Stalo se: finále Miss Internet

29. 10. 2007
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Autor: 29
Telefónica O2 Czech Republic zveřejnila své finanční a provozní výsledky za třetí čtvrtletí. V tichosti také zmírnila podmínky svého vytáčeného ADSL. KDU ČSL se jako první politická strana v ČR rozhodla vstoupit na YouTube a šířit své názory a postoje i skrze internetové video. Minulou sobotu proběhlo finále dalšího ročníku soutěže Miss Internet. Ale které vlastně?

Minulý týden se nesl ve znamení Invexu, o kterém Lupa referovala hned v několika článcích. Ale i mimo brněnské výstaviště se odehrála řada zajímavých věcí, které stojí za zmínku.

Tak například právě do minulého týdne spadl pravidelný termín zveřejňování finančních a provozních výsledků našeho inkumbenta (Telefóniky O2 Czech Republic) za letošní třetí čtvrtletí. Tiskovou zprávu k tomu najdete na stránkách O2, ale k dispozici jsou i čísla v podobě XLS spreadsheetu [XLS, 103 kB] a prezentace pro analytiky [PDF, 834 kB]. Podívejme se nyní na některé zajímavé provozní výsledky.

Nejprve si formou tabulky ukažme hlavní absolutní čísla:


Počet Ke konci 3Q 2007
Pevných tel. linek (včetně ISDN) 2 135 000
Mobilů s tarifem 2 161 000
Mobilů s předplacenými službami 2 806 000
Maloobchodních ADSL přípojek 482 433
Velkoobchodních ADSL přípojek 62 781
Zpřístupněných místních smyček 39 695
Zákazníků O2 TV 53 000

Asi nepřekvapí pokračující úbytek pevných telefonních linek, který názorně ukazuje i následující graf (začíná rokem 1996). Na něm je názorně vidět, že počet pevných linek u nás kulminoval v letech 1999 až 2001 a od té doby rychle klesá. Důvody jsou nasnadě: lidé více sází na mobily a v poslední době i na VoIP služby.


fixed lines

Tisková zpráva TO2 CR si všímá toho, že pokles za poslední kvartál přece jen zpomalil:

Ve třetím čtvrtletí 2007 se čistý pokles počtu pevných telefonních linek snížil na 72 tisíc ve srovnání s 81 tisíci ve druhém čtvrtletí 2007 a 129 tisíci ve třetím čtvrtletí roku 2006. Snížení poklesu je výsledkem zlepšujícího se počtu hrubých přírůstků a menšího počtu odhlášených pevných linek. K tomuto pozitivnímu vývoji přispěla snaha společnosti zvýšit kvalitu pevných linek vylepšenou nabídkou služeb vysokorychlostního připojení k internetu a balíčků O2 Duo a O2 Trio kombinujících služby vysokorychlostní připojení k internetu Internet O2 ADSL, digitální televize O2 TV a hlasové služby.

U ADSL skutečně dochází k růstu, a to zejména u těch přípojek, které TO2 CR dokáže prodat sama, v rámci svých maloobchodních služeb. Ovšem i tempo tohoto nárůstu se v poslední době významně zpomaluje, na což poukazuje následující graf, ukazující čisté čtvrtletní přírůstky (a na něm horní červená křivka).


ADSL

Nepříliš dobrou zprávou je to, že zpomalení tempa nárůstu se týká také nově zpřístupněných smyček, které jsou pro alternativce prakticky jedinou schůdnou alternativou pro poskytování vlastních služeb „po drátě“. To „přeprodávané ADSL“, resp. velkoobchodní ADSL od TO2 CR, je na tom ještě hůře a za poslední dva kvartály dochází dokonce k úbytku tohoto druhu přípojek. Celkově pak, po započítání všech variant ADSL i zpřístupněných místních smyček, vychází, že náš inkumbent opět upevnil svou pozici na trhu pevného broadbandu: z 82,19 % podílu na veškerém xDSL na konci druhého letošního kvartálu se nyní dostal na 82,44 %, což je za poslední dobu maximum.

Zlidštění ADSL Start

V souvislosti s Telefónikou si neodpustím ještě jednu informaci, o které jsem se dozvěděl minulý týden víceméně náhodou, díky článku na Mobilmanii. Jde o významnou změnu podmínek u služby O2 Internet ADSL Start, naštěstí směrem k lepšímu. Snad si ještě vzpomenete na předchozí články o této službě (Vytáčené ADSL a Jste dost bohatí na nejlevnější ADSL?), ve kterých jsem upozorňoval na „drsné“ nastavení podmínek pro účtování této služby. Šlo v nich jednak o samotný princip účtování v závislosti na čase, konkrétně po minutách, které v případě broadbandu může být pro uživatele dosti nebezpečné – pokud se zapomene odpojit. Telefónica toto nebezpečí řešila, a to nastavením maximální ceny (už bez ohledu na délku připojení v čase). Nicméně toto maximum bylo postaveno hodně vysoko, na 2149 korun (včetně DPH). Tedy na úroveň odpovídající nejdražší službě v portfoliu TO2 CR pro rezidenční zákazníky, konkrétně službě O2 Internet ADSL 8192 Extreme. Pravdou je, že obě služby jsou bez objemových limitů (i s agregací 1:50), ale zásadní rozdíl v rychlosti (2 Mbit/s u Startu, a 8 Mbit/s u 81­92 Extreme) opravdu bil do očí.

Nicméně právě zde došlo ke změně a „maximální cena“ byla snížena z původních 2149 korun na 1190 korun (vše včetně DPH). Tím se cena za „vytáčené ADSL“ (službu O2 Internet ADSL Start) dostala někam mezi 2 megabitovou verzi ADSL Extreme (za 1069,80 korun) a jeho 4 megabitovou verzi (za 1307,80 korun), což už je přece jen snesitelnější.

Nicméně není to jediná změna. Stejně tak zřejmě došlo i k odbourání ostudného zaokrouhlování na celistvé násobky 30 minut, ke kterému u původní verze služby docházelo na konci každého kalendářního týdne a pak ještě jednou na konci měsíce. U popisu samotné služby ani v novém ceníku už o zaokrouhlování směrem nahoru již není zmínka. Pouze se zde konstatuje, že:

Služba O2 Internet ADSL Start je účtována v minutových intervalech. Prvních 120 minut je zahrnutých do ceny paušálu.

Otázkou je ale načasování popisovaných změn. Nezaznamenal jsem o nich žádnou konkrétní zprávu od TO2 CR, a tak mohu usuzovat jen z datování nového ceníku xDSL služeb [PDF, 447 kB], který platí od 18. října 2007.

Lidovci na YouTube

Přesně před týdnem, v pondělí 22. října 2007, vstoupila KDU-ČSL do světa YouTube, zřejmě jako první tuzemská politická strana. Obešlo se to bez slavnostního přestřihávání pásky (ono také jak polepit vstup do YouTube páskou, že). Nicméně o projev předsedy strany jsme ochuzeni nebyli – jen už se odehrál v novém duchu, ve formě videa, vystaveného právě na nových stránkách KDU-ĆSL na YouTube.

tiskové zprávě, kterou ke spuštění nových stránek na YouTube vydala KDU-ČSL, se jako důvod uvádí snaha komunikovat směrem k veřejnosti i na jiná témata, než jaká zajímají média:

KDU-ČSL chce slovy svého předsedy Jiřího Čunka využít tohoto nástroje, aby mohla oslovit veřejnost i s jinými tématy než těmi, která zajímají média.

Přímo ve svém videopříspěvku to pak předseda Jiří Čunek říká více na rovinu, snad i jako kdyby chtěl názorně demonstrovat větší otevřenost nové formy (video)komunikace: nejprve si posteskne, že média zajímají jen věci buď velmi populární, nebo věci, které jsou silně negativní, či věci, které vyvolávají krize nejrůznějšího charakteru. A že snahou KDU-ČSL je bavit se s lidmi o tématech, která jsou pro ně také velmi důležitá, ale nemají ten pach krve … (citováno doslova).

No, něco na tom určitě je. Komunikují-li politické strany s občany přes média, snad kromě těch veřejnoprávních, pak tato média nutně působí jako určitý filtr – vybírají si a zdůrazňují to, co jim přinese větší sledovanost, poslechovost, čtenost atd. Na druhou stranu politické strany mají už dlouho řadu možností, jak své představy a teze dopravit k občanům bez prostředníků a filtrů v podobě médií. Od setkání s občany přes volební a předvolební kampaně až po vlastní tiskoviny či vlastní webové stránky. Nicméně je pak na nich samotných, aby nejprve přilákaly zájem občanů o sdělení, která jim chtějí předat – a to je asi na celé věci to nejtěžší. A právě zde vidím hlavní přínos nové formy (videa) a serveru YouTube – nová forma a známý zahraniční server možná pomohou se získáváním zájmu o to, co politická strana chce komunikovat.

Jen mne ale (ironicky) napadá: jen aby teď někdo nepřišel s tím, že Internet je zneužíván, že na něm jsou věci, které by tam neměly být – a že je na čase s tím něco dělat. Kdopak by se asi stal tím, kdo rozhoduje…, a kampak by asi posadil pomyslnou laťku mezi tím, co na Internetu ještě smí být, a co už nikoli? A kdyby došlo na nějaké automatizované metody hodnocení obsahu, včetně videí, jestlipak by použitý systém dokázal správně rozpoznat a ohodnotit kontext, v jakém se v úvodním proslovu Jiřího Čunka hovoří o „pachu krve“? Nebo by ho rovnou znepřístupnil?

Kéž by i tento aspekt vzali v úvahu ti politici (včetně politiků z KDU-ČSL), kteří i u nás uvažují o potřebě aliance proti zneužívání Internetu a myslí hlavně na filtraci nevhodného obsahu. Ono i to je značně netriviální, může napáchat více škody než užitku a dá se i snadno obejít.

Miss Internet a iMiss

Pojďme nyní od politiky a politiků na videu k něčemu o trochu hezčímu. Konkrétně k internetovým soutěžím krásy. Pamatujete si ještě na dávné doby, kdy se u nás soutěžilo o titul Miss Internet – a o Internet a internetové dovednosti zde skutečně šlo? Pamětníci určitě vzpomenou i na iniciátora a hlavního organizátora těchto soutěží, Jana Fikáčka. Ostatním si dovolím nabídnout své reportáže z těchto v těchto soutěží.

Nicméně éra skutečně internetových soutěží o Miss Internet skončila v roce 2000, kdy se (pátou v pořadí) Miss Internet stala novinářka Jasna Sýkorová. Poté následoval ještě jeden neúplný ročník Miss Internet, bez finále (kvůli absenci sponzorů). A ještě jeden další, neúspěšný pokus o resuscitaci.

logo iMiss

V roce 2004 však pomyslnou štafetu zvedly dva servery, Libimseti.cz a Fanonline.cz, a vyhlásily zcela novou soutěž, nijak nenavazující na původní Miss Internet Jana Fikáčka. Jednalo se o soutěž s názvem iMiss, o „nejkrásnější dívku Internetu“. Stala se jí Inna Puhajková, která ve finále této soutěže v roce 2004 zvítězila (podrobněji). No, a teprve letos, po třech letech, se koná další ročník této soutěže. Finálový večer je plánován na 24. listopadu (harmonogram) a hlasovat o semifinalistkách můžete až do pátku tohoto týdne (2.11).

logo Miss Internet

Aby to ale nebylo až tak jednoduché, právě koncem minulého týdne se uskutečnilo finále jiné „internetové“ soutěže krásy. Proběhlo v Blansku, soutěž se jmenovala – netradičně: Miss Internet  – a její výsledky najdete na této stránce. Jde přitom již o druhý ročník této soutěže s tím, že předchozí ročník v roce 2006 vyhrála Nicol Moravcová (které byl titul letos v září zase odebrán).

Jak je to ale s názvem této soutěže (Miss Internet), který se shoduje s názvem původních soutěží Miss Internet v režii Jana Fikáčka z minulé dekády? Je to jen shoda jmen, nebo zneužití ochranné známky? Ani jedno, ani druhé – pohledem do registru ochranných známek lze zjistit, že ochrannou známku Miss Internet, kterou si v roce 1999 zaregistroval Jan Fikáček, v lednu 2007 získala společnost Nexus Production, s.r.o., figurující na webu Miss Internet jako jeden z hlavních partnerů (a opačně uvádějící soutěž Miss Internet na svém webu jako jeden ze svých produktů).

Společnost Nexus Production s.r.o. jsem sice v Obchodním rejstříku hledal marně (jako s.r.o. by tam rozhodně měla být), ale aspoň podle výpisu z registru ochranných známek sídlí na stejné adrese (V Křovinách 1708/22, Praha 4) jako společnost Nexus Multimedia, s.r.o., kterou už v obchodním rejstříku nalézt lze – a která je zase pořadatelem soutěže iMiss (přesněji: její produkční agenturou) a která si nedávno podala přihlášku k registraci ochranné známky „iMiss Nejkrásnější dívka Internetu“.

Potud tedy ke vztahu mezi oběma soutěžemi po právní stránce: obě k sobě mají zřejmě tak blízko, jak blízko mají k sobě společnosti Nexus Production a Nexus Multimedia, sídlící na stejné adrese. Za sebe si pak dovolím přidat názor, že k Internetu mají obě soutěže daleko asi tak stejně, a to dost.

Věděli jste o finále Miss Internet 2007?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).