Nevyzpytatelná celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa donutila řadu firem v IT sektoru reagovat. A to dávno předtím, než ohlášené Trumpovy tarify v řádech desítek procent měly vstoupit v platnost. Podle zatím posledního vývoje platí dojednaný odklad padesátiprocentních cel na dovoz z EU do 9. července.
Otazník však visí nad tím, co bude s elektronikou. Dřívější vyjádření Trumpovy administrativy zcela vyjmout elektronické výrobky z celního zatížení později americká strana upravila tak, že se má jednat pouze o dočasnou výjimku. Elektronika by měla spadat do kategorie polovodičů a má se na ni vztahovat speciální clo. Naopak reciproční cla, vyhlášená Trumpem v rámci celní války s některými zeměmi, se smartphonů, notebooků a další spotřební elektroniky týkat nemají.
V Česku Trumpovy kroky přiměly k reakci známého výrobce hardwarových peněženek Trezor, holding SatoshiLabs. Amerika pro něj představuje hlavního odběratele. V zámoří se odehrává asi polovina všech jejich prodejů. „První věc, co jsme udělali, že všechno, co bylo k dispozici, jsme poslali do amerických skladů, abychom riziko cel minimalizovali, co nejvíc to jde,“ vysvětloval v nedávném rozhovoru pro Lupu šéf Trezoru Matěj Žák.
Ačkoliv část komponent SatoshiLabs dováží z Tchaj-wanu, zařízení jsou kompletována v České republice a z hlediska cel se tak na ně vztahují stejné podmínky jako na zboží z Evropské unie. „Teď vyčkáváme, protože není jasné, co přesně to pro nás bude znamenat,“ reagoval Žák na otázku, jak bude společnost postupovat dál.
Úprk z amerických cloudů
Předzásobují se i tuzemská datacentra. Šéf pražského Greenhousingu Zdeněk Maršál, který v pražských Dejvicích provozuje datacentra DC6, na dotaz Lupy potvrdil, že zásoby náhradních komponent pokrývají potřeby datacentra pro zajištění nepřerušeného provozu. „Celní válku a její vliv na cenotvorbu hardwaru nevidíme aktuálně jako problematikou, na rozdíl od celkové situace v USA,“ naznačil Maršál.
Podle něj se lidé ve velkém snaží opustit cloudové služby velkých hráčů a vyměnit je za vlastní nebo hostované cloudové služby s nízkou latencí. „Mění se pravidla hry, máme velké obavy, měníme bezpečnostní politiku a nejsme zdaleka jediní,“ dodal a z důvodu bezpečnosti odmítl situaci blíže komentovat.
Ani Wedos nepředpokládá, že by celní spory mezi Evropou a Amerikou zásadně ovlivnily její webhostingový byznys, a to ani v případě, kdy by Unie sáhla k odvetným clům. Servery HPE Moonshot 1500 a HPE ProLiant s ARM procesory, které společnost v tuzemských datacentrech výhradně využívá, se montují mimo americká území, a neměly by tak podléhat případnému dodatečnému clu. Obdobné platí i pro switche Arista, které rovněž nejsou odebírány ze Spojených států.
„Určitý problém by mohl nastat v případě, že bychom potřebovali posílit naši infrastrukturu přímo na území USA a museli bychom do Ameriky poslat naše servery,“ uvažuje Ivan Sárközi z Wedosu. Společnost přitom v posledním čtvrtletí infrastrukturu v Zámoří posílila a spustila několika nových lokalit. A současně odsud eviduje nejsilnější DDoS útoky, což si vysvětluje tím, že je zde soustředěno nejvíce výpočetního výkonu.
Wedos podobně jako Greenhousing připouští změnu uvažování zákazníků. Evropa podle něj v poslední době začíná brát hrozbu závislosti na americkém softwaru vážně. „Když přichází noví zájemci o Wedos Protection z řad velkých B2B klientů nebo govermentu, jedna z prvních jejich otázek směřuje na to, zda máme něco v USA. Několik zákazníků dokonce naši budoucí spolupráci podmínilo tím, že Americe nesmíme založit žádnou firmu,“ doplňuje Sárközi.
Za covidu bylo hůř, chyběly čipy
Telekomunikační operátoři mají ještě v živé paměti situaci během pandemie COVID-19 a tehdejší globální nedostatek čipů. Naučili se proto uvažovat v delším horizontu jak z hlediska technologického vývoje, tak i logistiky, a myslí na to i při doplňování zásob do skladů.
„Nejedná se přitom pouze o případná cla ze Spojených států. Rizika výpadků čipů a klíčových komponent přicházejí z různých částí světa a často ovlivňují celé dodavatelské řetězce. Většinu rezerv držíme prostřednictvím našich distributorů, což odpovídá rozsahu našich odběrů,“ říká Jiří Tlapák z Tlapnetu.
Operátor má podle něj komponenty uskladněny u dodavatele, rezervovány za předem dohodnutou cenu a odebírá je průběžně podle aktuální potřeby. „Tento model nám umožňuje udržet stabilní cashflow a zároveň nezatěžovat vlastní skladové zásoby,“ doplňuje s dovětkem, že nedostatek čipů během pandemie byl mnohem vážnější problém.
Ani pro trojici mobilních operátorů hrozba celní války zásadní komplikace nepředstavuje. „Vodafone působí na národních trzích, nejsme výrobce a nemáme rozsáhlé aktivity v USA, takže jsme relativně dobře chráněni,“ uvádí za červeného operátora Anna Houdková.
Podle ní historie ukázala, že telekomunikace jsou relativně odolné, přestože žádný obor není zcela imunní. „Situaci sledujeme a komunikujeme s dodavateli, abychom mohli případně s předstihem zaznamenat varovné signály a podle nich naplánovat své kroky a skladové zásoby,“ demonstrovala připravenost Vodafonu na zpřísnění podmínek.
Také T-Mobile s dalšími kroky vyčkává. „V tuto chvíli neočekáváme zásadní dopad případné celní otázky mezi USA a EU,“ říká manažer koncových zařízení Jan Fišer. Podle něj klíčovým faktorem zůstává země, kde je výrobek skutečně vyroben, nikoliv sídlo vlastníka značky, a z toho důvodu není T-Mobile přímo ohrožen.
Nejstručněji pak na dotazy Lupy reagovala mluvčí O2 Veronika Zachariášová. „Už nyní odebíráme klíčové komponenty od evropských dodavatelů, například Ericssonu nebo Nokie, a proto v tuto chvíli nezaznamenáváme žádné přímé dopady,“ uvedla.
Adafruit ukázal účet za Trumpova cla
Nepřehledná situace už přiměla reagovat řadu podniků v zahraničí. Jako jedna z prvních si na dopad rozhodnutí stávajícího vládce Bílého domu stěžovala americká společnost Adafruit Industries. Ta v Asii objednává a následně celosvětově prodává zejména vývojové kity pro hobby makery jako Raspberry Pi, LED diody nebo sady Arduino. Na svém blogu společnost zveřejnila screenshot účtu na 36 tisíc dolarů, který představuje dovozní přirážku ve výši 170 %.
„Na rozdíl od jiných daní, jako DPH, kterou vybíráme za stát a na konci měsíce ji odevzdáváme zpět, nebo daně z příjmu, kterou platíme pouze v případě, že jsme ziskoví, cla se platí ještě před prodejem jakéhokoliv výrobku a jsou splatné do týdne od přijetí, což má zásadní vliv na cash-flow,“ uvádí Adafruit.
Společnost si stěžuje na to, že uvízla v pasti, když elektronika byla objednána a vyrobena před mnoha měsíci, ještě před uvalením cel. Avizuje, že bude muset svůj sortiment zdražit. „Nejsme si ale jisti, zda lidé budou ochotni zaplatit vyšší cenu, takže se může stát, že nám zůstanou neprodejné zásoby, za které jsme už zaplatili vysoké clo,“ dodává e-shop.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU