Pokud je něco vizitkou mladých technologických firem a startupů, je to rychlá akce v protikladu k dlouhým vyjednáváním. Je to princip, který museli poslední týdny a měsíce někteří jejich zakladatelé opustit. Jejich cílem bylo komunikovat opatrně a jen jemně našlapovat. Potřebovali balancovat zájmy a potřeby své i mnoha dalších aktérů.
Probíhaly totiž intenzivní diskuse startupových asociací se státem. A souběžně další se zástupci evropských startupových asociací. Aby se zas ty mohly ohánět důraznějším slovem u evropských organizací.
Intenzivní vyjednávání se týkají pravidel pro EU Inc., označovaných také jako 28. režim. Ten má nabídnout evropskou alternativu k národním právním formám firem: jednotnější a srozumitelnější způsob, jak podnik založit, jak získávat kapitál a růst bez ohledu na vnitřní evropské hranice.
EU Inc. se tak měl stát evropskou variací na americký vzor právní formy pro firmy, kterou si startupy volí jako přirozený a zároveň pro svět investorů dobře čitelný krok. Evropským startupům měl usnadnit život a škrtnout některé důvody, proč mnoho z nich raději nerozvíjí technologie v Evropě, ale míří do Spojených států.
Jenže návrh Evropské komise z letošního jara našel řadu odpůrců a mezi těmi nejhlasitějšími bylo Česko. Tomáš Pospíšil, hlavní analytik České startupové asociace, nedávno pro Lupu spočítal, že země podala nejvíce takzvaných strikes, tedy formálních výhrad k návrhu. Zásadní výhrady mělo ministerstvo financí, kterému vadilo především navržené řešení zdanění zaměstnaneckých akcií.
A přesto se posledním krokem Česka stalo podpoření návrhu. A i s jeho souhlasným hlasem Rada EU minulý týden schválila svoji vyjednávací pozici k EU Inc.
Výsledek koordinovaného tlaku
Ve vyjádření pro Lupu ministerstvo financí uvádí, že myšlenku 28. režimu podporuje dlouhodobě. A zaměstnanecké akcie, tedy ESOPy, přeci na národní úrovni zavedlo. „Naše veškeré dosavadní úsilí tedy nespočívalo v odmítání tohoto systému, ale toliko ve snaze zachovat dosavadní rozdělení pravomocí v oblasti zdanění a v zabránění tomu, aby bylo možné obcházet standardní rozhodovací proces pro daňové otázky v EU,“ popisuje Michal Žurovec, který řídí komunikaci ministerstva.
Ministerstvo tak svou výhradu vysvětluje především způsobem, jakým měla Unie o návrhu hlasovat. Podle jeho názoru by zvolený postup mohl otevřít cestu k tomu, aby EU měnila daňová pravidla členských států bez dosavadního požadavku jednomyslnosti. „Podobně uvažuje významná skupina členů EU,“ dodává Žurovec. Nynější souhlas tak ministerstvo provázalo s výslovnou žádostí, aby se tento postup rozhodování v daňových otázkách nestal precedentem a v dalších daňových otázkách členské státy EU v budoucnu nadále rozhodovaly jednomyslně a ne většinou.
„Chápeme a do jisté míry i souhlasíme se stanoviskem MF, že tento postup Evropské komise v daňových otázkách nesmí vytvářet precedens a že zvolený postup Komise byl přinejmenším diskutabilní,“ reaguje nyní Tomáš Pospíšil. Dříve ale vyjádřil pochybnosti o tom, jestli by mohla nastat situace, o níž ministerstvo hovoří – tedy že by na základě schválených startupových pravidel Evropa mohla jednodušeji zasahovat do daní jednotlivých zemí.
Podle informací Lupy od některých účastníků vyjednávání nicméně alespoň postoj vyžadoval snahu řady hráčů ekosystému a měsíce koordinovaných jednání s ministerstvem financí. Účastnili se jich především zástupci z Druhé ekonomické transformace, České startupové asociace, Czech Founders, Svazu průmyslu i České fintechová asociace. Každá z nich zastupuje desítky až stovky jednotlivců či firem, největší záběr má Svaz průmyslu a dopravy, který podle dostupných údajů hájí zájmy 11 tisíc firem zaměstnávajících 1,3 milionu lidí.
„Nejde jen o návrh samotný, ale také o brand České republiky mezi globálními investory,“ vysvětluje Jiří Vicherek, předseda České startupové asociace.
Problematický bod kolem ESOPů byl jeden z více než stovky bodů z celého návrhu, upozorňuje Martin Jiránek, zmocněnec pro startupy při MPO. „Ministerstvo financí zdůrazňovalo – a je třeba říci, že oprávněně –, že o daňových otázkách se podle pravidel má hlasovat jednomyslně, přičemž podle návrhu hlasování od Komise se o celém EU Inc. mělo hlasovat většinově. Tento odmítavý postoj prolamující precedens nemělo jen české MF, ale dalších 15 států, tedy postoj našeho MF byl jednoznačně validní,“ komentuje Jiránek. I podle něj je výsledek rozumný kompromis v rámci postoje Česka i dalších států.
„Předběžně to vypadá, že i ostatní státy, které byly dříve vůči EU-ESO kritické, zvolí podobný postup – ne nutně kvůli postoji Česka, ale protože v koordinaci s lokálními inovačními partnery nakonec dospěly ke stejnému názoru,“ dodává Pospíšil.
Co nejvíc zájmů na jedné hromádce
Pravidla, ke kterým se přiklonila Rada EU, se podstatně liší od návrhu, jenž Komise na jaře představila jako zásadní změnu evropského podnikatelského prostředí. „Návrh Komise z konce března zachovával klíčové prvky EU Inc., v debatě s členskými státy jich ale řada ubyla, a dnes je osekán na funkční minimum,“ komentuje Vicherek.
Původní myšlenka se snažila zjednodušit prostředí, ve kterém podnikání napříč Evropou znamená nutnost orientace ve 27 národních právních systémech, pravidlech a zvyklostech. EU Inc. měla fungovat jako jednotný standard a čitelná možnost pro světové investory, kteří by tak nemuseli studovat různá národní práva a požadavky.
Firmy měly získat možnost založit společnost plně online, do dvou dnů a za nejvýše 100 eur. Návrh počítal také s možností zvolit si stát registrace, s jednotným evropským rejstříkem, jednodušším fungováním napříč Unií a zaměstnaneckými opcemi podle společného evropského režimu. Právě ty se nakonec staly jednou z hlavních překážek. Startupy totiž často nabízejí zaměstnancům podíl ve firmě místo části platu. Aby takový benefit dával smysl, neměl by zaměstnanec platit daň dřív, než z něj získá skutečné peníze, což je princip známý jako no tax before cash.
Do návrhu ale začaly různé zájmové skupiny prosazovat vlastní představy. Francie se postavila proti možnosti volně si zvolit stát registrace, protože se obávala, že by zakladatelé mohli prostřednictvím takzvaných schránkových firem obcházet francouzské daně. Lucembursko a Nizozemsko podávaly námitky, za nimiž podle Pospíšila mohla být obava, že by firmy mohly odejít z těchto startupově přívětivých zemí jinam. Německé a francouzské odbory chtěly zachovat národní pravidla pro zastoupení zaměstnanců. Rakouští notáři se zase stavěli proti digitalizaci zakládání firem, podle všeho proto, že by mohla omezit část jejich práce.
V kompromisní verzi zůstává možnost založit firmu online do dvou dnů za nejvýše 100 eur. Zůstala i digitální evidenci akcií, jednodušší správa společnosti a předávání údajů mezi úřady bez nutnosti opakovaného dokládání. Přežily i zaměstnanecké opce v evropském režimu se zdaněním odloženým do okamžiku prodeje akcií.
Rada EU ale navrhuje omezit tento režim zaměstnaneckých opcí na takové společnost, které mají méně než 750 zaměstnanců a roční obrat nejvýše 150 milionů eur. Jakmile firma překročí jeden z údajů, musí takové odměny pro zaměstnance řešit jinak. „V praxi tedy můžeme říci, že EU Inc. bude zajímavá pro opravdu začínající firmy, ale v momentě, kdy vyrostou, může být použitelnost omezena nebo minimálně závislá na státě, ve kterém má EU Inc. sídlo,“ myslí si Pospíšil.
Další omezení se týká zaměstnanecké participace. Obecně se má řídit pravidly země, ve které má firma registrované sídlo. Pokud ale v jiné zemi překročí konkrétní počet zaměstnanců, může se aktivovat zvláštní mechanismus, který jí uloží povinnost dodržovat tamní pravidla. Rostoucí startupy tak budou muset sledovat nejen to, kde mají sídlo, ale i to, jak velké týmy budují v dalších zemích.
Přečtěte si také:
Evropa sype desítky miliard do obranných startupů. Do Česka letos nešla ani koruna
Zaměstnanecká participace zůstává jedním z bodů, o kterých se bude dál jednat v Evropském parlamentu. Bojuje se totiž dál. Schválený postoj Rady EU totiž nepotvrzuje, jak bude EU Inc. ve finále vypadat. „To potvrdí až výsledek trialogu mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí. Pro zahájení trialogu musí ještě svou pozici schválit zmíněný Europarlament,“ dodává Pospíšil. Parlament bude o svém mandátu hlasovat v plénu nejdříve 24. listopadu.
Neexistujících 600 miliard pro Česko
Podle Draghiho zprávy z roku 2024 zaostává EU v produktivitě za Spojenými státy o 20 %. A z této mezery tvoří víc než dvě třetiny technologické obory. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že odstranění vnitřních bariér EU by stáhlo rozdíl o 28 %. Kdyby se technologickou propast podařilo odstranit úplně, mohlo by to Česku přinést až 7 % HDP ročně – tedy kolem 600 miliard korun navíc, z toho asi 200 miliard pro veřejné rozpočty, vypočítává iniciativa CzechFounders.
Draghiho čísla se opírají o výpočet, podle nějž se 40 ze 147 evropských jednorožců přestěhovalo mimo kontinent, a to většinou do Spojených států. Czech Founders se pak odvolávají na analýzy, podle nichž Evropa 38 miliard dolarů hodnoty, která se ovšem zhmotní mimo kontinent. A konkrétně v Česku podle výzkumu organizace zvažuje třetina zakladatelů odchod do zahraničí. Zároveň většina founderů také přesun slyšela od svých investorů jako doporučení pro další rozvoj.
„EU Inc. samo 600 miliard korun nepřinese,“ ujasňují v CzechFounders. Podle asociace má jít ale o první krok, který by se Evropa měla přiblížit Americe. I proto probíhá celoevropská iniciativa, kterou mezi českými jmény podepsal Tomáš Čupr, CEO a spoluzakladatel Rohlíku, nebo Vít Horký, zakladatel United Founders, mezi světovými pak například Mati Staniszewski, spoluzakladatel evropského startupového jednorožce ElvenLabs, a další jména: z Woltu, DeepL, Mistralu, Lovable, Hugging Face, z řady velkých investorských fondů, nebo také bývalý premiér Itálie Enrico Letta.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU