Odvaha + ambice = riskujte za nás
Vystoupení Petra Dvořáka na českokrumlovské konferenci si v ničem nezadalo s demagogií jeho předchůdce Vladimíra Železného, který svého času poslancům nabízel, ať koncesionářské poplatky dají Nově, protože ona dokáže naplnit službu veřejnosti lépe a levněji než ČT. Dvořák do Krumlova přijel s celou prezentací na téma „co by měla dělat televize veřejné služby“, jejímž vrcholem byla definice pojmu „veřejnoprávnost“. Nešlo o nijak sáhodlouhé vysvětlování, šéfovi Novy stačila pouhá dvě slova: odvaha a ambice.
Veřejnoprávní televize by měla být podle Dvořáka odvážná, a to především v oblastech, kde komerčním stanicím hrozí riziko neúspěchu. Pokud si myslíte, že to znamená vyrábět pořady pro menšiny, přicházet s vlastní dramatickou tvorbou či dokumenty, hluboce se mýlíte. Dvořák argumentoval naprosto jiným příkladem, taneční soutěží Star Dance. Nova původně chtěla koupit licenci pro tento nákladný formát, nakonec se ale rozhodla nejít do rizika a po pořadu sáhla ČT. Jakmile se ukázalo, že diváky taneční show zajímá, Nova se přizpůsobila jejich zájmu a nakoupila práva pro podobnou soutěž Bailando. Neprohloupila, byť Star Dance byla v české verzi mírně úspěšnější než Bailando.
Úspěšné formáty jenom na Novu?
ČT by měla otestovat nové formáty, u kterých není jasné, jestli budou úspěšné,
prohlásil Dvořák doslova a kupodivu jej nikdo z přítomných v Krumlově nechytil za slovo. Z Kavčích hor by se podle této představy stalo velké testovací pracoviště komerčních televizí: za koncesionářské poplatky by ČT nakupovala drahé licence pro zahraniční pořady a podle jejich úspěšnosti by ji pak komerční televize (rozuměj především Nova) přeplatily nebo koupily podobné formáty, aby je skrze bombastickou propagaci ve vlastním vysílání „prodaly“ divákům mnohem lépe než ČT.
Na místě je potom otázka, zda by šlo skutečně o službu veřejnosti, anebo o službu komerčním televizím. Dvořák tvrdí, že by ČT měla prokopávat cestu vpřed celé televizní branži a ukazovat, kudy by se měla ubírat. Jestliže ale má ono „ukazování“ vypadat tak, že by to měla být ČT, kdo ponese za komerční televize podnikatelské riziko ve výběru a vysílání nových televizních formátů, a ještě ji za to budou pranýřovat poslanci, protože to dělá za veřejné peníze, nemůže to Dvořák myslet vážně. Jinými slovy totiž říká: ano, ČT může vysílat komerční formáty, ale jenom ty neúspěšné. A když se jí náhodou podaří získat něco úspěšného, měla by to předám nám, profíkům (abychom na tom vydělali).
Fotbalový šampionát ano, formuli 1 ne
Stejný metr používá Dvořák také pro velké sportovní události na veřejnoprávní obrazovce. Fotbalový šampionát by ČT přál, protože u něj není jisté, zda Češi postoupí a zda by tedy komerční televize jako Nova udržela potřebnou sledovanost a prodala dost reklamy. Pokud leží na stole nabídka, že vlastníci práv na fotbalový šampionát chtějí za práva na tento šampionát 100 milionů korun, komerční televize si spočítají, že by se jim to vyplatilo, a ČT přijde a řekne, že dá 110 milionů, tak to chápu,
prohlásil Dvořák během své krumlovské prezentace. To samé ale neplatí u formule 1, což je čistě komerční produkt,
dodal.
O formuli 1 by se ČT podle Dvořáka neměla zajímat, protože jde o prémiový sport a navíc v něm nezávodí ani jeden český jezdec. Přesto má poměrně zajímavou sledovanost, ale především láká zajímavé inzerenty z oblasti automobilového průmyslu. Takže si to zopakujme: fotbalový šampionát na veřejnoprávní obrazovku ano, protože není jisté, jestli česká reprezentace postoupí a zda by se potom na zápasy Brazílie s Německem díval patřičný počet diváků. Formuli 1 ne, protože to je vyloženě komerční záležitost (od kdy jí není fotbalový šampionát?!) a z principu by měla patřit na obrazovky soukromých televizí. Jenom dodejme, že formuli 1 aktuálně vysílá Nova a o práva na další sezónu projevila zájem i ČT.
Indiana Jones versus klasická kinematografie
Sportem však Dvořákovo vymezení veřejnoprávnosti nekončí. Nelíbí se mu také, že ČT soupeří s Novou při nákupu atraktivních zahraničních filmů. Nemělo by se stávat, že budeme bojovat o stejný produkt. Nemělo by se stávat, že nás ČT bude přeplácet při kupování filmů jenom proto, že chce vysílat Indiana Jonese nebo Piráty z Karibiku. Neměla by je kupovat jenom proto, že by byly sledované, ale měla by nakupovat filmy, které jsou z hlediska světové kinematografie důležité,
nastínil Dvořák vizi veřejnoprávní filmové akvizice. V tomto případě se ředitel Novy dostal asi nejblíže pravdě: ČT by skutečně neměla sahat po vyloženě komerčních filmových trhácích. Jenže má to své ale.
Pokud bychom striktně trvali na tom, že zahraniční filmy na ČT by měly být spíše oscarové snímky nebo čistě klubová produkce, musel by se změnit způsob, jakým od letošního roku stát financuje fond na podporu kinematografie, informační kampaň spojenou s vypínáním zemského analogového a zaváděním zemského digitálního televizního vysílání či digitalizační fond při Českém telekomunikačním úřadu (ČTÚ). Všechny tyto aktivity financují výnosy z prodeje reklamních časů na ČT. Veřejnoprávní televize přitom neměla od letošního ledna vysílat vůbec žádnou reklamu a zůstaly by jí jenom koncesionářské poplatky. Vláda ale nechtěla uvolnit ze státního rozpočtu další peníze na podporu výše jmenovaných aktivit, takže se zasadila o zachování reklamy na ČT a bere je odtud.
Nova by měla podporovat komerční bijáky na ČT
Když bychom to vzali do důsledků, generální ředitel Novy by měl být za komerčně úspěšné filmy ve vysílání ČT a za reklamní bloky tamtéž vděčný. Komerční bijáky přinášejí ČT sledovanost a ta zase vyšší výnosy z prodeje reklamních časů. Tyto peníze neputují do ČT, ale na zvláštní účet a z něj pak na podporu českých filmařů a nebo na informační kampaň k digitalizaci. Není to tak dávno, co ministerstvo kultury navrhovalo, aby do Státního fondu na podporu kinematografie přispívaly komerční televize formou speciální daně z reklamních výnosů. A Národní koordinační skupina pro digitalizaci dodnes veřejně sní o tom, že Nova s Primou finančně přispějí na informační kampaň k přechodu na digitální vysílání.
Za to, že Nova dnes nemusí posílat dvě nebo tři procenta ze svých reklamních příjmů do fondu na podporu kinematografie a že se zřejmě vyhne i finanční participaci na digitalizační kampani, vděčí právě zachování reklamy na České televizi. Kavčí hory z toho nic nemají, ale peníze za reklamu, která se protočí v jejím vysílání, nakonec podpoří i samotné komerční televize – vždyť 100 milionů korun ročně půjde na informační kampaň, která divákům řekne, kdy a kde jim přestane vysílat analogová Nova nebo Prima a jak ji v tom kterém regionu naladí digitálně. To však Dvořák nevidí a mluví o ČT jako o „průtokovém ohřívači peněz“ za televizní reklamu.
A nebo to vidí až moc dobře, ale nechce to přiznat.
ČLÁNKY DO MAILU