače. Jenomže co až budou multiplexy přibývat? Přidáte třetí, čtvrtou, pátou nebou šestou anténu? To už je skutečně řešení použitelné pouze na střeše – z okna, či balkónu toto není možné. V krajním případě si na střeše vyrobíte košaté monstrum, které by bylo teoreticky dobře nahraditelné pouhým proutkem, dipólem apod.
Na tomto místě si dovolím zpochybnit dvě tvrzení předchozích přispěvovatelů:
- že neexistují antény pro příjem DVB-T
- že pokojové antény jsou antény náhražkové
První tvrzení si dovoluji oponovat vlastním názorem, že právě všesměrové antény s horizontální polarizací jsou těmi anténami, určenými pro příjem DVB-T. Všesměrové antény dokáží zachytit signál z více směrů a signály na stejných frekvencích na sebe „naskládat“. V praxi ovšem může docházet k rušení signálu silným analogem, což se v budoucnu změní, tak jak se bude analogové vysílání postupně vypínat.
Druhé tvrzení oponuji názorem, že pokojové antény nejsou anténami náhražkovými, nýbrž „průkopnickými“. Pokud k již uvedenému připočteme fakt, že v řadě domů se společnými anténními rozvody STA nevyhovuje šíření digitálního signálu, stává se pokojová anténa nejpoužívanější anténou pro příjem DVB-T. Jako prodejce bych odhadoval, že 90 procent zákazníků v Praze si společně s přijímačem pořídí i pokojovou anténu. Sedm z deseti jich pak nepotká žádný problém.
Zbylým 30 procentům bych doporučil půjčit si set-top-box, který bude mít programy už naladěné (někteří prodejci tuto službu nabízejí) a společně se zapůjčenou anténou a delším koaxiálním drátem zkusit zachytit signál doma v místnosti. Téměř každý přijímač ve svém menu zobrazuje sílu a kvalitu přijímaného signálu na orientační stupnici. Člověk musí nalézt vhodný kompromis mezi kvalitou a sílou signálů všech požadovaných multiplexů. Doporučil bych proto vyzkoušet si i více typů antén, protože na základě osobního testu „pokojovek“ vím, že u některého zákazníka může dosahovat nejlepších výsledků anténa, která naopak u jiného vykazuje příjem nejhorší.
Pokud v místnosti divák nenaladí dostatečně silný signál, doporučil bych mu, ať si vyzkouší malou venkovní všesměrovou anténu. Může ji připevnit k balkónové trubce či oknu a zkusit naladit digitální vysílání výše popsaným způsobem. Prakticky nejlepší zkušenosti máme s anténou DA5000 – Digiality a anténami DA6354 a DA6362 od společnosti Mascom.
ČLÁNKY DO MAILU