Hlavní navigace

Budou datové schránky pro všechny? A pro živnostníky povinně?

21. 1. 2013
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ministerstvo vnitra zvažuje, že by každému (staršímu 18 let) byla zřízena jeho datová schránka. A on se pak sám rozhodne, zda ji bude aktivovat a skutečně používat.

Některé myšlenky a záměry, ve své době šílené a nerealizovatelné, přežívají různě v ústraní a čekají na svou příležitost, aby znovu vystrčily růžky, jakmile se ukáže alespoň nějaká šance na jejich prosazení. Příkladem může být snaha zavést datové schránky povinně pro všechny živnostníky, a dokonce i pro všechny občany.

Dodnes se pamatuji na dobu (počátek roku 2009), kdy se rozjezd datových schránek teprve chystal, a jejich autoři sami tvrdili, jak by bylo krásné, kdyby je měli povinně i všichni živnostníci. A třeba tehdejší náměstek Zajíček s oblibou popisoval představu, že by svou datovou schránku měli všichni maturující studenti, a místo nákladné distribuce tištěných maturitních otázek by se jim posílaly přímo do jejich datových schránek.

Jenže tehdejší doba tomu ještě nepřála: ani tak silné duo, jakým byl ministr vnitra Langer a jeho náměstek Zajíček, nemělo sílu prosadit datové schránky povinně a pro všechny. Takže to naštěstí dopadlo tak, jak to známe dnes: datové schránky jsou povinné pro orgány veřejné moci, pro většinu právnických osob (zapsaných v obchodním rejstříku), pro určité profese jako jsou notáři, advokáti, insolvenční správci, daňoví poradci a exekutoři, ale pro ostatní jsou jen dobrovolné. Tedy pro ostatní živnostníky, a také pro fyzické osoby.

Myšlenka na rozšíření povinnosti mít datovou schránku se od té doby objevovala snad jen na různých odborných konferencích – ale spíše jen jako jakýsi folklórní výkřik ze znaleckých kruhů, o tom jak by to bylo krásné, ale že není síly to prosadit.

Chystá se změna

Minulý týden ale došlo k zajímavému zlomu. To když server Novinky.cz přinesl informaci o tom, že vnitro se chystá významně rozšířit okruh těch, pro které by datové schránky byly povinné. Už prý připravilo návrh, podle kterého se má povinné použití datových schránek rozšířit na všechny živnostníky. A prý „vážně zvažuje“, že by datové schránky měly být zřízeny i všem občanům ČR starším 18 let, kteří by si je mohli, ale také nemuseli skutečně aktivovat a fakticky používat.

Když jsem si tyto informace ověřoval u stejného zdroje, na který se odkazují Novinky, dozvěděl jsem se něco maličko jiného: že aktuální představa je taková, že datové schránky by byly zřízeny oběma skupinám, tedy jak živnostníkům, tak i fyzickým osobám – a obě skupiny by si je mohly, ale také nemusely aktivovat, a tím je začít fakticky používat. Rozdíl mezi nimi by pak byl v tom, že fyzické osoby by mohly svou datovou schránku zase deaktivovat (jako je tomu ostatně i dnes, u schránek zřízených na žádost), zatímco živnostníci již nikoli.

Fakticky by to tedy bylo skoro stejné jako dnes: jak živnostníci, tak i fyzické osoby, by se samy a dobrovolně rozhodly, zda svou datovou schránku chtějí či nechtějí používat. Formálně by ale byl rozdíl v tom, že o zřízení své datové schránky by nemuseli žádat (to by proběhlo automaticky), a oni by si jen převzali příslušné přístupové údaje. A bylo by na nich, co s nimi udělají – zda je státu omlátí o hlavu, nechají jen tak být, nebo zda je využijí, do schránky se přihlásí a tím ji aktivují.

Skutečný rozdíl by tedy byl v obrovském nárůstu zřízených (ale ne nutně aktivovaných) datových schránek: dnes jich je asi 504 tisíc. Přitom fyzických osob starších 18 let je něco přes 8 milionů, a OSVČ něco kolem milionu –  takže pokud by se datová schránka zřídila každému z nich, byl by to nárůst o cca 9 milionů. To by také něco stálo: zřízení každé jednotlivé datové schránky stojí 30 Kč, plus poštovné dle ceníku České pošty za doručení přihlašovacích údajů.

Celkově by to rozhodně nebyla malá částka – a moc neladí ani s tím, jak vnitro ještě vloni nemělo dost peněz na provoz datových schránek do konce roku, a tak chtělo po vládě „přihodit“ navíc 394 milionů z vládní rozpočtové rezervy. Zde bychom byli na částce ještě vyšší.

Co by bylo přínosem?

Co by ale takové povinné zřízení datové schránky (a dobrovolná aktivace) přineslo za výhody? K čemu by to bylo dobré – když už by to stálo tolik peněz?

Jeden z možných přínosů je naznačen už v článku na Novinkách: dalo by se to využít při sběru hlasů, resp. podpisů pro prezidentské kandidáty. To by skrze datové schránky asi skutečně šlo bez problémů. Možná že právě toto je hlavním důvodem, proč s tím vnitro přichází právě nyní.

S volbami ale souvisí i další aspekt: vláda v říjnu loňského roku vzala na vědomí odklad elektronických voleb v ČR. Současně se ale přiklonila k tomu, aby byly zajišťovány jako  určitá nadstavba na systémem datových schránek:

Za vhodný a bezpečný způsob realizace elektronických voleb v rámci České republiky byla zvolena možnost využití informačního systému datových schránek (ISDS), který umožní výběr z hlasovacích lístků i doručení volebního hlasu příslušné okrskové volební komisi. Vzhledem k nutnosti zajištění požadavku anonymity voleb je však nutné pro výkon volebního práva poskytnout voličům datovou schránku určenou pouze a výhradně k provedení hlasování – volební datovou schránku (VDS).

Není tedy i toto důvodem pro nynější snahy zřídit (ale ne nutně aktivovat) datovou schránku všem? A nebyla by vlastně ještě jedna další datová schránka?

Ještě dalším přínosem, který je zmiňován ze strany vnitra, je jednoznačná identifikace občanů pro potřeby služeb e-governmentu. Tím je myšleno to, že každý by měl přiděleny své přístupové údaje (sedmiznakový identifikátor své datové schránky fyzické osoby, šestiznakové uživatelské jméno a počáteční heslo). A to by prý mohlo být využito u těch služeb e-governmentu, které jsou poskytovány na dálku a které vyžadují jednoznačnou identifikaci a „o trochu lepší“ autentizaci.

Možnost identifikace a autentizace pro takovéto služby přitom měly poskytnout již „elektronické“ občanské průkazy, ve vazbě na základní registry: identifikaci skrze své sériové číslo, a autentizaci skrze tzv. BOK (bezpečnostní osobní kód).

Tady by se to tedy řešilo znovu, za nemalé peníze. Zato ale s onou „o trochu lepší“ autentizací, než s tou téměř nulovou, jakou nabízí BOK.

Širší souvislosti

Jak původní článek na Novinkách, tak i další zdroje naznačují, že vše je teprve „ ve vývoji“, a že se nejedná o jediné zvažované změny. Takže je docela dobře možné, že nakonec bude všechno trochu, nebo také úplně jinak. Osobně dokonce tipuji, že jde teprve o jakýsi testovací balonek, který vnitro vypustilo, aby si dopředu otestovalo reakci širší veřejnosti. A podle dalších zdrojů se svými záměry „vyšlo ven“, aniž by vše nejprve konzultovalo s dalšími resorty na půdě Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. Čímž je asi moc nepotěšilo.  

Na podrobnější rozbor a detailnější komentář si tedy musíme počkat na dobu, kdy už nepůjde jen o zvažování „balónku“, a na stole bude nějaký konkrétní písemný návrh.

BRAND24

Navíc je téměř jisté, že nepůjde o všechny změny. Vše je totiž součástí plánované novelizace zákonů č. 111/2009 Sb., o základních registrech, a 300/2008 Sb., o elektronických úkonech (fakticky o datových schránkách), ke které se prý má přiřadit i novelizace zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. No a zde by mohly být na obzoru ještě mnohem „hrůzostrašnější“ změny, než povinné zřízení a dobrovolná aktivace datových schránek.

Mělo by jít například o zavedení podpory pro dynamický biometrický podpis do našeho zákona o elektronickém podpisu. Proč je to špatně, by bylo na delší povídání (viz např. zde), a tak jen velmi stručně: elektronický podpis a dynamický biometrický podpis jsou dvě úplně různé věci, které slouží úplně jiným účelům.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).