Hlavní navigace

Budeme žít v digitálních bublinách?

29. 5. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 29
S postupem doby se počítače stávají neodmyslitelnou součástí našich životů. Řada studií však varuje, že se také rapidně množí nejrůznější formy útoků a snah manipulovat uživatele, vedených z prostředí Internetu. Jako jedno z řešení navrhují vědci z BT Labs takzvané digitální bubliny.

Podle BT Labs totiž bude stále více z nás vybaveno v již v následujících letech nejrůznějšími ultramobilními minipočítači a inteligentními komunikačními přístroji, neustále připojenými na Internet, prostřednictvím kterých budeme moci být stále „v centru dění“. Společnost Forrester Research k tomu konkrétně říká, že počet lidí v západní Evropě, používající své mobilní přístroje pro přístup k Internetu, se do roku 2013 ztrojnásobí na 125 milionů.

Podobně také analýza společnosti ABI Research předpokládá, že trh se smartphony se během následujících pěti let výrazně rozšíří a ze současných 10 % všech prodaných mobilních telefonů bude v roce 2013 podíl smartphonů podle ABI činit 31 %. O boomu mobilních internetových služeb v návaznosti na prodej nových zařízení mluví ve svých studiích i společnosti IDC a Deloitte (více viz například články Bude mobilní Internet další bublinou? či Boom mobilního Internetu a mobilních přístrojů přichází).

Díky přesunu aktivit do elektronického světa však opět přibude i nejrůznějších nebezpečí a nástrah, před kterými varuje například Cisco ve své Annual Security Report 2007 [PDF, 501 kB] či společnost BitDefender, která mluví o stupňování hrozeb z Internetu, kterým bude pomáhat expanze nových technologií (viz také článek Mobilní telefony: skryté nebezpečí budoucnosti?). Právě digitální bubliny by mohly být jedním z řešení, které by mělo za cíl uživatele chránit nejen před zmíněnými útoky, ale i před záplavou nechtěných či vtíravých reklamních elektronických informací.

Konkrétně Ian Pearson, výzkumník z BT Labs (výzkumného střediska společnosti British Telecom, které má za úkol predikovat nové trendy v oblasti komunikací), nabízí právě v souvislosti s výše zmíněnými problémy, které by mohly nepříjemně zasahovat i do lidského soukromí, vizi digitálních bublin.

Tyto bubliny by měly působit jako elektronické silové pole či osobní zabezpečení systému proti průniku zvenčí a budou se podobat firewallům kombinovaným s antiviry, které známe z dnešních běžných počítačů. Digitální bublina bude podle Iana Pearsona polopropustná a umožní uživateli selektivně nastavit, o jaké informace stojí a o které ne.

Funkčnost takových bublin bude vyžadovat samozřejmě určitý výpočetní výkon, který si člověk bude muset nosit vždy s sebou a je možné, že postupně se v těchto bublinách začnou objevovat i prvky umělé inteligence, které budou sloužit ke zdokonalení selektivního propouštění informací. Podle přednastavených profilů pak bude bublina chránit svého uživatele před informacemi, o které nemá zájem a umožní mu přežívat v záplavě informací, hrnoucí se na něj ze všech stran.

Podobně jako současné programy na ochranu počítačů, měla by bublina být schopná se neustále aktualizovat vůči novým hrozbám a také již proběhlé incidenty řešit, tedy „uzdravit“ zasažená elektronická zařízení svého uživatele, nebo jej na možný problém alespoň hbitě upozornit.

Vše by samozřejmě mělo fungovat bezdrátově, automaticky a co nejspolehlivěji. Je také pravděpodobné, že bublin budou existovat celé modelové řady, od levných základních modelů až po velmi detailně nastavitelné s mnoha funkcemi a jejich výrobci se budou předhánět v nabídkách svých řešení.

Zajímavé je, že tyto bubliny mohou mít i svůj sociální efekt – člověk se totiž nebude stýkat je s fixním prostředím a s neustálou záplavou nechtěných dat, ale i s bublinami jiných lidí kolem něj. Tak o sobě každý bude moci (pokud samozřejmě bude chtít) podávat druhým informace jako svoji elektronickou vizitku či se bude moci seznámit třeba na ulici s osobou, která odpovídá přesně jeho představám a která o seznámení s ním zrovna stojí.

Na podobném principu výměny elektronických osobních informací ve fyzickém světě je postaven například Project E, připravovaná online služba propojující internetové sociální sítě s reálným světem. K výměně informací postačí mít u sebe nenápadný elektronický přístroj, který umožní sbírat a měnit si osobní data s lidmi kolem vás a synchronizovat je s kontakty v sociálních sítích. Jedinou omezující podmínkou však je, že i vaše protějšky musí tímto zařízením samozřejmě disponovat, stejně jako tomu bude i v případě zmíněných bublin.

BRAND24

Otázkou je, zda budou digitální bubliny opravdu tak dokonalé, aby byly schopny odolat cíleným útokům a je také pravděpodobné, že i přes dispozici určitým stupněm inteligence ani „chytrá bublina“ nepozná, kdy se jejího majitele snaží někdo manipulovat zkreslenými informacemi a nejspíš jej ani zcela dokonale neochrání před nežádoucím monitorováním jeho činností na Internetu.

I v budoucnu tedy bude stále platit, že i přes veškerou dostupnou technologii bude potřeba praktikovat „safe computing“ a smířit se s občasným bezpečnostním incidentem jako s nutnou daní za služby, které máme prostřednictvím Internetu k dispozici.

Myslíte si, že sociální bubliny by mohly vyřešit problém bezpečnosti člověka na Internetu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem časopisu Computerworld....
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).