Vládou schválený plán ministerstva vnitra na vytvoření Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) naráží na odpor několika ministerstev, Národního kontrolního úřadu (NKÚ), Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Důvodů je několik, jednou z největších obav je každopádně podezření na další obcházení zákona o veřejných zakázkách.
Obcházení tohoto zákona není v případě vnitra žádnou výjimkou. Zpráva NKÚ z konce loňského roku říká, že Odštěpný závod ICT služby (OZ ICT), který se s NAKITem spojuje, zneužíval takzvanou in-house výjimku. „Některé veřejné zakázky související s realizací kontrolovaných projektů nebyly podle názoru NKÚ zadány v souladu se zákonem (…) Mezi nejzávažnější nedostatek patří nesprávné použití (…) tzv. in-house výjimka.“
„Odštěpák“ podle závěrů NKÚ získal od ministerstva vnitra přes 390 milionů korun neoprávněně. Dokumenty a smlouvy, které má nyní Lupa k dispozici, navíc ukazují, že IT projekty realizované na základě smlouvy mezi vnitrem a OC ICT nebyly hospodárné a nereflektovaly ceny v rámci běžného tržního prostředí.
Dvacet tisíc za manday
Odštěpný závod si například v rámci projektu podpory provozu a rozvoje systému EKIS účtoval 20 tisíc korun za manday (den práce jednoho člověka). Podle oslovených lidí z trhu se nicméně za takovou práci běžně účtuje zhruba polovina, někdy i kolem šesti tisíc korun. Jen položka „drobný rozvoj SAP“ tak v rámci projektu EKIS počítá se 126 miliony korun, celá zakázka pak vyjde na více než 611 milionů. Vedle vysokých cen jsou problémy také s plněním termínů a kvalitním řízením projektů.
Ukázka dodatku ke smlouvě mezi ministerstvem vnitra a Odštěpným závodem ICT služby k systému EKIS. Celý dodatek je ke stažení na webu MVČR (PDF).
Ministerstvo vnitra v rámci tlaku na vytvoření NAKITu a jeho spojení s OZ ICT argumentovalo tím, že dojde k zefektivnění a zprůhlednění procesů a odvolává se i na samotné fungování Odštěpného závodu. Výše popsané (a náš dřívější článek) ale ukazuje, že minimálně v případě OZ ICT nic takového nebyla pravda. Stejné závěry předložilo i NKÚ.
Vnitro zároveň v několika případech nedostatečně a špatně informovalo vládu o tom, co vytvoření NAKITu vlastně znamená. Ještě před publikováním zprávy NKÚ například úřad v dokumentu pro vládu uvedl, že je „postup v souladu se závěry NKÚ z provedeného auditu realizovaného na OZ ICT v roce 2015“.
„Již vydaný souhlas vlády byl skutečně vydán bez potřebných komplexních podkladů a na základě zavádějících a nepřesných údajů předkladatele,“ píše se v kritických dokumentech s připomínkami ministerstev a subjektů z trhu, které má Lupa k dispozici.
Mezi kritiky patří například ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj. Babišův úřad třeba říká, že NAKITu zcela chybí koncepce či podnikatelský plán. Na absenci ekonomické analýzy poukazují i další úřady. Není ani jasné, jak proběhne (ne)integrace do běžného tržního prostředí, co vlastně bude předmětem činnosti nového státního podniku a jak bude vše financováno.
NAKIT má vzniknout začátkem tohoto roku. Po završeném spojení s Odštěpným závodem má mít více než 350 zaměstnanců a půlmiliardový majetek.
ČLÁNKY DO MAILU