Česko na tom není s rychlým internetem tak zle. Brusel roky počítá se špatnými čísly

12. 11. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Nepřesná data o rozvoji pevných internetových sítí neovlivnila jen to, jak Brusel pohlíží na Českou republiku, ale zřejmě i tvorbu národních strategií a dotačních programů.

V posledních letech se hodně mluvilo o tom, jak špatně na tom Česko je v rozvoji rychlého internetového připojení. V roce 2016 tvořila „optika“ méně než pět procent aktivních přípojek, loni to bylo údajně sedm procent a Česká republika tak skončila na chvostu evropské osmadvacítky. Brzy si však ve statistikách skokově polepší někam ke 20 procentům, což ji posune doprostřed žebříčku mezi vyspělé trhy a vysoko nad unijní průměr. Ukázalo se totiž, že Evropská komise celé roky měří internetové pokrytí v tuzemsku špatně.

Brusel přebírá data od oborové asociace FTTH Council, pro kterou výzkum provádí francouzská konzultační společnost a think-tank Idate. Její zástupci se začátkem listopadu objevili v ČR, kam je pozvali zdejší poskytovatelé internetového připojení.

„Cítíme, že naše čísla o České republice nejsou dostatečně přesná. Proto jsme se tu sešli s providery i zástupci ministerstva průmyslu, abychom našli řešení,“ říká pro Lupu Jean-Luc Lemmens, ředitel divize Media-Telecom v Idate.

Idate sbírá data přímo od operátorů, každý rok dělá 150 až 200 rozhovorů. A zde je právě kámen úrazu. Rozpoznat, kdo je v Česku poskytovatel internetu, není pro zahraniční subjekt jednoduché. Analytici se tak dostali do kontaktu například jen se dvěma většími alternativními providery.

„Situace v ČR je pro nás mnohem komplikovanější. Máte zde velmi mnoho operátorů a je pro nás proto složité získat dostatek informací. Nemluvili jsme s dostatkem subjektů. Až ze schůzek jsme zjistili, že existují případy, jako je Pils Free, komunitní metropolitní počítačová síť a zájmový spolek, který pokrývá oficiálně ‚bílá‘ místa, malé obce na Plzeňsku,“ přiznává Lemmens.

Těch menších, ale silných hráčů, kteří budují optické sítě, existuje v Česku 250 až 300 (celkově je „wifinářů“ všech velikostí dokonce 1600) a zajišťují internet pro 60 procent domácností.

Do budoucna by se čísla, která Idate evropským úřadům poskytuje, měla zpřesnit. „Dohodli jsme se na tom, že ve spolupráci s MPO, ČTÚ i asociacemi telekomunikačních společností zahrnou do svého dotazování i menší firmy a získají tak přesnější obraz o reálné situaci v Česku,“ uvádí tiskový mluvčí ministerstva průmyslu o obchodu (MPO) Milan Řepka.

Dotační fiasko

Česko se už od roku 2014 marně snaží rozdělit 14 miliard korun z evropských dotací na výstavbu vysokorychlostních internetových sítí. Podle ministerstva průmyslu zkreslená čísla tuto snahu v žádné fázi neovlivnila, neboť úřad data Idate nepoužívá.

Přesto tato zavádějící data mohla situaci na českém fixním trhu uškodit a podle tuzemských operátorů se tak opravdu i stalo. Různé vládní materiály si totiž pomáhají čísly Evropské komise, a tak se nepřesné informace po ose „Idate – FTTH Council – Brusel“ mohly dostat až do tvorby plánů na rozvoj internetu a internetové infrastruktury v Česku.

„Vezměte si za příklad selhání dotačního programu pro výstavbu vysokorychlostního internetu. Tlak ministerstva průmyslu na rozsáhlé pokrytí území a obrovské projekty, o které nebyl zájem, byl do jisté míry způsobený mediálně opakovanými prohlášeními o velmi slabém pokrytí těmito moderními technologiemi,“ tvrdí Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu, který sdružuje některé tuzemské ICT a telco firmy.

Naráží na první neúspěšnou výzvu, ve které chtělo MPO rozdělit 11,5 miliardy korun, ale nakonec se přihlásily jen tři projekty v celkové hodnotě několika desítek milionů.

Nový plán pro NGA

Nemalá část peněz se proto nakonec přesune jinam. Přes pět miliard půjde do Integrovaného regionálního operačního programu a odtud zejména do regionů postižených následky těžby uhlí, miliarda korun půjde do programu týkajícího se životního ovzduší a prostředí a dvě miliardy poputují na regeneraci brownfieldů v uhelných regionech.

Podle Výboru nezávislého ICT průmyslu to však nepředstavuje žádný problém. Na pokrytí bílých míst v České republice má podle odhadu této organizace stačit asi 2,5 miliardy korun.

Že ČR nemá s chybějící internetovou infrastrukturou až tak velký problém, jak dotační program uvádí, ukazují i údaje ČTÚ, podle kterých se nové sítě budují, staví i zrychlují. Staví soukromé telekomunikační firmy, velký CETIN i malí a střední regionální operátoři.

Takzvaných superbílých lokalit je velmi málo. Původní plán na výstavbu půl milionu dotovaných NGA přípojek se tak jeví jako hodně přehnaný. Stejně jako vyjádření náměstka MPO Mariana Piechy, který na setkání se zástupci firem podle samotných účastníků říká, že telekomunikační operátoři v čerpání dotací selhávají a ministerstvo by proto výzvy po roce 2020 mělo směřovat do státních institucí.

V neposlední řadě je včasná korekce údajů o české internetové infrastruktuře nezbytná kvůli novému Plánu rozvoje sítí nové generace, který v současnosti připravuje pracovní skupina MPO. Ten má mimo jiné posloužit k určení objemu veřejné podpory v období po roce 2020 a Komise by tak mohla považovat případné další dotační programy – vzhledem k domnělému aktuálně špatnému stavu – za málo ambiciózní.

„Problémem je tlak na budování přístupových částí sítí, přitom v Česku chybí především páteřní a přípojné optické sítě do malých obcí. Řešením není státní podnik, řešením je změna strategie dotačních výzev. A k té i kvůli špatným datům není na straně státu velká vůle,“ vysvětluje Rejzek, podle kterého na druhou stranu MPO zaslouží pochvalu za podporu při odstraňování bariér výstavby.

Autor článku

Autor je technologický konzultant společnosti PwC. Dříve novinář věnující se telekomunikacím a technologiím publikoval mimo jiné na Lupě, v magazínu Forbes či Lidových novinách.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).