Co je to ACTA a proč se této "dohody" bát?

„Digitálního prostředí“ se v ACTA týkají Oddíl 5, Článek 27 a dále – do češtiny přeloženou dohodu ACTA si můžete stáhnout například z webu Ministerstva průmyslu a obchodu (PDF). Odstavce týkající se digitálního prostředí najdete na konci článku  (a zvýraznění pocházejí od autora článku).

Co podstatného najdete v „digitální“ částí ACTA

„Digitální“ ACTA se týká jako porušování autorského práva („pirátství“), tak porušování práv k ochranné známce (padělání) a samozřejmě jakýchkoliv práv s tím souvisejících. To jakým  (a zda vůbec) způsobem bude ACTA mít vliv v České republice, je závislé na dvou momentech – tím prvním je, že je nutné ACTA přijmout do českého zákonného prostředí. Tím druhým je, že je nutné ACTA zahrnout do zákonného prostředí změnou řady zákonů.

ISP budou nadále povinní identifikovat účastníky

První podstatná věc je v bodě 4 – poskytovatelé internetových služeb budou povinní poskytovat informace vedoucí k identifikaci účastníka, jeho účet byl údajně využit v rámci činnosti porušující právo. Zde je důležité dodat, že nejde v zásadě o žádnou novinku a případné poskytnutí údajů je podmíněnou tím, že nositel práv uplatnil právě dostatečnou žalobu.

ACTA tak pouze utvrzuje stávající představu o tom, že poskytovatelé internetových služeb jsou povinni zaznamenávat údaje o činnosti svých uživatelů a v jejich zájmu je, aby je dokázali plně identifikovat a vyhověli tak případným požadavkům.

ACTA staví ladící programy mimo zákon

Podstatně závažnější je bod 5 a dále – zakazuje existenci prostředků, které umožňují „obcházet účinné technologické prostředky“ používané k výkonu autorských práv. Řeč je o systémech DRM (Digital Rights Management) a o software či hardware, které by je umožnilo obejít. V praxi se tento bod týká i existence jakéhokoliv ladícího programu – ty jsou použitelné pro tento druh činnosti a ACTA je staví buď zcela mimo zákon, nebo na hranu zákona.

Bod následující poměrně jasně definuje například jakékoliv programy používané pro vytvoření kopie DVD jako nezákonné a jejich použití je nezákonné, stejně tak jako jejich prodej a vytváření. Dostáváme se k starému známému problému – tedy zda vlastník DVD má právo si vytvořit jeho kopii (podle ACTA nemá, protože k tomu použije nezákonné prostředky).

V bodě 6 se sice ACTA snaží klasické ladící programy vrátit zpět do legální podoby (viz „mají pouze omezený jiný komerčně významný účel“), ale z hlediska možného vývoje ACTA je toto možné považovat za nedostačující.

V případě „Smluvní strana může ve vhodných případech stanovit trestní řízení a tresty za neoprávněné zhotovování rozmnoženin kinematografických děl předváděných v zařízení uzpůsobeném k projekci filmů, jež je obecně přístupné veřejnosti.“ se i jenom prosté vytvoření kopie DVD filmu může stát trestným činem.

ACTA staví obcházení DRM mimo zákon

Z téhož bodu plyne i to, že je nezákonná jakákoliv existence programů, které umožní obejít jakoukoli formu ochrany práv, ať už je to obejití DRM (zapomeňte tedy opět na přenos knih z jedné e-čtečky na druhou v okamžiku, kdy to DRM znemožňuje) nebo o tak obyčejnou věc jako je DVD přehrávač schopný ignorovat nesmyslné omezení na region.

Jakékoliv software tohoto druhu je nelegální vytvářet, ale stejně tak je nelegální ho používat a šířit. Ten, kdo jakékoliv takovéto software umístí kamkoliv ke stažení, porušuje zákon – a týká se to i ISP a hostingových společností.

Porušování autorského práva jste povinni oznámit

Velmi zvláštní formulaci najdete v bodě 7. Konkrétně jde o formulaci „nebo zatají porušení některého autorského práva“, ze které mimo jiné plyne, že pokud se dozvíte o porušování autorského práva (a všech ostatních práv, které ACTA řeší), jste povinni tuto skutečnost oznámit.

Co ještě najdete v ACTA a dotkne se každého

Na hranicích vám mohou prohledat, cokoliv uznají za vhodné

Budete-li cestovat do jiné země, jsou v rámci ACTA celní orgány oprávněny vám prohledat jakákoliv zařízení, včetně vašeho mobilního telefonu, notebooku, tabletu i hudebního přehrávače. ACTA pouze zmiňuje, že nemusí prohledávat osobní věci, ale je čistě na uvážení konkrétního orgánu, zda to udělá či nikoliv. Pokud v takovémto případě orgán „dojde k názoru“, že vaše zařízení obsahuje „nelegálně šířený software, hudbu či filmy“, lze v krátkosti dodat pouze to, že prostě máte smůlu. Výsledkem bude pokuta a v rámci ACTA i možnost toho, že vám zařízení bude zabaveno či bude zničeno. (viz Oddíl 3 – Opatření na hranicích, Článek 13 a dále)

Jakkoliv se proti něčemu takovému budete (teoreticky) moci zpětné bránit, bude něco takového velmi obtížné – zejména proto, že budete muset řešit soudní spor v rámci jiného státu a obtíže, které vám tato událost způsobí při cestování, už těžko napravíte. Pokud uvážíte, jakým způsobem podobné konflikty řeší USA, tak je možné i to, že vám při rozporování přímo na hranicích může být odepřen vstup do země.

Shrnutí, čeho se dotkne ACTA

ACTA se významným způsobem dotkne osobních a digitálních práv, práva na svobodu projevu a soukromí. V zásadě jde o zákonnou úpravu, která se sice snaží řešit existující problém (autorská práva, prodej padělků, atd), ale zároveň s tím zasahuje do řady oblastí, do kterých vůbec zasahovat nemusí. Pro většinu případů navíc již existují odpovídající právní úpravy i mezinárodní dohody.

ACTA zakazuje tvorbu, šíření i používání jakéhokoliv software či hardware, které umožňuje obejít prostředky na ochranu autorských práv. Po zavedení ACTA budou nelegální jakékoliv přehrávače DVD umožňující ignorovat regionální omezení. Nelegální bude i převedení e-knihy z jednoho formátu (s DRM) do jiného. Nelegální budou i programy, které vám umožňují vytvořit si kopii obsahu DVD, ať už z důvodu potřeby zálohy nebo pro přehrání DVD v nějakém jiném systému než v DVD přehrávači z původního originálního média. Podobné software bude nelegální vytvářet, vlastnit, používat, ale i například šířit, tedy umístit na Internet.

Nelegálními se stanou i jakékoliv prostředky umožňující „ladění“ a bude stačit, pokud někdo dojde k názoru, že jsou použitelné k porušování práv. Paradoxně porušíte zákon i tím, že někomu půjčíte svoji e-čtečku, ve které mu umožníte přečíst knihu, jejíž DRM jasně stanoví, že jediný kdo ji smí číst, jste vy. 

ACTA umožní i ničím nekontrolovatelné prohledávání osobních věcí na hranicích celními orgány. A to včetně prohledávání obsahů notebooků, mobilních telefonů, počítačů, čteček e-knih, tabletů a hudebních přehrávačů. Jakkoliv ACTA zmiňuje neprohledávání zboží „neobchodní povahy v osobním zavazadle“, je čistě na uvážení hraničního orgánu, zda tak udělá či zda bude prohledávat. V případě zjištění „porušení zákona“ (záměrně v uvozovkách, protože něco takového je nemožné zjistit bez dalšího zkoumání a dokladování) vám hrozí pokuta, zabavení či zničení věci.

ACTA navíc stanovuje, že pokud se o jakémkoliv porušování (autorských, známkových) práv dozvíte, máte za povinnost je oznámit. Pokud se něco takového dostane do zákonů kteréhokoliv státu, můžete být stíháni za to, že jste neoznámili to, že jste se dozvěděli (nebo se i jenom zdánlivě dozvěděli) o porušování práv.

Konkrétní znění „digitální“ části ACTA

ČLÁNEK 27

Prosazování v digitálním prostředí

1. Každá smluvní strana zajistí, aby její právní řád zahrnoval postupy prosazování práv, v rozsahu stanoveném v oddílech 2 (Občanskoprávní prosazování) a 4 (Trestněprávní prosazování), způsobem umožňujícím účinné kroky vůči jakémukoli porušování práv k duševnímu vlastnictví, k němuž dojde v digitálním prostředí, včetně urychlených nápravných opatření, která by zabránila porušování, a opatření, která mají odrazující účinek vůči dalšímu porušování.

2. V souladu s odstavcem 1 se postupy prosazování práv každé smluvní strany vztahují na porušování autorských práv nebo práv s nimi souvisejících prostřednictvím digitálních sítí, což může zahrnovat protiprávní využívání prostředků pro rozšiřování v širokém měřítku pro neoprávněné účely. Tyto postupy musí být uplatňovány způsobem, který vyloučí vytváření překážek zákonné činnosti, včetně elektronického obchodu, a v souladu s právními předpisy této smluvní strany zachová základní zásady jako svobodu projevu, právo na spravedlivý proces a soukromí.1

1 Například přijetí nebo zachování režimu stanovícího omezení odpovědnosti poskytovatelů internetových služeb nebo omezení dostupných nápravných opatření proti nim, aniž jsou dotčeny právní předpisy strany, při současném zachování oprávněných zájmů nositele práv.

3. Každá smluvní strana se snaží podpořit úsilí zaměřené na spolupráci v podnikatelských kruzích v zájmu účinného řešení porušování práv k ochranné známce a autorských práv nebo práv s nimi souvisejících a zároveň zachovat legitimní konkurenci a v souladu se svými právními předpisy zachovat základní zásady jako svobodu projevu, právo na spravedlivý proces a soukromí.

4. Smluvní strana může v souladu se svými právními předpisy a nařízeními zajistit, aby její příslušné orgány měly pravomoc nařídit poskytovateli internetových služeb, aby nositeli práv neprodleně poskytl informace umožňující identifikaci účastníka, jehož účet byl údajně využit v rámci činností porušujících právo, pokud tento nositel práv uplatnil právně dostačující žalobu na porušení práva k ochranné známce nebo autorského práva či práv s ním souvisejících a pokud jsou takové informace žádány pro účely ochrany nebo prosazování těchto práv. Tyto postupy musí být uplatňovány způsobem, který vyloučí vytváření překážek zákonné činnosti včetně elektronického obchodu, a v souladu s právními předpisy této smluvní strany zachová základní zásady jako svobodu projevu, právo na spravedlivý proces a soukromí.

5. Každá smluvní strana stanoví odpovídající právní ochranu a účinná právní opatření proti obcházení účinných technologických prostředků1, které užívají autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů v souvislosti s výkonem svých práv a která omezují nakládání s jejich díly, výkony nebo zvukovými záznamy, k nimž příslušní autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů nedali svolení nebo která nejsou dovolena zákonem.

1  Pro účely tohoto článku se technologickými prostředky rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony ve vztahu k dílům, výkonům nebo zvukovým záznamům, ke kterým nebylo uděleno svolení autorů, výkonných umělců nebo výrobců zvukových záznamů, jak stanoví právní předpisy strany. Aniž je dotčen rozsah autorských nebo souvisejících práv obsažených v právních předpisech strany, považují se technologické prostředky za účinné, pokud je použití chráněných děl, výkonů nebo zvukových záznamů kontrolováno autory, výkonnými umělci nebo výrobci zvukových záznamů uplatněním náležité kontroly přístupu nebo ochranného procesu, jako je šifrování nenebo kódování nebo mechanismus kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.

6. Pro stanovení odpovídající právní ochrany a účinných právních opatření uvedených v odstavci 5 stanoví každá smluvní strana ochranu alespoň proti:

a) v míře stanovené jejími právními předpisy:

i) neoprávněnému obcházení účinného technologického prostředku, pokud porušovatel o povaze svého jednání věděl nebo se lze důvodně domnívat, že o ní vědět měl; a

ii) nabízení prodejem veřejnosti zařízení nebo produktu, včetně počítačových programů, nebo služby jako způsobu obcházení účinného technologického prostředku; a

b) výrobě, dovozu nebo distribuci zařízení nebo produktu, včetně počítačových programů, nebo poskytování služby, které:

i) jsou primárně určeny nebo vyrobeny za účelem obcházení účinného technologického prostředku; nebo

ii) mají pouze omezený jiný komerčně významný účel než je obcházení účinného technologického prostředku.1

1 Při provádění odstavců 5 a 6 není žádná strana povinna požadovat, aby konstrukce nebo technické řešení a výběr částí a součástek pro spotřební elektroniku, telekomunikace nebo počítačový produkt umožňovaly reakci na konkrétní technologický prostředek, pokud produkt jinak neporušuje opatření k provádění těchto odstavců.

7. Za účelem ochrany elektronických informací týkajících se správy práv1 každá smluvní strana stanoví odpovídající právní ochranu a účinná právní opatření proti každé osobě, která vědomě učiní některé z následujících jednání, ačkoliv ví, nebo pokud se lze s ohledem na občanskoprávní nápravná opatření důvodně domnívat, že vědět má, že způsobí, umožní, usnadní nebo zatají porušení některého autorského práva nebo práv s ním souvisejících:

a) neoprávněně odstraní nebo pozmění jakoukoli elektronickou informaci týkající se správy práv;

b) rozšiřuje, dováží za účelem rozšiřování, vysílá, sděluje nebo zpřístupňuje veřejnosti rozmnoženiny děl, výkony výkonných umělců nebo zvukové záznamy, ač věděla, že elektronická informace o identifikaci práv byla bez povolení odstraněna nebo pozměněna.

8. Při poskytování odpovídající právní ochrany a účinných právních prostředků podle ustanovení odstavců 5 a 7 může smluvní strana přijmout nebo zachovat přiměřená omezení nebo výjimky z opatření k provádění ustanovení odstavců 5, 6 a 7. Povinnosti stanovené v odstavcích 5, 6 a 7 se nijak nedotýkají práv, omezení, výjimek nebo obhajoby porušení autorského práva nebo práv s ním souvisejících podle právních předpisů smluvní strany.

1 Pro účely tohoto článku se informací týkající se správy práv rozumí:

a) informace, která identifikuje dílo, výkon výkonného umělce nebo zvukový záznam; autora díla, výkonného umělce nebo výrobce zvukového záznamu; nebo nositele jakéhokoli práva k dílu, výkonu výkonného umělce nebo zvukovému záznamu;

b) informace o údajích a podmínkách o užití díla, výkonu výkonného umělce nebo zvukového záznamu; nebo

c) jakákoli čísla nebo kódy, které představují takovou informaci popsanou v bodech a) a b) výše; je-li jakýkoli z těchto informačních prvků připojen k rozmnoženině díla, výkonu nebo zvukovému záznamu nebo se objevuje ve spojení se sdělováním nebo zpřístupňováním díla, výkonu nebo zvukového záznamu veřejnosti.