Hlavní navigace

Češi a informační technologie, léta Páně 2007

29. 10. 2007
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 29
Čtyři z deseti domácností mají v České republice počítač a čtyři pětiny z nich jsou připojeny na Internet. Ve srovnání se Západem a státy EU jsme podprůměrní. Rozevírají se nůžky mezi těmi, kdo počítače (ne)ovládají. Regiony mají navíc výrazné zpoždění za Prahou.

Stejně jako minulý rok zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) výsledky rozsáhlého průzkumu Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2007.

Zveřejněná čísla nám dávají poměrně věrný obraz vyspělosti, které česká společnost (ne)dosahuje. Odpovídají na otázku, jak moc, s jakou kvalitou a za jakým účelem nejčastěji využíváme počítače, Internet nebo mobilní telefony – tedy prostředky, bez nichž se dnes neobejde nikdo, kdo chce plnohodnotně komunikovat s úřady, přáteli nebo s kolegy v práci. Dozvíme se také určitě něco o naší ekonomické síle, konkurenceschop­nosti ve srovnání se zahraničím a vlastně i vzdělanosti, protože gramotnost se v těchto krajích už zdaleka neomezuje jen na znalost psaní a počítání. V neposlední řadě budou výsledky zajímat určitě byznysmany, částečně nebo kompletně podnikající na Internetu.

Průzkum mezi lidmi

Měření ČSÚ vycházelo z modelového dotazníku Eurostatu určeného pro členské země Evropské unie. Poprvé se u nás podobné šetření v domácnostech uskutečnilo v roce 2002, v tomto roce napsali statistici už pátý díl seriálu Češi & IT.

Zvonky zvonily u 7059 obydlí, spolupracovat se rozhodlo 4871 (69 %) ochotných domácností. Celkem se průzkumu zúčastnilo 9907 jednotlivců ve věku 16 a více let. Vyptávání krajských tazatelů proběhlo ústně s využitím elektronického dotazníku v osobním počítači. Šetření bylo provedeno ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Do dotazníku se svěřilo více žen (52,7 %) než mužů. Největší podíl na celkovém počtu respondentů mají lidé mezi 55–64 lety, naopak skupina mezi 16–24 roky, u níž můžeme předpokládat nejnadšenější využívání technologií, měla zastoupení jen 12,9 procent.

Dotazník čítal 37 otázek, pět otázek bylo určeno domácnostem a 32 směřovalo na jednotlivce. Sami si jej můžete stáhnout a vyplnit ze stránek ČSÚ [PDF, 146 kB].

Multimediální domácnost. Nebo ne?

V dnešním článku se zaměříme především na předpoklady využívání technologií a z toho vycházející chování lidí. Zjistíme, čím vůbec domácnosti a jednotlivci disponují.

Zde jsou hlavní zjištění průzkumu ohledně disponibility počítačů a Internetu:

  • Téměř 40 procent domácností (1,7 mil.) v ČR je vybaveno osobním počítačem.
  • 32 procent domácností (1,35 mil.) je připojeno k Internetu.
  • Vysokorychlostní připojení má 26 procent všech domácností v ČR.
  • Z domácností, které mají osobní počítač, využívá možnost připojení k Internetu 81 procent.
  • Nejvíce jsou počítačem a připojením k Internetu vybaveny domácnosti v Praze (53 procent domácností má PC, 46 procent je online). Naopak nejmenší zastoupení mají počítače v domácnostech Olomouckého kraje (26 procent domácností má osobní počítač, 22 procent Internet).

Nejpoužívanější je mobil, počítač používá každý druhý

Mezi hlavní zjištění průzkumu v kategorii jedinců patří:

  • Nejpoužívanější technologií mezi jedinci je mobilní telefon.
  • Mobilní telefon má pro svoji potřebu 86 procent populace ve věku 16 a více let. Nejpopulárnější je ve věkové skupině 16–24 let a 25–34 let, ve které používá mobilní telefon 98 procent jednotlivců. Nejméně uživatelů mobilních telefonů je u osob ve věku 75 let a více, kde jednotlivci používající mobilní telefon představují 29 procent.
  • Počet uživatelů mobilních telefonů výrazně roste u starších věkových skupin.
  • 59 procent populace ČR (5,1 mil. jednotlivců) ve věku 16 a více let někdy použilo osobní počítač.
  • 51 procent populace ČR (4,4 mil. jednotlivců) ve věku 16 a více let jsou uživatelé osobního počítače, tzn. že ho použili v posledních třech měsících.
  • Osobní počítač má doma 47 procent jednotlivců, připojení k Internetu 38 procent jednotlivců ve věku 16 a více let.
  • Alespoň základní znalost práce s osobním počítačem má 51 procent celkové populace ve věku 16 a více let, u Internetu je to o dvě procenta méně.
  • Jednotlivci nejčastěji získávají znalosti práce s osobním počítačem a Internetem prostřednictvím neformální pomoci od přátel a kolegů a prací s programem metodou úspěchu a omylu.

Domácnosti, kdepak máte počítač?

Výsledky ukázaly, že počítač najdete u 39,6 procenta českých domácností, to je o 3,6 procentního bodu (a přibližně 200 tisíc domácností) více než loni. Češi jsou tedy v domácím prostředí stále více vybaveni počítači, což je hlavní předpoklad pro další činnosti, třeba pro využívání Internetu.

Vybavenost domácností

Graf: Vybavenost domácností osobním počítačem a připojením k Internetu
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 2003, 2004, 2005, 2006, 2007
Pozn. č. 1: Osobní počítač zahrnuje všechny typy osobních počítačů: tj. stolní počítač (klasický nepřenosný počítač), přenosný počítač (notebook) a palmtop (PDA neboli počítač do dlaně)
Pozn. č. 2: Vysokorychlostní připojení (ADSL, připojení přes kabelovou televizi, bezdrátové připojení, WiFi, vysokorychlostní mobilní připojení atd.): připojení umožňující vyšší přenosovou rychlost dat (144 kb/s a více).

Když se podíváme na srovnávací historický graf, zjistíme, že na konci roku 2003 vlastnila počítač ani ne čtvrtina českých domácností. Kdo má počítač, disponuje s velkou pravděpodobností i Internetem. Zatímco ještě na přelomu let 2004–2005 byl podíl nepřipojených počítačů poměrně velký, teď už jej o mnoho víc lidí považuje za tělo bez ruky. Růst počítačové vybavenosti byl jinak poměrně konstantní, trochu smutné ale je, že letošní nárůst o 3,6 procentního bodu je přeci jen menší než třeba v porovnání let 2005–2006 (6 procentních bo­dů).

Vybavenost domácností - kraje

Graf: Vybavenost domácností osobním počítačem a připojením k Internetu – krajské srovnání (r. 2007)
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 2007

Počítačům se nejvíce daří v pražských domácnostech (53 procent), což vzhledem ke skladbě zdejších obyvatel není překvapení. Zde je na místě upozornit, že v Praze výskyt počítačů v domácnostech poměrně výrazně stoupl, loni to bylo totiž jen 42 procent!

Některé kraje vůbec nedrží s Prahou krok. Pohled do loňských statistik dokonce říká, že v domácnostech v Plzeňském a Olomouckém kraji počítačů překvapivě ubývá (- 5 resp. 4 procentních bodů), někde skoro vůbec neroste (Středočeský kraj, Pardubický kraj), zatímco jinde naopak „kompjůtry“ i s připojením krásně kvetou (Ústecký kraj, Zlínský kraj, Liberecký kraj, Jihočeský kraj).

Tyto regionální rozdíly a rozevírající se nůžky jsou docela překvapivé a bylo by na důkladnější sociologickou a ekonomickou studii, co za nimi vězí. Hmatatelný náskok Prahy, která drží první místo a ještě značně zvýšila náskok, je ale snad dobře odůvodnitelný: jako centrum dění přitahuje mladé a ekonomicky aktivní lidi, pro něž je počítač denním chlebem.

Na výskyt počítačů má velký vliv struktura domácností, neboli tam, kde jsou děti, budou i počítače. Podobné je to s připojením k Internetu. Až 70 procent domácností se závislými dětmi má počítač. Právě děti mladší 16 let budou asi také jejich pravidelnými uživateli (a učiteli starší generace…), přitom do průzkumu nejsou zahrnuty. Nejhorší bilanci (15,9 procent) má dospělý bez závislých dětí, zase má ale nejvíc připojených noteboků.

V zahraničním srovnání online domácností (kde alespoň jeden člen je ve věku 16 až 74 let) se statistikami Eurostatu nám patří podprůměrné příčky. Za vyspělou Evropou zaostáváme. Loňská hodnota připojených domácností (29 procent) stačila jen na Slovensko, Řecko, Bulharsko, Makedonii a Rumunsko. V žebříčku vede Island (83 procent), Nizozemsko (80 procent) a Dánsko (79 procent).

Jednotlivci: padesát na padesát

Statistika použití počítače jednotlivci je o trochu optimističtější – nabízí vyšší číslo. S počítačem se někdy potkalo 58,5 procenta populace v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V posledních třech měsících použilo počítač 51 procent lidí (82 procent z nich doma).

Oproti loňsku v těchto číslech není rozdíl větší než tři procentní body, což by mohlo naznačovat, že poptávka po vzdělání v počítačové oblasti není u neuživatelů vysoká, nebo alespoň neodpovídá vyšší penetraci počítačů ve společnosti. Ve všech skupinách mají navrch muži.

Ti, co mají alespoň základní uživatelskou znalost počítače (čtvrtina uživatelů PC), získávají své know-how různorodými způsoby. Nejčastěji dostanou neformální pomoc od přátel či kolegů (68 procent), metodou pokus-omyl (57 procent), samostudiem knih (41 procent) či ve škole (39 procent).

A pak jsou tu také kurzy: dovednosti získalo počítačovým kurzem 12,4 procent uživatelů. Někteří uživatelé (25 procent) navštěvují přitom kurz kvůli požadavkům zaměstnavatele. Používání počítače v práci či ve škole přitom o něco kleslo… Školení práce s osobním počítačem ve svém životě absolvovalo 36,5 Čechů, z uživatelů osobního počítače je to 64,3 lidí.

Zásadní roli při zkušenosti s počítačem hraje roli věk a vzdělání. Ve věkové skupině 16–24 let byste stěží znali někoho, kdo by se s počítačem ještě nesetkal. To samé v opačném gardu ale platí pro lidi starších 75 let. Studenti dosahují skoro sta procent, důchodců, kteří v posledních třech měsících vyzkoušeli počítač, je jen 5,4 procenta. Obecně ale zaznamenáváme růst ve všech věkových skupinách, od roku 2003 došlo k největšímu posunu uživatelů osobního počítače ve věku 25–34. Vyššímu užívání pomáhá zaměstnanecký statut. Co se týče lokality, mezi vysokou a malou hustotou populace je rozdíl u pravidelných uživatelů deset procent.

Počítače podle věku a pohlaví

Graf: Procento uživatelů osobního počítače, podle pohlaví a věku
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 2003, 2004, 2005, 2006, 2007

Z lidí, kteří využívají počítač, se k pravidelným uživatelům řadí 45,2 respondentů (o čtyři procentní body více než loni). U jednotlivých věkových skupin a struktur obyvatelstva nedochází k žádným významným posunům. Snad jen, že podíl vysokoškoláků vzrostl méně než podíl pravidelných počítačových uživatelů s nižším vzděláním.

Z osob, které zapnuly počítač v uplynulých třech měsících, pracuje s PC každý den 60 procent (loni 57,3 procenta). Čtyři dny v týdnu je na počítači 27,9 procenta lidí a jednou za měsíc 12 procent – tato čísla jsou letos nižší, takže přibývá lidí, kteří počítač využívají častěji a pravidelněji i v rámci týdne.

96,8 procenta lidí, kteří využívají počítač, sedí u stolního PC. Přenosný notebook používá 15,8 procenta lidí, palmtop pouze 0,6 procenta. Tuto statistiku bohužel ČSÚ loni nesledoval, takže nevíme, jestli se zvyšující prodej notebooků promítá i u nás. Je ale srozumitelné, že notebook jakožto dražší počítač má vyšší zastoupení ve věkové skupině 25–34 let. Prahu v používání notebooků porazil Karlovarský, Královehradecký a Pardubický kraj.

Příště…

Je škoda, že ČSÚ nezahrnul do šetření také digitální a kabelové televize nebo herní konzole. Tyto technologie jsou spolu s Internetem schopné vzájemné spolupráce a ve větší či menší míře konvergence, některé domácnosti jsou plně multimediální.

Z výše uvedených výsledků pramení několik závěrů. Za vyspělou Evropou jsme pozadu. Velká část populace prožila aktivní dobu svého života v komunismu, což se odráží jak v ekonomické síle obyvatelstva, tak v myšlení. Tyto faktory rozhodně penetraci počítačů a jiných moderních technologií nepřejí – každoroční růst o několik procentních bodů navíc není tak velký, abychom nejrozvinutější země dohonili během následujících několika let.

BRAND24

V České republice jsou rozevřené nůžky: zatímco pro mladé lidi kolem dvaceti je počítač s Internetem běžnou součástí studijního, pracovního i osobního života, pro lidi o generaci starší nikoliv, o seniorech ani nemluvě. Poprvé registrujeme i změny geografické: Praha má tradičně silné postavení, letos ho ale co se týče penetrace počítačů zvýraznila oproti ostatním regionům, které mají podle statistik jakoby rok zpoždění.

Příště se podíváme detailněji na internetové připojení v ČR včetně jeho bariér a pak na využívání Internetu, což nám zkompletuje mozaiku jménem Češi & IT.

Považujete své znalosti IT a Internetu za dostatečné pro práci, kterou byste chtěl/a v budoucnu vykonávat?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vede MEDOBOS s.r.o., je Copywriter.cz a dělá weby pro Benešov i Říčany.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).