V budově České národní banky se v pondělí 15. června veřejně diskutovalo o bitcoinu a o kryptoměnách obecně, a to za účasti Mojmíra Hampla, viceguvernéra ČNB, a Libora Kazdy, ředitele Finančního analytického útvaru Ministerstva financí.
Akademický pohled vnesli do debaty profesor Josef Šíma, rektor vysoké školy CEVRO Institut, profesor Zbyněk Revenda, jenž působí na VŠE, a Dominik Stroukal.
Pohled podnikatelský nabídl Martin Stránský, zakladatel a jednatel společnosti WBTCB, která před časem v Česku narazila se službou EasyCoin na nepochopení ze strany vrcholných politiků a dodnes se potýká s následky, a dále Tomáš Forgáč, zakladatel společnosti Coin Of Sale zapsané v Singapuru.
Konferencí provázel Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a také vyučující na VŠE a CEVRO Institutu. Právě on a Mojmír Hampl vymysleli — prý před časem u vína — uspořádání konference o kryptoměnách přímo na půdě ČNB.
Neregulovat, nepomáhat, ani nebránit
Pro Mojmíra Hampla jsou kryptoměny „analyticky zajímavý experiment“ a „spontánní inovace“; udivuje ho tedy, když se ho někdy například studenti zeptají: Kdy bude zaveden bitcoin?
Je přesvědčen, že centrální banka by neměla virtuálním měnám bránit, zároveň však ani pomáhat. Z komunity kolem bitcoinu (jež ovšem není názorově jednotná) však slýchá poptávku po určité míře regulace, nebo alespoň po slovní podpoře, která by přispěla k důvěryhodnosti bitcoinu. Očekává, že s rostoucím užíváním bitcoinu ještě zesílí přání pravidel „shora“.
Slovní podporu myšlence bitcoinu by od ČNB uvítal například Dominik Stroukal. Mojmír Hampl to odmítá, podle jeho názoru by centrální banka neměla zasahovat nijak. Podotýká, že v tom je asi „větší liberál“ než někteří příznivci kryptoměn.
Jakoukoli podporou, nebo dokonce regulací, by na sebe banka vzala totiž díl odpovědnosti za rizika — lidé by získali dojem, že mohou více riskovat, protože je „někdo ochrání“, v rozporu s decentralizovanou, sdílenou podstatou bitcoinu.
Dodejme, že je vcelku nasnadě, že někteří podnikatelé s bitcoinem by rádi, aby lidé více riskovali.
Libor Kazda: S existencí bitcoinu nemám problém
Ředitel finančního analytického útvaru MFČR se stará o to, co mu předepisuje zákon, a to je boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Žádný zákon přitom nestanovil, že bitcoiny jsou peníze. Jsou ovšem technologií, která umožňuje převody peněz, a právě v tom rozsahu zajímají FAU.
Útvar však sám převody nesleduje, nemá k tomu oprávnění. Je pouze místem, kde se scházejí oznámení od povinných osob stanovených zákonem. FAU oznámení vyhodnocuje a popřípadě podává trestní oznámení. (Za poslední dva roky jich podali asi desítku, tvrdí Kazda.)
Svou působnost na bitcoiny, respektive digitální měny obecně, se útvar chystá rozšířit návrhem novely zákona č. 253/2008, a to podle směrnice EU. Novelou se mají také poskytovatelé služeb s digitální měnou stát povinnými osobami. Jinou ambici nemáme,
prohlašuje Kazda.
Už na podzim 2013 vydalo ministerstvo metodický pokyn č. 2 k digitálním měnám, podle kterého mají povinné osoby zvážit nahlášení převodů od výše €1000, a vždy hlásit převody od výše €15 000.
Nevnímám to jako regulaci obchodování s BTC, jde jen o to, aby tato technologie nebyla zneužívána k trestné činnosti,
vysvětluje Kazda, jenž v minulosti vedl plzeňskou expozituru protikorupční policie.
Jsou bitcoiny měnou?
Řečníci na konferenci se shodli, že to je otázka ryze akademická; Mojmír Hampl podotkl, že vymezení, co jsou peníze, je jedna z nejtěžších a dosud neuzavřených úloh v oboru. Všichni řečníci sice svorně mínili, že bitcoin prozatím nenaplňuje většinu základních znaků měny, dodali však, že pro praxi to není podstatné — je čistě na lidech, zda budou chtít bitcoinem platit nebo do něj ukládat prostředky.
Zbyněk Revenda: Většina peněz je už dávno virtuální
Profesor Revenda zasadil debatu do širších souvislostí připomínkou, že většina peněz už nyní existuje bezhotovostně, a tedy také jen digitálně, „virtuálně“. Poukázal na to, že centrální banka nemá na jejich emisi fakticky monopol, že totiž 85 % peněz v oběhu v českém hospodářství má původ v úvěrech poskytnutých komerčními bankami. Upozornil, že každé takto „emitující“ bance musíme jednotlivě věřit, že v ní peníze máme nebo že za nás provede přikázané platby.
Tomáš Forgáč: Regulace brzdí inovaci
Tomáš Forgáč prohlašuje, že právě v Singapuru, jenž obchodování s bitcoiny reguluje asi nejvíce na světě z těch zemí, které se nepokusily bitcoin zakázat, se kolem bitcoinu inovuje poměrně nejméně, protože vyhovovat regulaci stojí náklady navíc.
Potvrzuje, že někteří z bitcoinové komunity by prvky regulace skutečně přivítali, ale sám je proti, dává přednost „regulaci“ volným trhem. Připomíná, že regulátoři nemívají odpovědnost za špatná rozhodnutí a že největší finanční podvody, jako třeba Madoffův, dlouho procházely před zraky regulátorů, zatímco když padla bitcoinová burza Mt. Gox, během dnů se ostatní burzy začaly předhánět v tom, aby dokázaly, že jsou solventní.
ČLÁNKY DO MAILU