Česká skupina Cleverlance Group je další z několika zdejších technologických podniků, který pomalu pokoří hranici jedné miliardy korun v obratu. Za rok 2016 dosáhl konsolidovaný obrat celé skupiny na 909 milionů korun a v letošním roce už se čeká miliarda.
Společnost má přes 670 zaměstnanců a stabilně se jí meziročně daří růst o sedm až deset procent v průměru na celou skupinu. „Do budoucna bychom chtěli růst více a mít větší zisk. Máme připravený nový plán na další dva, tři roky,“ popisuje pro Lupu předseda představenstva Cleverlance Jiří Bíba.
Silnějšího růstu se má docílit i díky akvizicím dalších firem. „Takového růstu už nelze docílit jenom organicky,“ přibližuje Bíba. To, jaké přesně podniky budou chtít Češi kupovat a kdy něco oznámí, prozatím Cleverlance nespecifikuje. „Na akvizice můžeme použít stovky milionů korun,“ uvádí pouze Bíba.
Stovky milionů z více zdrojů
Nepůjde pouze o interní kapitál. Cleverlance při tržbách 909 milionů vykázala provozní zisk 42 milionů korun. Bylo by to o něco více, společnost každopádně v loňském roce partnerům ve skupině prodávala podíly ve firmách, kvůli čemuž vznikly některé ztrátové účetní operace.
Sídlo Cleverlance v Praze na Letné
Na akvizice by se tak použil jak vlastní kapitál, tak financování pomocí bank a případně i díky vstupu dalších investorů. „Ohledně vstupu na burzu zatím žádné konkrétní kroky neděláme,“ ujasňuje Bíba.
To, kudy se chce Cleverlance při růstu vydat, podle Bíby naznačují aktivity z poslední doby – skupina založila pobočku v Německu a o tento bohatý trh se aktivně zajímá. Už se jí podařilo na něj proniknout. Společnost například v Česku dělá pro T-Mobile a s projekty se zadařilo „probublat“ až do skupiny Deutsche Telekom. Podobně se roste i díky spolupráci se zdejší pobočkou Konica Minolta.
Největší podíl na obratu celé skupiny tvoří vývoj softwaru na zakázku a systémová integrace, hodně pro banky, operátory a další velké podniky. V celkových číslech to dělá více než 50 procent. Dále se hodně projevuje vlastní systém na obchodování akcií či penzijní systém využívaný několika fondy.
Promeškaná doba
Naopak možná trochu překvapivě poměrně malá čísla dělá bezpečnostní společnost TrustPort, která se na číslech skupiny projevuje pouze jednotkami procent. TrustPort vznikl po odkupu AEC, další společnosti ve skupině. AEC se daří růst podobně, jako celé skupině a zde se očekává slibný potenciál. AEC se zaměřuje na služby kolem kybernetické bezpečnosti, kde se počítá s rozšiřováním aktivit na západních trzích.
Rozvojový plán a „roadmapu“ má také TrustPort, zde už se ale s příliš obřími nárůsty moc nepočítá. „Asi jsme promeškali dobu udělat z toho skutečně velký produkt,“ říká Bíba směrem k antiviru a bezpečnostnímu softwaru.
Z Cleverlance, AEC a TrustPortu se také odloupla společnost GreyCortex, která používá umělou inteligenci pro odhalování „neplech“ v sítích. GreyCortex je nyní samostatná společnost působící v Brně, která kromě historie už nemá s Cleverlance žádná propojení. O slibném GreyCortexu jsme psali. Y Soft Ventures do tohoto podniku vložil investici 1,3 milionu dolarů.
Vedení Cleverlance dnes k vyčlenění projektu říká, že si osobnostně nesedli lidé z AEC a tehdejšího TrustPort Threat Intelligence, což je dnes hlavní produkt GreyCortexu. Více o historii v našem textu.
Investice do startupů a možný vývoj v zahraničí
Cleverlance je rovněž spojená s další brněnskou bezpečnostní firmou ThreatMark. O ní jsme na Lupě rovněž referovali a nedávno získala investici od Springtide Ventures a Rockaway Capital. ThreatMark založili bývalí lidé z AEC a Cleverlance do projektu vložila „seed“ investici.
Peníze na další případné startupy má Cleverlance k dispozici. V rámci interního partnerského programu, který by se dnešní hantýrkou dal nazvat jako interní inkubátor, také nabízí možnost vytvořit vlastní projekt a udělat z něj samostatnou společnost. Ročně do takových aktivit může investovat 20 až 30 milionů korun.
Na radaru Cleverlance je ještě jedna věc. Trh s dobrými vývojáři a IT techniky je dnes v Česku hodně přehřátý. Skupina dělá vlastní akademii, spolupracuje se školami a tak dále, i tak je ale těžké lidi shánět. Uvažuje se tedy o tom, že by se založil vývoj někde v zahraničí.
Do budoucích čísel by stále více mohly promlouvat také mobilní aktivity. Tato sekce už vyrostla na 50 lidí a v současné době se hodně zabývá rozvojem věcí kolem virtuální a rozšířené reality, která by se dala využít v průmyslu a firem obecně.
