Z České republiky se stává zajímavé polovodičové centrum. A není to pouze díky plánované expanzi čipové výroby Onsemi za desítky miliard. Podle informací Lupy se o možnost investičních pobídek do produkce zajímají i další zájemci. Hlavně se ale kolem polovodičů buduje zajímavý ekosystém, mimo jiné napojený na Tchaj-wan a Německo. Netočí se čistě kolem výroby, ale celého řetězce včetně návrhu integrovaných obvodů a školení odborníků. Pro Česko a Německo může sázka na polovodiče znamenat jedno z řešení v tak trochu tápajících ekonomikách.
To ostatně přilákalo zájem čínských špionů, kteří se snaží získat informace o zdejším prostředí. Čína se i kvůli sankcím snaží vybudovat vlastní polovodičový dodavatelský řetězec a kromě výzkumu a vývoje na to jde i cestou průmyslové špionáže. Navíc má spadeno na Tchaj-wan, který u nás a v sousedním Německu do čipů investuje. S jedním z takových špionů jsem si letos několik měsíců psal, na základě čehož vznikl tento článek, který vyvolal řadu reakcí.
To ale zdaleka není vše. Následuje shrnutí těch nejvýraznějších oborových událostí v roce 2024. Doplnit si je můžete shrnutím z roku 2023.
Evropský procesor made in Czechia
Česko povede vývoj evropského procesoru. Evropská komise chce vybudovat vlastní alternativy čipů používaných v superpočítačích (a později serverech), do kterých dlouhodobě investuje skrze EuroHPC. Vzniknout tak má procesor a vedle toho akcelerátor. Procesorovou část bude vyvíjet brněnská společnost Codasip, využije své znalosti otevřené instrukční sady RISC-V konkurující ARMu. Připojí se národní superpočítačové centrum IT4Innovations, řešit bude hlavně část týkající se optimalizace spotřeby. Na projekt DARE aktuálně půjde 120 milionů eur. Uvidíme, jak to celé dopadne. RISC-V dělá velké pokroky, v superpočítačích a serverech ale zatím na rozdíl od ARMu úspěchy nemá. Evropa také dělá na vlastním serverovém ARMu, objevit by se měl v prvním superpočítači, čip má ale zpoždění. Na stavbě tohoto superpočítače se podílí Češi z české centrály Evidenu.
Americká společnost Onsemi chce v Rožnově pod Radhoštěm rozšířit čipovou výrobu za zhruba 46 miliard korun. Plánuje tam rozjet komplexní proces produkce na bázi karbidu křemíku (SiC), což je polovodič vhodný zejména pro čipy do elektrovozů či průmyslu. Firma žádá po státu 20procentní pobídku, mluví se o zhruba 10 miliardách korun. Onsemi nyní v Bruselu řeší notifikaci, jinými slovy je potřeba dostat schválení veřejné podpory kvůli hospodářské soutěži. EU si pro posílení investic do polovodičové výroby vytvořila Chips Act, který ovšem obsahuje formulku „první svého druhu“. Podporu by tedy měly dostat projekty, které ještě v Evropě nejsou. Nicméně podobný projekt (tedy na SiC) už byl odklepnutý firmě STMicroelectronics v Itálii. Doufejme tedy, že s Onsemi nebude problém, taková investice totiž přináší rozsáhlé efekty v ekonomice a může pomoci s transformací. Onsemi v Rožnově v roce 2023 udělala tržby 7,1 miliardy korun. Po rozšíření mají vyrůst minimálně o dalších 20 miliard. Česko kvůli podobným projektům měnilo zákon o veřejných pobídkách, nyní je možné na strategické akce dávat vyšší částky.
Onsemi už představila technologii, kterou by chtěla v Rožnově vyrábět. Jde o novou generaci SiC tranzistorů MOSFET. Ty mají pomoci vytvářet lepší DC nabíječky, solární invertory, technologie pro ukládání energie a podobně. Rožnov rovněž podepsal smlouvu s Volkswagen Group na dodávky této produkce. Pokud VW ve zdraví přežije současnou krizi.
V Rožnově mimochodem neoperuje jen Onsemi. Například nizozemská NXP Semiconductors už skrze lokální pobočku točí miliardu. NXP kromě jiného dodává Applu a podílí se na stavbě továrny TSMC v Drážďanech.
Investice z Tchaj-wanu
V Česku se usazují první čipové firmy z Tchaj-wanu. Jde o jeden z efektů nového brněnského centra pro návrh pokročilých čipů, které platí Tchaj-wan (což je výsledek politického sbližování, za nímž stojí předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová a další). Tchajwanské firmy chtějí využít výsledky brněnského výzkumu a překlápět ho do praxe a zároveň si z Česka dělají evropskou základnu. Rovněž je zajímá Onsemi a naše napojení na Volkswagen a automobilový sektor. Kolem Národního polovodičového klastru i proto vzniká plán vytvořit novou generaci mikrokontrolérů pro automobily s tím, že by bylo dobré z Tchaj-wanu získat technologii čipletů. Jinak se mají zapojit Codasip a další.
V Praze se bude dělat na nejpokročilejších čipech světa. V hlavním městě otevřela vývoj firma Analog Bits, která chce do Česka přinést znalosti návrhu v nejmodernějších mikroelektronických výrobních procesech. Bavíme se o dvou nanometrech a méně. Analog Bits, která dodává analogové bloky do nejvyspělejších čipů, je součástí výrobních procesů TSMC a dalších. Jde o investici s velmi vysokou přidanou hodnotou.
Další tchajwanské akce by měla podpořit továrna TSMC v sousedních Drážďanech. TSMC je největší zakázkový výrobce čipů na světě a ve východním Německu bude produkovat výrobky pro automobilky a průmysl. Česko může profitovat dodávkami například elektronových mikroskopů, kde jsme světovou jedničkou, ale i dalšími způsoby. Tchaj-wan chce z Česka udělat základnu pro dodávky drážďanského TSMC. Součástí těchto snah jsou i tři tuzemská polovodičová centra.
Snaživý stát
Stát si z Bruselu půjčí 1,1 miliardy korun na podporu čtyř čipových projektů. Jde o takzvané významné projekty evropského zájmu (IPCEI), kterým je možné přiklepnout stoprocentní dotaci. Evropa skrze vybrané aktivity chce podpořit technologickou soběstačnost. Podporu dostanou Codasip, Mycroft Mind (TTC), UJP Praha a česká pobočka NXP Semiconductors. Jejich projekty jsme rozebrali zde.
V Česku vznikne jedno z evropských polovodičových center. Kvůli němu letos několik zdejších hlavních hráčů založilo Národní centrum kompetence pro polovodiče. Tato centra budou pomáhat například startupům a studentům s návrhem čipů a jejich uvedením do výroby. Pro tyto účely v Evropě vzniknou i prototypovací linky, přičemž jedna z nich bude vůbec nejvyspělejší na světě. Česko k ní bude mít přístup. Celé je to součástí evropského Chips Actu, který chce kromě jiného řešit problém slepice/vejce. Na starém kontinentu nemá smysl stavět faby s nejpokročilejšími výrobními procesy, protože nemáme fabless firmy, které by takovou výrobu potřebovaly, a stačí nám rozšiřovat současnou produkci na starších procesech (průmysl a podobně). I kvůli tomu zatím nelze očekávat, že se z Evropy najednou stane čipová velmoc (roli hrají i byrokracie, nepružnost nebo ceny energií). Kompetenční centra a pilotní linky mají podpořit návrh moderních čipů, což by pak mohlo vytvořit poptávku po high-end fabech.
Česká republika chce polovodičový rozvoj podpořit schválenou Národní polovodičovou strategií. V ní se kromě řady věcí počítá se ztrojnásobením výroby nebo uvolněním 20 miliard korun na strategické investice. Bude to chtít hodně kooperace a politické vůle. Každopádně různé kroky dělají i regiony. Zlínský kraj se například stal druhým českým regionem mezi těmi nejvyspělejšími v Evropě. Plzeň chce do rozvoje polovodičů získat miliardy korun. A snaží se i Ústecký kraj, mimo jiné díky blízkosti k Drážďanům a TSMC.
Intel a Tachyum v Brně, Nvidia v Kutné Hoře
Velmi špatná situace v Intelu dohnala i jeho vývojové centrum v Brně. To na Moravě vzniklo akvizicí části firmy Netcope Technologies. Intel se v Brně zabývá FPGA a akcelerací síťových přenosů, po ukončení projektu Intel Tofino ale došlo ke zmenšení týmu, který se přesunul pod sekci Altera. Ta se ovšem z Intelu vyčleňuje a vypadá to, že bude prodána, případně poslána na burzu. Je tak možné, že značka Intel v Brně skončí.
Slovenští tvůrci údajně revolučního čipu rozjeli vývojové centrum v Brně. Jde o firmu Tachyum slibující univerzální procesor Prodigy výkonnější než Intely či Nvidie. Jenže tento čip už má řadu let zpoždění, a i když firma opět prohlásila, že už zamíří do výroby, pořád se jen prsí s FPGA prototypy a dokumentací na papíře – křemík k vidění stále není, neproběhl ani testovací tape-out. Kolem Tachya je i zajímavá aktuální kauza. Zkrachovalá investiční společnost WCA International nepřímo v Tachyu vlastní podíl. V reorganizačním plánu uvedla, že z prodeje miniaturního podílu Tachya získá miliardy, kupujícím by prý mohla být třeba Nvidia. Věřitelé, kteří tomu uvěřili (plán byl schválen), musí být dost optimističtí, případně naivní. Jsem opravdu zvědav, jak tento příběh dopadne.
V Kutné Hoře se budou dávat dohromady AI clustery a superpočítače s nejnovějšími čipy Nvidia Blackwell. Hewlett Packard Enterprise tam ve spolupráci s Foxconnem má novou halu na vodou chlazené HPC (jediná taková výroba mimo USA) a Blackwell tam naváže na dosavadní produkci. Servery se dělají také v Brně, pro Metu, Amazon či Microsoft je tam staví tchajwanský Wistron. Ten ale nekomentoval, zda se zaměří i na novou Nvidii. Jinak AI clustery a HPC pěkně fúzovaly do jednoho oboru. Na stroje se stovkami kilowattů na rack se můžete podívat zde. Moc velkých instalací Blackwellu u nás nelze čekat, mezi relativně velké nakupující patří Seznam, který má stovky modelů H100.
Český čip ve vesmíru
V Brně pracují na síťovce s rychlostí 800 gigabitů za sekundu, získali na to první investici. Firma Dynanic, která se dříve jmenovala BrnoLogic, už dodává 400Gb modely a vyvinula prostředí, pomocí něhož si zákazníci mohou zvolit parametry FPGA, a používat tak tyto programovatelné čipy i bez zapojení specializovaných odborníků. Dynanic míří za hyperscalers, jako jsou Google, Microsoft, Amazon a další.
Čeští a němečtí vědci udělali zásadní objev v polovodičích, může díky němu přijít éra uhlíkové elektroniky. Výzkumníci prokázali existenci další modifikace uhlíku. Nový materiál se vyznačuje vysokou vodivostí a zároveň má vlastnosti izolantu. Materiál by v budoucnu mohl nahradit křemík či germanium.
Raketa Falcon 9 od SpaceX vynesla do vesmíru české čipy schopné měřit radiaci. Jde o Timepix od firmy Advacam, což je základ detektoru HERA vyvinutého organizací NASA. Zařízení slouží k měření dávek radiace a určování směru, z něhož přichází.
Brněnský Codasip zásadně přispěl k rozvoji jednoho z čipových standardů. Jde o CHERI, což je bezpečnostní rozšíření pro RISC-V. Codasip ho komerčně nasadil jako první na světě a teď zformoval CHERI Alliance a zdarma uvolnil SDK.
Český startup Tropic Square finišuje práce na bezpečnostním čipu. Takzvaný Secure Element chce nasadit v kryptopeněženkách Trezor, které rovněž spadají do skupiny SatoshiLabs. Tropic Square letos změnil šéfa, který zamířil vést obchod v Prusa Research.
Nový evropský čip pomůže konkurentům hodinek Apple Watch, pracují na něm i Češi. Do jeho nasazování se zapojuje pražská pobočka STMicroelectronics, což je největší evropská polovodičová firma.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU