Úspěšnou reklamu známého mobilního operátora dnes parafrázuje kdekdo, od politiků až po naše zaměstnavatele, a dnes se první větou perexu přidám i já. Zmíněná slova totiž přesně vystihují nejen mé pocity z uplynulého roku 2006, ale potvrzují je i nejnovější čísla analytické společnosti Point-Topic, se kterými vás hodlám seznámit v následujících řádcích.
Na konci letošního září bylo ve světě celkem 263,8 milionu broadbandových přípojek, přitom jenom za třetí kvartál přibylo 16,9 milionu nových linek. Z celkového počtu broadbandových přípojek přitom připadá na technologii DSL cca 173 milionů, na kabelové připojení 60 milionů a nově se objevuje také informace o počtu optických přípojek, kterých je již víc než 27 milionů. Optika tedy poprvé dává o sobě velmi významně vědět a více než desetiprocentní podíl na celosvětovém bradbandovém trhu již stojí za pozornost.
Co se týká rozložení broadbandového trhu podle regionů, i nadále se nejlépe daří Západní Evropě, následuje Severní Amerika a pomyslná třetí příčka připadá na region Jihovýchodní Asie.
Rozložení broadbandových linek podle jednotlivých regionů Q3 2006 Zdroj: Point-Topic
Vraťme se však trochu na zem, pro nás jsou důležitější čísla za Českou republiku a jejich porovnání se zbytkem Evropy. Bohužel ačkoliv byl rok 2006 v ČR mimořádně úspěšný a počet uživatelů broadbandu v podobě DSL, CATV nebo WiFi rostl značným tempem, naše pozice v porovnání s ostatními státy EU zůstává skoro stejná. Pro zajímavost jsem se podíval do jednoho ze svých starších článků a objevil jsem v podstatě téměř stejný graf, vyvedený v jiných barvách a s trochu jiným datem vzniku. Porovnejte tedy sami, k jak velké změně došlo v penetraci ADSL na 100 obyvatel za poslední rok.
Penetrace DSL k 30. září 2005. Zdroj: Point-Topic
Zatímco v září 2005 byla penetrace ADSL v ČR 2,17 přípojky na 100 obyvatel, o rok později to bylo 4,44 přípojky na 100 obyvatel. Penetrace ADSL se tedy za rok více než zdvojnásobila, ale pořád zůstává poloviční v porovnání se stejně lidnatým Portugalskem a třetinová v porovnání se stejně lidnatou Belgií. Abychom dohnali zemi s největší penetrací ADSL v Evropě – Finsko, museli bychom dnešním tempem uhánět ještě pět let a Finové už by nesměli zrealizovat ani jednu ADSL přípojku.
Víceméně došlo přesně na má slova, kdy jsem ve svých článcích neustále opakoval, že procentuální nárůst je hodnota velice relativní, a proto loňské umístění Česka mezi nejrychleji rostoucími zeměmi v oblasti broadbandu bylo spíše důkazem toho, jak moc jsme byli zaostalí, než toho, že bychom našli nějaký zázrační recept, jak dohnat ostatní vyspělé země EU. Navíc stojí za povšimnutí, že země, které před rokem byly spolu s námi ve skupině nejrychleji rostoucích zemí, si vysoké tempo růstu na rozdíl od ČR udržely i nadále. Takové Řecko zaznamenalo nejvyšší meziroční nárůst – rovných 243 procent a i růst v třetím kvartále 21,5 procenta naznačuje, že dlouholetý outsider našich porovnání by mohl ČR velice rychle dohnat. Turecko, které má 2,472 milionu přípojek – což vzhledem k počtu obyvatel (62 milionů) představuje penetraci pouze 3,98 přípojky na 100 obyvatel -, nás v nejbližší době také zřejmě předhoní. Ale abychom se netočili pouze kolem ADSL, pojďme se podívat na tabulku, která obsahuje také druhý nejčastěji používaný druh vysokorychlostního připojení, a to CATV.
Zajímavosti ze světa ADSL a CATV
Jelikož počty ADSL a CATV sleduji už od roku 2001 a již mám docela slušnou představu o vývoji broadbandového trhu v jednotlivých zemích, dovolím si čtenářům přiblížit pár zajímavostí. Zajímavé země vezmeme tedy hezky podle abecedy.
Porovnáním nejnovější studie a porovnáním s těmi staršími verzemi mě jako první upoutala Argentina. Je to země, která již před několika lety zaznamenala překvapivý meziroční pokles počtu ADSL (mnoho z vás si jistě pamatuje zprávy, kdy se Argentina ocitla na pokraji bankrotu a argentinská ekonomika se postavila na nohy jen s masivní pomocí ze zahraničí). Dnes Argentina překvapila znovu, tentokrát obrovským meziročním i kvartálním nárůstem, kdy jen za třetí kvartál přidala úctyhodných 202 tisíc DSL přípojek.
Belgie již tradičně nemůže uniknout mému komentáři. Jednak proto, že tato vyspělá země EU má téměř stejný počet obyvatel jako ČR, a jednak proto, že Belgie je zářným příkladem toho, jak neúspěšné je zatím naše dohánění vyspělých států EU. Když se podíváte na tabulku, ve které monitorujeme vývoj počtu DSL přípojek v Česku a na Slovensku, získáte velmi detailní přehled o tom, jak se daří ADSL u nás. V následující tabulce, kterou jsem vytvářel někdy koncem roku 2003, zase můžete vidět vývoj DSL ve světě v době, kdy tato technologie u nás byla ještě v plenkách.
Zajímavá jsou zejména čísla v době, kdy ADSL v Česku teprve začínalo, a za povšimnutí stojí země, které mají stejný nebo dokonce menší počet obyvatel než Česká republika.
U zemí jako Jižní Korea a Japonsko už delší dobu pozorujeme stagnaci, nebo dokonce výrazný pokles počtu DSL přípojek. Je to však způsobeno tím, že tyto „broadbandově“ nejvyspělejší země postupně upouštějí od DSL technologií a zavádějí perspektivnější optické připojení. Korea tak zdánlivě oslabuje: ve skutečnosti dopřává svým uživatelů spolu s Japonskem nejdokonalejší a nejrychlejší připojení na světě a počet uživatelů zde rozhodně neklesá. Kupříkladu Japonsko již má celkem 7,6 milionu optických přípojek a jenom za třetí kvartál roku 2006 zrealizovalo 650 tisíc nových optických přípojek.
Kanada a USA jsou poslední bašty kabelového připojení a kromě Ukrajiny (u té se však jedná o krátkodobý jev) jsou to poslední země, kde kabelové připojení využívá více zákazníků než technologii ADSL.
Velkým překvapením je i Řecko, na které jsem upozorňoval již minulý rok. Tato země – zřejmě díky levnému dial-up připojení – v zavádění ADSL poněkud zaspala. V uplynulém roce však patří k nejrychleji rostoucím zemím. V meziročním srovnání dosáhlo dokonce nejvyššího procentuálního růstu – plných 243 procent – a i růst v posledním kvartále (22 procent) naznačuje, že je jen otázkou času, kdy nás Řecko v penetraci ADSL předstihne.
Nizozemsko je zemí, které pojem „saturace“ (nasycení trhu) snad nic neříká. Za poslední půlrok zde přibylo dalších 243 tisíc DSL přípojek a k tomu cca 70 tisíc nových CATV přípojek. Jednoduchým výpočtem zjistíte, že v Nizozemí bylo koncem září 2006 celkem 4.613.700 broadbandových přípojek (DSL+CATV), což představuje penetraci 28,48 přípojky na 100 obyvatel, přitom ještě začátkem roku 2005 zde bylo „pouze“ 21,39 přípojky na 100 obyvatel (viz podrobné srovnání).
Portugalsko – další země se stejným počtem obyvatel jako ČR – již dokázalo zrealizovat 892.082 DSL přípojek a k tomu dalších 524.264 kabelových přípojek. Kdyby si ČR započetla do broadbandu také všechny WiFi přípojky, stejně by spolu s ADSL a CATV přípojkami měla o cca 400 tisíc broadbandových přípojek méně než Portugalsko.
Zcela novou zemí v našem přehledu je Rumunsko, které doslova před několika dny vstoupilo do EU. Rumunsko zatím nijak neoslňuje počtem DSL a ani počet kabelových přípojek vzhledem k počtu obyvatel není nijak závratně vysoký. Již před rokem jsem byl ale ze strany Point-Topicu upozorněn, že Česko není jedinou bezdrátovou velmocí, a v tomto ohledu jsme se bavili zejména o Rumunsku. Celý rok jsem však neměl ani tušení, jaké oblibě se WiFi v Rumunsku teší. O rozložení broadbandového trhu v Rumunsku něco málo čtenářům napoví následující tabulka (technologii WiFi zahrnuje kolonka „jiné“).
Další zemí, která stojí za pozornost, je bezesporu Turecko. Turecko podobně jako Řecko v posledním roce doslova trhá rekordy v připojování nových DSL uživatelů. V nejnovějším srovnání se Turecko zařadilo mezi deset zemí s největším absolutním přírůstkem DSL linek (cca 400 tisíc za tři měsíce), mezi země s největším meziročním procentuálním přírůstkem (meziročně 124 procent) a také mezi země s největším mezikvartálním přírůstkem (cca 18 procent).
Velká Británie stojí za pozornost zase kvůli tempu, jakým se snaží dohnat své odvěké rivaly, Francii a Německo. Ještě před pěti lety byl rozdíl v počtu DSL přípojek mezi Anglií a Německem propastný. Anglie má dnes sice stále o cca dva miliony přípojek méně než Německo nebo Francie, na druhou stranu jí však současných 9.317.000 přípojek již dostačuje na to, aby v penetraci DSL Německo předběhla.
Jako perličku si dovolím uvést Vietnam (možná tím potěším početnou komunitu našich vietnamských spoluobčanů). Vietnam měl totiž ještě na jaře roku 2006 zhruba 265 tisíc DSL přípojek, o půl roku později však hlásí již 391 tisíc přípojek. Mezikvartální procentuální růst, který je vyšší než u Turecka nebo Řecka, naznačuje, že se DSL v této zemi těší stále větší oblibě. Je však třeba připomenout, že vzhledem k počtu obyvatel (cca 73 milionů) nás v penetraci DSL tato země jen stěží může ohrozit.
Na závěr tohoto hodnocení jsem si ponechal Čínu. Opravdu hodně pozorným čtenářům možná neunikne, že v předchozím článku jsem u Číny uvedl počet kabelových modemů 11.839.000, zatímco v dnešní tabulce jejich počet záhadně poklesl na 910 tisíc. Ani u Číny ve skutečnosti nedošlo k žádnému poklesu, pouze podobně jako u jiných zemí společnost Point-Topic do kabelového připojení započítávala v minulosti (u některých zemí bohužel dodnes) všechny jiné druhy broadbandového připojení. Jelikož jsem vás nechtěl ošidit o žádná data a rád bych také dokázal, že v minulosti jsem se ve svých článcích žádných zásadních chyb nedopustil, požádal jsem Vince Chooka (hlavní analytik Point-Topicu) o uvolnění podrobnějších dat týkajících se Číny.
A jak se daří broadbandu v České republice?
V poslední době se nás média i někteří odborníci snaží uchlácholit tím, jak se situace v ČR zlepšila. To je sice pravda, ale jak máte možnost zjistit z předcházejících řádků, situace se zlepšuje i v okolních státech, takže vyspělé země nedoháníme, pouze už nám tolik neutíkají. Pojďte si spolu se mnou shrnout všeobecně známá fakta.
Rozdíl mezi penetrací rychlého Internetu ve městech a na venkově je pořád obrovský. Podle posledních údajů Evropské komise Česko výrazně zaostává v penetraci broadbandu za průměrem EU. Podle průzkumu Eurostatu dokonce 50 procent české populace nikdy nepoužilo počítač. Statistiku broadbandu nám silně vylepšuje WiFi připojení, které nikde ve světě nepovažují za plnohodnotný broadband. Kvůli pomalému rozjezdu ADSL dnes u nás máme cca 350 tisíc uživatelů bezdrátu. Tempo realizace nových ADSL přípojek znatelně zvolnilo a důvodů je hned několik. Jednak získat rychle desetitisíce zákazníků ve velkých městech je neporovnatelně snazší než získat stejný počet zákazníků na venkově, jednak „venkovany“ již často nebavilo čekat, až k nim dorazí ADSL, a pořídili si levnější bezdrátové připojení. Tempo růstu bezdrátu sice také znatelně zvolnilo, ale rozjetý vlak se jen tak nezastaví a WiFi je schopno v nejbližší budoucnosti získat ještě několik desítek tisíc nových uživatelů.
Dalším často uváděným a logickým důvodem, proč ADSL nějak významněji neválcuje papírově nekvalitnější bezdrát, je nutnost platit paušál za hlasový tarif. Takzvané „nahé ADSL“ (ADSL bez nutnosti platit paušál za hlas) zatím není v Evropě moc rozšířené (první ho nabídlo Finsko a v minulém roce se přidalo Slovensko). Na Slovensku ale tamní dominantní operátor zmařil naděje uživatelů nesmyslně vysokou cenou „nahého ADSL“, takže zájem ze strany uživatelů je téměř nulový.
Pokud můžeme věřit zákulisním informacím kolegy Tomáše Kaplera, tak O2 vážně uvažuje, že by už v polovině tohoto roku ADSL bez paušálu za hlas nabídla také. Otázkou však zůstává, jestli bude za stejně nevýhodnou cenu jako na Slovensku (v tomto ohledu jsem na základě předcházejících zkušeností hodně opatrný), a zda při výpočtech v O2 přeci jen nedojdou k závěru, že se to prostě nevyplatí. Jenom za minulý rok odhlásilo pevnou linku víc než 200 tisíc uživatelů, v případě možnosti přejít na „nahé ADSL“ by možnost zrušit paušál za hlas jistě pár desítek tisíc lidí využilo. Rozhodujícím faktorem tedy celkem jistě bude počet nových uživatelů ADSL, které by přilákala právě nabídka ADSL bez paušálu za hlas.
Podle neoficiálních informací měla Telefónica O2 na konci roku 2006 cca 470 tisíc DSL uživatelů. Již dva roky za sebou jsem vyslovil na konci podobných článků přání, abychom konečně dohnali vyspělé státy EU. Do třetice a snad už naposledy bych si opravdu moc přál, abychom v příštích třech letech došplhali v penetraci broadbandu alespoň na průměr EU a současný počet vysokorychlostních přípojek alespoň zdvojnásobili.
