Co je sluneční výpadek
Sluneční výpadek je zvláštním jevem, ke kterému dochází dvakrát ročně vždy na dobu několika dní. Tento stav je pokaždé spojen s blížící se jarní a podzimní rovnodenností. Vyskytuje se tedy v měsících únor/březen a září/říjen. Podle pozorování může tento jev trvat až patnáct dní za sebou. Zjednodušeně řečeno dochází k tomu, že družice prochází v inkriminovanou dobu mezi parabolou diváka a Sluncem, čímž je vytvořena pomyslná přímka. Radiofrekvenční zvuk je silnější než signál ze satelitu, a následkem je krátké přerušování provozu. Zákazníci mohou mít dojem poruchy nebo přerušování provozu. Rozdílná oblast může být ovlivněna jinými dny a časem, kdy probíhá toto období,
uvádí web Satcentrum.eu. K tomuto jevu může docházet denně, a to právě až po dobu patnácti dní. Tento stav ale pokaždé netrvá dlouho, přibližně okolo deseti minut.
Jak si tento jev představit
Pro sluneční výpadek jsem nalezl na internetu výbornou ilustraci, která ho umožní lépe popsat. Představte si, že byste do tmy postavili slabou svíčku a za ni halogenový reflektor. V případě, že je aktivní pouze svíčka, světlo z ní má určitý dosah, ovšem pokud rozsvítíte reflektor, úplně ji lidově řečeno zrušíte. Slunce je totiž vydatným zdrojem mikrovlnného záření, což po většinu roku satelitní komunikaci nevadí. Pokud se však dostane satelit, Slunce a přijímací parabola do jedné přímky, signál z družice zkrátka tento boj nevyhraje. Protože jsem se s touto skutečností osobně nesetkal, nemůžu tuto teorii potvrdit vlastním pozorováním, ale některé zdroje uvádějí, že díky slunečnímu výpadku může dojít vlivem tepla dokonce k poškození přijímacího zařízení, respektive konvertoru. Ten je totiž přehříván, a pokud má nevhodný plastový kryt, může dojít k jeho zničení. V souvislosti s touto záležitostí jsou tedy doporučovány tmavší a matné druhy parabol.
Lze výpadky předvídat?
Na otázku, zda lze výpadek předpovědět, neexistuje jednoduchá odpověď. Teoreticky to ale možné je. Co se týká místa na Zemi, je jedno, kde se příjmová parabola nachází. Výpadek vás může zastihnout tak jako tak. Dokonce ani nezáleží na satelitu. Domněnka některých odborníků
, že tato situace nastává pouze u satelitů Thor na pozici 1 stupeň západně, jehož operátor o tomto jevu na internetových stránkách občas informuje, je zcela mylná. Osobně jsem zažil sluneční výpadek před několika dny na pozici Astra 23,5 stupně východně při sledování programu Doku CS u platformy Skylink. Jak se problém projevoval, ještě popíšu podrobněji níže, nyní bych se vrátil k tomu, zda ho lze předpovědět. Satelitní nadšenci jistě znají stránku www.satellite-calculations.com. Na té lze najít sekci věnovanou právě slunečnímu výpadku, která se označuje jako Sun Outage Calculator. Zde si pouze zadáte data jako družice, lokalita, pásmo satelitu (C nebo Ku) a čas (letní, zimní, CET apod.). V případě potřeby můžete údaje ještě upravit.
Předpověď možných slunečních výpadků v období od 26. února do 5. března 2010. Zdroj: www.satellite-calculations.com
Online kalkulačka vám po stisknutí tlačítka Calculate vygeneruje vámi požadované údaje. Z tabulky se pak dozvíte, že pro hlavní město je výpadek aktuální v době od 26. února do 5. března a v čase od do. Pro každý řádek je určen jeden den a hodiny (včetně minut a sekund) v UTC a CET. Výpadek si tak můžete předpovědět pro každou družici, stačí pouze vybrat vámi požadovanou hodnotu v položce Satellite. Ale tak jako předpověď počasí nemusí být zcela spolehlivá, nelze brát úplně jako stoprocentní jistotu i tuto stránku. Zatímco v pondělí tyto údaje odpovídaly, ve středu jsem v inkriminovaný čas mezi 11:28:25 – 11:40:35 CET sledoval opět program Doku CS a síla signálu měla výchylku maximálně dvě procenta, což jistě Slunce nezpůsobilo.
Co Slunce vykouzlí na našem přijímači
Pochopitelně bychom ale měli vysvětlit to základní, tedy jak se vlastně sluneční výpadek projevuje na samotném přijímači, tedy u uživatele. V době, kdy se dostane uživatelova parabola (konvertor), družice a Slunce do jedné přímky, divák začne při sledování programu pociťovat jasné výpadky. Poklesne tedy kvalita signálu a dojde k jeho viditelnému kolísání. Osobně jsem výpadek pozoroval na jednom z transpondérů platformy Skylink při sledování programu Doku CS. Přesto, že moje parabolická anténa má průměr 85 cm a pro pozici 23,5 stupně východně by měla stačit anténa mnohem menší, pozoroval jsem podobné výpadky, jako když naladíte družici, která je na hraně velikosti vašeho talíře
. Chvíli byla síla signálu na úrovni 95 % a kvalita okolo 89 %, rázem pak šly obě položky do nulových hodnot, což způsobovalo výpadky signálu. Následně se signál opět vrátil do původních hodnot a poté spadl. To vše v době trvání asi deset minut.
Postoj satelitních operátorů
Z některých internetových stránek jsem se dočetl, že řídící centra řeší tento problém rozmístěním parabol na různých místech na zeměkouli, aby mohlo dojít v případě zahlcení jedné k aktivaci záložní. U uživatele záleží četnost výpadků na počtu satelitních operací, velikosti antény a polohy země. Společnosti informují o těchto výpadcích diváky různě. Asi nejvtipněji tak učinila slovenská televize musiq1, která umístila na internetové stránky video s mimozemšťanem, který sděluje, že „Slnku jebe“. Informační hodnota videa je však téměř nulová a spíše pobaví, protože takto se výpadky signálu u diváka skutečně neprojevují. Bohaté zkušenosti má ale s tímto jevem satelitní operátor družice Hellas Sat, který ho rozepisuje na svých stránkách i pro laika srozumitelně, přibližně na patnácti řádcích. Sluneční výpadek naopak zmizel ze stránek satelitního operátora Digi TV. Pod touto položkou nalezne zájemce pouze nejčastěji kladené dotazy (FAQ).
Tomáš Český ze společnosti SES Astra reagoval na dnešní článek doplněním některých faktů. Za vyjádření mu pochopitelně děkujeme.
Pro vypadek komunikace vlivem slunecniho zareni neni treba, aby pozemska antena,, druzice a Slunce lezely v jedne primce, staci, ze slunecni energie je pozemskou prijimana v dostatecne mire. Ostatne presne v primce mohou pozemska stanice, geostacionarni druzice a slunce lezet jenom jeden jediny okamzik a to nanejvyse dvakrat do roka.
Velikost uhlu mezi spojnici pozemska stanice-druzice a spojnici pozemska stanice-Slunce pri nemz dojde k vypadku komunikace zavisi na prumeru (t.j. zisku) pozemske anteny. Cim vetsi je prumer anteny, tim uzsi je jeji svazek a tim mene je pozemska stanice nachylna na zaslepeni Sluncem.
Uvedena tabulka je pravdepodobne pro anteny sub-metroveho prumeru. Pro anteny vetsi by uvadene intervaly musely byt o dost kratsi. Navic, pri prumeru anteny nad zhruba tri metry se jiz druzice nejevi jako stacionarni a antena musi druzici neustale sledovat. V takovem pripade jiz udaje v tabulce zcela postradaji smysl.
Pro informaci je mozne uvest, ze ASTRA v Betzdorfu pro rizeni druzic pouziva anteny o prumeru 18 a vice metru a pro uplinky typicky anteny o prumeru 6 metru. S temito antenami k meritelnemu vypadku komunikace s druzici nasledkem slunecniho zareni nedochazi.
Popisovany jev se tyka prijimace pozemske stanice. Na cinnost vysilace Slunce zadny vliv nema. Co se tyce uplinku, ohrozen muze byt pouze sledovaci prijimac stanice, nikoliv vysilany signal. Pripadne zaslepeni sledovaciho prijimace neni kriticke a je mozne ho resit v systemu stanice. Zprostredkovane se uplinku jeste muze tykat vypadek prijimacu signalu pri backhaulingu, ale to jiz je jine tema.
Použité zdroje (domácí):
http://www.volny.cz/antenysatelity/souradnice.html
http://www.aecusti.cz/novinky2/blizi-se-jarni-slunecni-vypadek-sta/?nid=6
http://www.poustka.com/dvb-s.html
http://www.satcentrum.eu/showpage.php?name=slun
Zahraniční:
http://satkurier.pl/news/45375/od-26-lutego-zaklocenia-wiosenne.html
http://www.hellas-sat.net/default.php?pname=Solar-Outage&la=2
