Po celém světě se nejen kvůli pandemii stále více mluví o nárůstu počtu lidí trpících duševním onemocněním, a hlavně na západě už psychické problémy přestávají být společenským tabu. Posunu v přístupu k duševnímu zdraví si všimlo i podnikatelské duo Jiří Diblík a Ondřej Kopecký z vývojářského studia Qusion, a založili proto startup VOS.health.
Jeho aplikace má za cíl prostřednictvím technologie pomoci lidem lépe pochopit své nálady a cítit se díky tomu lépe. První verzi aplikace spustil tým na konci minulého roku a je dostupná v osmi jazycích. Za pár měsíců si získala přes sto tisíc uživatelů v Americe, Velké Británii, Německu, Austrálii a v České republice.
„Zvýšil se počet sebevražd a ztrojnásobil se nárůst úzkostí. Z velké části to způsobila pandemie,“ vysvětluje Jiří Diblík, co bylo impulsem k proniknutí do oblasti tzv. well-beingu. „Nějakou formou duševního onemocnění trpí přes 30 % populace v Česku, jedná se zejména o mladé dospělé ve věku od 18 do 30 let,“ dodává. VOS.health se zaměřuje na prevenci, ale také podporu ve chvíli, kdy už se dotyčný potýká s problémy.
Na psychiku dohlédne umělá inteligence
Aplikace konkrétně nabízí dechová cvičení nebo propojení s krizovou linkou či terapeutem, dále digitální deník, afirmace a možnost sledovat náladu, spánek a pohyb. Deníková, respektive sebereflexivní část tvoří zatím většinu nabízených funkcí. Umělá inteligence každý den pokládá jeden personalizovaný dotaz ze setu psychologických otázek, které startup vyvinul ve spolupráci s psychology z Oxford University a z Palackého univerzity v Olomouci. Stejnou otázku uživatel obdrží ve stejný den o rok později, aby viděl, kam se za tu dobu posunul. Na implementaci řady funkcionalit však aplikace teprve čeká.
Další várka dovedností bude podle Diblíka spíše analytická. „Dnes máme v mobilu spoustu informací, se kterými nepracujeme. Telefon sbírá data o tom, kolik nachodíme kilometrů, kolik spíme hodin, jaké je počasí, kolik času jsme strávili na mobilu, kolik máme meetingů v kalendáři, jaká je kvalita ovzduší, jestli jsme v přírodě, kolik nám přišlo notifikací. Všechny tyto věci ovlivňují naše nitro,“ říká. Umělá inteligence data z telefonu zkombinuje a na základě toho poskytne uživateli na míru šité doporučení, co dělat, aby se cítil každý den lépe.
Aplikace VOS.health.
Integrace dat např. z Google Fit a Apple Health je pro fungování VOS.health klíčová, nese s sebou ale řadu problémů a rizik. „Jsme si vědomi toho, že data jsou v dnešní době extrémně citlivá záležitost a bezpečnost je pro nás od začátku jeden z hlavních pilířů. Z vašeho telefonu se posílá jen nějaký vzorek čísel, veškerá data jsou anonymizovaná. Jediný, kdo na ně pak kouká, je umělá inteligence,“ upozorňuje Diblík.
Doplňuje, že algoritmus by měl na základě získaných informací sám vypozorovat, že uživatel není v pořádku. Nejprve mu dá konkrétní doporučení týkající se aktivit a životního stylu. Teprve druhou fází, pokud se stav nezlepší, je vyhledání odborné pomoci.
Zájem o aplikaci mají hlavně ženy
„V aktuální chvíli máme v 56 státech po celém světě nejrůznější krizové linky a dokážeme na ně uživatele v případě potřeby napojit. Dále se spojujeme s partnery v jednotlivých státech a plánujeme integrovat e-therapy přímo do aplikace,“ nastiňuje Diblík rozšíření funkcí. Z tuzemska zmiňuje firmy Terap.io a Hedepy. Právě na podobné projekty se chce VOS.health napojit. „Nechceme být další platforma, která nabírá vlastní terapeuty, jen sloučíme hotové služby do našeho místa,“ doplňuje.
Aplikace nabízí analýzu nálady a průměrných denních výkonů.
70 % všech uživatelů aplikace zatím podle Diblíka tvoří ženy. To by se údajně mělo změnit s přibývajícími funkcemi. „Na začátku jsme se hodně profilovali do deníčku, což je téma, které rezonuje spíš v ženském segmentu populace. Tím, jak prohlubujeme tu analytickou část, tak to více zajímá i muže,“ odhaduje Diblík sociodemografické chování produktu. Nicméně, za nerovnoměrným zastoupením mužů a žen v aplikaci může kromě genderových stereotypů stát i třeba zacílení reklamy. Dominantní věkovou skupinou jsou lidé mezi 20 a 30 lety. Co se týče trhů, společnost zatím oťukává, kde se VOS.health nejlépe uchytí. Potenciál vidí Diblík primárně v zahraničí.
„Státy směrem na západ se o duševní zdraví hodně zajímají a nebojí se o tomto tématu mluvit. Zároveň i byznys model aplikace, která je postavená na předplatném, je mnohem víc populární v západních státech. Pro naši firmu dává ekonomičtější smysl soustředit se na tyto trhy,“ vysvětluje. „Máme to hodně rozprostřené. V dnešní době je totiž poměrně jednoduché nabrat pár set uživatelů v daném státě, takže si nejdřív otestujeme jednotlivé geolokace, abychom nabrali čísla a z toho si mohli říct, který trh nám dává největší smysl a kam soustředit marketing.“
VOS.health zatím funguje na bázi tzv. freemium. Uživatelé mohou aplikaci otestovat a zmapovat, co jim nabízí. Potom se rozhodnou, jestli chtějí odemknout všechny funkce za poplatek kolem 100 korun měsíčně a 500 korun na rok, nebo chtějí pokračovat v omezené verzi, která je zdarma.
Co se týče pandemie koronaviru, hodnotí šéf Qusion její dopad na segment duševního zdraví veskrze pozitivně. Zájem o téma, které ještě donedávna bylo tabu, ale podle něj výrazně rostl i před covidem-19, ten ho pouze akceleroval. „Trochu nás mrzí, že nejsme o rok napřed, to by bylo ještě zajímavější. Mohli bychom být mnohem dál, protože v loňském roce byl takový produkt ještě více potřeba,“ komentuje Diblík.
Zájem ve firmách
Na konci loňského léta se vizi projektu rozhodla pětimilionovou investicí podpořit skupina Miton. VOS.health tak rozšířil portfolio fondu Miton Psychonauts, který se zaměřuje na duševní zdraví. Prostředky firma použila na vývoj produktu a marketing. Diblík dodává, že VOS.health teď dokončuje druhé investiční kolo, detaily ale ještě neprozradil.
V létě se společnost chystá testovat životaschopnost aplikace v B2B segmentu, konkrétně plánuje zavést platformu VOS.health do firem a zlepšovat duševní rozpoložení zaměstnanců. „Můžete si to představit formou Multisport karty, kdy poskytneme licenci do firmy a zaměstnanci to mohou používat jako jakýsi firemní benefit,“ popisuje Diblík a doplňuje, že by tento nástroj přinesl dané společnosti větší efektivitu a výkonnost. Firmám chce poskytnout také vzdělávací programy v oblasti well-beingu a pomáhat vylepšovat atmosféru na pracovišti.
„Pokud zaměstnanec bude chtít, aby jeho data byla anonymně zpracovávána, tak jsme schopni přinést do firmy velmi zajímavé analýzy o celkovém duševním rozpoložení ve firmě a prověřovat spokojenost na pracovišti. Je to pro nás celkem neprozkoumaná oblast a víme, že skýtá velký prostor, ale číhá tam spousta úskalí, hlavně etických,“ nastiňuje Diblík další směřování aplikace. „Musíme být hodně opatrní hlavně ohledně toho, jak to do firem komunikovat,“ konstatuje.
Firmy podle něj mají o tento nástroj extrémní zájem. „Anonymizace je samozřejmost. Naše umělá inteligence dokáže vyzobnout nejpodstatnější čísla, data o rozpoložení uživatelů, a my z toho modelujeme rozpoložení ve společnosti. Je to ale zatím ve vývoji a ještě to nepouštíme ven,“ podotýká Diblík.
Prioritou je aktuálně přidání dalších funkcí, rozvíjení analytické části platformy a určení hlavních trhů. Tým vyvíjí rovněž aplikace pro další platformy, jako jsou chytré hodinky nebo týmové komunikační kanály, např. Teams nebo Slack. „V oblasti well-beingu jsou aktuálně na trhu dva segmenty služeb, a to meditační a deníkové aplikace. My dokážeme zintegrovat mnohem víc přístupů dohromady. Naší doménou je právě propojení veškerých dat, to nikdo jiný na světě nedělá,“ uzavírá Jiří Diblík.
