Hlavní navigace

Musí šéf televize podávat majetkové přiznání? Čeká se na verdikt právníků

24. 5. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Filip Rožánek
Jsou ředitelé České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře veřejní funkcionáři podle zákona o střetu zájmů? A měli by tedy hlásit majetek do centrálního registru?

Slovní bitva členky Rady České televize Hany Lipovské s generálním ředitelem tohoto média má jeden vedlejší efekt. Vzniknou právní analýzy, které mají rozebrat zákon o střetu zájmů ve vztahu k veřejnoprávním médiím. Radní Lipovská totiž tvrdí, že Petr Dvořák se chová v rozporu se zákonem, když nepodává majetkové přiznání. Nedělají to ale ani ředitelé Českého rozhlasu nebo agentury ČTK.

„Generální ředitel České televize jakožto člen statutárního orgánu právnické osoby zřízené zákonem je veřejným funkcionářem podle zákona o střetu zájmů,“ uvádí Hana Lipovská. „Ohlašovací povinnost Petr Dvořák nesplnil,“ dodává ve svém vyjádření, které přidala k zápisu z posledního jednání Rady České televize.

Na co členka rady naráží? Zákon o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.) ve svém druhém paragrafu vyjmenovává, kdo je považován za veřejného funkcionáře, který tomuto zákonu podléhá. Kromě poslanců, senátorů, ministrů, bankéřů ČNB nebo zastupitelů a starostů se výslovně týká také několika „mediálních“ funkcí. Konkrétně zákonu podléhají členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady Českého telekomunikačního úřadu.

Kromě takto konkrétně vyjmenovaných funkcí pak ještě zákon uvádí, že se veřejným funkcionářem rozumí také „člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem“. Souběžně ale musí být splněna podmínka, že takový člověk rozhoduje o finančních operacích nad 250 tisíc korun, podílí se na rozhodování při zadávání veřejné zakázky, nebo rozhoduje ve správním řízení, nebo se podílí na vedení trestního stíhání.

Česká televize, Český rozhlas i Česká tisková kancelář jsou právnické osoby zřízené zákonem. Nemají žádnou jinou nadřízenou organizaci ani státní složku, svými zákony byly založeny přímo. Bez samostatných zákonů, které jsou jim věnovány, by nemohly existovat. Pozici statutárního orgánu v nich mají generální ředitelé, kontrolními orgány zastupujícími veřejnost jsou pak Rada České televize, resp. Rada Českého rozhlasu a Rada ČTK.

Právě to, že mají veřejnoprávní média „své“ zákony (lex specialis), vede Českou televizi k názoru, že na generálního ředitele se povinnosti podle zákona o střetu zájmů nevztahují. „Česká televize je přesvědčena, že na generálního ředitele České televize, členy Rady ČT či dozorčí komise ani na obdobné orgány Českého rozhlasu nebo České tiskové kanceláře zákon o střetu zájmů nedopadá, mj. z důvodu, že příslušné zákony obsahují samostatnou speciální právní úpravu,“ prohlásil Petr Dvořák.

I pokud bychom přistoupili na myšlenku, že se zákon na generální ředitele médií veřejné služby vztahuje, nastal by nejspíš problém s praktickým naplněním povinností, jež tato norma ukládá. Do registru oznámení totiž údaje zapisují orgány, které mají na starosti konkrétní veřejné funkcionáře. Pro právnické osoby založené zákonem to má být „ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, v jehož čele není člen vlády, (…) pokud tito veřejní funkcionáři vykonávají funkci v oboru působnosti ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu“ (§ 14a zákona o střetu zájmů).

Jenže Česká televize, Český rozhlas ani ČTK žádné „domovské“ ministerstvo v tomto smyslu nemají. Například ministerstvo kultury se v oblasti rozhlasového a televizního vysílání stará jen o právní předpisy. Regulátorem pro elektronická média sice je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, což je ústřední správní úřad, ovšem ani „její“ vysílací zákon jí nesvěřuje pravomoci podle zákona o střetu zájmů.

„Už od roku 2005, kdy byl projednáván a přijímán zákon o střetu zájmů, a od té doby několikrát, proběhly diskuse, zda uvedený zákon má dopadat na generální ředitele České televize, Českého rozhlasu, ředitele ČTK, na členy rady veřejnoprávních médií a na dozorčí komise. Vždy se dospělo k závěru, že nemá dopadat a nedopadá, a to proto, že otázka veřejné kontroly výkonu funkce generálního ředitele, včetně případného zneužití pravomocí, je komplexně upravena příslušným zákonem (o České televizi, o Českém rozhlasu, o ČTK), který tuto kontrolu svěřuje do pravomoci Rady ČT, resp. Rady ČRo, resp. Rady ČTK, a kontrola činnosti členů Rad, včetně případného zneužití pravomocí, je zajištěna prostřednictvím Poslanecké sněmovny,“ uvedl generální ředitel Petr Dvořák při středečním zasedání Rady České televize.

Aby televize měla k dispozici nezávislý právní názor, obrátila se společně s Českým rozhlasem na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. „Nejde přitom o majetkové přiznání generálního ředitele, ale o principiální otázku působnosti zákona na pracovníky ČT nebo ČRo, na které by zákon dopadl. Kreativní producenty, dramaturgy programů, manažery vývoje a výroby…,“ podotkl Dvořák.

Také není jasné, jestli by se povinnost podávat majetkové přiznání nevztahovala i na samotné radní. Hana Lipovská míní, že ne, protože nesplňují další podmínky v zákoně, tedy například rozhodování o finančních operacích nad 250 tisíc korun. Minulou středu ovšem prohlásila, že kdyby na ni povinnost přece jen dopadla, majetkové přiznání sestaví.

Ostatně analýzu na stejné téma si chce nezávisle na generálním řediteli objednat také Rada České televize. O dodavateli právního posudku budou radní hlasovat tento týden na dálku. Vzhledem k tomu, že Rada ČT nemá právní subjektivitu, bude muset tuto analýzu objednat a zaplatit Česká televize. Zadání analýzy od Rady ČT však bude širší a kromě majetkového přiznání generálního ředitele má zodpovědět také otázku, jakými právními normami se mají radní při svém rozhodování řídit. Zjednodušeně je zajímá, zda smějí rozhodovat jen v mezích zákona o České televizi, jímž je Rada ČT zřízena, anebo se musí řídit i jinými zákony, například právě tím o střetu zájmů.

K možnému střetu zájmů generálního ředitele se z ekonomického pohledu už vyjádřila Dozorčí komise Rady ČT, jejímž úkolem je zkoumat smlouvy, účetní podklady a dodržování ekonomických pravidel. V tomto smyslu nenašla nic problematického na tom, že rodina generálního ředitele vlastní neziskovou galerii Leica Prague, o níž se občas zmíní kulturní zpravodajství ČT. Nic zarážejícího kontroloři nenašli ani na objednávkách počítačových školení u firmy Gopas, v níž má Petr Dvořák akciový podíl.

„Působení v neziskových organizacích není běžně považováno za konfliktní s řídícími pozicemi, a proto by v tomto případě nemělo docházet ke střetu zájmů, nicméně k potenciálnímu konfliktu by mohlo dojít v případě pracovníků redakcí. Doporučujeme proto získat stanovisko právníků a upravit tuto oblast vnitřním předpisem tak, aby se zabránilo možným nejasnostem při výkladu obecných pravidel,“ napsala Dozorčí komise členům Rady ČT ve svém usnesení.

Obavy z toho, že by generální ředitel nějak prosazoval galerii Leica do vysílání, Dozorčí komise nemá. Radu ČT upozornila, že podle Kodexu České televize ředitel ani nesmí zasahovat do vysílání.

V případě firmy Gopas zjistila Dozorčí komise, že školicí služby byly poskytovány na základě běžných objednávek a za ceny obvyklé i pro jiné zákazníky počítačové školy. Nešlo o sumy, které by podepisoval generální ředitel nebo které by se musely evidovat v Registru smluv.

„Celkový objem služeb fakturovaný společností Gopas České televizi za období 2011–2020 činil 1 231 677 Kč. Průměrná výše služeb za rok byla tedy 123 168 Kč a roční částky kolísaly v rozpětí cca 15 tis. Kč až cca 320 tis. Kč ročně. V období 2016–2020 žádná jednotlivá objednávka/fakturace nepřekročila 50 tis. Kč bez DPH,“ zjistili ekonomové.

Lupa_MIF21_vyvojapp

„Zákon o České televizi nezakazuje generálnímu řediteli mít majetkové podíly v obchodních společnostech. Omezuje pouze podnikání ve sdělovacích prostředcích, zastupování obchodních zájmů a možnost mít jiné příjmy od ČT než příjmy související s výkonem funkce. Případná interpretace, jestli by mohlo dojít ke střetu zájmů prostřednictvím obchodování mezi ČT a obchodní společností spoluvlastněnou zaměstnancem ČT, vyžaduje právní posouzení,“ píše se dále v dokumentu Dozorčí komise.

Právní posudky budou hotové zřejmě v průběhu června. Ani tyto odborné dokumenty však zřejmě nakonec nebudou při rozhodování některých členů rady tím nejpodstatnějším. „Dovolím si drobnou paralelu. Když budete, pánové (dam se to netýká), nevěrní své manželce, tak to v českém prostředí není nelegální, není to trestný čin, ale může to být důvod k rozvodu. A nemusíte řešit, jestli jste se dopustili trestného činu. A podle mě to, co my tady řešíme, z hlediska paragrafů, je právě to, zda dochází, nebo nedochází k té nevěře,“ nechala se slyšet Hana Lipovská.

Autor článku

Novinář, mediální analytik a lektor digitální komunikace. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.