Hlavní navigace

Češi se rozdatovali. Loni v mobilech přenesli v průměru skoro 1,9 GB měsíčně, odhaduje ČTÚ

 Autor: ČTÚ
Za poslední tři roky došlo k více než ztrojnásobení objemu přenesených mobilních dat, vyplývá z výroční zprávy Českého telekomunikačního úřadu.
Jaromír Novák 17. 6. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Český telekomunikační úřad vydal Výroční zprávu za rok 2019 (PDF). I když mě mrzí, že jsem už nemohl být u její přípravy, rád jsem se do ní začetl, protože obsahuje data za rok 2019. Za rok, který se do telekomunikační historie zapíše jako rok, kdy mobilní operátoři uvedli na český trh neomezené tarify do svých veřejných nabídek. 

Jaký byl tedy rok 2019 podle oficiální zprávy ČTÚ? Jaké byly trendy v minulém roce? 

Mobilní trh – dominance tří hráčů – nahlodávána potenciální regulací nebo aukcí?

Mobilnímu trhu dominovali stále tři síťoví hráči, počet virtuálních operátorů se snížil o 6 oproti roku 2018 (ze 149 na 143) a o 1 se zvýšil počet tzv. brand resellerů (z 13 na 14). Ale tato čísla je potřeba číst dále. 

Jak ČTÚ konstatoval už při ustanovení nového relevantního trhu (první krok pro možnou regulaci), z hlediska struktury virtuálních operátorů podle jejich velikosti, měřené počtem SIM karet, je vidět, že z celkového počtu 143 virtuálních operátorů pouze 30 MVNO (tedy 21 %) spravuje více než 1000 SIM karet a celá polovina virtuálních operátorů spravuje maximálně 100 SIM karet. 

Jejich tržní podíl na maloobchodním trhu mobilních služeb je tedy prakticky nulový. Největším hráčem ze skupiny nezávislých virtuálních operátorů je společnost SAZKA a.s. s tržním podílem 1,3 %. Uvidíme, jakým směrem se pokus o regulaci mobilního trhu posune. 


Autor: ČTÚ

Struktura MVNO podle počtu spravovaných SIM karet k 30. červnu 2019

Ač je to neuvěřitelné, v porovnání s rokem 2018 došlo v průběhu roku 2019 opět k mírnému nárůstu celkového počtu aktivních SIM karet. Ten na konci roku 2019 činil téměř 15 milionů (meziroční nárůst zhruba o 242 tisíc). S mírným nárůstem post-paid tarifů.


Autor: ČTÚ

Rozložení pre-paid a post-paid tarifů

Snad i díky změně v nabídkách operátorů se oproti roku 2018 zvýšil o 1 milion počet aktivních SIM karet využívajících službu Internet v mobilu (v souhrnu 9,35 milionu).


Autor: ČTÚ

Počet aktivních SIM karet se službou Internet v mobilu

A jak se to projevilo na množství přenesených dat? Pokud budeme optimisti a zvolíme si správnou základnu, tak můžeme říci, že za poslední tři roky (od roku 2016 do 2019) došlo k více než ztrojnásobení objemu přenesených mobilních dat. 

Nepopíratelný fakt je, že k největší změně za uvedené období došlo právě v roce 2019, a zejména pak v jeho druhé polovině, kdy byly ze strany mobilních operátorů představeny nové tarify s vyššími datovými objemy a rovněž i neomezené hlasové, SMS a datové tarify (otázka za 100 bodů: kdo bude na billboardech, že rozdatoval Česko? :-)).

S nárůstem objemu přenášených dat však lze pozorovat pokles průměrné rychlosti stahování dat. „Jen mezi lednem 2019 a lednem 2020 došlo dle měření NetMetru k poklesu rychlosti stahování dat v LTE sítích o 10 %,“ uvádí ČTÚ.  Je otázkou, zda na to mají vliv neomezené tarify, nebo opětovný nárůst fixních LTE služeb. 


Autor: ČTÚ

Objem přenesených mobilních dat (v TB) v letech 2011–2019

Průměrná měsíční spotřeba dat u SIM karet využívajících mobilní datové služby dosáhla v roce 2019 dle odhadu ČTÚ (finální čísla budou k dispozici po verifikaci) hodnoty téměř 1,9 GB – meziročně tak došlo cca k 51% nárůstu průměrné měsíční spotřeby.


Autor: ČTÚ

Průměrná měsíční spotřeba mobilních dat na SIM kartu s datovými službami (v MB) – vývoj v letech 2011–2019

Pevné připojení – konsolidace a trvající technologický mix

V oblasti pevného připojení lze nazvat rok 2019 rokem pokračujících konsolidací. V průběhu roku 2019 došlo k převzetí společnosti UPC Česká republika společností Vodafone Czech Republic (k úplné fúzi došlo v dubnu 2020), čímž došlo k posílení její pozice na pevném maloobchodním trhu coby druhého největšího poskytovatele (po O2 Czech Republic).  

Také třetí mobilní operátor T-Mobile Czech Republic posílil svoji pozici na trhu vysokorychlostního přístupu v pevném místě poté, co došlo z jeho strany k fúzím se společnostmi LEMO internet a RegioNET Morava a k akvizici společnosti Planet A, čímž se tak přiblížil svému deklarovanému cíli pokrýt do konce roku 2025 více než 1 milion domácností optickými přístupovými sítěmi. 

Tyto tři společnosti (O2, Vodafone a T-Mobile) jsou zároveň největšími poskytovateli DSL přístupů (tvoří 97 % ze všech DSL maloobchodních přístupů) a zároveň také tzv. fixních LTE přístupů na maloobchodním trhu. 

Záměr pokrytí více než 1 milionu domácností oznámila také společnost Nordic Telecom se svými službami tzv. fixního LTE (plán pokrytí 1,3 milionu domácností do konce roku 2020) v pásmu 3,7 GHz, přičemž daná společnost provozuje i služby prostřednictvím sítě své dceřiné společnosti Nordic Telecom Regional (dříve Libli), která vlastní bezdrátové sítě v nelicencovaných pásmech a optické přístupové sítě. 

Významný počet zákazníků si drží ještě i společnost PODA, společnost STARNET a Nej.cz.

Česká republika zůstává v pevném připojení zemí pestrého technologického mixu – většinu na maloobchodním trhu si drží připojení k internetu pomocí nelicencovaných pásem (Wi-Fi). ČTÚ předpokládá meziroční nárůst těchto přístupů z 1,09 milionu v roce 2018 na cca 1,13 milionu. 

U xDSL přístupů ČTÚ (rovněž před verifikací) předpokládá také meziroční nárůst až na cca 920 tisíc přístupů (oproti poklesu v minulých letech (2015–2017). Dlouhodobý trend pokračoval i v nárůstu počtu přístupů prostřednictvím optických sítí (FTTH/B). ČTÚ v případě přístupů prostřednictvím těchto sítí předpokládá v roce 2019 dosažení úrovně cca 650 tisíc. Naproti tomu u CATV přístupů předpokládá ČTÚ mírný meziroční pokles, a to na přibližně 595 tisíc přístupů ke konci roku 2019. 

Dosud nejméně zastoupenými službami vysokorychlostního přístupu na maloobchodním trhu zůstávají služby vysokorychlostního bezdrátového přístupu využívající licencovaná pásma (FWA) (mimo služby tzv. fixního LTE). Významný nárůst počtu přístupů pak byl v roce 2019 zaznamenán (ať už v absolutních hodnotách, nebo v relativním vyjádření podle tržních podílů) u služeb tzv. fixního LTE. ČTÚ odhaduje jejich zvýšení z 358 tisíc v roce 2018 na přibližně 475 tisíc.

Je však otázkou, co je za relativně malým nárůstem FTTH/B řešení. 


Autor: ČTÚ

Podíl vysokorychlostních přístupů dle jednotlivých technologických řešení (včetně služeb fixního LTE) k 31. 12. 2019


Autor: ČTÚ

Vývoj podílu vysokorychlostních přístupů dle jednotlivých technologických řešení na maloobchodním trhu

I přes nižší tempo růstu v porovnání s EU hodnotí ČTÚ stávající pokrytí optickými sítěmi v ČR v celoevropském srovnání nadále jako nadprůměrné, když např. podle studie Evropské komise Broadband Coverage in Europe in 2018 je ČR s pokrytím domácností na úrovni 38,4 % nad průměrem EU, který činí 29,6 % domácností. 

Tato čísla je ale nutné „aktualizovat“ ve světle čerstvě vydané zprávy DESI, kde právě v kapitole Infrastruktura byla Česká republika tvrdě hodnocena a spadla na 24. místo. Zpráva DESI tento rok nově zavadí kategorii pevných sítí s velmi vysokou kapacitou a pokrytí těmito sítěmi v Česku (28 % domácností v roce 2018) se nevýrazně zvýšilo na 29 %, a to výhradně v důsledku zavedení nových sítí FTTP, dosud však zůstává pod průměrem EU ve výši 44 % (včetně kabelových sítí modernizovaných na DOCSIS 3.1). Je trochu zvláštní, že jiné státy v této kategorii rostou (Německo, Polsko…) a zřejmě by stálo za to ověřit u Evropské komise důvody tohoto hodnocení v kontextu ostatních států. Třeba se dočkáme vydání bruselského korigenda.

448 300. Tolik bylo v roce 2019 přeneseno mobilních čísel. Od 1. dubna 2020 platí nová pravidla pro přenositelnost, bude zajímavé toto číslo srovnat v příštím roce. Projeví se zjednodušená pravidla, nebo potvrdí Češi pověst o své konzervativní povaze?


Autor: ČTÚ

Počet přenesených telefonních čísel – mobilní sítě

Střípky, které nás ovlivní i v roce 2020

Velmi děsivý trend je množství fake news spojených s 5G sítěmi. Je vidět, že boj s lidskou hloupostí je nekonečný (zvlášť když lidský strach a nekritické myšlení někdo šikovně využívá k rozdělování společnosti a k vlastnímu zisku). V Česku v roce 2019 bylo provozováno 16 966 základnových stanic LTE. Osobně doufám, že se odpovědným orgánům podaří zabránit tomu, aby i u nás začali lidé BTS zapalovat v rámci svého svatého boje proti moderním technologiím, jak si přečtou na internetu, o který zapálením BTSky přijdou. 

Klesající meziroční tendenci mají podání na rušení LTE signálem. Rušení způsobené signálem LTE bylo prokázáno v 72 případech, zbývajících 673 podnětů bylo neoprávněných. Jejich příčinou mohly být zejména závady vlastního přijímacího zařízení u televizního diváka, nedostatečný televizní signál, případně se při šetření u diváka rušení neprojevilo. 

Velkou událostí roku 2019, která se primárně týká mobilních operátorů, ale v budoucnu se bude týkat nás všech – jejich zákazníků – je refarming v pásmu 900 MHz. Díky tomu budou moci využívat kanály o šířce 5 MHz a více. 

Díky novele nařízení vlády o výši poplatků za kmitočty eviduje ČTÚ pokles příjmů za využívání kmitočtů. Tento pokles byl částečně kompenzován rozšířením využívání nově přidělených kmitočtových pásem v návaznosti na pokračující rozvoj využívání rádiových kmitočtů. ČTÚ tak za rok 2019 vybral za využívání kmitočtů přes 1 miliardu korun českých.

Na webu ČTÚ naleznete také rozhodovací praxi na základě zákona o snížení nákladů na výstavbu NGA sítí. Bohužel i z této rozhodovací praxe je vidět, že současný zákon nefunguje (i proto v roce 2019 zaslal regulátor na MPO podklady k novelizaci). Za rok 2019 bylo projednáváno celkem šest sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti jako osobami oprávněnými a vlastníky, popř. správci, infrastruktury jako osobami povinnými. I v průběhu uvedených sporných správních řízení, jak píše ČTÚ, se projevovala pasivita účastníků řízení, takže správní orgán musel využívat všech procesních nástrojů, které mu poskytuje správní řád, aby od účastníků řízení získal relevantní tvrzení a důkazy a shromáždil tak dostatečné podklady pro svá rozhodnutí. Proti jednomu rozhodnutí (ve sporu o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy) byla podána žaloba ve správním soudnictví.

EBF20-tip-Uhl-Krátký_Vala_Menšík

V roce 2019 se kromě jedné „super rychlé“ novelizace, která právě přinesla kromě jiného „one stop shop“ pro přenesení čísla, podíval zákon o elektronických komunikací také k Ústavnímu soudu. Skupina poslanců navrhla zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona (povinnost data retention), Ústavní soud však tento návrh zamítl.

Jsme téměř v polovině roku 2020. Koronavirová krize více než reklama s Chuckem Norrisem v hlavním vysílacím čase ukázala důležitost kvalitní telekomunikační infrastruktury a nutnou existenci kvalitních digitálních služeb. Uvidíme, jak se nucený home office a nucené domácí vzdělávání projeví na číslech za rok 2020 a na rozhodování politiků a regulátorů.