Hlavní navigace

Co vlastně říká návrh koncepce digitalizace?

8. 2. 2006
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: 29
Přede dvěma týdny zveřejnilo ministerstvo informatiky návrh Koncepce rozvoje digitálního vysílání v České republice. V současné době probíhá připomínkové řízení, během něhož se může prostřednictvím internetových stránek ministerstva k návrhu vyjádřit prakticky kdokoli. Do konce února chce ministryně informatiky Dana Bérová koncepci předložit vládě. Pojďme se na tento základní dokument české digitalizace podívat trošku zblízka.

Na to jsme čekali dva roky?

Návrh koncepce má celkem 17 stran, z toho však čtyři strany tvoří předkládací zpráva a obsah, další tři strany přílohy včetně vysvětlivek pojmů. Ze zbývajících deseti stran autoři čtyři věnovali souhrnu dosavadního vývoje a uvedení do problematiky. Na samotné řešení přechodu k zemskému digitálnímu vysílání zbývá pouhých šest stran, tedy ani ne polovina celé koncepce. A ani tato část není nikterak převratná. Nebo snad někdo netušil, že vláda pověřila Český telekomunikační úřad (ČTÚ), aby jí do konce letošního roku předložil Technický plán přechodu na digitální televizní vysílání? Asi ne.

DVB-T perex obecný

Dokument: Návrh koncepce digitalizace v ČR

Návrh Koncepce rozvoje digitálního vysílání v České republice zveřejnilo ministerstvo informatiky 23. ledna na své internetové stránce www.micr.cz. Od té doby probíhá veřejné připomínkové řízení, v němž se k dokumentu může vyjádřit prakticky kdokoli. Ke konci února chce ministryně informatiky Dana Bérová upravenou koncepci předložit vládě. Návrh základního dokumentu pro přechod na zemské digitální vysílání v České republice si můžete stáhnout zde [PDF, 111 kB].

Čtenáři by ale neměla uniknout následující formulace pod bodem 5.2. o Technickém plánu přechodu: ČTÚ bude v rámci svých kompetencí monitorovat využití přidělených kmitočtů určených pro sítě zemského digitálního vysílání a dohlížet na včasné a úplné zprovoznění těchto sítí tak, aby bylo zajištěno rychlé a plnohodnotné pokrytí celého území České republiky digitálním vysíláním a nevznikaly disproporce v příjmu pro koncové uživatele v místech s malou hustotou osídlení. Platí snad toto ustanovení i na nynější, přechodné digitální sítě? Protože pak by ČTÚ měl skutečně jednat a donutit provozovatele multiplexů A, B a C, aby začali vysílat. Licence jim totiž končí už napřesrok v červnu.

Pravidla pro vypínání analogu

Poněkud radostnější je situace u vyjasnění, jakým způsobem se bude vypínat analogové vysílání a jak dlouho potrvá souběžné šíření analogové a digitální zemské televize. V tomto bodu koncepce říká, že analogové vysílání bude možné v dané oblasti vypnout až tehdy, pokryje-li digitální signál stejné území jako analogový a minimálně tři měsíce před vypnutím analogových kmitočtů bude v této oblasti probíhat silná informační kampaň. Zatímco koncepce počítá se souběžným analogovým a digitálním vysíláním na dobu od tří měsíců do jednoho roku, ČTÚ hovoří o době od tří do maximálně šesti měsíců. Jde o to, že náklady spojené s dvojím způsobem šíření signálu přes pozemské vysílače budou hradit samy televize. Není třeba zdůrazňovat, že to není žádná levná záležitost.

Koncepce podmiňuje vypínání analogového vysílání také dostatečným množstvím set-top-boxů, integrovaných digitálních televizorů a PC karet na českém trhu. To je logický požadavek: například v Ostravě byl několik dní před plánovaným spuštěním multiplexu A problém sehnat set-top-box. Ne že by přijímače na trhu nebyly, ale lidé je poměrně brzy vykoupili. Takový stav ale nemůže nastat za situace, kdy se stát rozhodne vypnout analogové kmitočty, protože pak by značná část domácností, závislá na pozemním příjmu televizního vysílání, o toto vysílání přišla. Ne všichni diváci přitom mají přístup k Internetu a dokáží si příslušný set-top-box objednat v e-shopech. Digitalizace se dotkne opravdu všech, a proto je potřeba mít na zřeteli, že tu je velká většina diváků, kterým jsou nové technologie cizí a seznamují se s nimi opravdu složitě.

Kdy se vypne analogové vysílání?

Koncepce překvapivě nepřichází s jasným termínem switch off, tedy datem, ke kterému bude v České republice vypnut poslední analogový vysílač. Ministerstvo pouze papouškuje doporučení Evropské komise, aby členské země Evropské unie ukončily analogové vysílání nejpozději k 31. prosinci 2012. Oproti tomu ČTÚ hovoří o konkrétních termínech: 9. září 2009 nebo 10. říjen 2010. Pravda, vykouzlit termín switch off před důležitou mezinárodní konferencí ITU, po níž teprve vznikne definitivní Technický plán přechodu, je těžké – ale i tak by měl mít stát určitou představu a nepodřizovat se pouze bruselským návrhům. Už dnes je jasné, že někteří sousedé vypnou analogové vysílání dříve a Česká republika bude donucena k témuž.

Dana Bérová Pendolino

Jediné konkrétní datum, které koncepce nabízí, je 1. červenec 2007. K tomuto dni by nemělo být v žádné oblasti vypnuto analogové vysílání. V určitých lokalitách může nezávisle na Technickém plánu přechodu dojít k vypnutí některých analogově šířených programů i před tímto termínem, bude-li to nezbytné z důvodů mezinárodní koordinace kmitočtů, konstatuje návrh koncepce. Zde ministerstvo naráží na konkrétní případy 12. televizního kanálu v Domažlicích (ČT 2) a Bukové hoře (TV Nova), který se už dnes vzájemně ruší s německým digitálním rozhlasem šířeným v systému T-DAB. Německá strana má přitom na základě mezinárodních dohod přednost před českým analogovým vysíláním. Koncepce však tyto případy konkrétně nejmenuje.

Úloha státu při přechodu na DVB-T

Je pozitivní, že ministerstvo přímo v koncepci počítá se státní informační kampaní na podporu zavádění zemského digitálního vysílání. Opět ale nejde o žádné konkrétní řešení, dokument pouze konstatuje, že stát má zajistit dostatečnou informovanost obyvatel a subjektů dodávajících digitální výrobky a služby ve všech etapách přechodu na zemské digitální vysílání. Dnes už víme, že ministerstvo chce takovou kampaň spustit už letos v létě, její podobu ale zatím nezná. Koncepce sice zmiňuje informovanost subjektů dodávajících digitální výrobky a služby, ale zároveň neříká, jaké vysílací standardy Česká republika použije, a jaké by tedy měly tyto přístroje splňovat. Nadále není jasné, zda provozovatelé digitálních sítí budou moci vysílat v kompresním standardu MPEG-2, nebo v MPEG-4. V návaznosti na to nastane chaos na trhu se set-top-boxy.

Koncepce zmiňuje také možnosti finanční účasti státu na zavádění digitálního vysílání. V podstatě nabízí dvě možnosti: přímou podporu ve formě financování informační kampaně a monitoringu trhu v oblastech dotčených vypínáním analogového vysílání, nebo nepřímou v podobě kompenzací nezbytných pro definitivní vypnutí analogového vysílání. Jak by taková kompenzace měla vypadat? Podle koncepce by šlo například o příspěvek na zakoupení základního přijímacího zařízení vybraným skupinám obyvatel, nebo spoluúčast státu při financování projektů z evropských fondů (jeden takový už známe – viz občanské sdružení Hermes). Problém je v tom, aby nešlo o neoprávněnou podporu jednoho druhu šíření televizního vysílání před jinými typy šíření signálu, neboť to si Evropská unie hlídá a neváhá kvůli tomu dávat pokuty (jako se to stalo nedávno v Berlíně).

Národní koordinační skupina

Asi největším přínosem návrhu koncepce je nápad na vytvoření Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání v ČR (NKS). Půjde o vládou jmenovanou instituci, která bude přímo podřízena ministerstvu informatiky a bude se zabývat koordinací přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání. NKS se bude skládat z pěti pracovních skupin zaměřených na různé oblasti spojené s přechodem na digitální vysílání a jejími členy se stanou zástupci ministerstev a dalších státních orgánů, které mají co do činění s digitalizací. Měla by podléhat ministryni informatiky, případně místopředsedovi vlády, a minimálně dvakrát ročně má informovat vládu o své činnosti (případně i na vyžádání vlády). Působnost jednotlivých pracovních skupin NKS má určit statut schválený vládou.

Zejména v počátku se počítá s financováním ze státního rozpočtu, perspektivně i s využitím kombinovaného financování. Výsledky a závěry činnosti NKS budou veřejně dostupné prostřednictvím Portálu veřejné správy, píše se v návrhu koncepce. Komise by měla připravit informační kampaň spojenou s přechodem na digitální vysílání, zajistit koordinaci při vytváření nové legislativy spojené s digitálním vysíláním, aktualizovat harmonogram přechodu na DVB-T, rozvoj digitálního vysílání v návaznosti na záměry a projekty EU, pomáhat jednotlivým subjektům v digitálním vysílání s žádostmi o finanční prostředky od EU, přispět k rozvíjení multimediálních a interaktivních služeb, spolupracovat s parlamentními mediálními komisemi ve Sněmovně i Senátu a podporovat standardizaci digitálního vysílání. Poslední bod je asi nejdůležitější: NKS by měla konečně říci, zda se bude vysílat v MPEG-2 nebo v MPEG-4 či v jaké formě se budou využívat služby na bázi MHP.

Etapy zavádění digitálního vysílání

Ačkoli koncepce nepřichází s jasným datem definitivního vypnutí analogového zemského televizního vysílání, nastiňuje alespoň jednotlivé etapy přechodu na digitální vysílání. Podle ministerstva informatiky by měly být tři. První, která už probíhá a potrvá do 30. června 2007, se zaměřuje na rozvoj přechodných digitálních sítí, tedy multiplexů A, B a C. Během této etapy by měla vzniknout NKS, měla by začít státní informační kampaň na podporu digitalizace, ČTÚ by měl přijmout Technický plán přechodu a mělo by také dojít k transformaci tří přechodných digitálních sítí na standardní celoplošné multiplexy. Jedna z nich by měla být regionálního charakteru, umožňující vysílání v jednotlivých regionech, tj. v rozsahu přiměřeném současným krajům, a výstavbu jedné celoplošné digitální sítě pro zemské digitální televizní vysílání provozovatelů vysílání ze zákona (multiplex veřejné služby), konstatuje koncepce.

Digitální svět

Ministryně informatiky Dana Bérová o digitalizaci

Do konce února by chtěla ministryně informatiky Dana Bérová předložit vládě aktualizovanou koncepci digitalizace televizního vysílání v České republice. Součástí dokumentu má být i harmonogram jednotlivých etap přechodu na digitální vysílání, který bude podkladem pro vypracování takzvaného Technického plánu přechodu. Podrobnosti o postupu České republiky při zavádění DVB-T přináší DigiZone.cz v rozsáhlém rozhovoru Dana Bérová: Harmonogram přechodu na DVB-T už máme.

K transformaci nynějších přechodných digitálních sítí by mělo podle ministerstva dojít postupným rozšiřováním územního rozsahu vysílání provozovatelů vysílání umístěných na těchto digitálních sítích. Druhá etapa digitalizace bude probíhat od 1. července 2007 do 31. prosince 2009 a přímo naváže na výsledky mezinárodní telekomunikační konference ITU. Během této doby se začne s vypínáním analogových kmitočtů a s cílenými informačními kampaněmi v dotčených oblastech, kde dojde k nahrazení analogového signálu digitálním vysíláním. Na tuto etapu ministerstvo také naplánovalo zahájení zkušebního zemského vysílání digitální televize s vysokým rozlišením obrazu (HDTV), a tedy vysílání v kompresním standardu MPEG-4.

Co by měla řešit digitální komise

Třetí a poslední etapa zavádění digitálního vysílání proběhne podle koncepce mezi 1. lednem 2010 a 31. prosincem 2012. Během ní v podstatě doběhne postupné vypínání analogových kmitočtů a jejich nahrazování digitálním signálem. Nikdo ale nedokáže spolehlivě říci, zda nebudou všechny tyto tři etapy urychleny. Například ČTÚ počítá s tím, že by se analogové vysílání vypnulo už v letech 2009 nebo 2010. Záleží na tom, jak se dohodnou jednotlivé státní instituce, což je popravdě řečeno problém. Podaří se ho odstranit tím, že vznikne NKS? Ministerstvo informatiky doufá, že ano. Mimochodem, komise by měla podle návrhu koncepce řešit docela dost problematických bodů – výběrovým řízením na digitální licence počínaje a stanovením závazných vysílacích standardů konče. To je poměrně velký rozsah pravomocí.

Komise by měla například zapracovat na omezení rizik spojených se zvýšením nákladů na straně provozovatelů vysílání v přechodné době souběhu analogového a digitálního vysílání, stanovit kritéria pro naplnění časového rámce přechodu na zemské digitální televizní vysílání a podmínek pro jeho zkracování v případě provozovatelů ze zákona či se zasadit o vypracování rámce dostatečně rozmanité programové nabídky a obsahové náplně vysílání ve vazbě na jeho pluralitu. NKS se má zabývat také problematikou změn na reklamním trhu, riziky spojenými s omezením hospodářské soutěže a konkurence a problematikou spojenou se zařízeními pro příjem digitální televize (zejména pak kompatibilitou těchto zařízení se současnými televizními přijímači).

Standardy pro Českou republiku

Důležitou součástí navrhované koncepce je příloha 2, v níž se ministerstvo hlásí ke standardu ETSI EN 300 744 pro zemské digitální vysílání. Pro oblasti interaktivních služeb je v České republice podporován jednotný standard API, kterým je MHP. Česká republika jako člen ETSI může vývoj jednotlivých standardů podrobně sledovat a vyjádřit se ke vhodnosti jejich implementace v ČR, praví se v této příloze. Jako další směry vývoje digitálního televizního vysílání koncepce zmiňuje HDTV a také mobilní příjem digitální televize ve formě DVB-H. Smutné je, že se koncepce úplně distancovala od digitálního rozhlasu v systémech T-DAB a DRM. To prý přijde na řadu až po přechodu na zemské digitální televizní vysílání.

BRAND24

Se zahájením tohoto vysílání se v první etapě počítá v sítích určených především pro zemské digitální televizní vysílání. V další etapě po uvolnění příslušné části rádiového spektra dosud využívaného pro zemské analogové televizní vysílání se počítá se zahájením zemského digitálního rozhlasového vysílání v systému T-DAB. Existuje možnost využití pásma 1,56 GHz (L pásmo) podle mezinárodní dohody Wiesbaden 1995, která byla revidována v roce 2002 v Maastrichtu, píše ministerstvo v předkládací zprávě k návrhu koncepce. Vynechání otázky digitálního rozhlasového vysílání už kritizoval Tomáš Řapek ze společnosti Teleko, který v loňském roce technicky zajišťoval experimentální vysílání T-DAB Českého rozhlasu v Praze. I když jde ze strany Tomáše Řapka o hájení jeho podnikatelského záměru, neměla by se Česká republika digitálnímu rozhlasu bránit. Tím spíš, že v západní Evropě je tento druh rozhlasového vysílání stále populárnější.

Co tedy říká návrh koncepce digitalizace? Pokud bych to měl shrnout do jediné věty, pak by to asi bylo následující konstatování: Víme, že nevíme. Snad NKS bude vědět…

Řeší koncepce dostatečně všechny aspekty přechodu na digitální vysílání?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).