Jedenáct sdružení televizních stanic se obrátilo na Evropskou komisi se žádostí, aby výrobce operačních systémů v chytrých televizorech zařadila pod nejpřísnější dohled podle předpisu o digitálních trzích (DMA). Současně žádají totéž pro virtuální asistenty typu Siri, Alexa nebo Google Assistant. Svůj podpis pod společný dopis připojila také česká Asociace komerčních televizí.
Výzva do Bruselu odešla 23. března 2026 a odvolává se na data z čerstvé studie pro italskou mediální skupinu MFE. Podle zjištění této analýzy jsou na většině chytrých televizorů v Evropské unii operační systémy od společností Google, Amazon a Samsung.
Systém Tizen od Samsungu běží asi na 24 procentech televizorů. Podíl Android TV od Googlu se mezi lety 2019 a 2024 zvýšil ze 16 na 23 procent. Amazon Fire OS za stejnou dobu zvýšil podíl na 12 procent z původních pěti. Amazon totiž svůj systém zároveň licencuje dalším výrobcům televizních přijímačů.
Co to znamená v praxi? Když si divák koupí chytrý televizor, o přístupu k pořadům z velké části rozhoduje firma, která vytvořila operační systém. Jeho nastavení rozhoduje, jak vypadá rozhraní pro přístup k lineárnímu vysílání nebo televizním aplikacím, jak jsou tyto prvky viditelné a které partnery zviditelní. „Omezený počet operátorů získává rostoucí schopnost ovlivňovat výsledky pro miliony uživatelů a podniků tím, že kontroluje přístup k publiku a distribuci obsahu,“ upozorňují signatáři dopisu.
Vysílatelé se obávají, že platformy uzavírají diváky do vlastních ekosystémů. Technicky nebo smluvně mohou bránit tomu, aby jedna mediální aplikace odkázala na druhou. Když třeba agregátor doporučí pořad dostupný na jiné streamovací službě, platforma mu může takový odkaz zablokovat. „Chytré televizory zaujímají klíčovou zprostředkovatelskou roli mezi poskytovateli médií a koncovými uživateli a mohou výrazně ovlivňovat viditelnost, dostupnost i používání mediálních služeb,“ stojí v dopise.
Podobný problém vidí vysílatelé u virtuálních asistentů. Alexa, Siri nebo Google Assistant už dávno neslouží jen k nastavení budíku. S nástupem generativní umělé inteligence v podobě chatbotů a AI agentů přebírají čím dál víc funkcí, doporučování obsahu nevyjímaje. Divák řekne „pusť mi něco zajímavého“ a asistent rozhodne za něj. DMA přitom virtuální asistenty sice uvádí jako kategorii, která regulaci podléhat může, ale Evropská komise dosud žádného z nich pod přísnější dohled nezařadila.
Podle signatářů tak vzniká „regulační vakuum, které umožňuje výkonným AI asistentům stát se faktickými strážci přístupu k mediálnímu obsahu prostřednictvím mobilních telefonů, chytrých reproduktorů a informačně-zábavních systémů v automobilech, aniž by podléhali povinnostem vyplývajícím z DMA“.
Další potíž je v tom, koho DMA vlastně chrání. Momentálně jsou to firmy, které pro operační systémy a virtuální systémy vyvíjejí aplikace. Televizní stanice, jejíž pořady asistent doporučuje nebo naopak ignoruje, mezi chráněné subjekty nespadá. Provozovatel asistenta tak může sám rozhodnout, kdo z regulace těží a kdo ne.
Autoři dopisu naléhají, aby Evropská komise zasáhla dřív, než bude pozdě: „Jakmile si uživatelé zvyknou na uzavřené nebo zkreslené zobrazování služeb, zvrátit tyto účinky je nesmírně náročné.“ Pokud platformy zůstanou v pozici, kdy samy určují, co spotřebitelé uvidí, těžko pak budou na trh pronikat nové služby. „DMA musí zůstat prozíravý a dostatečně reagovat na vznikající rizika. Zkušenosti z příbuzných platformních trhů ukazují, že jakmile se strážci přístupu a škodlivé praktiky zakotví, obnova hospodářské soutěže a svobodné volby spotřebitelů se stává mimořádně obtížnou,“ argumentují televizní stanice.
Konkrétně vysílatelé žádají tři věci. Zaprvé: označit Google, Amazon, Samsung a další velké hráče za takzvané gatekeepery na trhu chytrých televizorů a virtuálních asistentů. Zadruhé: v případě, že nesplňují základní prahové hodnoty v podobě počtu uživatelů nebo ročního obratu, spustit vlastní šetření jejich tržní síly. A zatřetí: rozšířit definici dotčených subjektů u virtuálních asistentů tak, aby zahrnovala všechny firmy, které na jejich službách závisejí.
Načasování dopisu není náhodné. Komise musí do 3. května 2026 předložit hodnotící zprávu, jak nařízení o digitálních trzích funguje. Už při vyhodnocení loňské veřejné konzultace uvedla, že někteří účastníci volali po rozšíření regulace právě na chytré televizory a virtuální asistenty.
Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Teresa Ribera sice od nástupu do funkce v prosinci 2024 slibuje razantní vymáhání pravidel, ale na druhé straně oceánu je to vnímané se značnou nelibostí. Washington totiž evropskou digitální regulaci vnímá jako útok na americké technologické firmy.
DMA neboli akt o digitálních trzích platí od listopadu 2022 a funguje jinak než tradiční soutěžní právo. Neřeší problémy zpětně, ale stanovuje pravidla předem. Strážcům přístupu, jak zní oficiální úřední překlad gatekeeperů, zakazuje například zvýhodňovat vlastní služby, bránit uživatelům v odchodu ke konkurenci nebo podmiňovat přístup k platformě nepřiměřenými podmínkami.
Komise dosud tímto způsobem reguluje šest firem: Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance, Meta a Microsoft. Nařízení se dotýká 22 služeb od vyhledávačů přes obchody s aplikacemi po komunikační platformy. Na chytré televizory ani virtuální asistenty ale Brusel pravidla dosud neaplikoval, přestože je nařízení výslovně zmiňuje jako potenciální kategorii regulovaných služeb.
Dopis evropské komisařce podepsalo jedenáct organizací. K celoevropské asociaci sdružující vysílatele jako Canal+, RTL, Mediaset nebo Warner Bros. Discovery se přidaly například Evropská vysílací unie (EBU) a národní sdružení komerčních televizí z Itálie, Německa, Rakouska, Španělska, Slovenska nebo Česka. Celé znění dopisu je na webu Asociace evropských komerčních televizí.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU