Česká republika by se v budoucnu mohla připojit k nově zformovanému projektu Gaia-X, který chce v rámci Evropy vybudovat takzvané suverénní cloudové prostředí nezávislé na Spojených státech a Číně. Gaia-X má zajistit bezpečné ukládání dat, snížit závislost na zahraničních provozovatelích cloudů (Amazon, Microsoft, Google a další) a vytvořit propojený systém lokálních provozovatelů cloudových služeb.
„Rozhodnutí o zapojení České republiky do projektu Gaia-X zatím nepadlo. Je předpoklad, že se tak stane v nejbližší době, nejpozději do konce tohoto roku, a to mimo jiné v návaznosti na postup aktivit Evropské komise v oblasti cloudové federace v rámci Evropské unie,“ uvádí pro Lupu Jiří Korbel z ministerstva vnitra. To situaci kolem cloudových aktivit v Evropě sleduje. I z důvodu, že vnitro samo neustále pracuje na státním cloudu, který by poskytoval služby veřejnému sektoru.
Evropských cloudových aktivit probíhá několik. Polsko například buduje Common State IT Infrastructure (WIIP), Estonsko má vládní cloud, podobnou infrastrukturu staví Itálie a další země. Evropská komise pak v současné době připravuje memorandum, které má ustanovit projekt zmiňované cloudové federace EU. Nyní s jednotlivými státy koordinuje postup.
„Vize Cloud Federation je zajistit panevropské propojení cloudové infrastruktury, vytvořit cloud-to-edge služby a udělat z EU světový hub pro data a jejich bezpečné zpracování. Evropská komise chce stavět na již existující infrastruktuře a zajistit interoperabilitu evropských cloudových systémů. Podle dostupných informací by mělo být memorandum o porozumění podepsáno koncem podzimu 2020,“ doplňuje vnitro.
Obavy z Trumpova cloudového zákona
Německo a Francie se k vytvoření Gaia-X rozhodly mimo jiné z důvodu existence amerického zákona U.S. Cloud Act. Ten umožňuje americké vládě chtít po tamních provozovatelích data ukládaná v cloudech, a to i v případě, že jsou uložena mimo Spojené státy (v případě kriminální činnosti). Podle informací Lupy jej s obavami sledují i tuzemské státní subjekty.
„Jednotlivá ustanovení americké legislativy včetně zmíněného zákona U.S. Cloud Act mohou mít značný vliv na konkrétní obsah připravovaného nastavení pravidel pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy v České republice,“ potvrzuje vnitro. Spolupráce státních cloudů v rámci Gaia-X tak pro řadu zemí dává smysl.
Česká vláda ani průmysl prozatím do Gaia-X zapojeni nebyli. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR) je toho názoru, že jakmile se naskytne příležitost, je třeba se aktivně zapojit. Odvolává se na studii Evropské investiční banky o připravenosti zemí na digitální věk. Pouze Dánsku, Finsku, Nizozemsku a Česku se podařilo překonat USA. „Naopak Francie je v úrovni digitalizace dokonce pod průměrem EU. Obecně proto Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje za zcela šťastné, aby bylo budování evropského cloudu založeno na společném projektu dvou největších evropských zemí bez aktivního přispění ostatních evropských zemí,“ vzkazuje SPČR pro Lupu.
Svaz dále uvádí, že chápe snahy o dosažení větší strategické autonomie a technologické suverenity, ale varuje před rizikem zneužívání těchto snah k vytváření protekcionistických opatření. „Jejich nejaktivnějším průkopníkem je v současné době právě Francie, která po odchodu Spojeného království z EU nemá obdobně silného protihráče,“ varují zástupci tuzemského průmyslu. Podle nich je nutné spolupracovat s dalšími zeměmi.
„SPČR nevidí jasné opodstatnění, proč by se Evropa měla stát zcela technologicky soběstačnou. Obává se, aby to nebyla jen zástěrka pro rostoucí protekcionismus. Evropa by naopak měla využít obrovského potenciálu, který nám otevřený evropský trh nabízí, a začít se směřovat k takzvané technologické odolnosti (technological resilience). Zdaleka se nejedná jen o zajištění kybernetické bezpečnosti, ale zejména o zabezpečení přístupu k dostatečnému množství diverzifikovaných zdrojů,“ píše dále svaz.
Opatrný přístup českých cloudů
Pohled českých cloudových poskytovatelů na Gaia-X se různí, obecně ho ale lze označit za opatrný a vyčkávací v tom smyslu, že čekají, až se objeví více konkrétních informací. „Projekt nepovažujeme za nutný vzhledem k poměrně plnému trhu cloud poskytovatelů. Ve světle obav okolo amerického Cloud Act to do jisté míry chápeme, ale přesto nám výrazné vyzdvihování projektu Gaia-X některými politiky přijde poněkud přehnané,“ myslí si obchodní ředitel VSHostingu David Lintimer.
Společnost Forpsi (Internet CZ) se přiklání k aktivitám, které se snaží zajistit ochranu dat, zároveň ale vyjadřuje obavy z přílišné regulace trhu. Obavy zákazníků z Cloud Actu už lze ale na zdejším trhu spatřit. „Obsluhujeme řadu firem s velmi citlivými daty, zejména zdravotní a finanční instituce. Riziko poskytnutí dat třetí straně, mimo jurisdikci EU, je v takovém případě rozhodně kritériem při jejich hledání partnera,“ popisuje Marek Erneker z Českých Radiokomunikací.
Ostatní zdejší cloudoví poskytovatelé se zákazníky řeší hlavně lokální regulace kolem ochrany dat (GDPR, přístup české policie k některým datům a spol.). Navíc situace kolem Cloud Act nemusí být tak jednoduchá. „Podle Cloud Act by měla být data uložená mimo USA vydána (při splnění podmínek), ale podle GDPR legislativy EU to vlastně nelze. Jde tak o téměř neřešitelnou situaci. Pravděpodobně tento zmatek i složitost celého problému vede k tomu, že se většina firem v ČR touto otázkou příliš nezabývá,“ věří Lintimer.
VSHosting dále příliš nevěří formě neziskové organizace, na jejímž základě se sídlem v Belgii je Gaia-X vytvořen. Cloudový trh dle firmy vyžaduje rychlé reakce, k čemuž debaty mnoha subjektů v neziskovce nejsou vhodné. Brněnský Master Internet má zase pochyby o „pružnosti a tahu na branku“ z toho pohledu, že Gaia-X propojuje vzájemně si konkurující subjekty.
Nadvláda amerických cloudů
„Trh globálních cloudových hráčů je poměrně omezený, takže uvedená iniciativa může situaci zlepšit a nabídnout nové alternativy,“ reaguje trochu odlišně Erneker z Českých Radiokomunikací. Evropský projekt má být i reakcí na to, že se starý kontinent do značné míry stal závislým na amerických cloudech. „Že globální cloudoví provideři, minimálně na úrovni finančních a částečně i státních institucí, dominují, je neoddiskutovatelné,“ popisuje Master Internet.
„V určitých segmentech trhu dominují. Na začátku roku 2019 uvedlo ve výzkumu 30,6 procenta našich zákazníků, že kromě našich cloudových služeb využívají ještě služby AWS, 29,7 procenta Google Cloud a 23,7 procenta Microsoft Azure. Poslední jmenovaný těží z široké báze svých zákazníků využívajících služby Office. Propojením s Azure vznikl ekosystém vhodný pro široké cílové skupiny. Že je středoevropský trh pro Microsoft atraktivní, potvrzují i plány na výstavbu gigantického datacentra v Polsku. Pozadu nezůstává ani AWS, který plánuje expanzi přímo na českém trhu, kde buduje tým v čele s předními českými IT specialisty,“ navazuje Forpsi.
Velké světové cloudy mají často technologickou výhodu. „Současní cloudoví hráči rozhodně dominují technologickým trendům a ovlivňují budoucí vývoj technologií. Za nás je důležitá interoperabilita, aby zákazníkům zůstala možnost volby a schopnost vytvářet globální řešení, která nebudou závislá na jediném hráči či jediné technologii. Řadu řešení sami stavíme v hybridním režimu,“ přibližují Radiokomunikace.
„Když jde například o složitou infrastrukturu využívající Kubernetes, zejména větší české firmy automaticky jdou cestou nejznámějších cloud providerů, kterými jsou právě ti američtí,“ potvrzuje VSHosting.
Dost prostoru pro české hráče
I přes silnou pozici amerických hráčů ale nelze tvrdit, že by na trhu nebyl prostor pro lokální značky. Ty se často prosazují díky tomu, že mají lokální podporu (v češtině, na telefonu a často non-stop), stejné časové pásmo a jazyk, více rozumí trhu nebo mohou být vhodné pro projekty, které nutně nevyžadují celosvětovou infrastrukturu. Roli může hrát i cena a rovněž to, že čeští zákazníci často nemají k velkým veřejným cloudům příliš velkou důvěru a raději data svěří někomu zdejšímu. Rádi se zajdou podívat do datacentra umístěného v Česku a vidí, kde fyzicky data leží.
„Nemalá část zákazníků se od poskytovatelů jako AWS či Azure vrací zpět do Česka. Kromě vysoké ceny u robustnějších projektů uvádí jako jeden z důvodů zákaznickou podporu,“ shrnuje své zkušenosti Master Internet, který dále zmiňuje třeba možnosti vývoje na míru, lepší latenci a určitou proprietárnost AWS.
„U zmiňovaného Kubernetes některé firmy začínají objevovat, že pokud fungují pouze v rámci Evropy, je pro ně výhodnější využít Kubernetes platformu od nás. Jsme jim totiž schopni poskytnout stejnou službu za nižší cenu a včetně podpory v češtině. Obecně se na trhu neustále objevují další a další moderní technologie, jejichž provoz vyžaduje pokročilé technické znalosti. Díky lepší podpoře a porozumění lokálním specifikům jsou místní poskytovatelé lépe připraveni pomoci klientům tyto technologie implementovat a zařadit do jejich workflow,“ souhlasí VSHosting. Forpsi také uvádí, že například pomoc s IT infrastrukturou zejména u menších a středních zákazníků je něco, co velké cloudy nabídnout neumí.
České Radiokomunikace mají zkušenost s tím, že pomáhá přímá lokální práce se zákazníky, osobní kontakty a společný vývoj. Firma taktéž těží z toho, že vedle cloudu provozuje více služeb, například IoT síť, takže toho může nabízet více naráz. Internet věcí a edge computing zmiňují i další čeští cloudoví provideři, a to z toho důvodu, že u takovýchto systémů bude třeba výpočetní výkon co nejblíže místu, kde vznikají data.
